Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vysoká škola ekonomická hostila závěrečnou občanskou konzultaci

Euroskop, 8. 11. 2018
Závěrečná OK na VŠE

Ve středu 7. listopadu 2018 se v aule Vysoké školy ekonomické v Praze uskutečnila závěrečná akce občanských konzultací, která uzavřela několikaměsíční cyklus debat s leitmotivem „Jakou Evropu opravdu chceme“. Hlavními hosty byli státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. Diskuze byla moderována ředitelem Centra evropských studií VŠE v Praze Jarolímem Antalem.

Po úvodním slově moderátora, který v pár větách uvedl hlavní smysl středeční veřejné diskuze, a po uvedení řečníků bylo slovo předáno právě jim.

Ti poté měli možnost během svých úvodních příspěvků veřejnosti představit svůj pohled na současnou evropskou problematiku a také na její budoucí směřování.

 

Konzultace propojily evropskou, národní a regionální úroveň

 

Státní tajemník pro evropské záležitosti úvodem shrnul občanské konzultace jako celek, co bylo a je smyslem jejich konání a zmínil prvotní záměr francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který s touto iniciativou přišel.

Chmelař letošní občanské konzultace označil za projekt, který se poměrně osvědčil, a ve kterém vláda ČR hodlá pokračovat. „S ohledem na to, že to byl pilotní projekt, si myslím, že se konzultace obecně vydařily. Je však potřeba zhodnotit jejich průběh, a zlepšit komunikaci evropských témat směrem k české veřejnosti," poznamenal státní tajemník.

Zároveň ocenil, že se podařilo propojit zástupce „bruselské“, potažmo „pražské bubliny“ s lidmi z národní a především regionální úrovně. „To bylo hlavním smyslem, přiblížit lidem na lokální úrovni Evropskou unii a zjistit, jak se oni sami dívají na současnou situaci a také na to, co by se dle nic do budoucna mělo změnit.“
 

Nejvíce zmiňovaná témata
 

Do občanských konzultací, v rámci kterých se uskutečnilo 21 veřejných debat, ať již na středních školách, eurocentrech či v regionech, se dle státního tajemníka v průběhu několika měsíců zapojilo přes 2000 lidí.

Závěrem svého úvodního příspěvku A. Chmelař představil nejvíce skloňovaná témata předchozích debat. Veřejnost v nich obecně nejčastěji zajímaly otázky týkající se evropských fondů, vnitřního trhu, studia a migrace.

Dále byly v resumé konzultací zmíněny přínosy a negativa EU, jež veřejnost nejvíce vnímá. Pozitivně se Češi staví zejména k otázkám mobility (ať již za účelem studia, práce či cestování), benefitům členství ve vnitřním trhu a k němu vážící se konkurenceschopnost české ekonomiky.

Negativně či rozporuplně jsou pak vnímána témata spojená s problematikou migrace a (komplikovaností) evropských fondů a financováním unijních projektů.


Petříček: Členství v Unii nemá alternativu

 

Po státním tajemníkovi se slova chopil šéf diplomacie Tomáš Petříček. Ve svém projevu zdůraznil potřebu unijního členství, náležitost ČR k Západu a připomněl hlavní důvody toho, proč ČR o členství v evropských strukturách od 90. let usilovala.

„Hlavním cílem bylo opětovné začlenění mezi vyspělé státy západní Evropy a ukotvení hodnot, které představují, ať již hodnoty sociální, lidská práva či liberální demokracie,“ poznamenal ministr Petříček a připomněl také heslo "Zpátky do Evropy", které jasně stanovilo cíl budoucího československého zahraničně-politického směřování.

Členství v EU podle něj nemá alternativu, jelikož EU a hodnoty, které představuje, jsou nejen hodnotami evropskými, ale také našimi. Zmínil také nesprávnou dichotomii ve veřejném prostoru, kdy se hovoří o evropské a české politice, což dle něj není správně. „Neexistuje žádná evropská zahraniční politika, nebo rozdělení na EU a my. My sami jsme EU, my, členské státy Unie,“ hodnotil diskurz, který se často objevuje v médiích či politických vyjádřeních.

 

EU a chybějící narativ

 

Mimo přínosy a nesporné výhody členství se však Petříček věnoval také tomu, co EU chybí, co je na ní potřeba do budoucna změnit. Jedním z bodů, které zmínil, byl chybějící narativ a absence vize, kam by EU měla do budoucna směřovat.

„V minulosti to byl především mír, který byl hlavním cílem a smyslem existence EU. Dnes však již tuto skutečnost bereme jako samozřejmou. Do budoucna si tak dost možná bude nutné zvolit další cíl, jakým směrem by se EU měla dále ubírat,“ poznamenal k budoucímu vývoji Unie.

EU by se měla také snažit zpět přiblížit občanům. Dle Petříčka Unie do značné míry pozbyla důvěry, kdy občané obecně daleko méně věří politice a politikům. „S tímto fenoménem jde také ruku v ruce nárůst populismu a antisystémových stran,“ dodal k současnému politickému vývoji ministr.

Dle jeho slov je do budoucna potřeba obnovit důvěru. Příležitosti k tomu vidí například v užší spolupráci členských států/Unie v oblasti obrany a bezpečnosti, kdy jsou tato témata často skloňována v evropské, tak národní diskuzi.

 

Témata závěrečné diskuze

 

V následné diskuzi byl dán prostor dotazům z publika, které bylo do značné míry tvořeno studenty. Účastníci se v ní nejčastěji věnovali tématům jako je bezpečnostní spolupráce či společný vývoj v oblasti umělé inteligence.

„Vývoj na poli umělé inteligence je dle mého potřeba koordinovat na celoevropské úrovni. Vezměte si příklad z projektu, jakým je Airbus. Jednotlivé státy samy nemohou být v těchto oblastech světově konkurenceschopné, proto je potřeba společný vývoj a spolupráce v této oblasti,“ dodal k otázce společného výzkumu v oblasti technoligí a umělé inteligence Aleš Chmelař.

Další část otázek pak byla směřována na nadcházející české předsednictví, které se uskuteční v roce 2022 a tomu, jak se česká vláda na toto předsednictví připravuje. Oba řečníci zmínili koordinaci politik a společné přípravy nejen Úřadu vlády ČR a Ministerstva zahraničních věcí, ale i dalších institucí a orgánů státní správy.

Autor: Euroskop