Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Specialita alpských zemí

Euroskop, tourmycountry, austria.info, 25.09.2020

Přinášíme pokračování seriálu, který věnujeme životnímu stylu a kultuře různých evropských zemí. V každém díle představíme vybranou specialitu jednoho z regionů Evropské unie. Dnes se za ní podíváme do alpských zemí.

 

I když se alpské země pyšní mnoha chutnými specialitami, vybrali jsme specialitu oděvní, kterou mají velmi společnou, tzv. „tracht“. Názvem tracht se označuje tradiční oděv v německy mluvících zemích a regionech. Toto pojmenování je nejčastěji  spojováno s bavorskými, rakouskými, jihotyrolskými kroji a kroji z Autonomní provincie Trento, včetně dirndlů a lederhose. Na poslední zmíněné se později podíváme trošku blíže.

 

Kde se vzal tracht


Než přišlo 19. století (kdy se móda trachtu formalizovala a rozšířila v celém Rakousku a Bavorsku), tradiční odívání se lišilo region od regionu. Lidé, kteří nosili tradiční kroje, jimi většinou vyjadřovali z jakého regionu a sociální vrstvy pocházeli. Módní etiketa byla tehdy velmi striktní: ve středověku nedovolovala venkovskému lidu nosit barevné oblečení. Řemeslníci některých cechů v Rakousku nosili specifický oděv, stejně jako studenti, obchodníci, sedláci. Látky, které se dovážely ze zahraničí, byly určeny pro šlechtu a církev.

V 18. století se pravidla začala rozvolňovat. Tradiční vzory, techniky barvení látek a další možnosti, jak vyrobit nové materiály a módní trendy se začaly rozvíjet a sofistikovat a postupně byly dostupnější pro nižší vrstvy. Každá vesnice si vytvořila svůj jedinečný styl oblékání. Termín „tracht“ pochází ze slova „tragen“, což znamená „nosit“ ve smyslu nosit oblečení. Nejednalo se o sváteční oděv, nýbrž o každodenní oblečení, které jeho majitelé nosili i při práci.

Když přišel romantismus, na začátku 19. století, ve šlechtě se probudila touha objevování folklóru a tracht začal být velmi moderní. Šlechtičtí krejčí a švadleny začali na vyžádání přidávat folklórní motivy do oděvů svých pánů a paní. Byl to například císař František Josef I., který byl velkým fanouškem tradičních kalhot lederhose a saka loden. Velmi rád trávil letní měsíce v Bad Ischl – lázeňské město v Rakousku, které je dodnes centrem výroby oděvů ve stylu trachtu.

 

 

Outfity s dirndlem a lederhose, zdroj: Almsach

 

Co dělá správný dirndl


Správný dirndl se skládá z široké sukně přišité k vypasovanému živůtku, tak zvanému „Leibert“, zástěry (často s neviditelnou kapsou) a krátké dirndlové halenky. Sukně většinou začíná v pase nebo trošku níž a co se týče délky, tu si může nositelka dirndlu určit sama dle toto, co je zrovna v módě.  Živůtek býval tradičně zvlášť, ve 30 letech 20. století se však začal přišívat přímo k sukni. Jeho střih má mnoho podob: s výstřihem hlubokým, vysokým, kulatým či hranatým. Zapínání může mít na knoflíky, háčky nebo pentle. Co se týče zástěry, která se teď už nosí jako dekorativní prvek, je možné si vybrat z mnoha druhů podle toho, kam se dirndl nosí – na slavnostní příležitosti (elegantní zdobené látky) nebo na každodenní nošení (jednoduchý design, bavlněné látky). Pozor na etiketu nošení zástěry! Podle toho, jak si žena mašli na zástěře uváže, se pozná její rodinný stav. Mašle vepředu nalevo znamená „nezadaná“, mašle uvázaná vepředu vpravo znamená „zadaná/vdaná“ a mašle uvázaná vzadu znamená „ovdovělá“ (nebo ji tak nosí děti). Některé zdroje přidávají úvaz mašle vepředu uprostřed jako možnost „co je vám po tom“.

 

Co jsou vlastně lederhose


Lederhose jsou součástí tradičního mužského kroje, který je stejně tak zajímavý jako ten ženský. Lederhose,  „kožené kalhoty“, jsou zvyklí nosit chlapci a muži z německy mluvících regionů Alp. Vyrábí se většinou z jelenice nebo jiné měkké kůže, která je pohodlná na nošení. Charakteristickými náležitostmi lederhose jsou padací most, šle a kapsička na nůž na bocích. V minulosti alpští mužové tyto kalhoty nosili do práce po staletí, a tak si je zdobili přírodními motivy inspirovanými Alpami. Dnes se lederhose nosí jen na slavnostní příležitosti, jako jsou svatby či festivaly.

 

 

Autor: Euroskop, Kristina Kollertová