Euroskop, 20.6.2018
V sobotu 9. června 2018 Kroměříž hostila další ze série občanských konzultací o budoucnosti Evropské unie. Debata proběhla v unikátním prostoru Skleníku uvnitř Květné zahrady, která je spolu s kroměřížským zámkem zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Občanská konzultace se uskutečnila v rámci doprovodného programu Dne otevřených zahrad.
S veřejností přišli diskutovat poslankyně Evropského parlamentu Martina Dlabajová a profesor Mendelovy univerzity v Brně Lubor Lacina. Debatu moderoval Jiří Schincke.
Hlavním tématem, o kterém proběhla velmi živá diskuze, byla problematika nového nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Nařízení zavádí nový právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru s cílem hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty včetně osobních údajů. GDPR se týká všech firem a institucí, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. S nařízením GDPR, platném od 25. května 2018, se již setkal téměř každý uživatel internetu – v podobě žádostí o povolení používat údaje ze strany firem či jiných institucí.
Dalším diskusním bodem, který vyvolal neméně živou diskuzi, byla migrace a migrační politika – velmi aktuální téma, byť již ne pod takovou mediální pozorností, jak v době vrcholící migrační krize v roce 2015. Přesto se však jedná o stále aktuální problematiku, protože migrační potenciál stále existuje a nelze vyloučit, že v určitých obdobích může dosáhnout významnějších rozměrů – zejména v souvislosti s eskalací válečných konfliktů, živelných katastrof, změn klimatu a podobně.
Migrace a migrační politika se také promítá do evropských politik, zejména v souvislosti s přípravou nového víceletého finančního rámce, kdy dochází k novému nastavení evropského rozpočtu pro příští období let 2021-2027.
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z dubna 2018 zcela odmítá uprchlíky 58 procent respondentů, což je o 11 procent méně oproti podzimu 2017. V dubnovém výzkumu též 82 dotázaných uvedlo, že uprchlíky považuje za hrozbu pro evropskou bezpečnost, což je ve srovnání s údaji z podzimu loňského roku dvanáctiprocentní pokles. O osm procent méně respondentů než loni, v současnosti tedy 68 procent, uprchlíky pokládá za hrozbu pro českou bezpečnost. Podle názoru 71 procent dotázaných pak uprchlictví představuje hrozbu pro mír. Oproti podzimu 2017 je i tato hodnota nižší, konkrétně o 8 procent. Naopak pouhá tři procenta tuzemských obyvatel nemají problém s přijetím migrantů a nechala by je usadit se v České republice.
Evropská unie připravuje svůj rozpočet (tzv. víceletý finanční rámec) i fondy kohezní politiky v sedmiletých cyklech. V uplynulých obdobích měla Česká republika možnost významně čerpat prostředky z evropských fondů. V přípravě evropského rozpočtu pro příští období (2021-2027) nelze vyloučit snížení finanční alokace pro Českou republiku a také se mění pravidla pro výpočet prostředků pro kohezní politiku. Celková struktura evropského rozpočtu pravděpodobně dozná výrazných změn – více prostředků má jít do oblastí bezpečnosti či vědy a výzkumu (program HORIZON či mobilita v rámci ERASMUS+). Problematika unijního rozpočtu byla posledním diskuzním tématem, které uzavřelo občanskou konzultaci v Kroměříži.
Autor: PaedDr. Jiří Schincke