Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Fondy v oblasti vnitřních věcí

Oblast justice a vnitra patří k nejmladším, ale také k nejdynamičtějším unijním politikám. Jejím cílem je posílit bezpečnost a právní jistoty občanů, zajistit volný pohyb osob, usnadnit pohyb zboží a služeb a napomoci vzájemnému uznávání soudních rozhodnutí v rámci EU. Jedním z nástrojů pro realizaci opatření v rámci těchto politik jsou také fondy v oblasti vnitřních věcí. 

K růstu důležitosti unijní politiky v oblasti migrace a vnitřní bezpečnosti přispěly i události posledních let, které vyústily v migrační a bezpečnostní krizi.

Základní pravidla, cíle politik a směřování Evropské unie v oblasti vnitřních věcí, tedy v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva stanovuje primární unijní právo v tzv. Lisabonské smlouvě, tedy Smlouvě o Evropské unii (SEU) a Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU). 

V programovém období 2014-2020 jsou finanční nástroje pro tuto oblast tvořeny dvěma fondy: 

  1. Azylový, migrační a integrační fond (AMIF);
  2. Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF).

 

Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)

Obecným cílem Azylového, migračního a integračního fondu je přispívat k účinnému řízení migračních toků, k podpoře integrace státních příslušníků třetích zemí do společnosti, k podpoře účinné návratové politiky a k provádění společné azylové politiky.

Fond se skládá ze čtyř dalších fondů: Fondu pro vnější hranice (EBF), Evropského návratového fondu (RF), Evropského uprchlického fond (EFR) a Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF). 

Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) byl zřízen na období 2014–2020, v celkové výši 3,137 miliardy EUR na sedm let. Má podporovat účinné řízení migračních toků a provádění, posilování a rozvoj společného přístupu Unie k azylu a přistěhovalectví. 

Obecný program Solidarita a řízení migračních toků je v programovém období 2014-2020 nahrazen novou strukturou, pro kterou se již tento název nepoužívá. Ve věcné rovině převzal AMIF většinu témat z fondů ENF, EIF, EUF. Z nařízení ustavující AMIF vyplývají čtyři hlavní (specifické) cíle – azylová politika, integrace, návraty a solidarita.

  • Azyl: posílení a rozvoj společného evropského azylového systému zajištěním účinného a jednotného uplatňování právních předpisů EU v této oblasti;
  • Legální migrace a integrace: podpora legální migrace do států EU v souladu s potřebami trhu práce a podpora účinné integrace státních příslušníků třetích zemí;
  • Návrat: posílení spravedlivých a účinných strategií navracení, které přispívají k boji proti nelegální migraci, s důrazem na udržitelnost a účinnost procesu navracení;
  • Solidarita: zajistit, aby státy EU, které jsou nejvíce postiženy migračními a azylovými toky, mohly počítat se solidaritou z jiných států EU.

Fond má rovněž poskytovat finanční zdroje na činnosti a budoucí rozvoj Evropské migrační sítě ((EMN - European Migration Network). EMN si klade za cíl reagovat na potřeby orgánů EU a orgánů EU a institucí v oblasti informací o migraci a azylu poskytováním aktuálních, objektivních, spolehlivých a srovnatelných údajů s cílem podpořit tvorbu politiky. Síť je tvořena organizacemi zabývajícími se migrací v členských státech EU (mimo Dánska) a v Norsku

Největší podíl z celkové částky AMIF (přibližně 88%) má směrovat prostřednictvím sdíleného řízení. Státy EU mají provádět své víceleté národní programy na celé období 2014–2020. Tyto programy připravují, provádějí, monitorují a hodnotí odpovědné orgány ve státech EU ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami v dané oblasti, včetně občanské společnosti. Národní program je flexibilním dokumentem, který je v případě potřeby aktualizován. Jedná se o dokument, který stanovuje oblasti pro financování na celé programové období 2014-2020, jehož implementace fakticky končí až 31. 12. 2022. Každá aktualizace národního programu vyžaduje schválení ze strany Evropské komise (EK). S ohledem na vývoj v oblasti migrační politiky v uplynulých letech došlo k většímu počtu revizí. Národní program AMIF je členěn na tzv. specifické cíle, přičemž Česká republika je zapojena do realizace 3 ze 4 specifických cílů. Jedná se o cíle: azylové/příjímací systémy, integrace a návraty.

Přibližně 11% financování v rámci sdíleného řízení bude přiděleno na konkrétní akce (prováděné v rámci národních programů států EU, ale reagující na konkrétní priority Unie) a na podporu programu Unie pro znovuusídlování.

Zbývajících 12% z celkové částky bude rozděleno mezi akce Unie a pomoc při mimořádných událostech, které mají být prováděny prostřednictvím přímého řízení, v rámci ročních pracovních programů.

Konkrétní opatření financovaná prostřednictvím tohoto nástroje mohou zahrnovat širokou škálu iniciativ, jako je zlepšení ubytovacích a přijímacích služeb pro žadatele o azyl, informační opatření a kampaně v zemích mimo EU o kanálech legální migrace, vzdělávání a jazykové školení pro ne Občané EU, pomoc zranitelným osobám patřícím k cílovým skupinám AMIF, výměna informací a spolupráce mezi státy EU a školení zaměstnanců v příslušných tématech AMIF.

Na provádění tohoto fondu se podílejí všechny státy EU kromě Dánska. Příkladem příjemců programů realizovaných v rámci tohoto fondu mohou být státní a federální orgány, místní veřejné orgány, nevládní organizace, humanitární organizace, soukromé a veřejné právní společnosti a vzdělávací a výzkumné organizace.

Celková finanční alokace národního programu AMIF je pro ČR 51 224 740 EUR. Nicméně 17 146 000 EUR vyčlenila Evropská komise na provádění politiky relokace a přesídlení. S ohledem na skutečnost, že se ČR procesu relokací neúčastní, nebudou tyto finanční prostředky využity.

V roce 2018 byla zároveň zahájena vyjednávání ohledně příštího programového období 2021-2027. Pro toto období Komise navrhuje v zásadě obdobnou strukturu jako v období 2014-2020 s tím rozdílem, že fond ISF bude rozdělen do dvou samostatných fondů, které však budou kopírovat části, na které je rozdělen již nyní.

Na základě současného stavu vyjednávání se v programovém období 2021-2027 předpokládá existence těchto tří nástrojů:

  • Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)
  • Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)
  • Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic (BMVI). 


Fond vnitřní bezpečnosti

Fond vnitřní bezpečnosti (ISF) byl zřízen na období 2014-2020 a rozpočet na sedm let činil celkem 3,8 miliardy EUR. Fond má podporovat provádění strategie vnitřní bezpečnosti, spolupráci v oblasti vymáhání práva a správu vnějších hranic Unie. ISF se skládá ze dvou nástrojů, ISF Borders and Visa a ISF Police.

Obecným cílem Fondu pro vnitřní bezpečnost – část hranice (tzv. ISF-Borders, či ISF-B) je ochrana vnějších hranic Evropské unie a podpora společné vízové politiky. Obecným cílem Fondu pro vnitřní bezpečnost – část policie (tzv. ISF-Policie, či ISF-P) je boj se závažným, přeshraničním a organizovaným zločinem, posilování policejní spolupráce a zvládání krizí.

Celková finanční alokace národního programu ISF je pro Českou republiku 41,3 mld. EUR. Pravidla implementace stanoví, že finanční prostředky Evropské unie tvoří 75 % způsobilých výdajů projektů. Zbývající část spolufinancování si zajišťuje příjemce buď z vlastních zdrojů. S ohledem na zaměření programu na oblast vnitřní bezpečnosti a ochrany hranic jsou z NP ISF prostředky přidělovány výhradě na principu tzv. přímého přidělení, tj. pomocí uzavřených výzev. Příjemci finančních prostředků jsou výhradně státní instituce. Zbývajících 25 % si zajišťují v rámci svého rozpočtu, jedná se tedy o finanční prostředky státního rozpočtu.

V rámci působnosti Fondu pro vnitřní bezpečnost – část policie (ISF-P) se ČR ve VFR 2014-2020 soustředí na boj proti nejzávažnějším hrozbám, kterým čelí jak ČR, tak EU. Jako hrozby nejvíce ohrožující zájmy ČR, které navíc mají mezistátní přesah, byly identifikovány organizovaný zločin, kriminalita páchaná v kybernetickém prostředí nebo s pomocí nástrojů informačních technologií, dále drogová kriminalita, a to jak ve stádiu výroby, tak přepravy a prodeje a také kriminalita hospodářská.

Hlavní cíle, kterých ČR chce dosáhnout s pomocí ISF-P, jsou zejména:

  • zajištění akceschopnosti vyšetřovat informační kriminalitu;
  • zefektivnit boj proti závažnému zločinu zejména v oblasti kybernetiky, drog a finanční kriminality; vybudovat a provozovat sofistikovanější, účinnější a efektivnější pracoviště v boji proti organizovanému zločinu;
  • zajistit kvalitní sběr, vyhodnocování a sdílení daktyloskopických dat;
  • vytvářet účinná preventivní opatření; zlepšení mezinárodní policejní spolupráce (se třetími zeměmi prostřednictvím styčných důstojníků);
  • zajištění odpovídajících personálních kvalit prostřednictvím relevantních školení;
  • omezení možného dalšího traumatizování obětí a svědků trestných činů v trestním procesu, zejména pak dětí;
  • ochrana kritické infrastruktury policejních dat ve smyslu kybernetické bezpečnosti;
  • efektivní kontrola nebezpečných látek na mezinárodních letištích jakožto součásti kritické infrastruktury.

ISF Police má přispět přispěje k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v EU. V rámci tohoto obecného cíle se činnosti fondů zaměří na dosažení dvou konkrétních cílů:

  • Boj proti trestné činnosti : boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány a dalšími vnitrostátními orgány států EU, mimo jiné s Europolem a dalšími příslušnými orgány EU, as příslušnými nečlenskými a mezinárodními orgány organizace;
  • Řízení rizik a krizí: zvyšování kapacity států EU a Unie pro účinné řízení rizik a krizí souvisejících s bezpečností a příprava na ochranu lidí a kritické infrastruktury před teroristickými útoky a jinými bezpečnostními incidenty.

Na období 2014–2020 je na financování akcí v rámci policejního nástroje ISF k dispozici něco přes 1 miliarda EUR, z čehož 662 milionů EUR má být poskytnuto prostřednictvím sdíleného řízení a 342 milionů EUR prostřednictvím přímého řízení.

Konkrétní opatření financovaná prostřednictvím tohoto nástroje mohou zahrnovat širokou škálu iniciativ, jako je zřizování a provozování IT systémů, získávání provozního vybavení, podpora a rozvoj vzdělávacích programů a zajišťování administrativní a operativní koordinace a spolupráce.

Příjemci fondu

Na implementaci policie ISF se podílejí všechny státy EU kromě Dánska a Spojeného království. Příkladem příjemců programů realizovaných v rámci tohoto fondu mohou být státní a federální orgány, místní veřejné orgány, nevládní organizace a soukromé a veřejnoprávní společnosti.

Obecné prováděcí mechanismy policie ISF

Vnitrostátní programy: Policejní fond ISP implementují zúčastněné země EU zejména prostřednictvím sdíleného řízení. Každá země implementuje fond prostřednictvím národních ročních programů na základě víceletého programování.

Akce EU: část policejního fondu ISF spravuje Komise (přímé a nepřímé řízení) prostřednictvím akcí Unie, které zahrnují výzvy k předkládání návrhů, zadávání veřejných zakázek, přímá ocenění, dohody o delegování. U těchto akcí Komise schvaluje roční pracovní programy, které definují priority a cíle pro každý rok, včetně priorit výzev k předkládání návrhů.

Posílený Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)

Bezpečnost obyvatel je především v kompetenci členských států. Komise nicméně v červnu 2018 navrhla více než zdvojnásobit objem prostředků ve Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) z 1 miliardy na 2,5 mld. EUR. Tento fond je hlavním finančním nástrojem na podporu členských států v oblasti bezpečnosti. Nový fond obsahuje tyto prvky:

  • Nový soubor cílů: Posílený Fond pro vnitřní bezpečnost má mít tři nové cíle zaměřené na posílení: 1) výměny informací mezi donucovacími orgány EU; 2) přeshraničních společných operací a 3) kapacit pro prevenci trestné činnosti a boj proti ní a potírání radikalizace. Členské státy tak budou mít pružnější a účinnější podporu při realizaci svých bezpečnostních priorit, jimiž je: boj proti terorismu a radikalizaci, závažná a organizovaná trestná činnost, kyberkriminalita a ochrana obětí trestných činů;
  • Větší flexibilita a lepší reakce na mimořádné situace: pro členské státy je z fondu vyčleněno 1,5 miliardy eur, které jim umožní dlouhodobě upevnit svou bezpečnost. Zbývající 1 miliarda EUR bude vyhrazena na nepředvídané bezpečnostní problémy a umožní rychlou reakci na mimořádné události a přidělení finančních prostředků členským státům, které je nejvíce potřebují;
  • Větší koordinace politik Unie: bezpečnost představuje problém, který zasahuje řadu oblastí, neustále se vyvíjí a vyžaduje proto koordinovaný přístup ze strany EU. Aby byla odezva EU na veškeré bezpečnostní výzvy co nejúčinnější, bude posílený ISF uplatňován v součinnosti s dalšími fondy EU, včetně fondů politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa, stejně tak s Fondem pro integrovanou správu hranic a Azylovým a migračním fondem;
  • Silný vnější rozměr: bezpečnostní problematika je globální záležitost a naše bezpečnost závisí i na našem počínání za hranicemi EU. Fond pro vnitřní bezpečnost bude i nadále podporovat opatření v zemích, které nejsou členy EU, a zároveň zajistí, aby byla tato opatření plně v souladu s prioritami Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti a celkovými cíli, které Unie sleduje v těchto zemích.
  • Posílení agentur EU: V samostatném návrhu bude mimo rámec tohoto fondu vyčleněno téměř 1,1 miliardy EUR na další posílení role agentur EU působících v oblasti bezpečnosti – Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).

Trvá důraz na bezpečnost při vyřazování jaderných zařízení

Programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v EU (NDAP) mají členským státům pomoci při odstavování a vyřazování těchto jaderných zařízení v poslední fázi životního cyklu a zároveň zachovat nejvyšší možnou míru bezpečnosti. V období 2021–2027 bude Unie i nadále poskytovat přísně cílenou finanční podporu ve výši 118 milionů EUR na vyřazování zařízení v Bulharsku a na Slovensku a 552 milionů EUR na vyřazování jaderných zařízení v Litvě. Dalších 348 milionů EUR bude přiděleno na vyřazování zařízení jaderného výzkumu Evropské komise a nakládání s radioaktivními odpady a 160 milionů EUR bude určeno na podporu všeobecných činností v oblasti jaderné bezpečnosti a záruk.

Komise rovněž navrhla posílit prostřednictvím systému rescEU mechanismus civilní ochrany EU částkou 1,4 miliardy EUR, přičemž se jedná o příspěvek nad rámec zmíněných 4,8 miliardy EUR na budoucí financování v oblasti bezpečnosti.

Fond pro integrovanou správu hranic 2021-2027


Nástroj pro správu hranic a víza navazuje na dosažené výsledky a investice učiněné s podporou jeho předchůdců: Fondu pro vnější hranice na období 2007–2013 a nástroje pro vnější hranice a víza v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020

Fond pro integrovanou správu hranic má přispět k dalšímu rozvoji společné vízové politiky a zajistí evropskou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích zaměřenou na efektivní řízení překračování vnějších hranic. To zahrnuje řešení migračních výzev a případných budoucích hrozeb na těchto hranicích, což přispěje k řešení závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem s cílem zajišťovat vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v Unii při plném dodržování základních práv a zachovávání volného pohybu osob na jejím území.

Členským státům by nadále měla být poskytována finanční podpora na budování a posílení kapacit v těchto oblastech a na zesílení spolupráce, mimo jiné s příslušnými agenturami Unie. Fond bude rovněž hrát důležitou úlohu, pokud jde o zajištění větší jednotnosti při provádění celních kontrol na vnějších hranicích, protože bude zaměřen na stávající rozdíly mezi členskými státy plynoucí z jejich zeměpisné polohy a z rozdílů v kapacitách a dostupných zdrojích.

Navrhovaný Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) mají tvořit dva nástroje: nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz a nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly. 

Posílení evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích, jak je definována v nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, je jedním z klíčových pilířů činnosti EU a podmínkou pro běžné fungování schengenského systému. Důležitým prvkem evropské integrované správy hranic je rovněž meziagenturní spolupráce, jakož i mechanismy solidarity zahrnující financování ze strany Unie, např. ve formě nového IBMF, a zejména nástroje pro správu hranic a víza.

Autor: Magda Komínková, CDK