Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Český Parlament a EU

text: Tereza Chlebounová, infografika: Kristina Kvapilová, Euroskop, 04.03.2019

Návrhy, které vznikají na úrovni Evropské unie, se v České republice zabývá Poslanecká sněmovna i Senát. Obě komory Parlamentu se k nim vyjadřují ještě předtím, než je v Bruselu schvalují europoslanci a ministři členských států. V obou komorách mají evropské záležitosti na starosti specializované výbory.

Češi v EU 9, 2019

 

Poslanecká sněmovna

V Poslanecké sněmovně se otázkami EU zabývá Výbor pro evropské záležitosti. Výbor byl ustaven v roce 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie. Před vstupem země do Unie fungoval ve Sněmovně Výbor pro evropskou integraci, a to od roku 1998.

Výbor pro evropské záležitosti projednává dokumenty EU, které Sněmovně předloží vláda. Kontroluje také vládu před jednáním v Radě EU a projednává důležité nominace českých kandidátů do stanovených evropských institucí.

Jeho kompetence jsou v rámci Poslanecké sněmovny poměrně rozsáhlé. Pokud se výbor na něčem dohodne, usnesení je považováno za vyjádření celé Sněmovny. Nemusí být projednáno na plenární schůzi, kde se schází všichni poslanci. Vláda pak musí usnesení zohlednit, když vytváří pozici ČR pro jednání v evropských institucích.

Výbor shromažďuje veškeré dokumenty EU ve veřejně přístupné databázi, kde si může každý občan prohlédnout, v jaké fázi projednávání se konkrétní návrh nachází. Od vstupu ČR do Evropské unie prošlo rukama výboru téměř 6 tisíc dokumentů.

Výbor má celkem 18 členů, jeho předsedou je Ondřej Benešík.

Jméno

Funkce

Ondřej Benešík

Předseda

Přemysl Mališ

Místopředseda

Mikuláš Peksa

Místopředseda

Jiří Valenta

Místopředseda

Ondřej Veselý

Místopředseda

Lubomír Volný

Místopředseda

Andrea Babišová

Členka

Jaroslav Bžoch

Člen

Jan Farský

Člen

Ivan Jáč

Člen

Adam Kalous

Člen

Jiří Kobza

Člen

František Kopřiva

Člen

Helena Langšádlová

Členka

Pavel Plzák

Člen

Jan Skopeček

Člen

Petr Vrána

Člen

Jan Zahradník

Člen

 

Výbor se dále dělí na dva podvýbory podle projednávaných témat – Podvýbor pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci, který vede Adam Kalous, a Podvýbor pro migraci a azylovou politiku v čele s Helenou Langšádlovou.

Tématům souvisejícím se Společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) Evropské unie se věnuje Zahraniční výbor, který má 18 členů a kterému předsedá Lubomír Zaorálek.

 

Senát

Senát projednává návrhy zákonů, které vzniknou v EU, a vyjadřuje se k nim předtím, než je schválí Evropský parlament a Rada EU. Zabývá se také dalšími strategickými dokumenty, které evropské instituce předkládají.

V Senátu se evropským děním zabývají dva výbory. Většinu agendy má na starosti Výbor pro záležitosti Evropské unie, který tvoří celkem 10 členů. Jeho předsedou je Václav Hampl. Otázky společné bezpečnostní a obranné politiky sleduje Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který má 11 členů. V jeho čele stojí Pavel Fischer.

Výbory mají k dispozici týdenní přehled legislativních návrhů a dalších dokumentů EU, ze kterého si pravidelně vybírají ty, jimiž se budou zabývat. Rozhodují také o zapojení specializovaných výborů a o případném projednání evropských dokumentů na schůzi pléna, to znamená celého Senátu.

Projednávání evropských záležitostí je do programu plenární schůze zařazováno běžně. Vláda zde například pravidelně informuje Senát o pozicích, které hodlá zastávat na nadcházejícím zasedání Evropské rady, a následně i o výsledcích tohoto jednání.

Senát také přímo komunikuje s Evropskou komisí. V tomto ohledu patří česká horní komora Parlamentu spolu s francouzským Senátem, německou Spolkovou radou, britskou Sněmovnou lordů a švédským Riksdagem k těm nejaktivnějším v Unii.

 

Výbor pro záležitosti Evropské unie

Jméno

Funkce

Václav Hampl

Předseda

Mikuláš Bek

Místopředseda

Jiří Dušek

Místopředseda

Petr Orel

Místopředseda

Emilie Třísková

Místopředsedkyně

Jiří Čunek

Člen

Jaroslav Doubrava

Člen

Miroslav Nenutil

Člen

Raduan Nwelati

Člen

Hana Žáková

Členka

 

 

Žlutá a oranžová karta

V rámci legislativního procesu na úrovni EU postupuje Komise na základě Lisabonské smlouvy (Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality) své návrhy legislativních aktů vnitrostátním parlamentům. Ty mohou ve lhůtě osmi týdnů zaslat Evropské komisi odůvodněné stanovisko, ve kterém uvedou, proč podle jejich mínění návrh porušuje zásadu subsidiarity. Disponují tak pravomocí, která jim dává možnost vyžádání přezkumu a případného stažení předloženého návrhu.

Každý vnitrostátní parlament má dva hlasy, přičemž v dvoukomorovém parlamentním systému má každá komora jeden hlas. Pokud odůvodněná stanoviska představí nejméně 1/3 všech hlasů, musí být návrh Komise přezkoumán (tzv. žlutá karta). V případě, shodného stanoviska 1/2 všech hlasů (tzv. oranžová karta), uskuteční se zvláštní hlasování v Radě a Evropském parlamentu (EP). Pokud oba normotvůrci rozhodnou (nutná 55 % většina členů Rady a prostá většina v EP), že návrh není v souladu se zásadou subsidiarity, není dále zvažován. Do současnosti byla uplatněna pouze žlutá karta, a sice ve třech případech:

1)      u návrhu nařízení o výkonu práva na kolektivní akci v kontextu svobody usazování a svobody poskytovat služby (tzv. Monti II),

2)      u návrhu nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO)

3)      u návrhu směrnice o vysílání pracovníků v rámci služeb

Autor: Tereza Chlebounová, Kristina Kvapilová, Euroskop

Další články v rubrice

Seriál Euroskopu: Jak Češi ovlivňují evropskou politiku

Tereza Chlebounová, Kristina Kvapilová, Euroskop

Češi v Evropském parlamentu

text: Tereza Chlebounová, infografika: Kristina Kvapilová, Euroskop

Češi v Radě Evropské unie

text: Tereza Chlebounová, infografika: Kristina Kvapilová, Euroskop

Češi v Evropské radě

text: Tereza Chlebounová, infografika: Kristina Kvapilová, Euroskop