Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Postoj k EU v letech 2013-2018

Během předsednictví Rady EU v první polovině roku 2009 zažila Česká republika vlnu podpory členství v Evropské unii a zvýšený zájem o evropské dění. Po vypuknutí ekonomické krize a související krize eurozóny ale začala obliba EU v české společnosti rok od roku klesat. Tento trend je jasně patrný z dat Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které každoročně zkoumá názory Čechů na otázky týkající se EU.

V roce 2013 s postupně se uklidňující ekonomickou situací začali Češi vnímat Evropskou unii opět o něco pozitivněji. Zatímco v roce 2012 byl podíl obyvatel nespokojených s členstvím nejvyšší od vstupu ČR do EU (41 %), v následujícím roce už se podíl snížil na zhruba jednu třetinu (34 %).

V období 2013-2015 pak podíl Čechů spokojených s členstvím v Unii postupně vzrostl ze čtvrtiny (26 %) na téměř třetinu (32 %). Relativně velká část dotázaných (36-38 %) se nedokázala rozhodnout, zda je s členstvím země v EU spojena či nespokojena.

 

Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii

Zdroj: CVVM

Odeznění krizí a nárůst obliby EU

Podpora členství v Evropské unii podle údajů výzkumného ústavu STEM dočasně oslabila v souvislosti s migrační krizí, která vrcholila v roce 2015. Z dat CVVM je zřejmý nárůst lidí nespokojených s členstvím v Evropské unii z 28 % na jaře roku 2015 na 36 % na jaře 2016. Převážili tak nad těmi, kteří vnímali členství pozitivně – jejich podíl se ve stejném období snížil z 32 % na čtvrtinu.

S odezníváním migrační krize a lepšící se ekonomickou situací můžeme pozorovat postupný nárůst obliby EU. Podpora členství se v dubnu 2018 vyšplhala podle výzkumu CVVM až na úroveň 36 %, odpůrců bylo ve stejné době 27 %. Výzkumný ústav STEM ovšem upozorňuje, že podpora zůstává nejistá a přetrvává nezájem a skepse vůči konkrétním krokům Unie. Podle výzkumů Eurobarometr patří česká společnost k těm nejvíce euroskeptickým v Evropě.

Spokojenost s členstvím v EU souvisí podle průzkumů CVVM především s věkem, vzděláním a životní úrovní. Mladší lidé, vysokoškoláci a lidé s vyšší životní úrovní často vyjadřují větší spokojenost s členstvím země v Unii. Naopak s přibývajícím věkem, nižším vzděláním a životní úrovní se obvykle pojí spíše pocit nespokojenosti.

Češi si cení volného pohybu a dotací


Podle dat CVVM Češi na EU nejvíce oceňují lepší možnosti studovat, pracovat a žít v zahraničí; za hlavní výhodu to v období 2013-18 považovalo kolem čtyř pětin dotázaných. Chválí si také velký přísun dotací z EU. O něco více než polovina obyvatel také souhlasí s názorem, že členství v Unii zvýšilo vojenskou bezpečnost České republiky.

Za slabé stránky Evropské unie naopak většina Čechů považuje nárůst byrokracie a zřizování zbytečných úřadů, na které si ve zkoumaném období stěžovaly zhruba čtyři pětiny dotázaných. Většina Čechů má také pocit, že je ČR příliš omezována evropskými zákony a že má Unie na místní politiku příliš velký vliv.

 

Občané ČR více věří v budoucnost evropského projektu


Nadpoloviční většina Čechů souhlasí podle dat CVVM s tvrzením, že Česko má být členem Evropské unie. Tento podíl navíc postupně roste – letos sdílelo tento názor již 62 % dotázaných, zatímco v roce 2012 to bylo pouze 51 %.

Mírně narůstá také důvěra české veřejnosti k budoucnosti projektu sjednocené Evropy. V roce 2018 je nejvyšší od roku 2012, kdy CVVM zkoumalo tuto otázku poprvé – budoucnost evropského projektu vidí optimisticky 44 % obyvatel. Stejný počet je ale i euroskeptiků, byť jejich podíl v posledních letech klesá.

Důvěra v budoucnost evropského projektu

Zdroj: CVVM

Češi si myslí, že nejsou v EU slyšet


Obecně Češi nejeví příliš velký zájem o evropskou politiku a volby do Evropského parlamentu. Podle průzkumu Eurobarometr z května 2018 se k příštím evropským volbám pravděpodobně chystá jen 27 % respondentů. Česká republika má tradičně jednu z nejnižších volebních účastí ve volbách do Evropského parlamentu ze všech členských států. V posledních evropských volbách, které se konaly v roce 2014, přišlo hlasovat jen 18,2 % oprávněných voličů - Česko tak zaznamenalo druhou nejnižší volební účast po Slovensku (13,05 %).

Z průzkumu Eurobaroemtru vyplývá, že evropské volby mají velký význam jen zhruba pro čtvrtinu dotázaných (24 %). Nízká volební účast patrně souvisí s faktem, že se většina Čechů (69 %) domnívá, že jejich hlas v EU nemá váhu. Na 63 % voličů je také přesvědčeno, že jejich účast ve volbách nic nezmění, a proto hlasovat nejdou.

EU by se podle většiny Čechů neměla dál sjednocovat


Necelá polovina Čechů si podle dat CVVM přeje v budoucnu zachovat zhruba stejné zapojení České republiky do EU jako v současné době. Podíl těch, kteří by chtěli posílit nebo naopak oslabit zapojení Česka v evropských strukturách, je přibližně vyrovnaný – v období 2013-18 se pohyboval na úrovni jedné čtvrtiny.

Podle necelé poloviny Čechů by měla integrace Evropské unie jako celku v budoucnu zůstat na stávající úrovni, zhruba čtvrtina by si přála, aby Unie byla méně integrovaná.

Určitou výjimku představuje oblast obrany – podle průzkumu agentury Ipsos z listopadu 2016 si 7 z 10 Čechů myslí, že by v příštím desetiletí měla vzniknout silná evropská armáda. Podle průzkumu Eurobarometr z března 2018 je 77 % Čechů pro společnou obrannou a bezpečnostní politiku členských států.

Posilování integrace EU do budoucna

Zdroj: CVVM

Češi a euro


Z dat CVVM vyplývá, že v české společnosti přetrvává odmítavý postoj k přijetí eura. Zejména v období po vypuknutí finanční krize se skepse Čechů vůči společné evropské měně výrazně prohloubila. V období 2013-18 se počet těch, kteří s přijetím eura nesouhlasí, pohyboval kolem tří čtvrtin dotázaných. Nejvíce odpůrců mělo euro v roce 2016, kdy jej odmítalo 78 %, naopak nejvíce mu byli Češi nakloněni v roce 2015, kdy bylo proti jeho přijetí 69 % lidí.

Problémem EU jsou podle Čechů migrace a terorismus


V posledních letech považují obyvatelé ČR podle průzkumu Eurobarometr za největší problémy Evropské unie přistěhovalectví (58 % v roce 2018) a terorismus (47 % v roce 2018). Zatímco ještě v roce 2014 je vnímali jako méně významné a za zásadnější potíže označovali ekonomiku, nezaměstnanost či dluhy členských států, od roku 2015 je v souvislosti s vrcholem migrační krize vidět jasný posun.

Migraci i terorismus nicméně Češi vnímají jako evropské problémy, které se České republiky příliš nedotýkají. Doma je mnohem více trápí rostoucí ceny (35 % v roce 2018) nebo otázka důchodů (29 % v roce 2018).

Zároveň považují migraci a terorismus za daleko palčivější evropský problém, než jiné členské státy – v roce 2017 se ČR umístila na 3. příčce za Estonskem a Maďarskem. V celoevropském průměru vidí přistěhovalectví jako problém o 20 procentních bodů méně Evropanů než Čechů, u terorismu je to o 18 procentních bodů méně.

Problémy České republiky a EU

Zdroj: Standardní Eurobarometr 88, Evropská komise

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop