Výsledek 2. kola soutěže k 15. výročí členství v EU


Petr Pospíšil, Kristina Kollertová, Euroskop

Děkujeme všem, kdo se zúčastnili druhého kola soutěže na sociálních sítích portálu Euroskop.cz, kterou jsme připravili při příležitosti letošního 15. výročí vstupu do EU. Správná odpověď zní: A) Český prezident Václav Klaus a předseda vlády Vladimír Špidla podepisují v Athénách Smlouvu o přistoupení ČR k EU. Slavnostní ceremonie se uskutečnila na neformálním summitu Evropské rady v Aténách v dubnu 2003.

Správná odpověď zní: A) Český prezident Václav Klaus a předseda vlády Vladimír Špidla podepisují v Athénách Smlouvu o přistoupení ČR k EU – Podpis smlouvy, na jejímž základě vstoupilo po ratifikaci deset nových zemí do Evropské unie (duben 2003, Atény)

Výhry získávají:

Gratulujeme!

Zajímavosti o největším rozšíření EU

Východní rozšíření Evropské unie, k němuž došlo 1. května 2004 a jehož patnáctileté výročí jsme si letos připomněli, bylo největším rozšířením v dějinách Evropské unie i jejích předchůdců – Evropských společenství a Evropského hospodářského společenství.

Východní rozšíření Unie představovalo opravdový zlom, potvrzení skutečnosti, že období bipolární studené války skončilo a mezinárodní společenství dospělo do nové éry, ve které Evropa není násilně rozdělena železnou oponou. Země střední a východní Evropy tím také upevnily svoji nově nabytou geopolitickou a ideovou blízkost k západní Evropě.

Rozšíření vyžadovalo několikaletou přípravu

Vstupu deseti nových zemí do Unie však předcházela dlouhá a náročná cesta. Všechny potenciální nové členské státy musely dosáhnout na nezbytné předvstupní standardy, jimiž byl přístup nových zemí do EU podmíněn. Stav vývoje v jednotlivých oblastech se mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy pochopitelně odlišoval, Unie proto musela kombinovat jednotný přístup vůči desítce nových členských zemí s podrobným individuálním monitoringem.

Neméně intenzivně se na východní rozšíření musela připravovat i EU a její instituce – východní rozšíření mělo být v mnoha aspektech bezprecedentní a neopakovatelné (zvýšení počtu členských zemí, unijních občanů, teritoria – ale i relativní snížení průměru některých ekonomických ukazatelů v poměru ke stávajícím unijním členským zemím).

Deset nových členských zemí nejprve v průběhu devadesátých let nezávisle na sobě uzavřelo s Unií smlouvu o přidružení, poté požádalo o vstup do Unie. Česká republika podepsala dohodu o přidružení k Unii v říjnu 1993 a dohoda nabyla platnost na začátku února 1995. Hned následující rok, 23. ledna 1996, ČR předložila žádost o vstup do EU.

Česko získalo status kandidátské země v první vlně

Na unijní straně přípravy na východní rozšíření začaly v roce 1995 vydáním bílé knihy s názvem „Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy a začlenění do vnitřního trhu Unie“. O dva roky později byla ČR společně s Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem zařazena mezi šestici kandidátských zemí. V prosinci téhož roku na summitu v Lucemburku Evropská rada rozhodla, že na konci března 1998 zahájí Unie vstupní proces s 11 kandidátskými zeměmi.

Předvstupní rozhovory 31. března 1998 začaly s šesticí kandidátských zemí (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Kypr). Později vstupní rozhovory byly zahájeny i se zbývajícími zeměmi východního rozšíření. Rozhovory byly tematicky rozděleny do 31 kapitol, přičemž k tomu, aby země mohla vstoupit do EU, bylo nutné dosáhnout uspokojivého pokroku ve všech z nich. Komise pravidelně vydávala hodnotící zprávy o pokroku v jednotlivých kandidátských zemích.

Smlouva z Nice měla zajistit funkčnost unijních institucí po rozšíření

V prosinci 2000 proběhl summit Evropské rady v Nice, na němž byl dojednán text nové revize primárního práva v EU – tzv. Smlouvy z Nice. Tato smlouva novelizovala zakládající smlouvy EU a hlavní podstata změn spočívala v přípravě institucionálního uspořádání EU na stav po přístupu deseti nových zemí do Unie.

Kodaňský summit v prosinci 2002 oficiálně ukončil předvstupní jednání a došlo k uzavření všech kapitol vstupních rozhovorů. K podpisu Smlouvy o přistoupení k Evropské unii došlo 16. dubna 2003 v Aténách, hlavním městě Řecka, které v tu dobu disponovalo předsednickou pozicí v Radě EU.

Slavnostní ceremoniál se konal v prostorách antické Attalovy galerie na úpatí aténské Akropole. Místo podpisu tedy mělo i silný symbolický význam – doposud spíše západoevropský integrační celek se proměnil ve vpravdě celoevropské společenství ve městě, v němž byly před tisíciletími položeny základy evropské kultury, demokracie a vzdělanosti.

Smlouva 2003

Smlouva o rozšíření EU o deset nových zemí. Zdroj: Audiovizuální archív Evropské komise

Smlouva o přistoupení podepsána pod řeckou Akropolí

Dokument historického významu podepsali nejvyšší představitelé 25 evropských zemí – patnácti stávajících členských zemí a deseti zemí kandidátských. Za Českou republiku přístupovou smlouvu podepsali tehdejší prezident Václav Klaus, předseda vlády Vladimír Špidla, ministr zahraničí Cyril Svoboda a hlavní vyjednavač před vstupem ČR do EU Pavel Telička.

Přístupová smlouva ještě musela projít ratifikačním procesem v souladu s ústavními zákony nově přistupujících zemí, které ve většině států vyžadovaly schválení občany v celostátním referendu. V ČR referendum o přistoupení k Evropské unii proběhlo v červnu 2003 a z 55 procent oprávněných voličů, kteří se referenda zúčastnili, hlasovalo 77,33 procent pro vstup.

K původní unijní patnáctce se připojilo deset nových členských zemí a Unie tak nově zahrnovala 25 států. Novými členskými zeměmi se od 1. května 2004 staly Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Malta a Kypr. Počet členských zemí EU se v důsledku východního rozšíření zvýšil z 15 na 25, populace občanů EU se navýšila téměř o pětinu a území Unie o 18 procent.

Autor: Petr Pospíšil, Kristina Kollertová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality