Štěpán Černý: jednotný hlas České republiky v Evropské unii

Koordinací politiky České republiky ve vztahu k Evropské unii, vnitrostátně i na venek, je pověřen Odbor koordinace evropských politik Úřadu vlády. Podílí se nejen na jejím formulování, ale i provádění na půdě EU. V čele tohoto odboru stojí s dekádou zkušeností Štěpán Černý.

O to, abychom v Radě Evropské unie vystupovali jednotným hlasem, se stará Odbor koordinace evropských politik Úřadu vlády (OKE). Nejen ve vztahu k Evropské unii, ale i na domácí půdě prezentuje zájmy a postoje státu, které jsou na evropské půdě prosazovány.

Název odboru napovídá, jaké je šíře témat. „Staráme se o všechny agendy a máme možnost přičichnout ke všem politikám Evropské unie.“ Tato průřezovost je ale podle ředitele Černého právě to, co dělá práci zajímavou a proč se člověk na jeho postu nikdy nenudí.

Kde to všechno začalo

Ředitel Štěpán Černý působí na Úřadu vlády již sedmým rokem, ale evropské politiky mají v jeho životě mnohem delší historii. Fakt, že maturoval v roce 2004, tedy v době kdy Česká republika vstupovala do Evropské unie, ho nasměroval na profesní dráhu, které je věrný dodnes. „Už v 90. letech byla evropská integrace široce probíraným tématem a byla to pro nás neprozkoumaná oblast. Chtěl jsem se k tomu přiblížit, a to nejen profesně.“

Hned v roce 2009 se měl možnost podílet na českém předsednictví, když tehdy ještě z pozice vysokoškolského studenta evropské integrace nastoupil na Úřad vlády jako liaison officer. „Na tu dobu vzpomínám hrozně rád. První předsednictví bylo pro nás všechny generačně formující. Celý tým se zvládl semknout, táhnout za jeden provaz a pracovat na projektu, který měl smysl a reálný dopad na životy lidí.“ vzpomíná Štěpán Černý.

V profesní rovině podobně pozitivně vzpomíná i na další milník, který paradoxně pro většinu až tak pozitivní nebyl – na pandemii covidu-19. „Covidová krize odhalila naše připravenosti a nepřipravenosti. Členské státy si musely uvědomit, jak jsou na sobě závislé, byly vlastně donuceny se spojit a Evropská unie byla nakonec schopná s pandemií bojovat jako jeden celek. Byla to situace, kdy se výhody členství v Evropské unii hmatatelně dotkly každého z nás.“ I přesto, že celý proces měl své mouchy, jak sám přiznává, stále to považuje za nejdůležitější moment a zásadní věc, které se mohl za dobu svého působení na ÚV věnovat.

Práce na OKE mu však přinesla i jiné než profesní úspěchy, seznámil se zde totiž se svou současnou manželkou. Jak ale sám přiznává, v rodině odborníků na evropskou politiku je nevýhodou, že se téma práce do konverzací vždy nějakým způsobem vloudí. „Máme ročního syna a je to tak jediný člen rodiny, kterého evropská politika absolutně nezajímá. Díky tomu ale dokážeme vypnout a na práci chvíli nemyslet.“ dodává s úsměvem.

Druhé výročí CZ PRES

Nyní ředitele Černého čeká jakési opakování v podobě druhého předsednictví. Jak ale sám přiznává, to nadcházející bude v mnohém odlišné. Nemluví přitom pouze o tradičních změnách vycházejících z lisabonského pořádku. „V roce 2009 měla vláda na přípravu dva roky. Vláda, která vzejde z podzimních voleb, na to bude mít mnohem méně času a nastoupí do víceméně rozjetého vlaku,“ poznamenává a dodává, že pochopení role předsednického státu bude stěžejní pro celkový úspěch předsednictví. „Předsednictví je důležitá, ale stále do jisté míry servisní služba, které se jednou za třináct a půl roku musíme ujmout, není to příležitost si za každou cenu prosadit národní priority, jak si často lidé myslí.“

Stejně ale jako během prvního, hlavní přednost předsednictví vidí v příležitosti se učit, a to zejména od našich trio partnerů „Každá země tria je trochu jiná – geograficky, velikostně, ideově i historickou zkušeností. Jsme pestrou směsicí názorů, kterými se můžeme navzájem inspirovat.“ Inspiraci podle Štěpána Černého můžeme nalézt například v tom, jak organizovat evropskou agendu uvnitř, jak se vypořádat s demografickými změnami, nebo třeba jak zvýšit víru v instituce. Z druhé strany Česko má za sebou nepřenositelnou zkušenost země za železnou oponou a země, kterou prošel téměř každý válečný konflikt, který se v Evropě za posledních 500 let odehrál. „Díky tomu si uvědomujeme lépe než kdokoliv jiný důležitost, míru a stabilitu evropského sousedství.“

Učit se ale mohou i naši občané „Nikdo nečeká, že se z euroskeptiků stanou eurohujeři, stačí, když i díky předsednictví lidé porozumí procesům, které táhnou fungování Evropské unie.“ V chybějících znalostech o fungování EU vidí jeden z největších nedostatků české společnosti, jsou přitom podle něj základem ke konstruktivní debatě o našem členství.

O úspěch nadcházejícího předsednictví se ale nebojí. Česko má podle ředitele Černého oproti mnohým státům ve výkonu předsednictví jednu velkou výhodu „Češi obecně nejsou příznivci velkých idejí a národotvorných příběhů, díky tomu jsme ale schopni se oprostit od velkých ideových postojů a nabídnout praktické nápady a kreativní řešení.“

Jak ale bylo zmíněno v úvodu, předsednictví je jen malou částí práce ředitele Černého. Za dobu svého působení byl svědkem posunů v celé řadě evropských politik. Základní pravda se ale podle něj za celou dobu našeho členství v EU nezměnila. „Nemá smysl se tvářit, že všechno zvládneme sami a uzavřít se do sebe. Jsme součástí integračního procesu, který se bude vyvíjet s námi, nebo bez nás. Pokud v něm budeme aktivní, máme alespoň šanci do vývoje odrazit i naše zájmy.“

Autor: Úřad vlády

Sdílet tento příspěvek