Jaký vliv má členství v EU na českou ekonomiku?

17.05.2019
Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop

REPORTÁŽ – Jaký by mohl mít vstup ČR do eurozóny vliv na naši ekonomiku? Víme, čeho chceme v Evropě docílit, jak rozvíjet společný trh a jsme schopni aktivně reagovat na nové výzvy? Kde je místo ČR v EU – v jejím jádru nebo na okraji? Těmto i dalším otázkám se věnoval druhý panel konference „15 let Česka v EU“ na téma „Reflexe členství ČR v EU a na vnitřním trhu – 15 let aktivní a srozumitelné ČR v jednotné Evropě?“.

Debatu zahájil Petr Jonák ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, který označil vstup České republiky do EU za jeden z klíčových okamžiků naší moderní historie. Jonák se zaměřil zejména na praktickou stránku členství Česka v EU a připomněl, že jako pro jednu z nejotevřenějších ekonomik světa je pro nás zapojení do vnitřního trhu nesporným přínosem. Dále uvedl, že s podporou efektivního fungování vnitřního trhu se pojí nutnost odstraňovat v jeho rámci stále existující informační bariéry, což by mělo českým firmám pomoci plně využít jeho potenciál

Kromě toho Jonák zdůraznil, že do dalších patnácti let České republice přeje, abychom měli více sebevědomí, pro něž máme obrovské množství důvodů, a že „pokud se nám podaří toto nastavení mysli změnit a budeme sebevědomými partnery, tak uvidíme, že si nás bude více vážit i zbytek Evropy a ve výsledku toho dokážeme prosadit víc.“

Konference
Účastníci konference v Černínském paláci debatují o ekonomických dopadech členství v Unii. Zdroj: MZV

Česká republika jako aktivní zastánce vnitřního trhu

Na Petra Jonáka navázala ředitelka České podnikatelské reprezentace při EU Alena Mastantuono, podle které „Čeští podnikatelé vnímají vnitřní trh jako největší přínos evropské integrace.“ Podle Mastantuono Česko správně vnímá, že je třeba prosazovat všechny čtyři svobody vnitřního trhu společně jako neoddělitelné „spojené nádoby.“ K tomu dodala, že se vnitřní trh mění v závislosti na nových potřebách a trendech, což ukázala na příkladu rostoucí důležitosti svobody pohybu dat jako jeho nejnovější složky.

Zejména v kontextu blížícího se předsednictví České republiky v EU poté vyzvala k tomu, aby se česká vláda zasadila o nárůst počtu našich zástupců v evropských institucích, jelikož Češi ve vysokých funkcích by nám mohli pomoci naše zájmy účinněji prosazovat.

S pozitivním vnímáním účasti Česka na vnitřním trhu se ztotožnil i náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Vladimír Bärtl, podle kterého „V dnešní době sledujeme zesílení globální konkurence, ať už je to z pohledu Číny nebo Spojených států, a je důležité si uvědomit, že pokud jsme součástí takového celku jako je Evropská unie, tak nám to umožní podstatně efektivněji dopadům zesílené globální konkurence čelit.“

Bärtl ovšem také připomněl, že je čas na to, aby Evropská unie prošla určitou sebereflexí spojenou mimo jiné s brexitem, který změnil náš pohled na rozložení sil v rámci hlasování o otázkách vnitřního trhu, a také s přetrvávajícím deficitem v prohlubování vnitřního trhu v oblasti služeb, které je pro nás mimořádně důležité.

Musíme v EU jasně definovat národní zájmy

„Ne vždycky jsme si dokázali skutečně definovat, co jsou naše národní zájmy a možná někdy nevíme přesně, jaké jsou mechanismy, jak máme tyto zájmy prosazovat.“ uvedla vrchní ředitelka Evropské služby pro vnější činnost pro Ameriku Edita Hrdá. Zároveň ale dodala, že se v průběhu posledních patnácti let schopnost České republiky své zájmy v rámci EU formulovat a prosazovat zlepšuje.

Podle Hrdé je důležité se zamyslet také nad tím, jak nás vnímají ostatní členové Evropské unie a svět a čím jsme vlastně v zahraničí definováni. K tomu uvedla, že je Česká republika zcela zřejmě vnímána jako transatlantický stát s jasně čitelnou a respektovanou hodnotovou politikou.

Za základní předpoklad toho, abychom se v rámci EU stali funkčním a plnohodnotným členem, považuje Hrdá schopnost dokázat si zavčasu určit co vlastně chceme, kam se máme posunout a o co máme zájem, což je podle ní proces, kterému bychom se měli věnovat daleko více než tomu bylo doposud.

Můžeme být součástí jádra EU – pokud budeme chtít

„Profitujeme z toho, že jsme součástí bloku, který má úžasnou vyjednávací schopnost.“ zdůraznil bývalý poslanec Evropského parlamentu Libor Rouček. V souladu s tím, co uvedla Edita Hrdá, se ovšem domnívá, že ani po patnácti letech v Evropské unii si nejsme schopni uvědomit, co vlastně chceme.

Rouček poukázal na to, že začlenění Česka do jádra Evropské unie brání zejména přetrvávající mentalita „my versus oni“, která EU spíše než jako spojence vnímá skepticky.

Podle Roučka máme ekonomické a politické předpoklady k tomu, abychom byli ve tvrdém jádru EU, bylo by k tomu ovšem třeba změnit naše vnímání sama sebe a uvědomit si, že pokud začneme sebevědoměji a účelněji prosazovat naše zájmy, budeme více respektováni ostatními členskými státy a získáme v rámci EU silnější pozici.

S ostatními panelisty se ovšem v závěru Rouček shodl na tom, že se jak sebevědomí České republiky, tak její schopnost prosazovat její zájmy, postupně zlepšuje a že naše postavení v Evropské unii bude nadále posilovat.

Autor: Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop

Sdílet tento příspěvek