Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v březnu 2017

Euroskop, 09.04.2017

Bílá kniha o budoucnosti EU nabízí 5 scénářů, Předsedové orgánů EU hodnotili legislativní priority na rok 2017, Občané se mohou vyjádřit k novým občanským iniciativám, Výbor BUDG schválil změnu víceletého finančního rámce na období 2014–2020, Brexit byl oficiálně zahájen

 

  • Komise bilancuje fungování EU

  • Legislativní priority na rok 2017 byly diskutovány čelnými představiteli EU

  • Občané EU mají možnost zapojit se do nových občanských iniciativ

  • Víceletý finanční rámec má být upraven

  • VB oficiálně zahájila čl. 50 a Tusk představil obecné pokyny k brexitu

 

Bílá kniha o budoucnosti EU nabízí 5 scénářů

Bílá kniha o budoucnosti Evropy - Úvahy a scénáře pro EU-27 v roce 2025 (KOM(2017)2025)

  • Komise bilancuje fungování EU

  • Komise představila 5 scénářů budoucího výboje EP

  • Do voleb v roce 2019 má být zřejmé, kterým směrem se EU vydá

  • Někteří poslanci se systémem scénářů nesouhlasí

  • Komise 1. 3. 2017 zveřejnila Bílou knihu o budoucnosti EU, ve které nastiňuje 5 scénářů možného vývoje do roku 2025 v závislosti na krocích, které EU zvolí.

Pozadí

V roce 1957 byly v Římě položeny základy EU a začalo tím zatím nejdelší období míru v historii kontinentu. Na základě Římských smluv vznikl společný trh, který umožnil volný pohyb lidí, zboží, služeb a kapitálu. Rovněž byly vytvořeny podmínky pro stabilitu a blahobyt evropských občanů.

U příležitosti tohoto výročí EU bilancuje a snaží se navrhnout budoucí vývoj. Šedesáté výročí Římských smluv představuje významnou příležitost, kdy se mohou vedoucí představitelé 27 členských států EU zamyslet nad současným stavem EU a nabídnout možné změny fungování. Předseda Komise Juncker ve svém projevu o stavu Unie v září 2016 hovořil o potřebě diskuze a nového začátku stejně jako vedoucí představitelé EU-27 na bratislavském summitu v září 2016. Diskuze o budoucnosti má být zahájena předloženou bílou knihou. Komise by ji měla rovněž používat jako výchozí bod pro širší veřejnou debatu.

Klíčové a sporné body

Bílá kniha se pokouší zaměřit na to, jak bude EU vypadat v příštím desetiletí. Zabývá se řadou témat od vlivu nových technologií na společnost a pracovní místa až po pochybnosti spojené s globalizací, bezpečnostní obavy a vzestup populismu. Obyvatelstvo a ekonomická síla EU se zmenšují, zatímco jiné části světa rostou. Do roku 2060 by nemělo obyvatelstvo žádného členského státu představovat ani 1 % světové populace, což by mělo členské státy podpořit ve snaze o jednotu.

Bílá kniha obsahuje 5 scénářů, přičemž každý z nich stručně popisuje, jak by mohla vypadat EU v roce 2025 v závislosti na tom, jaká rozhodnutí Evropa přijme. Představené scénáře se vzájemně nevylučují a mohou se doplňovat. U každého z nich jsou uvedeny také ilustrativní příklady a přehled politik.

  • Scénář 1: Pokračování v dosavadní praxi – EU-27 se soustředí na plnění svého reformního programu v duchu programu Komise Nový začátek pro Evropu z roku 2014 a Bratislavské deklarace schválené všemi 27 členskými státy v roce 2016.
  • Scénář 2: Pouze jednotný trh – EU-27 je postupně přeorientována na jednotný trh, protože 27 členských států nedokáže ve stále více oblastech politiky najít společnou řeč.
  • Scénář 3: Státy, které chtějí, dělají více – EU-27 pokračuje jako dnes, ale umožňuje členským státům, které mají zájem, aby v konkrétních oblastech, jako je obrana, vnitřní bezpečnost nebo sociální záležitosti, dělaly společně více. Vytvoří se jedna nebo více „koalicí ochotných“.
  • Scénář 4: Dělat méně, zato efektivněji – EU-27 se zaměřuje na vybrané oblasti politiky, jimiž se zabývá intenzivněji a jedná v nich rychleji, zatímco v oblastech, kde se řešení na úrovni EU nepovažuje za přínosné, je méně aktivní. Pozornost a omezené zdroje se soustřeďují na vybrané oblasti politiky.
  • Scénář 5: Dělat mnohem více společně – Členské státy se rozhodnou, že budou sdílet více kompetencí, zdrojů a rozhodovacích pravomocí ve všech oblastech. Rozhodnutí jsou na evropské úrovni rychleji přijímána a neprodleně vymáhána.

Bílá kniha nabídla také harmonogram na nejbližší období:

  • duben 2017 - diskusní dokument Komise o sociálním rozměru Evropy
  • květen 2017 - diskusní dokument Komise o využití potenciálu globalizace
    • diskusní dokument Komise o budoucnosti hospodářské a měnové unie
    • summit skupiny G7 v italské Taormině
    • červen 2017 - diskusní dokument Komise o budoucnosti evropské obrany
      • pražská konference o bezpečnosti a obraně
      • diskusní dokument Komise o budoucnosti financí EU
    • červenec 2017 - summit skupiny G20 v Hamburku
    • září 2017 - projev o stavu Unie 2017
    • listopad 2017 - Sociální summit ve švédském Göteborgu

Vedoucí představitelé politických skupin EP diskutovali 1. 3. 2017 o Bílé knize. Někteří poslanci uvítali rozhodnutí Komise nastínit 5 možných cest, zatímco jiní kritizovali absenci preferovaného scénáře.
Debatu začal předseda EP Antonio Tajani, který zdůraznil, že oslavy 60. výročí musí být příležitostí pro instituce, aby lépe naslouchaly občanům EU a jejich obavám. Následně Předseda Komise Jean-Claude Juncker představil 5 možných odpovědí na otázku Quo vadis, Evropo? a zdůraznil, že budoucnost se týká EU-27. Dle Juncekra je potřeba ukázat, co EU může dělat a naopak, co dělat nemůže. EU totiž sama o sobě nemůže být zodpovědná např. za boj s nezaměstnaností apod. Esteban Gonzales Pons (EPP, ES) zdůraznil, že EP musí být plně zapojen v následné diskusi o budoucnosti a vyzval členské státy, aby přestaly obviňovat EU za věci, na něž EU nemá nástroje. Gianni Pittella (S&D, IT) řekl, že představení scénářů hrajete do karet všem, kteří chtějí EU oslabit.
Ulrike Trebesius (ECR, DE) uvedla, že by se EU měla zaměřit na méně politik, což by následně mohlo vést k větší efektivitě např. v oblasti boje proti terorismu. Guy Verhofstadt (ALDE, BE) uvedl, že EU v současné době postrádá schopnosti k řešení mnoha současných problémů a vyzval členské země, aby přestaly používat jednomyslnost a tím blokovat snahy posunout EU dopředu. Patrick Le Hyaric (GUE, FR) podpořil druhý bottom-up scénář. Philippe Lamberts (Greens, BE) vyzval Komisi, aby zvážila navržení radikální změny vedoucí ke zmírnění nerovnosti v EU. Gerard Batten (EFDD, UK) deklaroval, že Bílá kniha sice definuje problémy, kterým EU nyní čelí, ale již neuznává, že za mnohé z nich si může sama. Vicky Maeijer (ENF, NL) v rámci debaty prohlásila, že je potřeba říct jasné ne celé EU.

Pozice ČR

Vláda ČR by chtěla být v rámci debat o budoucnosti EU aktivním a konstruktivním partnerem. Jednou z možných cest je vlastní prohlášení zemí V4 k Římské deklaraci. Zásadní je zejména udržení a posílení jednoty EU-27. ČR doporučuje zaměřit se na oblasti, v nichž lze dosáhnout konsensu, a vyhnout se otevírání kontroverzních témat (např. reforma primárního práva).

Předpokládaný další vývoj

Komise by měla v následujících měsících předložit řadu dokumentů – rozvíjení společenského rozměru Evropy; prohlubování hospodářské a měnové unie na základě zprávy 5 předsedů z června 2015; využití potenciálu globalizace; budoucnosti evropské obrany a budoucnosti financí EU. Bílá kniha společně s dalšími dokumenty by měla nabídnout více informací pro diskuzi o budoucnosti do roku 2025. Před volbami do EP v roce 2019 by mělo být zřejmé, kterým směrem by se EU chtěla vydat.

Odkazy

 

Krátce...

 

Předsedové orgánů EU hodnotili legislativní priority na rok 2017

  • Předsedové institucí EU se shodli na prioritách EU pro rok 2017

  • Hlavními cíli má být prosazování společných evropských hodnot, boj proti daňovým podvodům, zachování zásady volného pohybu pracovníků a zajištění bezpečnosti a míru

Čelní představitelé EU se 5. 3. 2017 poprvé sešli v rámci hodnocení legislativních priorit na rok 2017. Předseda EP Antonio Tajani, zástupce maltského předsednictví Louis Grech a předseda Komise Jean-Claude Juncker se sešli kvůli hodnocení plnění interinstitucionálních legislativních priorit. Dohoda byla podepsána ještě za účasti slovenského předsednictví v prosinci 2016. Jedná se o první společné prohlášení o cílech a prioritách legislativního procesu na rok 2017 a tím v podstatě potvrdili pracovní program Komise na následující rok 2017. Prohlášení je první realizací nového přístupu k tvorbě právních předpisů zaměřené na výsledky. Prohlášení je rovněž v souladu s pracovním programem Komise na rok 2017, dle kterého by se Komise měla věnovat 21 novým iniciativám, ve kterých by měla pokračovat s plněním stanovených hlavních priorit (více v příspěvku „Komise představila, čemu se chce věnovat v příštím roce“, Institucionální záležitosti v říjnu 2016). Předsedové zdůraznili 4 zásadní záležitosti, kterým je třeba v roce 2017 věnovat obzvláštní pozornost a dosáhnout v nich dalšího pokroku: 1) prosazování společných evropských hodnot, právního státu a základních práv, 2) boj proti daňovým podvodům, únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, 3) zachování zásady volného pohybu pracovníků a 4) zajištění stability, bezpečnosti a míru. Společné úsilí všech 3 orgánů je součástí nového sdíleného závazku, který je stanoven v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů (více v příspěvku „Právní regulace v EU: meziinstitucionální dohoda přijata“, Institucionální záležitosti v prosinci 2015 a v příspěvku „Předsedové orgánů EU potvrdili pracovní plán Komise na rok 2017“, Institucionální záležitosti v prosinci 2016).

 

Občané se mohou vyjádřit k novým občanským iniciativám

  • Občané EU se mohou podepsat pod nové evropské občanské iniciativy

  • Občanskou iniciativu „Stop Brexit“ Komise zamítla

Komise 22. 3. 2017 zaregistrovala 2 evropské občanské iniciativy věnované právům občanů EU v souvislosti s vystoupením členského státu a zamítla třetí návrh s názvem „Stop Brexit“, u kterého Komise shledala, že nebyly splněny podmínky registrace. První iniciativa od Komise požaduje, aby v souvislosti s vystoupením VB z EU byla zajištěna nezávislost občanství EU na státní příslušnosti členského státu EU (iniciativa s názvem „Občanství EU pro všechny Evropany: Jednotní v rozmanitosti navzdory právu místa a právu krve“). Druhá iniciativa na Komisi naléhá, aby zachovala právo občanů EU svobodně se pohybovat a pobývat na území EU („Zachování občanství EU“). Návrh třetí, odmítnuté iniciativy, na Komisi apeluje, aby zabránila vystoupení VB z EU („Stop Brexit“). Rozhodnutí Komise se zatím týká právní přípustnosti navrhovaných iniciativ a Komise dosud nepřezkoumala konkrétní obsah iniciativ. Formální registrace iniciativy „Zachování občanství EU“ by měla proběhnout 2. 5. 2017 a registrace iniciativy „Občanství EU pro všechny Evropany“ 27. 3. 2017. V obou případech tím začne běžet roční lhůta, během níž mohou organizátoři dané evropské občanské iniciativy shromažďovat podpisy na její podporu. Občané se mohou již nyní vyjadřovat k občanské iniciativě Minority SafePack, o jejíž registraci Komise rozhodla 29. 3. 2017.

 

Výbor BUDG schválil změnu víceletého finančního rámce na období 2014–2020

  • Úpravu VFR na roky 2014–2020 podpořil EP

  • Měly by být stanoveny nové stropy, které by se nedaly překročit  

Výbor BUDG 27. 3. 2017 schválil poměrem 21:3:2 návrh nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 ze září 2017. EP vyzval ke krokům, které zvýší pružnost rozpočtu, a na potřebu posílit schopnost stávajícího VFR reagovat na nepředvídané události. Roční úpravy by neměly v letech 2018–2020 přesáhnout původní strop plateb pro příslušný rok o následné maximální částky (v cenách roku 2011): 2018 – 7 mld. €, 2019 – 11 mld. €, 2020 –13 mld. €. Nástroj pružnosti má v daném rozpočtovém roce umožnit financování přesně určených výdajů, které nebylo možné financovat v mezích stropů pro 1 nebo více jiných okruhů. Strop pro roční částku disponibilní pro nástroj pružnosti je 600 mil. € (v cenách roku 2011). Každý rok počínaje rokem 2017 by se roční částka poskytnutá na nástroj pružnosti měla zvýšit o: částku rovnající se části roční částky pro Fond solidarity a částku rovnající se části roční částky pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, která v předchozím roce propadla. 

 

Brexit byl oficiálně zahájen

  • Britská premiérka prostřednictvím dopisu oficiálně zahájila proceduru podle čl. 50 vedoucí k vystoupení z EU

  • EU by měla být po brexitu jednotnější

  • EU chce během brexitu hájit zejména práva svých občanů

  • Nejprve má být dojednáno vystoupení z EU a poté budoucí vztahy

Evropská rada 29. 3. 2017 obdržela od britské premiérky Theresy Mayové dopis oznamující záměr VB vystoupit z EU. Toto oznámení navazuje na referendum konané v červnu 2016 a je jím zahájen proces vystoupení podle čl. 50 SEU. Po obdržení dopisu má následovat přijetí pokynů pro jednání Evropskou radou. V těchto pokynech mají být stanoveny obecné postoje a zásady, se kterými by mělo být vedeno jednání. EU by měla postupovat společně a měla by se snažit o eliminaci obav občanů EU žijících ve VB. Zasedání Evropské rady týkající se otázek brexitu se má konat 29. 4. 2017. Donald Tusk po obdržení dopisu ve svém prohlášení deklaroval, že lze paradoxně na brexitu nalézt i něco pozitivního. Vnímá, že EU-27 je rozhodnější a jednotnější než kdy dříve. Důvodem je podle něj dohoda na Římském prohlášení. V procesu vyjednávání nelze dle Tuska nic získat a půjde o omezení negativních dopadů. Konference předsedů 29. 3. 2017 schválila návrh usnesení EP vypracovaného představiteli 4 politických skupin a výboru AFCO. Poslanci zdůraznili potřebu reciprocity a nediskriminace mezi občany VB žijícími v EU a občany EU, kteří žijí ve VB. Poslanci také souhlasili s tím, že je možné zahájit jednání o vystoupení. Případná přechodná opatření podle EP nesmí trvat déle než 3 roky. Návrh usnesení má být schválen také na plénu EP. Předseda Evropské rady 31. 3. 2017 představil hlavní prvky a zásady návrhu pokynů, dle který by se měl uskutečnit brexit. EU by měla co nejvíce omezit nejistotu a rušivé dopady pro občany EU. Ve VB žijí, pracují a studují lidé z celé EU a dokud bude součástí EU, mají být jejich práva plně chráněna. V případě podniků chce EU zabránit vzniku právního vakua způsobeného skutečností, že po brexitu se na VB přestanou vztahovat právní předpisy EU. EU by měla zajistit, aby VB dostála veškerým finančním a jiným závazkům, které přijala jako členský stát. EU by se měla rovněž dle Tuska pokusit hledat flexibilní řešení s cílem vyhnout se „tvrdé“ hranici mezi Severním Irskem a Irskem. Podpora mírového procesu v Severním Irsku má pro EU mimořádný význam. Až poté, co bude dosaženo pokroku v jednáních o vystoupení, bude možné jednat o konkrétnějším rámci budoucích vztahů. K zahájení souběžných jednání o všech otázkách současně, jak někteří ve VB navrhují, by nemělo dojít. EU dle Tuska sdílí přání VB navázat úzké partnerství. EU si uvědomuje, že jednání budou obtížná, složitá a dojde i na konfrontace. Tusk deklaroval, že EU-27 nebude uplatňovat „trestající“ přístup.