Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

2016-2017

V roce 2016 přišel pro Evropskou unii zlomový okamžik. Ve Spojeném království proběhlo 23. června referendum o vystoupení z Evropské unie, pro nějž hlasovalo 51,9 % Britů. Dne 29. března 2017 pak Británie oficiálně oznámila svůj záměr EU opustit. Pro ostatní státy EU následovala období reflexe fungování evropské integrace. 

 

Po referendu začalo vyjednávání vlády Spojeného království se zástupci EU o podmínkách odchodu a nastavení budoucích vztahů. Jednáním za EU byla pověřena Evropská komise. Její mandát tvoří dva dokumenty – pokyny Evropské rady z 29. dubna 2017 a vyjednávací směrnice schválené Radou pro obecné záležitosti (čl. 50) dne 22. května. Hlavním vyjednavačem za Unii byl jmenován bývalý eurokomisař Michel Barnier, jednání za Spojené království vede ministr pro brexit David Davis z vládnoucí konzervativní strany.

Vyjednávání Británie a Evropské unie je rozděleno na dvě fáze. V první fázi strany jednaly o třech prioritních oblastech – právech občanů, finančním vyrovnání, irské hranici a také o správě výstupové dohody a dalších otázkách souvisejících s vystoupením.

Pro Českou republiku patřilo mezi hlavní priority v této fázi zajištění práv občanů žijících v Británii, včetně práv na pobyt, vyřešení rozpočtových záležitostí, stanovení pravidel pro kontinuitu právního řádu a rámcové ustanovení týkající se vzájemných obchodních vztahů, na které by měla navázat následná dohoda o nových vztazích.

V rámci první fáze proběhlo šest oficiálních kol vyjednávání a řada neformálních jednání. Následně Evropská komise na základě Společné zprávy o dosaženém pokroku doporučila posunout se do druhé fáze. Za tímto účelem byly v prosinci 2017 přijaty dodatečné pokyny Evropské rady.

V současnosti probíhá druhá fáze vyjednávání, která řeší jednak rámec budoucího vztahu Británie s EU, jednak možnost přechodného období, které by nastalo po vystoupení země z Unie. Zároveň je potřeba dořešit některé otázky první fáze jednání, jako jsou cla, duševní vlastnictví nebo Euroatom.

Cesta k brexitu

23. ledna 2013

britský premiér David Cameron slíbil uskutečnění referenda, pokud jeho konzervativní strana zvítězí v parlamentních volbách

květen 2015

konzervativci získali ve volbách většinu, David Cameron obhájil křeslo britského premiéra

10. listopadu 2015

Cameron zveřejnil požadavky na reformu EU

19. února 2016

lídři EU jednali o britských požadavcích na summitu v Bruselu

20. února 2016

Cameron vyhlásil konání referenda o setrvání v EU a vyzval Brity, aby hlasovali pro členství

23. června 2016

Britové hlasují v referendu o setrvání v evropské osmadvacítce

23. 6. 2016

referendum o vystoupení Velké Británie z EU (51,9 % pro vystoupení)

29. 3. 2017

Spojené království oficiálně oznámilo úmysl vystoupit z EU

29. 4. 2017

Evropská rada přijala pokyny k jednání o brexitu

22. 5. 2017

Rada přijala vyjednávací směrnice a určila Michela Barniera hlavním vyjednavačem

červen až listopad 2017

jednání mezi Evropskou komisí a Velkou Británií, celkem 6 vyjednávacích kol v rámci první fáze

15. 12. 2017

Evropská rada rozhodla, že bylo dosaženo dostatečného pokroku a přijala pokyny pro zahájení druhé fáze jednání

29. 3. 2019

předpokládané datum vystoupení Spojeného království z EU

 

Bratislavský proces a debata o budoucnosti EU

Ohlášení takzvaného brexitu, respektive vystoupení Británie z Evropské unie, se stalo zásadním podnětem pro diskuzi o dalším vývoji a budoucnosti EU. V září 2016 se lídři 27 členských států sešli v Bratislavě, kde se pokusili definovat příčiny současného stavu Unie a dohodli plán práce pro nastávající půlrok – takzvanou cestovní mapu. Jejím hlavním cílem bylo obnovit důvěru občanů v evropský projekt prostřednictvím konkrétních kroků, které měly řešit migrační krizi, posílit vnitřní i vnější bezpečnost nebo zlepšit výkon evropské ekonomiky.

V březnu 2017 Evropská komise zveřejnila Bílou knihu o budoucnosti Evropy, v níž představila 5 scénářů možného vývoje Unie do roku 2025 v závislosti na krocích, které Evropa zvolí.

Dokument má sloužit jako podklad pro další debatu, která začala při příležitosti oslav 60. výročí podpisu Římských smluv, jednoho ze základů evropské integrace. Výročí si připomněli šéfové států a vlád členských zemí 25. března na setkání v Římě, kde vyvrcholil proces započatý na setkání v Bratislavě. Představitelé 27 zemí EU zde také podepsali Římské prohlášení, které nastínilo společnou vizi pro nadcházející roky.
 

Agenda lídrů


Z debat o budoucím směřování evropského projektu vzešel také dokument s názvem Agenda lídrů, který předložil předseda Evropské rady Donald Tusk. Agenda má umožnit rychlejší a efektivnější řešení dlouhodobých problémů a rozporů v rámci EU a obnovit tak jednotu mezi státy. Obsahuje program setkání Evropské rady v období od října 2017 do června 2019, kdy se má uskutečnit celkem 13 formálních i neformálních setkání. Členské státy agendu jednomyslně schválily v říjnu 2017.

Agenda zahrnuje otázky, o nichž se dlouhodobě diskutuje bez dosažení shody. K nalezení jejich řešení mají vést rozpravy, častější summity a nová metoda projednávání kritických témat. Agenda neobsahuje otázky týkající se vnějších vztahů a pravidelné schůzky k jednání o vystoupení Spojeného království z EU.

Stálá strukturovaná spolupráce v obranné oblasti


V roce 2017 podnikly členské státy EU další krok směrem k posílení evropské bezpečnosti a obrany. Využily k tomu nástroj stálé strukturované spolupráce (PESCO), který zavedla Lisabonská smlouva a který umožňuje po schválení Radou skupině států hlubší spolupráci v oblasti Společné bezpečnostní a obranné politiky.

V prosinci byla stálá strukturovaná spolupráce v obranné oblasti schválena Radou a oficiálně zahájena. Celkem se jí účastní 25 členských zemí, stranou zůstává pouze Británie, Dánsko a Malta. Iniciativa má zajistit lepší koordinaci a spolupráci v obranných investicích, vojenských schopnostech, ale i při konkrétních vojenských misích. Státy se zároveň zavázaly pravidelně zvyšovat výdaje na obranu.

V březnu 2018 účastnické země schválily seznam prvních 17 projektů, od kterých se společně pustí. Projekty se týkají zejména rozvoje schopností, odborné přípravy a operační připravenosti. Česká republika se hodlá zapojit do tří společných projektů, které mají za cíl zjednodušení přesunů vojsk napříč Evropou, rozvoj schopností v oblasti vojenského zdravotnictví a založení školicího centra pro evropské výcvikové mise. Dalších pěti projektů se chce Česko účastnit jako pozorovatel.

Autor: Tereza Chlebounová