Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v prosinci 2017

Euroskop, 10.01.2018

Komise představila nové kroky k prohloubení hospodářské a měnové unie, Komise chce nový rejstřík aktů v přenesené pravomoci, Zástupci institucí EU představili legislativní priority do 2019, Jednání o brexitu pokračují, Rejstřík transparentnosti ve všech institucích EU?, Právní stát v Polsku je dle Komise ohrožen

  • Konkrétní opatření cílí na posílení jednoty a účinnosti HMU.

  • Jednodušší přístup k aktům v přenesené pravomoci

  • Legislativní priority na rok 2018

  • Jednání o brexitu postoupilo do druhé fáze

  • Polsko dle Komise porušuje právní stát

  • Nový rejstřík transparentnosti 

 

Komise představila nové kroky k prohloubení hospodářské a měnové unie

  • Komise usoudila, že po letech, kdy byla EU zužována krizí, je čas předložit nové návrhy ohledně prohloubení HMU.

  • V rámci nových pravidel by měl být zřízen Evropský měnový fond, který převzal závazky ESM.

  • Stabilizační funkce na evropské úrovni by zase znamenala možnost rychle aktivovat zdroje pro členské státy v případě velkých asymetrických otřesů.

  • Diskutován je i soulad funkcí evropského ministra pro hospodářství a finance, který by zároveň byl i předsedou euroskupiny.

Proposal for a regulation on the establishment of the European Monetary Fund (COM(2017)0827)

Proposal for a directive laying down provisions for strengthening fiscal responsibility and the medium-term budgetary orientation in the Member States (COM(2017)0824)

Communication: New budgetary instruments for a stable euro area within the union Framework (COM(2017)0822)

Communication: A European minister of economy and finance (COM(2017)0823)

  • Komise 6. 12. 2017 předložila akční plán a několik konkrétních opatření, jenž by měli být podniknuty v následujících 18 měsících a vést k prohloubení HMU. Cílem je posílit jednotu, účinnost a demokratickou odpovědnost evropské hospodářské a měnové unie do roku 2025.

Pozadí

Závazek prohloubit evropskou hospodářskou a měnovou unii (HMU) učinil předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 a je obsažen i ve zprávě 5 předsedů z června 2015 (více v příspěvku „Zpráva 5 předsedů navrhuje jak posílit HMU“, Institucionální záležitosti v červnu 2015).

Prohloubení HMU má tyto cíle: více pracovních míst, růst, investice, sociální spravedlnost a makroekonomickou stabilitu. Jednotná měna by měla zajistit ochranu a příležitosti pro občany EU a silná a stabilní eurozóna by měla být zásadní pro své členy i pro EU jako celek. V posledních letech dochází k významným institucionálním reformám, které mají posílit HMU v Evropě, avšak její struktura je stále nedokončená. Hospodářská a finanční krize odhalila některé institucionální nedostatky eurozóny. Evropa nyní zažívá výrazné oživení a příštích 18 měsíců by tak mělo být využito k uskutečnění dalších nutných kroků.

Klíčové a sporné body

Balík návrhů obsahuje 4 hlavní iniciativy:

  1. Návrh na zřízení Evropského měnového fondu (EMF), zakotveného v právním rámci EU a vycházejícího ze zavedené struktury Evropského mechanismu stability (ESM): ESM pomáhá členským státům znovu získat nebo zachovat přístup k trhu se státními dluhopisy. EMF by pak vycházel ze struktury ESM a jeho současné finanční a institucionální struktury by zůstaly v zásadě zachovány (i úloha vnitrostátních parlamentů). Měl by pokračovat v pomoci členským státům eurozóny, které se dostanou do finančních potíží. Kromě toho by EMF poskytoval společné jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí a měl funkci půjčovatele poslední instance s cílem usnadnit řádné řešení potíží bank v problémech. Rozhodovací procesy v naléhavých případech by se rovněž měly urychlit a počítá se přímou účastí na řízení programů finanční pomoci. Postupně by EMF mohl vyvinout nové finanční nástroje. EP a Rada by tento návrh měly přijmout do poloviny roku 2019.
  2. Návrh na začlenění prvků Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě do právního rámce Unie: V roce 2012 se 25 členských států právně zavázalo začlenit zásadní prvky uvedené smlouvy do práva EU 5 let po jejím vstupu v platnost, což odpovídá 1. 1. 2018. Návrh by začlenil do práva EU hlavní prvky smlouvy s cílem podpořit zdravé rozpočtové rámce na vnitrostátní úrovni a měl by být plně v souladu se stávajícími pravidly definovanými v primárních a sekundárních právních předpisech.
  3. Sdělení o nových rozpočtových nástrojích pro stabilitu eurozóny v rámci EU: Sdělení se zabývá 4 konkrétními rozpočtovými funkcemi: a) podporou členským státům na strukturální reformy prostřednictvím nástroje pro provádění reforem a technické podpory na žádost členských států; b) specializovaným konvergenčním nástrojem pro členské státy, které jsou na cestě k přijetí eura; c) mechanismem jištění pro bankovní unii, prostřednictvím EMF/ESM, které má být schváleno do poloviny roku 2018 a zavedeno do roku 2019, a d) stabilizační funkcí k udržení úrovně investic v případě velkých asymetrických otřesů. Komise předloží nezbytné iniciativy v květnu 2018 v rámci svých návrhů pro víceletý finanční rámec pro období po roce 2020. Na období 2018–2020 Komise rovněž navrhuje posílit program na podporu strukturálních reforem zdvojnásobením dostupných finančních prostředků na činnosti technické podpory, a dosáhnout tak výše 300 mil. € do roku 2020. Komise také navrhuje vyzkoušet nový nástroj pro provádění reforem v pilotní fázi. Za tím účelem navrhuje cílené změny nařízení o společných ustanoveních, kterými se řídí evropské strukturální a investiční fondy, s cílem rozšířit možnosti využití části jejich výkonnostní rezervy na podporu dohodnutých reforem.
  4. Sdělení uvádějící možné funkce evropského ministra hospodářství a financí, který by mohl být místopředsedou Komise a předsedou Euroskupiny. Sloučením stávajících pravomocí a dostupných odborných znalostí by tento nový post měl posílit soudržnost, účinnost, transparentnost a demokratickou odpovědnost tvorby hospodářské politiky pro EU a eurozónu, a to při plném respektování pravomocí členských států. Dosažení společného porozumění, pokud jde o úlohu ministra, do poloviny roku 2019 by umožnilo jeho ustavení v rámci jmenování příští Komise. Euroskupina by pak mohla rovněž rozhodnout, že ministra zvolí jako svého předsedu pro 2 po sobě jdoucí období, aby se sladily oba mandáty.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzvala EP a Radu, aby se zamyslely nad prvky předloženými v rámci balíku, a to s cílem dosáhnout shodě na funkci evropského ministra hospodářství a financí do poloviny roku 2019.

Odkazy

 

Komise chce nový rejstřík aktů v přenesené pravomoci

  • Akty v přenesené pravomoci jsou významnou součástí sekundární legislativy.

  • Kritika se často pojí s nízkou transparentností přijímání těchto aktů.

  • Komise spustila on-line rejstřík aktů v přenesené pravomoci.

  • Cílem je zpřístupnit celý proces přijímání sekundární legislativy.


Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů

  • Komise 12. 12. 2017 spustila on-line rejstřík aktů v přenesené pravomoci, díky kterému by mělo být snazší vyhledávat a sledovat rozhodnutí přijatá ze strany EU.

Pozadí

V březnu 2016 uzavřely všechny orgány EU interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů, která vychází z návrhu Komise předloženého v květnu 2015 v rámci programu zlepšování právní úpravy. Tato interinstitucionální dohoda přinesla změny v celém legislativním cyklu, od konzultací a posouzení dopadů přes schvalování unijních předpisů až po jejich provádění a vyhodnocování.

  • Instituce se v dohodě zavázaly, že nejpozději do konce roku 2017 zřídí společný a strukturovaný rejstřík pro akty v přenesené pravomoci, který bude poskytovat informace.

Akty v přenesené pravomoci slouží k doplnění nebo pozměnění právních předpisů EU. Nejčastěji se využívají v oblasti hospodářství, zemědělství, životního prostředí a veřejného zdraví, jednotného trhu a obchodu. Jedná se o druh sekundárních právních předpisů, jímž se např. aktualizují technické požadavky v legislativě. EP a Rada zmocňují k vypracování aktů v přenesené pravomoci Komisi. Navrhované akty se jim pak předkládají a EP a Rada mohou tyto návrhy zamítnout.

Klíčové a sporné body

Nový interinstitucionální rejstřík aktů v přenesené pravomoci by měl poskytovat přehled celého postupu. Uživatelům by měl vyhledávat akty v přenesené pravomoci a sledovat jejich vývoj od fáze plánování, kterou provádí Komise, až do konečného zveřejnění v Úředním věstníku EU. Rejstřík má rovněž ukazovat různé kroky EP a Rady a také práci skupin odborníků Komise, které se na přípravě aktů v přenesené pravomoci podílejí.

Rejstřík by měl zvýšit transparentnost rozhodovacího procesu, protože představuje jednotné kontaktní místo, kde lze k aktům v přenesené pravomoci nalézt relevantní informace.

Obecně se s akty v přenesené pravomoci pojí kritika kvůli malé transparentnosti průběhu přijímání aktů. Kritika se vztahuje také na to, že mezi akty v přenesené pravomoci často spadají důležitá témata, která by měla být spíše schvalována řádným legislativním procesem.

Odkazy

 

Zástupci institucí EU představili legislativní priority do 2019

  • Zástupci institucí podepsali společné prohlášení k legislativním prioritám.

  • Prohlášení obsahuje 31 nových legislativních návrhů, které předložila Komise a které EP a Rada mají projednat přednostně.

  • Společné prohlášení uvádí 7 prioritních oblastí.

  • Předsedové institucí EU se dohodli realizovat „pozitivní program pro inkluzivnější a jednotnější EU“ a vypracovat nový finanční rámec na období po roce 2020.

Společné prohlášení k legislativním prioritám EU na rok 2018

  • Předseda Komise 14. 12. 2017 podepsal spolu s předsedou EP a estonským premiérem společné prohlášení k legislativním prioritám EU na období 2018–2019. Prohlášení obsahuje 31 nových legislativních návrhů, které předložila Komise a které EP a Rada mají projednat přednostně, aby u nich bylo možné do voleb do EP v roce 2019 dosáhnout přijetí nebo podstatného pokroku.

Pozadí

V březnu 2016 uzavřely 3 hlavní instituce EU interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů. Východiskem byl návrh Komise představený v programu zlepšování právní úpravy z května 2015. Interinstitucionální dohoda přinesla změny v legislativním cyklu. Dohoda stanovuje, že se instituce musí dohodnout na klíčových tématech, která mají tvůrci legislativy upřednostnit.

Rada, EP a Komise nyní každý rok projednávají legislativní priority EU, aby se společně dohodly na svých vrcholných prioritách na nadcházející rok – ty jsou poté uvedeny v každoročním společném prohlášení. Díky dohodě by měly instituce vzájemně více a efektivněji spolupracovat.

Klíčové a sporné body

Podpisem společného prohlášení se předsedové institucí EU dohodli realizovat program pro inkluzivnější a jednotnější EU a vypracovat nový finanční rámec na období po roce 2020.

Společné prohlášení uvádí 7 prioritních oblastí:

  • Lepší ochrana bezpečí občanů
  • Reforma a rozvoj migrační politiky v duchu odpovědnosti a solidarity
  • Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice
  • Sociální rozměr EU
  • Realizace propojeného jednotného digitálního trhu
  • Realizace cíle, jímž je ambiciózní energetická unie a progresivní politika v oblasti změny klimatu
  • Další úsilí o zvýšení demokratické legitimity EU

Představitelé institucí se také shodli, že budou prosazovat společné evropské hodnoty – demokracii a zásady právního státu. Budou provádět otevřenou a spravedlivou obchodní politiku, bojovat proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; budou zajišťovat sociální ochranu a sociální práva stanovená v pilíři sociálních práv, přispívat ke stabilitě, bezpečnosti a míru a zajišťovat vysokou míru ochrany údajů, digitálních práv a etických norem v oblasti umělé inteligence a robotiky.

Rovněž se dohodli na pokračování prací na všech rozpracovaných návrzích ze společného prohlášení na rok 2017 a na zpracování legislativních návrhů uvedených v pracovním programu Komise na rok 2018.

Předpokládaný další vývoj

Komise by měla následně hodnotit plnění svých cílů v průběhu roku 2018.

Odkazy

 

Jednání o brexitu pokračují

  • Brexit postoupil do 2. fáze jednání.

  • Přechodné období by mělo skočit nejpozději 31. 12. 2020.

  • Od 30. 3. 2019 má být VB třetí zemí, a proto již nebude zastoupena v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie.

  • V průběhu ledna 2018 má Rada přijmout dodatečné směrnice pro jednání o přechodných opatřeních.

Communication from the Commission to the European Council (article 50) on the state of progress of the negotiations with the United Kingdom under Article 50 of the Treaty on European Union (COM(2017)784)

Recommendation for a Council decision supplementing the Council Decision of 22 May 2017 authorising the opening of negotiations with the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland for an agreement setting out the arrangements for its withdrawal from the European Union (COM(2017)830)

  • Komise 20. 12. 2017 zaslala doporučení Radě, aby zahájila jednání o další fázi vystoupení VB z EU.

Pozadí

V březnu 2017 oznámila Velká Británie Evropské radě svůj záměr vystoupit z EU. Evropská rada (na základě čl. 50) přijala v dubnu 2017 soubor politických pokynů (více v příspěvku „Brexit byl oficiálně zahájen“, Institucionální záležitosti v březnu 2017). V květnu 2017 zmocnila Rada pro obecné záležitosti Komisi k zahájení jednání s VB a přijala směrnice pro jednání.

Jednání by měla být dokončena nejpozději na podzim roku 2018 tak, aby Rada měla dostatek času uzavřít po obdržení souhlasu EP dohodu o vystoupení a aby ji VB v souladu s vlastními postupy stačilo schválit do 29. 3. 2019 (2 roky od oficiálního zahájení procedury článku 50).

Komise 8. 12. 2017 doporučila, aby Evropská rada přijala závěr, že v první fázi jednání bylo dosaženo dostatečného pokroku. Následně 15. 12. 2017 vedoucí představitelé EU-27 potvrdili, že došlo k dostatečnému pokroku v oblasti práv občanů, Irska i finančního vypořádání, a přijali pokyny k přechodu do 2. fáze vyjednávání. Tomu předcházelo rovněž usnesení EP z 13. 12. 2017, které potvrdilo dosažení dostatečného pokroku.

V této fázi vyjednávání se nadále uplatňují pokyny Evropské rady (článek 50) ze dne 29. 4. 2017 a obecné zásady a procesní postupy pro vedení jednání stanovené ve směrnicích Rady pro jednání ze dne z května 2017.

Klíčové a sporné body

Komise je přesvědčena, že brexit může postoupit do 2. fáze jednání. To znamená, že nastal dostatečný pokrok ve všech 3 prioritních oblastech stanovených v pokynech Evropské rady z dubna 2017, tedy v oblasti práv občanů, v dialogu o Irsku a Severním Irsku i v otázce finančního vypořádání. Práva občanů EU žijících ve VB ani práva občanů VB žijících v EU-27 se po odchodu z Unie nezmění. Komise se rovněž ujistila, že případné administrativní postupy budou pro občany EU ve VB levné a jednoduché. Pokud jde o finanční vyrovnání, VB souhlasila s tím, že závazky, které byly přijaty v rámci EU-28, bude hradit celá EU-28 včetně VB. VB uznává jedinečnou situaci irského ostrova a přijala závazky s cílem zabránit vytvoření „tvrdé hranice“.

Návrh směrnic pro jednání, kterými se doplňují směrnice pro jednání z května 2017, stanoví další podrobnosti o případných přechodných opatřeních. Ty obsahují zejména tyto body:

  • Nemělo by docházet k účelovému výběru některých výhod: VB se bude nadále účastnit celní unie i jednotného trhu (se všemi 4 svobodami). Primární právo by mělo ve VB stále platit v plném rozsahu a vztahovat se na ně, jako by se jednalo o členský stát. Automaticky pro ně budou platit také veškeré změny acquis provedené během tohoto období.
  • Uplatňovány budou i veškeré stávající nástroje a struktury Unie týkající se regulace, rozpočtu, dohledu, justice a vymáhání, včetně pravomoci SD EU.
  • Počínaje 30. 3. 2019 bude VB třetí zemí. Proto již nebude zastoupeno v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie.
  • Přechodné období musí být jednoznačně definováno a přesně časově vymezeno. Komise doporučuje, aby skončilo nejpozději 31. 12. 2020.

V doporučení se rovněž připomíná, že výsledky první fáze jednání popsané ve sdělení Komise a společné zprávě je třeba převést do právních ustanovení. Zdůrazňuje se v něm nutnost dokončit práci na všech otázkách odchodu z EU, včetně těch, které se v první fázi zatím neřešily, jako je obecná správa dohody o vystoupení nebo věcné otázky, například pokud jde o zboží uvedené na trh před vystoupením VB z EU.

Pozice ČR

ČR plně podporuje princip sekvencování vyjednávání, je zapotřebí, aby základní otázky právní jistoty byly dohodnuty alespoň na úrovni politické dohody před tím, než se otevře téma rámce budoucích vztahů. ČR vnímá, že od říjnové Evropské rady (čl. 50), na kterém nemohla souhlasit s vyslovením dostatečného pokroku, došlo k značnému posunu a naplnění velké části ambicí a mandátu Komise. Proto podpořila konstatování dostatečného pokroku na jednání Evropské rady (čl. 50) 15. 12. 2017 a posun jednání do druhé fáze.

Předpokládaný další vývoj

V souladu s pokyny Evropské rady z 15. 12. 2017 by měla Rada pro obecné záležitosti přijmout dodatečné směrnice pro jednání o přechodných opatřeních v lednu 2018.

Odkazy

 

Krátce…

 

Rejstřík transparentnosti ve všech institucích EU?

  • Komise navrhuje, aby všechny 3 unijní instituce – tedy i Rada – musely splňovat tytéž minimální standardy.

  • Jednání o povinném registru transparentnosti EU mohou začít počátkem roku 2018.

Představitelé EP, Rady a Komise se 12. 12. 2017 se dohodli, že jednání o povinném registru transparentnosti EU mohou začít počátkem roku 2018. Po schválení mandátu pro jednání ze strany Rady v prosinci 2017 instituce znovu potvrdily svůj závazek zvýšit transparentnost činností zástupců zájmů na úrovni EU. Zástupci zdůraznili, že je důležité, aby probíhající interinstitucionální rozhovory probíhaly otevřeným a inkluzivním způsobem.  Komise v září 2016 představila návrh, který předpokládá vytvoření rejstříku transparentnosti povinného pro všechny 3 instituce EU – EP, Radu a Komisi. Předložením Komise splnila předem deklarované závazky o úpravě této oblasti. Návrh interinstitucionální dohody, na jejímž základě má vzniknout po vzoru současného rejstříku nový transparentní systém, předpokládá, že všechny 3 instituce musí splňovat stejné minimální standardy. Jednání činitelů všech 3 institucí by tak bylo podmíněno předchozí registrací v rejstříku transparentnosti. Návrh by měl vyjasnit rozsah činnosti subjektů, zesílit kontrolu a zefektivnit vymáhání dodržování etického kodexu. Dle návrhu by žadatel o registraci porušující etický kodex mohl mít pozastavenu svoji činnost a nemohl by jednat s orgány EU. Možným trestem by mohlo být také vyškrtnutí z rejstříku (více v příspěvku „Komise navrhuje povinný rejstřík transparentnosti pro všechny orgány EU“, Institucionální záležitosti v září 2016).

 

Právní stát v Polsku je dle Komise ohrožen

  • Polsku hrozí pozastavení práv v Radě z důvodu porušování právního státu.

  • Maďarsko deklarovalo, že polské orgány při hlasování podpoří.

Komise 20. 12. 2017 dospěla k závěru, že existuje riziko vážného porušení právního státu v Polsku, a to z důvodu justiční reformy. Komise proto navrhla Radě přijmout rozhodnutí podle čl. 7 Smlouvy o EU. Předložené doporučení uvádí konkrétní soubor opatření, který by mělo Polsko přijmout: (1) změnit zákon týkající se Nejvyššího soudu, neuplatňovat snížený věk odchodu do důchodu stávajícím soudcům, a odstranit mimořádné odvolací řízení, které zahrnuje pravomoc znovuotevřít konečné rozsudky přijaté dříve; (2) pozměnit zákon o Národní radě pro soudnictví; (3) pozměnit nebo zrušit zákon o organizaci soudů, zejména zrušit nový režim odchodu do důchodu pro soudce, včetně pravomoci ministra spravedlnosti prodloužit mandát soudců a jmenovat a odvolávat předsedy soudů; (4) obnovit nezávislost a legitimitu ústavního soudu a (5) zdržet se jednání a veřejných prohlášení, která by mohla dále ohrozit legitimitu soudnictví. Maďarsko je nicméně připraveno vetovat řízení proti Polsku. Informoval o tom maďarský vicepremiér s tím, že jde o porušení suverenity Polska. Andrej Babiš (ANO) se domnívá, že postup Komise by mohl mít dopad na celý středoevropský region a doufá, že se Polsku podaří unijní lídry přesvědčit, že vláda práva v ohrožení není. Jan Zahradil (ODS) nesouhlasí s popisem stavu polské justice a myslí si, že jde o ukázku síly. Komise chce podle něj z Polska učinit varovný příklad. Doporučení Komise vyzývá polské orgány, aby do 3 měsíců řešily problémy a informovaly Komisi o podniknutých krocích. Komise je připravena zahájit konstruktivní dialog s polskou vládou. Pokud by polské orgány provedly doporučené akce, je Komise s EP a Radou připravena přehodnotit svůj odůvodněný návrh. Na začátku ledna 2018 má proběhnout jednání Jeana-Claude Junckera s polským ministerským předsedou Mateuszem Morawieckým (více v příspěvku „Druhý krok v řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku“, Institucionální záležitosti v září 2017).

 

Další články v rubrice

Daně v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019