Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Karlovy Vary spatřily pohled různých generací na budoucnost EU

Petr Pospíšil, Euroskop, 3.11.2021
KOBE KV 1 600x345

REPORTÁŽ - Jak vnímají příslušníci různých generací okolnosti vzniku Evropské unie, cestu, jakou sjednocená Evropa prošla, i současné problémy unijní sedmadvacítky? Které příležitosti Evropa poskytuje mladým lidem? A jaké jsou vlastně ty hlavní přínosy členství v Unii? Tyto otázky byly tím hlavním – ale zdaleka ne jediným – čemu se věnovala debata v rámci cyklu Konference o budoucnosti Evropy, kterou v úterý 2. listopadu hostila Krajská knihovna Karlovy Vary.

Začátek akce v lázeňské metropoli se nesl ve slavnostním duchu. Igor Blahušiak, ředitel Odboru komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády, pronesl úvodní slovo a při té příležitosti symbolicky zahájil činnost informačního střediska Europe Direct Karlovy Vary.

Následně moderátorka debaty, regionální koordinátorka informačních aktivit o EU v Karlových Varech, Jana Michková, stručně představila Konferenci o budoucnosti Evropy, v jejímž rámci se karlovarská debata konala.

Debata v Karlových Varech
Debata se konala v prostorách Krajské knihovny Karlovy Vary. Zdroj: Úřad vlády

Zbytek diskuse už patřil zejména třem hostům a velice aktivnímu publiku. S lidmi přišli diskutovat představitelé tří různých generací – pamětník Petr Lewi, podnikatelka a kulturní aktivistka Lada Baranek Lapinová a karlovarský gymnazista Karel Špecián.

Kdyby byla Evropa propojenější dříve, k válce by nedošlo


Petr Lewi na úvod připomněl svoji vlastní životní cestu. Jeho rodina, částečně židovská, pocítila hrůzy druhé světové války. Lewi si velice váží toho, že současná, společnými zájmy propojená Evropa, činí riziko opakování válečných zvěrstev nemyslitelným a nerealistickým. „Kdyby byla Evropa za druhé světové války tak provázaná, jako je nyní, tak by nikdy nedošlo k tak intenzivnímu vzedmutí totality," je přesvědčen Lewi.

Provázanost se podle něj projevuje tím, že Unie garantuje spolupráci členských zemí na všech úrovních a ve všech oblastech – ať už je řeč o hospodářství, kultuře či školství. Lewi na základě své životní zkušenosti a moudrosti věří, že k vítězství totality nedojde, když proti ní budou slušní lidé bojovat. Tak podle jeho názoru ostatně činí i samotná Evropská unie, jednak již zmíněnou provázaností, jednak úsilím o střežení dodržování práva.

Mladí lidé mají díky EU nesrovnatelně větší možnosti


Lada Baranek Lapinová jakožto podnikatelka zdůraznila ekonomické přínosy členství v Evropské unii. Politovala nad tím, že generace našich prarodičů nemohly zažít současnou EU dříve. Naopak nejmladší generace, představovaná dnešními studenty, má v porovnání se svými předky podle Baranek Lapinové nesrovnatelně větší možnosti.


Protagonistou poslední jmenované generace je Karel Špecián, student Prvního českého gymnázia v Karlových Varech. I ten sdílel proevropské naladění svých předřečníků: „EU nemá historickou obdobu. Její výhody obrovsky převažují nad jejími negativy," uvedl. Mrzí ho, že z Evropské unie se často dělá jakýsi obětní beránek za problémy, za které nemůže. Kritici Unie jsou podle Špeciána bohužel často více slyšet než její obhájci, a i z toho důvodu je potřeba větší osvěta o EU.

Schengen? Jeden z největších přínosů Evropské unie


Všichni řečníci se shodli v tom, že jeden z největších přínosů, za který Evropské unii vděčíme, představuje schengenský prostor. Podle Lewiho se již Schengen stal běžnou součástí našich životů a určitě je nutné ho zachovat. Baranek Lapinová zmínila, že při dočasném uzavírání hranic mezi členskými státy během covidové pandemie byla svědkem toho, že skupiny seniorů protestovaly proti uzavírání hranic.

Debata v Karlových Varech
Řečníci během debaty v Karlových Varech. Zleva moderátorka Jana Michková, Karel Špecián, Lada Baranek Lapinová a Petr Lewi. Zdroj: Úřad vlády


Druhá část debaty, která následovala po úvodních vystoupeních řečníků, spočívala v diskusi publika s hosty. Došlo v ní například na téma jednotné evropské měny. Podle Špeciána s sebou euro přináší ekonomické výhody v podobě své stability a eliminaci transakčních nákladů pro firmy. Baranek Lapinová vyslovila hypotézu, že přijetí eura by mohlo mít motivační efekt na soukromý sektor a firmy by vedlo k navyšování mezd. Tak či onak má Česká republika právní závazek euro dříve či později přijmout.

Brexit může sloužit jako odstrašující případ


Jeden z diváků vyjádřil své rozhořčení nad brexitem. Pokládá za špatné, že o tak zásadní věci, jako je vystoupení Velké Británie z Evropské unie, mohla rozhodnout jen lehce nadpoloviční většina hlasujících. Kvórum pro zahájení procesu vystoupení podle něj mělo být vyšší než prostých padesát procent. „Brexit nechť slouží jako odstrašující případ," vyzval Karel Špecián.

Další kamínek z pestré tematické mozaiky, vytvářené publikem během diskuse, představovala oblast obrany a bezpečnosti. Na dotaz, zda by měla Evropská unie disponovat svojí vlastní armádou, Špecián odvětil, že by stačilo, aby všechny členské země EU, které jsou zároveň členskými zeměmi NATO, dodržovaly závazek vynakládat dvě procenta svého rozpočtu na obranu. Podle Lewiho je možná vlastní „evropská armáda" nadbytečná v situaci, kdy mají evropské země silnou vazbu právě na Severoatlantickou alianci.

Bezpečnost: Důležitá bude kybernetická oblast a technologie


Dva z diváků poukázali na to, že dojde-li někdy v budoucnu k ozbrojenému konfliktu, jeho podoba bude dozajista jiná, než fyzické vyslání pěší artilerie do bojového pole: „Budoucnost válčení je v kybernetických útocích a robotických vojácích," zazněl futuristický komentář z obecenstva.

Debata v Karlových Varech
Debatu, konanou v rámci Konference o budoucnosti Evropy, sledovalo početné a velmi aktivní publikum. Zdroj: Úřad vlády


Publikum bylo debatou velice zaujato a samo do ní nebývale aktivně vstupovalo. Mezi tématy, o nichž byla řeč, nechyběly ani vztahy Unie se zeměmi ve svém sousedství, se zeměmi západního Balkánu a Východního partnerství. Speciální případ kandidátské země na vstup do EU představuje Turecko. Podle Špeciána by pro budoucnost rozšiřování Unie mělo být klíčové zjištění, zda země aspirující na vstup do EU s unijními státy sdílí stejné hodnoty. To je podle Špeciána v případě současného Turecka krajně nejisté.

Evropská unie je společenstvím států sdílejících hodnoty


Okolo společných hodnot a principů, na nichž je Evropská unie vystavěna, se odvíjela značná část diskuse. Z publika zaznělo, že my sami jsme onen „Brusel", a neměli bychom tedy rozlišovat mezi „námi" a Evropskou unií. Koneckonců jeden z diváků připomněl, že jedním z prvních, kdo přišli s myšlenkou mírového sjednocení evropského kontinentu, byl ve středověku český král Jiří z Poděbrad. Zároveň bychom neměli přínosy členství v Unii redukovat pouze na peníze, které do Česka z Bruselu doputují. „Strašně si vážím toho, že Evropská unie a její členské státy dodržují svobodu," vyzdvihl jednu z méně hmatatelných, ale o to zásadnějších evropských zásad Petr Lewi.

Další debata s veřejností v rámci cyklu debat s občany při příležitosti Konference o budoucnosti Evropy se koná již příští týden, v úterý 9. listopadu v Olomouci. Více informací o akci je k dispozici zde. Podrobnosti o Konferenci jsou k dispozici v této sekci portálu Euroskop.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Evropa dnes a zítra: Budoucnost Evropy Vaším pohledem

Eurocentrum Hradec Králové, 25.11.2021

Budoucnost Evropy očima Jihočechů: Jakou EU si přejeme?

Eurocentrum České Budějovice, 23.11.2021

Digitalizace Evropy: Kam směřujeme?

Eurocentrum Ústí nad Labem, 22.11.2021

Evropa (nejen) pro mladé - Debata KOBE v Brně

Eurocentrum Brno, Euroskop, 17. 11. 2021