Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019

Komise vydala zimní hospodářskou prognózu, Coreper potvrdil dohodu ohledně opatření ke snížení rizik v bankovním sektoru EU, Komise upravila metodu pro výpočet finančních sankcí, EU chce zefektivnit nástroj na podporu investic, Rada a EP dosáhly předběžné dohody o krytých dluhopisech, Komise předložila zimní balík evropského semestru

  • Komise očekává zpomalení ekonomického růstu v EU

  • Cílem balíku reforem je posílit bankovní sektor a dosáhnout finanční stability, potvrdil Coreper

  • Sankce pro členské státy se mají vypočítávat i na základě počtu MEP

  • EU chce pokračovat v podpoře investic

  • Politická dohoda ohledně rámce EU pro kryté dluhopisy představuje významný krok směrem k vytvoření unie kapitálových trhů

  • Komise v zimním balíku evropského semestru zdůrazňuje potřebu lepší podpory investic, uplatňování odpovědné fiskální politiky a provádění dobře navržených strukturálních reforem

 

Krátce…

 

Komise vydala zimní hospodářskou prognózu

  • Členské státy by měly v roce 2019 nadále růst, ovšem pomaleji.

  • V důsledku nejistot panujících v oblasti světového obchodu a domácích faktorů však prognóza hovoří o zpomalení celkového hospodářského růstu.

  • HDP v eurozóně i v EU kleslo z 2,4 % v roce 2017 na 1,9 % v roce 2018.

Komise 7. 2. 2019 zveřejnila svou zimní hospodářskou prognózu. Komise od roku 2018 vydává každoročně 2 souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a 2 průběžné prognózy (zimní a letní). Nedávnou prognózu Komise zveřejnila v listopadu 2018 (více v příspěvku „Podzimní hospodářská prognóza počítá s pokračováním hospodářského růstu, ale pomalejším tempem“, Institucionální záležitosti v listopadu 2018). Ekonomika ve všech členských státech by měla nadále růst, avšak oproti předchozím rokům by mělo celkové tempo růstu zpomalit (1,5 %). K opětovnému oživení růstu by mělo dle předpokladů dojít v 2. polovině roku 2019 a v roce 2020. HDP EU by mělo vzrůst o 1,5 % v roce 2019 a 1,7 % v roce 2020, HDP eurozóny o 1,3 % a v roce 2019 a dále o 1,6 % v roce 2020. Průměrná inflace v EU by se měla dle prognóz pohybovat ve výši 1,6 % v roce 2019 a 1,8 % v roce 2020 a v případě eurozóny by měla v roce 2019 klesnout na 1,4 % a v roce 2020 pak mírně stoupnout na 1,5 %. Hospodářskou prognózu doprovází vysoká míra nejistoty jednak v důsledku vnějších faktorů, jako je obchodní napětí a zpomalení rozvíjejících se trhů, především trhu čínského, jednak v důsledku brexitu. V souvislosti s vystoupením VB z EU prognóza uvádí, že obchodní vztahy mezi EU-27 a VB by měly zůstat nezměněny. Příští souhrnnou prognózou Komise bude jarní hospodářská prognóza v květnu 2019.

 

Coreper potvrdil dohodu ohledně opatření ke snížení rizik v bankovním sektoru EU

  • Balík má přinést pevnější rámec pro regulaci a řešení krizí bank.

  • Bankovní sektor má udržovat dostatečný kapitál pro bezpečné poskytování úvěrů spotřebitelům a podnikům.

  • Daňoví poplatníci mají být lépe chráněni před jakýmikoli obtížemi, jimž mohou banky čelit.

Coreper 15. 2. 2019 potvrdil komplexní balík opatření ke snížení rizik v bankovním sektoru. Komise předložila balík reforem v listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise plánuje další posilování bankovního systému EU“, Informační společnost v listopadu 2016). Dohodnutý balík v první řadě posiluje rámec pro řešení krizí bank. Požadavkem je, aby globální systémově významné finanční instituce (SIFI) držely minimální kapitál a byly lépe schopny absorbovat ztráty.  Tento požadavek známý jako „celková kapacita absorbovat ztráty“ má být začleněn do stávajícího systému MREL (minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky), který je použitelný na všechny banky a který má posílit schopnost EU řešit úpadky SIFI a zároveň chránit finanční stabilitu a minimalizovat rizika pro daňové poplatníky.  Balík dále obsahuje opatření ke zlepšení schopnosti bank poskytovat úvěry na podporu hospodářství EU. Konkrétně se má např. zvýšit schopnost bank poskytovat úvěry SME a financovat projekty v oblasti infrastruktury. Méně složitým, malým bankám by se měla snížit administrativní zátěž, zejména v souvislosti s požadavky týkajícími se výkaznictví a poskytování informací. V případě kapitálových požadavků na banky dochází k jejich posílení, a to zavedením závazného pákového poměru, závazného ukazatele čistého stabilního financování a stanovením rizikově citlivých pravidel pro obchodování s cennými papíry a deriváty. Součástí balíku je také rámec pro spolupráci a sdílení informací mezi orgány, které jsou zodpovědné za dohled nad přeshraničními bankovními skupinami a na řešení jejich krizí. Posílena má být rovněž spolupráce mezi orgány v rámci dohledu nad aktivitami namířenými proti praní peněz. EP a Rada by měly navržené předpisy přijmout v prvním čtení. 

  

Komise upravila metodu pro výpočet finančních sankcí

  • SDEU ve svém rozsudku zjistil, že pravidla hlasování v Radě upravená Lisabonskou smlouvou nelze používat pro výpočet finančních sankcí.

  • Do výpočtu sankcí by se měl zohlednit i počet křesel v EP.

Komise 20. 2. 2019 zveřejnila sdělení, ve kterém uvádí způsob, jakým by chtěla upravit metodu pro výpočet navrhované výše finančních sankcí v případě řízení pro nesplnění povinnosti. Komise návrh výše penále předkládá SDEU. V případech, kdy Komise postupuje SDEU případ porušení právních předpisů EU ze strany členského státu, může SDEU v určité situaci uložit finanční sankce. Jejich výši Komise SDEU navrhuje a ten pak vydává konečné rozhodnutí. Při výpočtu výše finančních sankcí brala Komise kromě závažnosti porušení práva a délky trvání neplnění povinnosti v úvahu i hospodářskou situaci daného členského státu a jeho institucionální váhu. Konkrétní čísla u těchto 2 faktorů vyvozovala Komise doposud od HDP daného členského státu a počtu hlasů, kterým daný stát disponuje v Radě. SDEU ovšem ve svém rozsudku shledal, že pravidla hlasování v Radě upravená Lisabonskou smlouvou již nelze pro tento účel nadále používat. Z tohoto důvodu se Komise domnívá, že kromě zohlednění HDP členského státu by se měla nadále brát v úvahu i jeho institucionální váha. Proto byl předložen návrh na úpravu, ve kterém Komise navrhuje používat při výpočtu sankcí i počet křesel zástupců, které má každý členský stát přidělený v EP. Touto metodou by se mělo dospívat k částkám, které nezpůsobují neopodstatněné rozdíly mezi členskými zeměmi a zachovávají v podstatné míře výši částek, které se dosahuje současnou metodou výpočtu a jež by měla být odrazující. Komise má tuto upravenou metodu výpočtu používat ode dne zveřejnění sdělení v Úředním věstníku EU. Jakmile nabude právního účinku vystoupení VB z EU, Komise příslušné průměry přepočítá a následně upraví částky.

 

EU chce zefektivnit nástroj na podporu investic

  • Komise chce sloučit všech 14 různých finančních nástrojů na podporu investic v EU do jednoho programu.

  • Program InvestEU navazuje na Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který zahájil činnost v červenci 2015.

Rada 21. 2. 2019 schválila svůj postoj k návrhu Komise sloučit všech 14 různých finančních nástrojů, které jsou v současné době na podporu investic v EU k dispozici, do jednoho programu (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018 a v příspěvku „EP se vyjádřil k programu InvestEU“, Institucionální záležitosti v lednu 2019). Dohoda nezahrnuje rozpočtové a horizontální otázky, které jsou nyní součástí jednání o příštím víceletém finančním rámci EU na období 2021–2027. Dohodnutý postoj poslouží jako základ pro jednání předsednictví Rady s EP. Smyslem programu InvestEU je povzbudit veřejné i soukromé investory k účasti na finančních a investičních operacích tím, že k jejich investicím bude poskytovat záruky rozpočet EU. Záruka EU je podle postoje Rady rozdělena mezi tyto oblasti politiky: udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; SME; sociální investice a dovednosti. Program InvestEU navazuje na EFSI, který zahájil činnost v červenci 2015 s cílem posílit investice a stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost v EU v době, kdy se Evropa ještě zotavovala z finanční a hospodářské krize. Hlavním partnerem má být skupina EIB, která prováděla a spravovala EFSI. Přímý přístup k záruce EU budou kromě toho mít i národní podpůrné banky a mezinárodní finanční instituce působící v EU. Znění schválené Radou rovněž stanovuje možnost, aby členské státy do fondu InvestEU převedly část svých prostředků vyčleněných na politiku soudržnosti, a tím navýšily prostředky určené na záruku EU. Pokud jde o systém správy a řízení, Rada se v případě programu InvestEU v porovnání s EFSI dohodla na odlišném uspořádání. To sice nadále zohledňuje ústřední úlohu a odborné znalosti EIB, nicméně zohledňuje také skutečnost, že nový program bude plnit funkci jednotného kontaktního místa pro všechny stávající nástroje a že možnost přímého přístupu k záruce EU budou mít vedle EIB i jiní prováděcí partneři. Program InvestEU by měly podle postoje Rady řídit a spravovat: (1) řídící výbor složený ze 4 zástupců Komise, 3 zástupců EIB a 2 zástupců jiných prováděcích partnerů, který má odpovídat za stanovení strategických a operačních pokynů pro program InvestEU; (2) poradní komise složená ze zástupců prováděcích partnerů a zástupců členských států, která má poskytovat poradenství Komisi a řídícímu výboru; (3) z hlediska financování a investic investiční výbor složený z nezávislých odborníků, který má být odpovědný za poskytování externího odborného poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Rozpočtové aspekty Programu InvestEU závisejí na dosažení celkové dohody o příštím dlouhodobém rozpočtu EU, který Komise navrhla v květnu 2018.

 

Rada a EP dosáhly předběžné dohody o krytých dluhopisech

  • Harmonizovaný rámec pro kryté dluhopisy EU má aktivně přispět k rozvoji unie kapitálových trhů.

  • Cílem harmonizace pravidel v dané oblasti je zvýšit bezpečnost pro investory a nabídnout nové příležitosti.

  • Podnítit má využívání krytých dluhopisů převážně v těch členských státech, které nemají vnitrostátní režimy upravující danou oblast.

Předsednictví Rady a EP 27. 2. 2019 dosáhly předběžné dohody o harmonizovaném rámci pro kryté dluhopisy, který má stanovit společnou definici krytých dluhopisů EU. Navrhovaný rámec je součástí právních aktů, které Komise předložila v březnu 2018 (více v příspěvku „Konec bariér v přeshraničním investování“, Vnitřní trh v březnu 2018). Kryté dluhopisy s objemem nesplacených částek 2,1 bil. € představují jeden z největších trhů s dluhovými finančními nástroji v EU. Navrhovaná pravidla jsou založená na standardech a osvědčené praxi a jejich snahou je, aby úvěrové instituce kryté dluhopisy jako stabilní a nákladově efektivní zdroj financování využívaly více, zvláště na méně rozvinutých trzích. Komise tímto reaguje na rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, kdy pouze v některých členských státech (Německo, Dánsko, Francie, Španělsko, Itálie, Lucembursko a Švédsko) existují vnitrostátní režimy upravující danou oblast a kryté dluhopisy jsou tak důležitým nástrojem financování. Z toho důvodu má navrhovaný rámec stanovit společnou definici krytých dluhopisů, minimální požadavky na harmonizaci společných pravidel pro kryté dluhopisy, podmínky využívání preferenčního kapitálového zacházení, vymezit jejich strukturální vlastnosti a definovat úkoly a odpovědnosti v oblasti dohledu. Nyní musí dohodu potvrdit velvyslanci při EU. Následně bude EP a Rada vyzvány, aby navržené nařízení a směrnici přijaly v prvním čtení.

 

Komise předložila zimní balík evropského semestru

  • Komise uvádí, že členské státy od zavedení evropského semestru v roce 2011 pokročily v provádění více než 2/3 vydaných doporučení.

  • Hodnocení nově obsahuje přílohu o možném využití budoucích fondů politiky soudržnosti EU s cílem zajistit větší soudržnosti mezi koordinací hospodářských politik a využíváním fondů EU.

  • Dle závěrů Komise u 13 členských států existuje nerovnováha nebo nadměrná makroekonomická nerovnováha.

Komise 27. 2. 2019 vydala zimní balík evropského semestru, ve kterém hodnotí pokrok členských států při plnění hospodářských a sociálních priorit. Balík navazuje na listopadovou roční analýzu růstu na rok 2019 (více v příspěvku „Podzimní hospodářská prognóza počítá s pokračováním hospodářského růstu, ale pomalejším tempem“, Institucionální záležitosti v listopadu 2018). Balík má členským státům poskytnout podklad pro vypracování národních programů do poloviny dubna 2019 a Komisi pro vypracování jarního balíku. Součástí balíku jsou nově jednak návrhy ohledně toho, jak mohou jednotlivé země v nadcházejícím programovém období 2021–2027 využít fondy EU, jednak identifikace investičních překážek a regionálních rozdílů. Komise uvádí, že i přes vysokou mírou zadlužení některých členských států došlo k celkovému zlepšení veřejných financí, výrazně snížit se podařilo i nezaměstnanost mladých lidí. Naopak úroveň produktivity je nadále slabá a stárnutí obyvatelstva je čím dál intenzivnější. Největšího pokroku dosáhly členské státy dle hodnocení Komise v oblasti finančních služeb a v oblasti reforem týkajících se trhu práce. Komise rovněž shledala, že Bulharsko, Německo, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko se nadále potýkají s hospodářskou nerovnováhou a Kypr, Řecko a Itálie dokonce s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Společně se zimním balíkem Komise rovněž zveřejnila Stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Slovinska, druhou Zprávu o posíleném dohledu nad Řeckem, Zprávu o pokroku týkající se vnitrostátních rad pro produktivitu, návrh na obnovení hlavních směrů politik zaměstnanosti a Hodnotící zprávu o strategiích členských států v oblasti vzdělávání a rekvalifikace. Zprávy o jednotlivých zemích spolu s výsledky hloubkových přezkumů projedná Rada. Zástupci Komise se sejdou s jednotlivými členskými státy, aby prodiskutovali závěry zpráv.
 

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v březnu 2019

Euroskop, 10.04.2019

Doprava v březnu 2019

Euroskop, 10.04.2019