Petr Pospíšil, Euroskop, 3.12.2021
Série regionálních debat v rámci Konference o budoucnosti Evropy pokračovala ve čtvrtek 2. prosince. V online debatě pořádané Eurocentrem Hrade Králové byla řeč o tom, v čem spočívá přínos evropských dotací a programů pro Českou republiku, jak čelit dezinformacím či jak by měla EU působit ve svých zahraničních vztazích.
Diskutovat přišli poslanec a ředitel královéhradeckého gymnázia Matěj Ondřej Havel, spolu s ním Roman Klíma z Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a dále politolog Milan Školník působící na Univerzitě Hradec Králové. Role moderátora se ujal Matyáš Strnad z téže instituce.
Za jeden z nejhmatatelnějších přínosů členství v EU všeobecně platí evropské dotace. Právě o nich byla řeč v úvodu debaty. Ty Klíma v obecné rovině definoval jako nástroje, jejichž prostřednictvím se kumulují finanční prostředky, jež se následně přerozdělují mezi členské země EU, případně přidružené státy. Například Královéhradecký kraj má úspěšnou vazbu se Zakarpatskou Ukrajinou a zdárně funguje i česko-polský program. Spektrum dotací zahrnuje kompletní škálu oblastí aktivit.
V období 2021-2027 je Česko asi naposledy čistým příjemcem
Česká republika, jak Klíma podotkl, byla od svého vstupu do EU až do současnosti tzv. čistým příjemcem – dostávala od EU více peněz než kolik do „Bruselu“ posílala. To bude platit i v počínajícím víceletém rozpočtovém období 2021-2027, byť je toto období podle Klímy patrně tím posledním, kdy Česko ještě bude statusem čistého příjemce disponovat. Méně jsme měli podle původních záměrů obdržet již v tomto rozpočtovém období, avšak plány zamíchal covid-19, v důsledku něhož je objem prostředků, které do Česka z Unie připutují, naopak nebývale vysoký.
Ohledně sankcionování států v podobě odebírání již přislíbených peněz Klíma nabádá k tomu, aby unijní instituce v čele s Evropskou komisí k tomuto přistupovaly velmi citlivě a individuálně. „V momentě, kdy někomu saháme na peníze, už to něco znamená,“ chápe obezřetnost svého předřečníka Školník.
Odebírání peněz? Obezřetnost je namístě, ale EU nemá jiný nástroj
Havel považuje relativně přísnou reakci ze strany Komise za opodstatněnou. Unii chápe jako dobrovolný svazek států vystavěný na určitých hodnotách, jež se v průběhu času na různých místech mění. Pakliže se v některých členských zemích dostanou k moci hodnotově konzervativnější vlády, které se snaží posilovat svoji vnitrostátní pozici na úkor EU, Unie podle Havla nemá mnoho jiných efektivních nástrojů než omezení množství peněz, které do těchto zemí posílá.
Klíma uvedl, že evropské dotace vlastně pomáhají i překlenování rozepří mezi státy, ke kterým dochází v oblasti vysoké politiky. Když se postupuje odspodu, setkáváním lidí díky projektům podpořeným z evropských fondů, vytváří se vazby a lze prolomit bariéry v podobě politických rozdílů.
Mezinárodní visegrádský fond se velmi osvědčil
Následně diskutující hovořili o Visegrádské čtyřce. Její členové v současnosti podle Havla nemají vůči Unii jednotnou pozici, avšak Českou republiku a Slovensko je možné označit za více proevropskou část Visegrádské čtyřky. Formace dle Havlových slov sehrála užitečnou roli při koordinaci příprav na vstup Česka do Evropské unie. Klíma volá po tom, aby se podařilo do budoucna udržet alespoň ve stávající podobě Mezinárodní visegrádský fond, z něhož bylo podpořeno mnoho úspěšných projektů.
Češi se podle pravidelných průzkumů Eurobarometr umísťují mezi nejvíce euroskeptickými unijními národy. Na vině jsou podle řečníků téměř všichni aktéři – politici, učitelé, veřejnost i samotná Evropská unie. Havel spatřuje nebezpečí v informační negramotnosti tuzemské veřejnosti. Jako důkaz svého kritického hodnocení zmínil průzkum, podle něhož patří Češi v celosvětovém srovnání mezi nejméně úspěšné ve schopnosti rozlišovat názory od faktů.
Informační gramotnost a kritické myšlení je potřeba zlepšit
Tento alarmující výsledek Havel přičítá selhávání politiků a učitelů. První jmenovaní podle něj kontroverzní témata nedovedou vhodným způsobem prezentovat, druzí jmenovaní nenabádají své studenty ke kritickému myšlení. Podle Havla musíme posílit naši informační gramotnost, schopnost ověřovat si informace a přijímat je se zdravou podezřívavostí.
Školník zase viní média, která podle něj šíří z převažující většiny negativní zprávy, jež jsou čtenářsky atraktivnější. Odvrácenou stránkou této praxe je, že přiživuje euroskepticismus. „Je proto třeba stát na druhé straně,“ apeluje Školník na to, aby byl zjednodušující mediální diskurz vyvážen pozitivní osvětou.
Svůj díl viny za kritiku ze strany veřejnosti si musí podle Klímy přiznat i samotná EU, jejíž někdy příliš direktivní přístup může euroskeptickou reakci podnítit. Jako příklad Klíma uvedl oblast elektromobility, u níž bylo zřejmé, že musela přijít, avšak přechod k ní Klíma pokládá za příliš překotný – měl by podle něj být přirozenější a pozvolnější.
Rozšiřování EU: Ano, ale nejprve konsolidujme Unii uvnitř
Následně se pozornost řečníků obrátila k vnějším vztahům Unie. Havel je přesvědčen, že rozšiřování Evropské unie o země západního Balkánu je v obecné rovině dobrý nápad, protože jde o státy, které sdílí s členskými zeměmi EU společné hodnoty. Avšak zároveň je Havel toho názoru, že v současný moment není pro rozšiřování Unie ta správná chvíle, neboť je třeba nejprve realizovat vnitřní konsolidaci EU.
Školník uvedl, že pokud chce Evropská unie v mezinárodním měřítku znamenat více, musí svoji zahraniční politiku výrazně posílit – a to i personálně.
Byrokracie v EU? Ve světle výhod marginální drobnost
V závěru debaty trojice řečníků shrnula svoje hodnocení Evropské unie, její budoucnosti a českého členství v sedmadvacítce. Podle Klímy EU pro nás vytvořila přínos, který by Česká republika sama nevyprodukovala. Školník oceňuje možnost vyjet do zahraničí na studentské výměnné pobyty v rámci programu Erasmus.
Havel se vyjádřil k domnělé administrativní náročnosti unijních dotačních programů. I když připustíme určitou přílišnou byrokracii, musíme toto negativum podle Havla položit na misky vah vedle toho, že díky evropským programům můžeme cestovat, pracovat a studovat v zahraničí a mnoho dalšího. „Když se na to takhle podíváme, tak mi Evropská unie dává velký smysl,“ uzavřel Havel.
Videozáznam online debaty je k dispozici zde.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
