Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Paul-Henri Spaak

Belgický ministr zahraničí a předseda vlády Paul-Henri Spaak je považován za jednoho z "otců zakladatelů" dnešní Evropské unie. Jeho projekt celní unie mezi státy Beneluxu se stal inspirací pro sjednocování Evropy. Spaak vedl pracovní výbor, který v roce 1957 formuloval Římské smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii.

VýznamníEvropané.Kollertova2020

Paul-Henri Spaak se narodil 25. ledna roku 1899 poblíž Bruselu do politicky aktivní rodiny. Jeho matka byla první belgickou senátorkou, strýc předsedal ve 30. letech belgické vládě. Za první světové války se dostal do belgické armády, když lhal o svém skutečném věku. Záhy však byl zajat a strávil dva roky v německém zajateckém táboře. Po válce vystudoval práva a otevřel si právnickou praxi.

V roce 1920 se stal členem belgické socialistické strany a v roce 1938 prvním socialistickým premiérem Belgie. Během druhé světové války působil jako ministr zahraničí. Poté, co se mu nepodařilo zachovat neutralitu Belgie, odešel spolu s vládou do exilu v Londýně. Po válce se stal ještě dvakrát premiérem – krátce v roce 1946 a v letech 1947-49. Kromě toho opakovaně zastával post ministra zahraničních věcí.

Už během druhé světové války vytvořil Spaak plány na celní unii mezi Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem, kde měl být zajištěn volný pohyb peněz, osob, zboží a služeb. Spojení zemí Beneluxuse stalo inspirací pro další evropskou integraci, kterou Spaak po válce prosazoval. Měl velký řečnický talent a dokázal ostatní získat pro myšlenku evropské spolupráce.

V roce 1955 na Messinské konferenci zvolili představitelé evropských vlád Spaaka do čela výboru pověřeného přípravou zprávy o vytvoření společného evropskéhotrhu. Takzvaná Spaakova zpráva vedla k podpisu Římských smluv v roce 1957, na jejichž základě vzniklo Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii.

Celý svůj politický život hájil Spaak význam evropské integrace a nezávislosti Evropské komise. Sjednocování zemí podporoval i ve funkci předsedy prvního Valného shromáždění Organizace spojených národů v roce 1946 a generálního tajemníka NATO v letech 1957-61.

Paul-Henri Spaak zemřel v roce 1972. Dodnes je po něm pojmenována jedna z budov Evropského parlamentu v Bruselu.



Autor: Euroskop, ilustrace: Kristina Kollertová