Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jakou EU chceme? Občanské konzultace pokračovaly v Liberci

Tereza Chlebounová, Euroskop, 11. 10. 2018

Jaký vliv má Evropská unie na Vaše město nebo přímo na Váš život? V čem nám členství v EU pomohlo a co nám naopak vzalo? Co byste chtěli v EU změnit? O těchto otázkách diskutovali občané s významnými osobnostmi libereckého regionu v další debatě z cyklu občanských konzultací na téma „Jakou Evropu chceme?“.

Celoevropské občanské konzultace vznikly z iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Jejich cílem je dát prostor občanům EU příležitost vyjádřit se k evropským otázkám a sdělit, jakou Unii by si představovali. Jejich podněty budou následně představeny na zasedání Evropské rady.

Cyklus občanských konzultací zavítal tentokrát do Liberce, kde se diskuze s občany uskutečnila ve středu 10. října v útulných prostorách Knihkupectví a antikvariátu Fryč. Debaty se zúčastnili Edvilas Raudonikis, velvyslanec Litvy v ČR, Marek Vávra, podnikatel a pivovarník a členové Zastupitelstva města Liberce Jan Korytář a Antonín Ferdan. Diskuzi moderoval Adam Fogl z Libereckého deníku. Akci uspořádalo Eurocentrum Liberec.


Úvodní příspěvky zahájil litevský velvyslanec, který poukázal na to, že Česká republika má s Litvou mnoho společného, ať už se jedná o rozlohu nebo například stoleté výročí státnosti. V čem se ale obě země výrazně liší, je postoj k Evropské unii. Zatímco v Litvě podle posledního průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z jara 2018 důvěřuje EU 66 % obyvatel, v České republice se jedná o pouhých 37 %. Euro podporuje 65 % Litevců, ale jen 23 % Čechů, kteří mají ke společné měně nejméně kladný vztah z celé Unie.

Velvyslanec nicméně zdůraznil, že pocitově mají občané k evropskému projektu blízko. Podle Eurobarometru se 78 % Litevců a 59 % Čechů cítí být občany EU. Dokonce i v Británii, která se rozhodla Unii opustit, se číslo pohybuje nad 50 %.

Korytář: Většina byrokracie vzniká v Praze, ne v Bruselu


„Až budeme nadávat na eurobyrokracii, vzpomeňme si, že tu máme 70 let mír a klid,“ připomněl Jan Korytář. Většina byrokracie navíc podle jeho názoru vzniká až v České republice a nikoli v Bruselu.

Korytář uvedl, že naše civilizace je založena na křesťanských hodnotách, ke kterým patří i solidarita a pomoc bližnímu. Z jeho pohledu je proto správné, že na těchto principech funguje Evropská unie – bohatší země pomáhají chudším prostřednictvím fondů, Unie pomáhá uprchlíkům, v jejichž zemi zuří válka. Korytář upozornil, že evropské dotace jsou klíčové i pro město Liberec, jehož rozpočet by na řadu věcí sám o sobě nestačil.

Dotace EU pomohly obnovit barokní pivovar


Marek Vávra navázal konkrétním příkladem využití evropských dotací. V roce 2010 odkoupil Frýdlantský pivovar, který město zvažovalo zbořit, protože byl ve velmi špatném stavu. Vávra renesančně-barokní areál během čtyř let zrekonstruoval s podporou evropských dotací, které představovaly 30 % celkové částky vynaložené na opravy, respektive 50 ze 150 milionů.

V roce 2014 se v pivovaru opět začalo vyrábět pivo, vznikla zde s podporou EU škola sládků, v areálu se pořádají koncerty i divadlo. Vávra zdůraznil, že dotace v tomto případě nepokřivila trh, což odpůrci dotací často kritizují. Bez dotací by se budova stará 650 let do původního stavu pravděpodobně nikdy nevrátila, nyní si je na svůj provoz schopna vydělat sama a naopak dává práci místním obyvatelům.

Občanské konzultace pokračovaly v Liberci.

Občané mohou vyjádřit svůj názor na EU a její fungování v občanských konzultacích, které proběhnou celkem v 11 městech ČR. Zdroj: Euroskop

Ferdan: Musíme víc vysvětlovat, jak EU funguje


Antonín Ferdan vidí jeden z hlavních přínosů EU ve sbližování států prostřednictvím různých projektů a jejich spolupráci například v oblasti vědy a vzdělávání. Kvalita vzdělávání se podle jeho názoru za poslední roky zásadně vylepšila díky tomu, že máme možnost sdílet napříč Evropou příklady dobré praxe a také si je v zahraničí sami vyzkoušet a zažít.

Za hlavní problém naopak považuje fungování evropských institucí, zejména Evropského parlamentu, a také vysvětlování Evropské unie veřejnosti. Negativní naladění obyvatel podle něj pramení do velké míry z toho, že nevědí, jak instituce fungují a neznají proces, kterým prochází legislativa. Ferdan nicméně uvedl, že politická gramotnost českých občanů je obecně spíše nižší a neznalost se projevuje nejenom v případě fungování EU, ale i politických institucí České republiky.

Po úvodních příspěvcích následovala živá debata, která se týkala především otázky využití dotací v České republice, školství nebo nastavení priorit. Z diskuze vzešlo několik podnětů, například požadavek na lepší dodržování smluv EU, aby se tak předešlo případům, kdy se na členské státy uplatňuje dvojí metr.

Občanské konzultace budou dále pokračovat 15. října v Ústí nad Labem, 16. října v Českých Budějovicích a 17. října v Plzni. Reportáže z předchozích diskuzí jsou k dispozici zde.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop