Jaká je práce překladatelů v „evropském Babylonu“?

Evropské instituce přijímají celou řadu rozhodnutí, která ovlivňují každodenní životy občanů. O fungování EU a o úřednících, kteří v ní pracují, přitom mnoho nevíme. Přinášíme vám proto seriál článků o Češích, kteří v bruselských institucích pracují a byli ochotní se podělit o své bohaté zkušenosti. V třetím díle této série se dozvíte o práci Markéty Frankové, vedoucí českých a slovenských překladatelů ve Výboru regionů a v Evropském hospodářském a sociálním výboru.

Než Markéta Franková odjela do Bruselu, přednášela 20 let na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. „Byl čas na změnu. Konkurzem jsem si chtěla vyzkoušet, jestli obstojím v konkurenci, ale ještě jsem nebyla přesvědčená, že do Bruselu opravdu odjedu. Po úspěšném výběrovém řízení pak přišla nabídka z Výboru regionů a já jsem si řekla, že to zkusím tak na rok. Letos jsem oslavila 15 let v institucích“, říká.

V institucích EU existuje 552 jazykových kombinací

„Evropská unie má (stále ještě) 28 členů, ale jen 24 oficiálních jazyků. Když chceme přeložit dokumenty ze všech jazyků do všech jazyků, dostaneme těžko představitelných 552 jazykových kombinací. Jsem pyšná na to, že jsem součástí tohoto Babylonu“, říká česká překladatelka.

Negativum práce v institucích vidí Franková v tom, že i když se v EU překládají materiály do všech jazyků, lidé si informace nevyhledávají, nezajímají se o ně. Pak si ale podle ní dělají nepravdivé závěry o tom, jak Brusel vše rozhoduje o nás bez nás.

Markéta Franková

Zdroj: Markéta Franková

Naopak co se týče pozitivních stránek, Markéta Franková si uvědomuje, že i když se nevěnuje přímo politice, přispívá k tomu, aby se naše země s Bruselem domluvila. „Žádné lepší spojenectví pro Česko totiž nevidím“, říká. Denně pracuje s lidmi z 28 zemí, poznává jejich metody práce, jejich zvyky, radosti i starosti. Právě střetávání se s lidmi z jiných zemí považuje za cestu k větší otevřenosti, toleranci a překonání obav z cizího a neznámého.

„Můj obor překladatelství je specifický, nejsem svědkem zásadních jednání, jako například tlumočníci. Ale nepřestává mě překvapovat, jak moc rozdílnými způsoby může 24 jazykových oddělení dojít ve stanoveném čase ke stejnému cíli. Tedy aby všichni měli včas na stole dokumenty ve všech jazykových variantách a mohli s nimi pracovat. Ne nadarmo má Evropa heslo Jednotná v rozmanitosti“, odpovídá na dotaz na zajímavý poznatek z praxe.

V Bruselu se česká překladatelka podle svých slov dobře integrovala a našla si v něm přátele, se kterými navštěvuje různé kulturní akce, kterých je v Bruselu obrovská nabídka. I přes některé nedostatky má podle ní cenu o Evropskou unii bojovat a každý by měl přispět tak, jak umí.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality