Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Občanské konzultace pokračovaly debatou v opavském KUPE

Euroskop, 20. 9. 2018
OK Opava

Ve středu 19. září 2018 se v opavském kulturně-uměleckém prostoru KUPE uskutečnila další ze série veřejných debat s evropskou tématikou. Na veřejné diskuzi o budoucnosti EU vystoupili Pavel Tuleja ze Slezské univerzity v Opavě, Martin Víteček jako 1. náměstek primátora statutárního města Opavy a Igor Blahušiak z Úřadu vlády České republiky. Celou odpolední diskuzi moderoval Jiří Siostrzonek.

Opava se stala druhým městem, které hostilo diskuzi v rámci podzimních občanských konzultací. Úvodem panelisté debatovali o samotném konceptu občanských konzultací, připomněli, jak cyklus konzultací vznikl, co je jejich cílem a to, jakým způsobem mají regionální setkání přispět do diskuze o budoucím směřování Unie.

Po úvodní části se debata přesunula k tomu, co České republice členství přináší. Panelisté nabídli své pohledy na to, jaké spatřují výhody či nevýhody plynoucí ze členství ČR v EU a hovořili o možnostech, jak současné nedostatky do budoucna zlepšit.
 

Tuleja:  Členství pomáhá nejen studentům


Největší přínos členství vidí rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja v tom, že vysokoškolští studenti a akademičtí pracovníci mají možnost vyjet do zahraničí, studovat či pracovat v některé ze členských zemí Unie. Dalším pozitivem pak dle Tuleji je bezesporu to, že výměny fungují i opačným směrem, kdy naopak studenti a učitelé ze zahraničí přijíždějí k nám, aby působili na univerzitách v ČR. 

„Členství v EU jednoznačně vítám. Jako vědecký pracovník velmi oceňuji, že studenti a akademičtí kolegové mohou odjet studovat a pracovat do zahraničí,“ poznamenal rektor Slezské univerzity v Opavě. „Obousměrné výměny vnímám jako velké obohacení,“ ocenil a poukázal Tuleja na Erasmus+ a další studentské programy, které pomáhají studentům během studia vycestovat do zahraničí.

Další výhodu studia v zahraničí pak Tuleja spatřuje v tom, že studenti si v zahraničí zvyknou na větší konkurenci, a to jim pak po návratu do ČR může pomoci snáze se uplatnit na pracovním trhu. Tuleja se věnoval také vědeckým projektům a grantům, které jsou spolfinancovány z prostředků EU a které pomáhají zvýšit konkurenceschopnost regionu.
 

Spolufinancování projektů z evropského rozpočtu
 

Náměstek primátora Martin Víteček se ve svém příspěvku zaměřil na to, jak je unijní členství vnímáno radnicí. Pozitivum vidí jednak v evropských financích, které pomáhají podporovat místní projekty, a díky nimž se také opavský region rozvíjí. „Na magistrátu nám Unie pomáhá nejen finančně, kdy je nám umožněno čerpat granty a podporu k různým projektům, ale pomáhá nám také metodicky,“ doplnil k pozitivům členství Víteček.

Zmínil však také to, že vidí určité rezervy, v čem by se unijní politika měla zlepšit či zjednodušit. Náměstek zmínil konkrétní příklad podpory zateplování a ekologických projektů na podporu bydlení.

„Žádat o podporu při zateplování domů je občas velmi komplikovaný proces, a přiznám se, že kolikrát nám i škodí. Uvítali bychom, kdyby pravidla byla nastavena jednodušeji a méně byrokraticky. Žadatelům může celý systém připadat zbytečně složitý,“ konstatoval Víteček k unijnímu financování, ačkoliv uznal, že nastavná pravidla mají svůj důvod.

Občanské konzulace v Opavě
Rektor Pavel Tuleja se během svého panelu věnoval především otázce studia v zahraničí a vědeckým projektům, které spolufinancuje EU. Zdroj: Úřad vlády ČR

 

Dotazy z řad veřejnosti
 

V závěru setkání byl prostor věnován otázkám, které byly kladeny účastníky opavské konzultace. Řečníkům byly pokládány dotazy týkající se evropského rozpočtu a příjmu evopských financí. Panelisté připomněli, že čistá pozice ČR za dobu našeho členství v Unii činí 695 mld. korun, což z nás dělá značného přijemce unijních peněz. Další dotaz např. směřoval na aktuálně skloňovanou problematiku, která je spojena s odlivem zisků do zahraničí, kdy jsou české firmy vlastněny zahraničními majiteli a část zisků tak odchází do jiných unijních zemí.

V neposlední řadě účastníky zajímalo to, jakým způsobem jsou vlastně evropské finance alokovány a to, na jaké oblasti jsou směřovány. Igor Blahušiak z Úřadu vlády poznamenal, že hlavní směr určuje Evropská rada, kdy lídři unijních zemí stanoví priority, které jsou prostřednictvím víceletého finančního rámce podporovány.

Poslední část dotazů byla věnována fenoménu dezinformací a tématu fake news. Toto téma bylo blízké zejména mladší části publika, která sociálních sítí a online platforem využívá v podstatě nejvíce. Rektor Slezské univerzity v Opavě k poslednímu tématu uvedl, že: „zde by obecně doporučil to, co radí studentům na přednáškách. Vždy je potřeba čerpat z více zdrojů, ověřovat jednotlivé zprávy a využívat všech možností, které nám (digitální) doba nabízí."

Další veřejně přístupné diskuze jsou plánovány v průběhu října. Občanské konzultace se v průběhu následujícího měsíce budou konat v Liberci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a Plzni. Aktuální informace a detaily k celému cyklu setkání s občany můžete nalézt v naší rubrice věnované tomuto tématu. 

Autor: Euroskop