Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak EU podpořila projekt připomínání obětí stalinismu

Euroskop, 09.04.2019
Političtí vězni.cz

Komunitární programy často fungují jako startovače dlouhodobých aktivit. Příkladem je i činnost organizace Političtí vězni.cz, v jehož začátcích sehrál konkrétně program Evropa pro občany poměrně významnou roli. Skupina mladých historiků, která se později formovala do podoby spolku, zažádala o podporu svého projektového záměru v rámci Oblasti Aktivní evropská paměť v programovém období 2007-14.

Na přelomu let 2008 a 2009 byl vyvinut a postupně uskutečněn nenápadný badatelský projekt s názvem „Českoslovenští političtí vězni: orální historie obětí stalinismu“, který si dal za cíl popularizovat životní příběhy bývalých československých politických vězňů. Tento projekt zaštítila dnes už neexistující nezisková organizace ANO pro Evropu, založená v roce 2002 Monikou MacDonagh-Pajerovou, která chtěla zlepšit znalosti české veřejnosti o možnostech a příležitostech, které vyplývaly ze zapojení ČR do EU. 

Co víc, tento výzkumně-aktivistický projekt dal základy úspěšné a dnes mezinárodně etablované nevládní organizaci s názvem Spolek Političtí vězni.cz, který názvem odkazuje na českou doménu coby on-line křižovatku problematiky politické perzekuce. Spolek dnes sídlí v Pražském kreativním centru na Staroměstském náměstí v Praze a pořádá vzdělávací a osvětové aktivity pro českou i zahraniční mládež, učitele, pracovníky s mládeží a je v úzkém kontaktu s pamětníky a jejich rodinami na tzv. místech paměti.

Šíření povědomí o stalinismu do západních zemí EU

V rámci projektu Českoslovenští političtí vězni se tehdy studentský tým rodícího se občanského sdružení (později spolku) konkrétně zabýval orální historií obětí stalinismu. Po ukončení jeho financování ze strany EU pracovala skupina mladých dobrovolníků z českých i zahraničních vysokých škol dál a v roce 2010 spolu založili neziskovou organizaci Političtí vězni.cz. Jejím cílem bylo nejprve zachytit a uchovat paměť a životní zkušenosti bývalých československých politických vězňů a vězeňkyň – očitých svědků a aktérů nedávných historických událostí 50. let 20. století.

Dobrovolníci se již v roce 2009 snažili vytvořit relevantní publikace a dokumenty k informování veřejnosti o této nelehké problematice a vytvořit prostor pro konstruktivní debatu o traumatické minulosti (nejen) na území ČR. Studenti se také zabývali pořádáním vzdělávacích aktivit, konferencí a workshopů, v rámci nichž dochází k výjezdům na ona místa paměti (např. pracovní tábor Vojna u Příbrami) a k setkávání mladých lidí s bývalými politickými vězni a v neposlední řadě rozpracovali metodiku neformálního vzdělávání mladých lidí v oblasti nedávné historie přímo v místech perzekuce (Jáchymovsko, Příbramsko).

Co dál projekt přinesl? Praktickým výstupem celého iniciačního projektu bylo rozšíření povědomí o době stalinismu a represi v Československu během 50. let minulého století, a to nejen mezi širší veřejností v České republice, ale i v dalších zemích Evropské unie. Jak to dokázat? Důraz mladí organizátoři kladli na rozvíjení dialogu mladé evropské generace o totalitní historii a demokratických idejích, které jsou pro evropskou společnost zřejmě určující.

Projekt se opíral o sběr a zpracování životních příběhů bývalých československých politických vězňů, pro které vytvořili nové webové stránky www.politictivezni.cz. Součástí projektu byla i tištěná publikace Czechoslovak Political Prisoners, vzdělávací DVD a především mezinárodní konference pro mládež (Victims of Stalinism in the eyes of YOUth), mezinárodní workshop (Life in Czechoslovak Communist Labour Camps), veřejná debata u příležitosti Dne politických vězňů a workshop při letní univerzitě AEGEE (Totalitarian History and European past). Zejména zmiňovaná publikace se dočkala druhého rozšířeného vydání a je dostupná zdarma na webu spolku v pdf.


Dialog pamětníků s mladou generací


Cílovou skupinou projektu byli studenti vysokých a středních škol z různých zemí Evropské unie, kteří měli díky projektu lépe porozumět poválečné historii východní Evropy, která neblaze ovlivnila celý kontinent. Nezastupitelnou roli přitom měli bývalí političtí vězni, jejichž životní osudy dokázaly přiblížit dobu nesvobody a politického útisku mladým lidem lépe než cokoli jiného, co podle svých slov do té doby ve vzdělávacím systému poznali. K tomu přispěl i přímý kontakt, navázání dialogu a vzájemné porozumění mezi mladou generací a pamětníky. Poslední skupinu tvořili historici a vědci, kteří studenty seznámili s výsledky posledního výzkumu o inkriminované době a dali celé projektové práci širší odborný kontext.

Přínos projektu tedy spočíval především v otevření daného tématu a ve zlepšení znalostí o historii masové persekuce a komunistického režimu mladé generace, která dobu nesvobody nezažila. Společná reflexe minulosti měla přispět i ke sblížení a propojení mladé generace napříč evropskými zeměmi jako základ celoevropského porozumění, což je jistě ambiciózní a hůře měřitelná motivace.

Co si však nikdo z organizátorů neuvědomil a v co patrně ani ve skrytu duše nedoufali, bylo to, že z jejich studentského úsilí vyroste nevládní organizace s pěknou řádkou aktivit a vzdělávacích projektů s již desetiletou historií. To je patrně nejhmatatelnější výstup projektu, o kterém se ostatně každý z nás může zajít přesvědčit. Na některé z pražských průvodcovaných procházek, nebo třeba na opravené naučné stezce nad Jáchymovem je práce Spolku Političtí vězni.cz docela znát.

Autor: Tomáš Bouška, Kateřina Hamplová, Euroskop

Další články v rubrice

Mezinárodní výstava Dialog1989

Kateřina Hamplová, Euroskop, 01.04.2019

České projekty podpořené z programů EU

Kateřina Hamplová, Euroskop