Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

České památky získaly prestižní značku Evropské dědictví

Petr Pospíšil, Euroskop, 15.4.2020
European Heritage Label

Evropská komise v úterý 31. března udělila deseti lokalitám, nacházejícím se na území členských zemí EU, prestižní označení Evropské dědictví (European Heritage Label). Status je udělován památkám, které mají výraznou symbolickou hodnotu v dějinách evropské integrace. Mezi oceněnými památkami z ČR jsou zámek Kynžvart a dvě funkcionalistické kolonie z meziválečného období – čtvrť Baba v Praze a Nový dům v Brně.

Značku Evropské dědictví uděluje Evropská komise od roku 2013. Místa, která se tímto prestižním titulem pyšní, symbolizují evropské ideály, hodnoty, dějiny a integraci. Památky, které značku získají, jsou spojené s významnými milníky či epochami v historickém vývoji Starého kontinentu od pravěku až do nejmodernějších kapitol minulosti.

Expertní panel, která vybírá místa, jímž se značka udělí, se řídí následujícími kritérii – zaprvé symbolickým významem památky pro Evropu, zadruhé kvalitou projektu, jak evropskou dimenzi daného místa podpořit, a zatřetí kvalitou plánu, jak daný plán konkrétně realizovat.

Komise na oficiálních webových stránkách iniciativy sama uvádí, že například od Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO se Evropské dědictví odlišuje tím, že prioritní kritérium představuje, do jaké míry daná památka přispívá ke zvýraznění evropského narativu a jakou stopu zanechala v evropských dějinách a ve vytváření jednoty mezi členskými zeměmi Unie.

Seznam nových míst s označením Evropské dědictví


Na konci března 2020 byl seznam míst, jež jsou nositeli tohoto cenného titulu, rozšířen o deset nových položek: archeologická lokalita Ostia (Itálie), podvodní kulturní dědictví na Azorském souostroví (Portugalsko), Osady benevolence (soubor několika lokalit v Belgii a Nizozemí), město Szentedre (Maďarsko), zámek Kynžvart (Česká republika), památníky válečných zajateckých táborů v Łambinovicích (Polsko), Zdravljica (atypická položka představující nehmotné kulturní dědictví – slovinská národní báseň, která se stala symbolem emancipace evropských národů v roce 1848), kolonie staveb vystavené v duchu svazu „Werkbund" (soubor více lokalit v Rakousku, České republice, Německu a Polsku), památník v Chambon-sur-Lignon (Francie) a skupina tří historických měšťanských domů „Tři bratři" v lotyšské Rize.

Komisařka Mariya Gabrielová, která má ve svém portfoliu i oblast kultury, prohlásila směrem k novopečeným držitelům označení Evropské dědictví následující: „Vřele gratuluji deseti novým místům, kterým byla udělena značka Evropské dědictví. Všechny představují skvělou příležitost pro Evropany přilnout ke svému kulturními dědictví a posílit svůj pocit sounáležitosti s Evropskou unií."

České památky na seznamu Evropského dědictví


Celkově v současné době seznam nositelů titulu Evropské dědictví čítá 48 míst. Českou republiku dosud zastupovala pouze jediná lokalita – Přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum v Olomouci. Nyní se počet českých zástupců rozšířil na tři – jeden jakožto samostatný předmět zápisu, druhý jako součást přeshraničního souboru více lokalit.


Zámek Kynžvart
Zámek Kynžvart. Zdroj: Evropská komise, Wikimedia


Empírový zámek Kynžvart se nachází v západních Čechách poblíž stejnojmenného lázeňského města. Do dějin vstoupil zejména jakožto sídlo rakouského kancléře Klemense Metternicha (1773-1859). Právě během doby, kdy byl obýván kancléřem Metternichem, jednou z nejvlivnějších postav evropské politiky devatenáctého století, se stal zámek Kynžvart dějištěm nesčetného množství diplomatických schůzek a jednání. V roce 1840 se v Kynžvartu projednával návrh na založení „Mírové ligy", která by zajistila mír a bezpečnost v Evropě. Jednalo se o významný moment ve snaze o nalezení trvalé rovnováhy mezi evropskými mocnostmi.


Weissenhof Estate
Kolonie Weissenhof ve Stuttgartu. Zdroj: Evropská komise, Wikimedia


Funkcionalistické kolonie staveb vystavené v duchu svazu „Werkbund" jsou přeshraniční soubornou lokalitou zahrnující více různých míst, konkrétně německý Stuttgart, rakouskou metropoli Vídeň, polskou Vratislav a funkcionalistické čtvrti Baba v Praze a Nový dům v Brně. Funkcionalistické čtvrti jsou zajímavé nejen svým moderním architektonickým pojetím, spojujícím funkčnost s estetikou, nýbrž i schopností poskytnout v době svého vzniku (v období po první světové válce), charakteristické nedostatkem bydlení, takové řešení, které nebylo na úkor architektonických kvalit nově vznikajících staveb. Urbanistický plán pražské osady Baba vypracoval architekt Pavel Janák a kolonie sestává z 33 funkcionalistických vil vybudovaných v letech 1932-1940. Plán brněnské kolonie Nový dům pochází z dílny projektantů Bohuslava Fuchse a Jaroslava Grunta a soubor tvoří 16 funkcionalistických staveb.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Zahradní sál bruntálského zámku je opravený za 31 mil. Kč

Euroskop, čtk, Město Bruntál, 25.06.2020

27. ročník přehlídky evropských filmů

Euroskop, Dny evropského filmu, Francouzský institut v Praze, 16.06.2020