Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

14. kapitola seriálu Vize o budoucnosti Evropy v proslovech: Proslov Erny Solbergové o bezpečnostních výzvách, kterým čelí Norsko a Evropa

text: Lucie Nalejvačová, infografika: Kristina Kollertová, 13.08.2021
Erna Solbergová

Poslední dva díly seriálu Vize o budoucnosti Evropy v proslovech patří leaderům, kteří sice nepatří mezi občany Evropské unie, ale jsou s EU nějakým způsobem spojení. Proslov tohoto dílu přednesla norská premiérka Erna Solbergová 6. května 2018. Norsko sice není členským státem Unie, ale do loňského brexitu bylo považováno za nejbližšího partnera EU, a to nejen geograficky. Norové sice v referendu dvakrát odmítli členství v Evropské unii, ale jsou členové Evropského hospodářského prostoru (EHP) a patří do Schengenského prostoru. Vize norské premiérky tedy představuje pohled na EU s perspektivou státu, který není jejím členem, ale nese v sobě evropské myšlení a identitu.

Erna Solbergová

Jelikož se Norsko vyskytuje na evropském kontinentu, sdílí s Evropskou unií mimo jiné také bezpečnostní hrozby. Stejně jako většina států EU je Norsko také členem NATO, bezpečnost proto patří mezi oblasti, ve které s Unií spolupracuje. Pro Ernu Solbergovou je toto téma stěžejní. Norská premiérka se nebrání tvrdým rozhodnutím. Její pevné postoje k azylové politice jí kolem roku 2005, v době, kdy působila jako ministryně místní správy a regionálního rozvoje, vynesly přezdívku „Jern-Erna“, neboli „železná Erna“, označení inspirované přezdívkou Margaret Thatcherové.

 

Vazby mezi Norskem a EU

 

„Jak řekl Winston Churchill: „Jeden vždy měří přátelství podle toho, jak se člověk projeví ve špatném počasí.“ Naše nejdůležitější úspěchy byly ty, které jsme dělali společně. Z našeho společného válečného úsilí vznikla úzká komunita. Komunita spojenců, která obstála ve zkoušce času. Díky tomu je Evropa bezpečnější, silnější a více zajištěná. Komunita, která je stále živá a plná energie i po 70 letech.“

Proslov Erny Solbergové o bezpečnostních výzvách, kterým čelí Norsko a Evropa

 

Svůj proslov započala norská premiérka připomenutím blízkosti a historické spolupráce Norska s ostatními evropskými zeměmi. Konflikty, které se odehrávaly na evropském kontinentu, sblížily státy. Erna Solbergová zmínila dva, a to Napoleonské války, za jejichž časů bylo podle jejích slov Norsko jen pěšákem na šachovnici, a 2. světovou válku, při níž norský král a vláda našli útočiště ve Velké Británii.

Přestože Norsko nepatří do Evropské unie, Solbergová ve svém proslovu řekla, že Norsko spolu s ostatními evropskými státy vybudovalo novou bezpečnostní architekturu. Zároveň se přihlásila k novému světovému řádu, který vychází z mezinárodního práva a silných mezinárodních institucí.

 

Erna Solbergová (1961)

Erna Solbergová
  • narodila se v městě Bergen

  • vystudovala sociologii, politologii, statistiku 

    a ekonomii na Univerzitě v Bergenu

  • od roku 1989 byla poslankyní v norském parlamentu Storting

  • v období 1994-1998 byla vedoucí národní asociace konzervativních žen

  • v letech 2001 až 2005 působila jako ministryně správy a regionálního rozvoje

  • od roku 2004 vedla Konzervativní stranu

  • v roce 2013 se stala premiérkou Norska

Foto: zdroj Fotobanka ČTK

 

Největší současné hrozby

 

„Dnes čelíme větším nejistotám, než jakým jsme čelili po celá staletí. Veškeré hrozby jsou dost závažné. Ale podle mě tu je jedna větší obava: způsob, jakým se tyto hrozby kombinují, aby zpochybnily hodnoty a principy, na kterých jsme posledních 70 let stavěli. Existuje dokonce riziko, že by nakonec mohly narušit světový řád, který nám přinesl tolik pokroku.“

Proslov Erny Solbergové o bezpečnostních výzvách, kterým čelí Norsko a Evropa

 

První hrozba, kterou Erna Solbergová zmínila, je stále více asertivní Rusko. Norskou premiérku na něm nejvíce znepokojuje jeho stále se snižující demokratický prostor a jeho ochota porušovat mezinárodní právo za účelem dosáhnout svého cíle. Zároveň ale zdůraznila, je pro Norsko a NATO důležité s ním udržovat spolupráci v oblastech, které jsou v zájmu obou stran.

Další bezpečnostní výzvou je podle ní nestabilita na Blízkém východě. V dnešním světě může mít regionální konflikt globální důsledky. Evropa byla v posledních letech silně zasažena teroristickými útoky, jejichž kořeny pocházejí právě z této oblasti. Třetí hrozba, kterou norská premiérka zmínila, je digitálního charakteru. Velká část hrozeb se dnes nachází v kyberprostoru. Podle jejího názoru je proto v tomto ohledu nutné v něm jasně vymezit pravidla pomocí mezinárodních smluv.

Poslední hrozbu, kterou jmenovala, bylo šíření jaderných zbraní. Největší pozornost se v tomto ohledu ubírá v současnosti na Severní Koreu, jejíž jaderné kapacity se neustále zvyšují, a na Írán, jehož držení jaderných zbraní by mohlo vést k ještě větší destabilizaci regionu. Norská premiérka vyjádřila vzhledem k těmto skutečnostem znepokojení nad budoucností Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

 

Ethos, Logos, Pathos proslovu Erny Solbergové o bezpečnostních výzvách, kterým čelí Norsko a Evropa

Ethos – Erna Solbergová je premiérka Norska

Logos – identifikování největších současných hrozeb a úvaha o efektivnosti současného řádu světa

Pathos – připomenutí společné historie Norska a ostatních evropských zemí

 

 Konec současného uspořádání světa?

 

„Zároveň čelíme výzvám v rámci toho, jak řešíme mezinárodní záležitosti. Více než kdy jindy mezinárodní společenství ctí odpovědnost za ochranu lidského života, ale není často schopno dosáhnout dohody v Radě bezpečnosti OSN. Existují subjekty, kteří jsou až příliš ochotni využít naší neschopnosti jednat.“

Proslov Erny Solbergové o bezpečnostních výzvách, kterým čelí Norsko a Evropa

 

Zbytek proslovu se Erna Solbergová věnovala otázkám efektivity mezinárodního společenství. V dynamickém světě, který se stále mění, jisté mechanismy, které kdysi fungovaly, dnes nemusí přinášet znatelné výsledky. Podle norské premiérky možná přichází konec unipolárního světa, přičemž by ale obrození Spojených států jako leadera liberálního světa uvítala.

Připustila možnou nutnost změn i vně mezinárodních organizací jako OSN a NATO, ale také například co se Evropské unie týče. Evropští občané přestávají věřit ve zmíněné instituce, a toho využívají politické strany, které prosazují jejich rozpad. Podle Solbergové je nutné v evropských státech posilovat demokracii a rozvíjet spolupráci se zahraničními partnery.

 

Celý proslov Erny Solbergové o bezpečnostních výzvách, kterým čelí Norsko a Evropa, si můžete přečíst v anglickém jazyce zde.

Autor: text: Lucie Nalejvačová, infografika: Kristina Kollertová