Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

9. kapitola seriálu Vize o budoucnosti Evropy v proslovech: Projev Andreje Plenkoviće o budoucnosti Evropy

text: Lucie Nalejvačová, infografika: Kristina Kollertová, Euroskop, 09.07.2021
Andrej Plenkovic

Chorvatský premiér zasvětil dvacet let své kariéry Evropské unii. Aktivně se zúčastnil přístupových jednání do EU a vedl kampaň pro referendum o vstupu do EU. Chorvatsku se podařilo splnit podmínky pro přijetí do Unie, je ale obklopena státy, které takový úspěch zatím neměly. Podporuje tak evropské rozšíření směrem na západní Balkán, protože v něm vidí budoucnost EU.

Andrej Plenkovic

Klíčová pro budoucnost Evropy je podle Plenkoviće lepší komunikaci s unijními občany. Rozhodnutí, která představitelé sedmadvacítky přijmou, musí EU lépe komunikovat navenek, aby Evropané pochopili, jaké výhody jim z nich plynou. Právě špatná komunikace je podle něj příčinou brexitu spolu s populismem a dezinformační kampaní. Dne 6. února 2018 pronesl před Evropským parlamentem projev, kterým se zapojil do debat o budoucnosti Evropy.

 

Digitalizace jako motor Evropy

 

„...dobyli jsme svět už dávno, stejně jako Nikola Tesla, rodák z Chorvatska, bez jehož vynálezů bychom dnes seděli ve tmě. Chorvatsko dnes vyrábí jeden z nejrychlejších elektromobilů na světě. Jedna chorvatská společnost umožňuje 4 miliardám lidí na světě komunikovat digitálně prostřednictvím SMS.“

Projev Andreje Plenkoviće o budoucnosti Evropy

 

V rámci svého předsednictví Radě EU v první polovině roku 2020 se Chorvatsko soustředilo mimo prohlubování vnitřního trhu na podporu digitalizace v podnikání. Digitalizace patří spolu se zelenou transformací k prioritám současné Evropské komise.

Podle mnohých koronavirová krize přispěla k urychlení digitalizace ve světě. Způsobila to nutnost udržování sociální distance. Andrej Plenković vidí v umělé inteligenci, kvantových počítačích, v 5G a v evropském cloudu budoucnost Evropy.

 

Andrej Plenković (1970)

Andrej Plenkovic
  • narodil se v Záhřebu univerzitnímu profesorovi a kardioložce

  • vystudoval práva na Záhřebské univerzitě
  • při studiích nastoupil do diplomatické akademie

  • od roku 2005 do roku 2010 byl Plenković zástupcem velvyslance ve Francii

  • poté byl rok státním tajemníkem zahraničních věcí
  • následně byl dva roky členem chorvatského parlamentu a tři roky europoslancem
  • od roku 2016 je chorvatským premiérem

Foto: zdroj Fotobanka ČTK

 

Víra v evropský projekt je klíčovým faktorem

 

„Jako vláda, která zvítězila ve volbách v roce 2016 v rámci proevropské agendy, aktivně uvažujeme o budoucnosti naší společné unie. Dámy a pánové, věnoval jsem 25 let politické činnosti a profesionální práce k tomu, abych zajistil, aby moderní Chorvatsko mělo evropské hodnoty. Moji krajané, kteří, bohužel, museli znát válku, nyní o to více oceňují mír.“

Projev Andreje Plenkoviće o budoucnosti Evropy

 

Členství v Evropské oceňuje Plenković o to více, že si on i mnozí chorvatští občané nejen živě pamatují dobu, kdy z unijních výhod čerpat nemohli, zároveň ale pořád nezapomněli na války, které se odehrály v 90. letech na Balkáně. Hospodářský a sociální rozvoj, svobodu pohybu, výměnu studentů a technologické inovace, toho všeho, co jim členství v EU přineslo, si chorvatský premiér váží.

Považuje ale za nadmíru důležité, aby evropští občané tyto výhody jasněji viděli. Jedině pak může EU splňovat jasný účel, a tím je sloužit obecnému zájmu spojením sil. V posledních letech se na účet Unie zvedla vlna kritiky, která vycházela z vnitra samotných členských států. Stalo se tak ve chvíli, kdy EU řešila bezpečnostní výzvy, terorismus, kybernetické útoky, střety v sousedních oblastech, rostoucí migraci, změnu klimatu, sociální nerovnosti a digitální propast.

Podle Andreje Plenkoviće růst populismu a euroskeptismu došel v Evropě tak daleko, že EU přišla o jednoho svého člena. Je proto nutné, aby Unie pracovala na upevňování víry v evropský projekt. Evropská unie se musí postavit populismu a dezinformační kampaně, zároveň je také nutné, aby zamezila nedostatku informací o EU pro její občany.

 

Budoucností Evropy je rozšíření evropských hodnost mimo hranice EU

 

„Několik slov o politice rozšíření. Chorvatsko je důkazem transformační síly, kterou přináší perspektiva členství v Evropské unii, ale také důkazem, že Unie je mírový projekt, který silně prospívá k usmíření a budování důvěry. Je to právě tato atraktivní síla, kterou musíme použít, aby bylo naše prostředí lepší a odolnější, a tím i silnější, bezpečnější a prosperující.“

Projev Andreje Plenkoviće o budoucnosti Evropy

 

Státy střední a východní Evropy jsou tradičně nakloněny rozšiřování Evropské unie. Plenković zdůraznil, že mimo chorvatských sousedních států se o členství v EU zajímalo i Turecko a Ukrajina. Podle něj musí Unie plnit sliby kandidátů a potenciálních kandidátů stejným způsobem, jakým tyto země musí splňovat stanovené podmínky a kritéria a provádět nezbytné reformy.

Plenković si myslí, že konkrétně členství Bosny a Hercegoviny v Evropské unii zaručí zemi bezpečnost a stabilní budoucnost. Je proto v zájmu EU, aby po splnění veškerých podmínek tuto zemi přijala za členskou, i vzhledem ke své bezpečnosti a stabilitě.

 

Ethos, Logos, Pathos projev Andreje Plenkoviće o budoucnosti Evropy

Ethos – Andrej Plenković je premiérem Chorvatska

Logos – argument, že bezpečnost a stabilita bezprostředně za hranicemi Evropské unie zajistí bezpečnost a stabilitu také uvnitř EU

Pathos – vzpomínání Andreje Plenkoviće na válku v Jugoslávii

 

Současné překážky v rozšiřování Evropské unie

 

V říjnu minulého roku mělo pro Severní Makedonii a Albánii začít zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. I přesto, že obě země splnily stanovené podmínky, Francie proces zablokovala. Později se k ní přidalo i Dánsko a Nizozemí. Emmanuel Macron tehdy argumentoval tím, že mimo jiné je momentálně potřeba reformovat celý proces rozšiřování Unie.

Francie navrhla rozdělit jednolitý přístupový proces do řady postupných kroků. Také požaduje, aby se přijímací řízení mohlo v kterémkoli stádiu vrátit na začátek, pokud by země přestala plnit nějaké kritérium. Bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk, bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, V4 a další zablokování přístupových hovorů považovali za chybu. 

Tento krok by navíc s největší pravděpodobností vyvolal nedůvěru v Evropskou unii u kandidátů a potenciálních kandidátů. V krajním případě je toto rozhodnutí může demotivovat v budoucí snaze o prosperitu a stabilitu. Budoucnost Evropské unie založená na jejím rozšířením tak zatím zůstává nejistá.

 

Celý proslov Andreje Plenkoviće o budoucnosti Evropy si můžete v originále přečíst zde.

Autor: text: Lucie Nalejvačová, infografika: Kristina Kollertová, Euroskop