Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR a EU - hospodářská a měnová unie

Všechny členské státy EU jsou součástí hospodářské a měnové unie (HMU). Koordinují tvorbu svých hospodářských politik a podporují tak hospodářské cíle EU. Některé členské země přijaly namísto své národní měny jednotnou měnu – euro. Tyto státy tvoří tzv. eurozónu. Euro bylo zavedeno v roce 1999, a to nejprve jako účetní peníze. V té době ho přijalo 11 z tehdejších 15 členských zemí EU. Řecko do eurozóny vstoupilo v roce 2001, pouhý rok před přechodem na hotovostní podobu eura. V roce 2007 ho následovalo Slovinsko, poté se přidaly Kypr a Malta (2008), Estonsko (2011), Lotyšsko (2014) a Litva (2015). Dnes tedy eurozónu tvoří 19 členských zemí EU.

Dánsko a VB zatím patří ke státům mimo eurozónu, protože mají v rámci Protokolů připojených ke Smlouvě udělenu výjimku (tzv. doložku o neúčasti). Nicméně jednotnou měnu přijmout mohou, pokud se tak v budoucnu rozhodnou.

Dluhová krize eurozóny, která začala po roce 2008, přiměla členské státy nejen vytvořit záchranné mechanismy na pomoc zadluženým státům, kterých využilo Řecko, Irsko, Portugalsko, částečně i Španělsko, ale také diskutovat a přijímat konkrétní legislativní kroky k posilování hospodářské a fiskální koordinace v rámci eurozóny, která by vedla až k vytvoření „skutečné hospodářské a měnové unie“. Jedná se zejména o zavedení evropského semestru, tzv. fiskální smlouvy, zpřísnění Paktu stability a růstu nebo diskusi a krocích k vytvoření bankovní unie.

Výsledkem činnosti EU byl kromě jiného Evropský fond finanční stability (EFSF). Příspěvky do EFSF mohou poskytovat členské státy eurozóny. Česká republika jakožto nečlen tuto povinnost nemá. Všechny členské země včetně těch, které nepoužívají euro, jsou ovšem zapojeny do Evropského mechanismu finanční stability (EFSM) prostřednictvím záruk za půjčku, kterou poskytne Komise. V rámci Evropské rady z prosince 2010 bylo dojednáno vytvoření trvalého Evropského mechanismu stability (ESM), který by nahradil EFSF a disponoval flexibilnějšími a efektivnějšími nástroji v případě nutnosti zadluženému státu pomoci. Mechanismus ESM funguje od října 2012 (spolu s EFSF, jenž bude ukončen v polovině roku 2013) a pro země eurozóny je k dispozici až 500 mld. €.

ESM vznikl po ratifikaci všech 17 členských států eurozóny. ESM je stálý krizový mechanismus finanční pomoci pro státy patřící do eurozóny. ESM má poskytnout stabilizační podporu pro členské státy, které zažívají nebo jsou přímo ohroženy závažnými finančními problémy prostřednictvím řady finančních nástrojů. Státy eurozóny patřící do Evropského stabilizačního mechanismu jsou: Belgie, Estonsko, Francie, Finsko, Itálie, Irsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Česká republika není povinna ani vyzývána k účasti na ESM, země mimo eurozónu se nicméně mohou k půjčkám poskytovaným ESM připojit ad hoc. ČR projevila jen zájem o zapojení do přípravy mechanismu. Senát vznik Evropského stabilizačního mechanismu schválil 25. dubna 2012 a Poslanecká sněmovna 5. června 2012. K souhlasu byla potřeba ústavní, třípětinová většina, neboť se jedná o změnu zakládajících smluv EU. Tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) připomněl, že Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Případné začlenění ČR do fondu by totiž bylo předmětem samostatné smlouvy.

Výše zmíněná fiskální smlouva (fiskální pakt), která má zaručovat odpovědnější fiskální politiku členských států celé EU, začala pro členy eurozóny platit od ledna 2013. ČR se ke smlouvě připojila až následně. Po schválení v Parlamentu ČR podepsal prezident Zeman přistoupení České republiky ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii 7. března 2019. Česká republika se tak stala posledním 27. členským státem EU, který Smlouvu ratifikoval. Z unijní osmadvacítky se k paktu nezavázala pouze Velká Británie, která se ovšem v referendu rozhodla z Unie odejít.

ČR se aktivně zapojila do debat o možném založení tzv. bankovní unie. ČR se obávala hlavně toho, aby zahraniční banky, které mají v zemi dceřiné pobočky, nezačaly v budoucnu stahovat kapitál do zemí postižených krizí. ČR se také nechce vzdát pravomocí ČNB. Vládě však byly Bruselem dány záruky, že se tak nestane.

Evropský semestr


Evropský semestr
je zastřešující název pro roční cyklus koordinace rozpočtových a hospodářských politik v EU. Jeho prostřednictvím jsou sledovány dva základní cíle: 1) Vytvoření konzistentního rámce, který v jednom integrovaném celku propojuje jednotlivé roviny koordinačních procesů v EU a eurozóně. 2) Těsnější propojení rozhodovacích procesů probíhajících na úrovni členských států EU s pohledem unijních institucí.

První kolo evropského semestru bylo zahájeno na začátku roku 2011. Cyklus evropského semestru zahajuje Komise, která v listopadu publikuje dva materiály. Prvním z nich je Roční analýza růstu, jejímž úkolem je identifikovat hlavní problémy a výzvy, jimž EU a eurozóna čelí v příštím roce. V rámci makroekonomického dohledu je současně zveřejněna Zpráva o varovném mechanismu.

Do konce listopadu daného roku Komise též posoudí návrhy rozpočtů členských zemí eurozóny na příští rok, a to z pohledu jejich slučitelnosti se závazky Paktu stability a růstu. Je-li zjištěno vážné porušení pravidel evropské rozpočtové disciplíny, Komise může požádat o přepracování rozpočtového návrhu.

V průběhu května Komise posoudí předložené dokumenty a pro každou členskou zemi EU vypracovává jednu integrovanou sadu návrhů opatření, tzv. doporučení pro jednotlivé země (Country Specific Recommendations, CSR). Takto se nazývají konkrétní, adresné a kontrolovatelné náměty na tvorbu rozpočtových a hospodářských politik, které by podle názoru Komise členské země měly realizovat. CSR nejsou vydávána pro země v nápravném programu, jenž sám obnáší přísný dohled nad plněním programových podmínek. CSR jsou následně diskutována v Radě, která k nim zaujme závěry. Jejich konečnou podobu schvaluje Evropská Rada.

V druhé polovině roku národní parlamenty diskutují a schvalují návrhy svých rozpočtů na příští rok včetně doprovodné legislativy. V té době již mají k dispozici názor unijních institucí na žádoucí opatření rozpočtových a hospodářských politik. Komise průběžně monitoruje plnění CSR. Roční cyklus evropského semestru se uzavírá na konci roku, kdy v nové Roční analýze růstu Komise hodnotí, jak členské země vzaly v úvahu jim adresovaná doporučení.

Evropská komise v roce 2019 udělila České republice tři doporučení. První se již tradičně týká udržitelnosti veřejných financí, se kterou má ČR již dlouhodobě problém. Druhé doporučení se zaměřuje na zaměstnanost, inkluzi a také na digitální dovednosti Čechů. Třetí doporučení se týká investičních doporučení. V letošním doporučení Evropská komise navíc vyzvala ČR, aby se více zaměřila na digitální dovednosti svého obyvatelstva. Evropská ekonomika včetně té české se totiž musí připravit na nástup nových technologií, automatizaci, robotizaci, a s tím spojenou proměnu pracovních míst. Komise v rámci třetího doporučení poukázala na nedostatky v oblasti dopravy, a to konkrétně nerozvinuté příměstské dopravní sítě a nízkého podílu elektrických vozidel. Zlepšení v těchto oblastech by přitom mohlo snížit míru znečištění ovzduší.

Vstup do eurozóny


V prosinci 2018 Ministerstvo financí ČR a ČNB opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. MF a ČNB uvedly, že vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se proti předchozím letům zlepšila, i když přetrvávají některé nedostatky. Za hlavní překážku považují instituce nedokončený proces reálné ekonomické konvergence ČR, tedy přibližování k úrovni EU.

ČR plní všechna maastrichtská kritéria, kromě kritéria směnného kurzu. Kritérium cenové stability i dlouhodobých úrokových sazeb ČR dosud bez problémů plnila. ČR také nemá v posledních letech problém s veřejným dluhem, který podle požadavků EU nesmí přesáhnout 60 % HDP. Podle odhadů ministerstva by měl letos český veřejný dluh klesnout na 33 %. Rovněž kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR letos splní, MF počítá s přebytkem veřejných financí 1,6 % HDP. Přebytek by se měl v poměru k HDP v dalších letech ovšem snižovat na 0,8 % v roce 2020. Loni veřejné finance skončily v přebytku 1,5 % HDP, což byla jedna z nejlepších hodnot v EU. Ta požaduje, aby schodek veřejných financí byl pod třemi procenty HDP.

Vyhodnocení plnění kritéria stability měnového kurzu bude možné teprve poté, co česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM-2 a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.

V české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. V současné době tříčtvrtinová většina občanů (75 %) s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, přičemž polovina (50 %) s tím „rozhodně nesouhlasí“ a čtvrtina (25 %) „spíše nesouhlasí“. Pro přijetí eura je nyní jen pětina (20 %) Čechů, z toho 5 % „rozhodně“ a 15 % „spíše“. Zbývajících 5 % na otázku nemá utvořen názor a volí odpověď „nevím“.

Graf 1: Názory na přijetí eura za měnu ČR 1 (v %)

Názory Čechů na euro

 

V porovnání s předchozím šetřením z dubna 2018 nedošlo k žádným statisticky významným posunům v celkovém názorovém rozložení českých občanů, pokud jde o souhlas a nesouhlas s přijetím eura jako měny České republiky, nicméně mezi nesouhlasícími došlo k mírnému vzestupu (o 4 procentní body) u podílu těch, kdo rozhodně nesouhlasí se zavedením eura jako měny v ČR. V dlouhodobějším srovnání, které ukazuje graf 2, je patrné, že negativní postoj k euru poprvé výrazněji převážil v roce 2010, v letech 2001 až 2005 převažoval souhlas nad nesouhlasem a v letech 2006 až 2009 byly oba podíly zhruba vyrovnané. Od roku 2011 se nesouhlas se zavedením eura pohybuje okolo úrovně tří čtvrtin se dvěma dílčími poklesy na úroveň těsně pod 70 % (červen 2011 a duben 2015). Souhlas se pak od roku 2011 pohybuje okolo jedné pětiny a jen v roce 2015 se přiblížil k jedné čtvrtině

 

Graf 2:Vývoj postojů k přijetí eura

Názory Čechů na euro

Autor: Magda Komínková, CDK