Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Podzimní část občanských konzultací začala v Olomouci

Petr Pospíšil, Euroskop, 13.9.2018
Občanská konzultace Olomouc 1

Ve čtvrtek 6. září hostila terasa kavárny Café 87 v Olomouci další ze série občanských konzultací o Evropě. Diskutovat do hanácké metropole přijeli europoslankyně Martina Dlabajová, náměstek primátora města Olomouce Aleš Jakubec a vysokoškolský pedagog Václav Stehlík. Role moderátora se ujal Ondřej Filipec z Palackého univerzity. 

Olomouc byla prvním místem, kde se občanská konzultace po prázdninové pauze konala. Europoslankyně Dlabajová na úvod ocenila místo konání a připomněla samotný smysl občanských konzultací – výstupy z nich získané, v podobě podnětů od veřejnosti, by se měly dostat k členům Rady. Na úvod řečníci stručně popsali, co pro ně samotné Evropská unie potažmo Evropa znamená. Pro Dlabajovou Evropa představuje domov. I proto je přesvědčena, že je nutné stále hlasitě připomínat, jak je pro naši zemi členství v Unii důležité.

Náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec vystihl vztah členských zemí a Evropské unie lapidárně: „EU je jako manželství. Všichni do něj chtějí, ale až ho získají, říkají si, že by mohlo být lepší." Václav Stehlík, vedoucí Katedry mezinárodního a evropského práva Univerzity Palackého v Olomouci, uvedl, že Unie pro něj kromě jiného představuje i prostor vlády práva.

Dlabajová: Podstatou Unie jsou bezpečnost a čtyři svobody


Dlabajová rovněž zdůraznila, že je potřeba si uvědomit, že nelze stále rozlišovat mezi „námi" a „Bruselem", protože „my jsme Evropa". Česká republika má dle jejích slov velice schopné lidi ve všech unijních institucích. A kam by podle europoslankyně měla Evropská unie směřovat do budoucna? Měla by se vrátit ke své podstatě, kterou původem zlínská politička spatřuje v bezpečnosti a čtyřech svobodách (volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu). Z uvažovaných scénářů budoucího vývoje by se přiklonila k verzi „dělat méně, ale efektivněji".


V tomto s ní souhlasili i ostatní panelisté. Václav Stehlík konstatoval, že aby Unie byla konkurenceschopná, musí vystupovat jednotně. Povede-li se jí to, bude mít například v obchodních sporech mnohem větší slovo než třeba Velká Británie po brexitu, především kvůli tomu, že EU bude reprezentovat téměř půl miliardy lidí. Kromě jednoty navenek by Unie měla být umírněná směrem dovnitř, vůči svým členským zemím, a měla by být otevřená dialogu o svém budoucím směřování.

 

Olomouc se uchází o evropské tituly v oblastech kultury a sportu


Aleš Jakubec jakožto zástupce komunální politiky přenesl pozornost na vztah mezi EU a městem Olomouc. Olomouc podala žádost o nominaci na titul „Evropské hlavní město kultury". Pořadník je však dlouhý a řídí se vnitřními procedurami, dle kterých by na Českou republiku měla opět přijít řada až v roce 2028. Pokud by kandidatura hanácké metropole byla úspěšná, stala by se Olomouc historicky třetím českým městem, které se mohlo titulem Evropské hlavní město kultury honosit. V roce 2000 tímto statusem disponovala Praha, v roce 2015 Plzeň.

Jakubec však připomněl i jiný, již dosažený úspěch – v loňském roce Olomouc získala titul Evropské město sportu. Hodnotitelé tehdy ocenili například to, že školní tělocvičny jsou ve městě běžně otevřené i pro veřejnost. Co však ohledně sportu a Evropské unie Jakubec kritizoval, byl zákaz přímé podpory profesionálního vrcholového sportu z unijních prostředků. Vede to k tomu, že například fotbalové kluby v tuzemsku bývají odkázány na podporu od měst.

Občanská konzultace Olomouc 2
Debata probíhala v prostorách kavárny Cafe 87. Zdroj: Úřad vlády


Evropská unie a do ní integrovaný schengenský prostor, umožňující volný pohyb bez kontrol na hranicích, napomáhá i rozvoji turistického ruchu. Podle náměstka primátora se v posledních dvou letech návštěvnost Olomouce zvýšila. Přičítat to lze jednak zařazení města na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (konkrétním předmětem zápisu je Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí), jednak publicitě, které se poslední dobou Olomouci dostává (vydavatelství Lonely Planet hned dvakrát zařadilo Olomouc mezi deset „skrytých perel Evropy").

EU umožňuje spolupráci měst i sdílení zkušeností mezi podnikateli


Jaké jsou možnosti krajů prezentovat se na půdě Evropské unie? Podle Dlabajové neomezené. Europoslankyně toto vzletně znějící tvrzení doložila na řadě příkladů – navazování vztahů mezi městy a regiony z různých členských zemích či realizace společných projektů v oblasti vědy a výzkumu. Příležitosti Unie poskytuje i podnikatelům.

Dlabajová, pocházející z podnikatelského prostředí, sama iniciovala několik „podnikatelských misí", během kterých si podnikatelé ze zemí osmadvacítky předávají informace o nejnovějších trendech a osvědčených postupech ve svém odvětví. Uskutečněné mise se zabývaly například tématy logistiky, umělé inteligence či konceptem inteligentních měst (smart cities).

Stehlík: Největší devíza EU ve vzdělávání? Program Erasmus


Nakonec došla řeč na otázku mobility osob. Dle Václava Stehlíka je největší devízou unijních aktivit v oblasti vzdělávání program Erasmus. Mobilita studentů a učitelů by mohla Unii spojovat. Dlabajová doplnila, že nejde jen o možnost absolvovat zahraniční studijní pobyt – díky EU lze v ostatních členských zemích i snáze pracovat či dobrovolničit.

Občanská konzultace Olomouc 3
Panelisté odpovídali i na řadu dotazů z publika. zdroj: Úřad vlády


Dlabajová stála za vznikem dvou pilotních ročníků obdoby programu Erasmus, určené pro učňovské školství. Program se již etabloval a je známý pod názvem Erasmus Pro. Stehlík dodal, že kromě výměnných pobytů Unie podporuje i vzdělávání o evropských záležitostech v jednotlivých zemích, což se projevuje zařazováním předmětů o evropské integraci do osnov na tuzemských vysokých školách.

Možný lék proti nezaměstnanosti? Pracovní mobilita uvnitř EU


Kde je prostor pro zlepšení? Podle europoslankyně by se měla více propojit spolupráce škol a soukromých podniků. Celkově mezistátní mobilita mezi členskými zeměmi Unie činí 3 procenta. Není to špatné, ale podle Dlabajové je třeba si uvědomit, že v USA je pohyb mezi federálními státy desetinásobný.

V současné situaci, charakteristické velkými rozdíly v nezaměstnanosti, může pracovní mobilita uvnitř EU představovat potenciální východisko. Kupříkladu Česká republika, kde v současné době míra nezaměstnanosti atakuje rekordně nízkou úroveň, by mohla poskytnout pracovní uplatnění mladým lidem ze středomořských států, kteří ve svých zemích nachází zaměstnání obtížně.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop