Petr Zenkner, EUROSKOP, 30. září 2011
Co si myslí o české zahraniční politice její aktéři? Na dotazníkový výzkum Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) odpověděla stovka vysokých státních úředníků, politiků, akademiků, analytiků a novinářů. Jeho výsledky v úterý představila ředitelka AMO Maria Staszkiewicz a vedoucí výzkumného oddělení Tomáš Karásek.
- Plná verze výzkumu je na stránkách http://trendy.amo.cz/
- Pokud sami chcete odpovědět na dotazník AMO, navštivte stránku https://www.surveymonkey.com/s/trendyzp
Hájit národní zájmy
Podle 65,3 procent odpovědí je Česká republika suverénním a sebevědomým aktérem mezinárodních vztahů (22,1 souhlasilo a 43,2 spíše souhlasilo). Vzhledem k váze ČR považuje většina respondentů za užitečné uplatňovat český zájem skrze mezinárodní organizace. Menšinový, ale silný akcent na bilaterální dimenzi české politiky tu ovšem existuje, jak ukazuje třetina odpovědí.
Podle 1. náměstka ministerstva zahraničí Jiřího Schneidera by zřejmě v případě většího zapojení politiků do výzkumu byly názory na bilaterální vztahy a Evropskou unii odlišnější. (osloveno bylo 50,2 procent vedoucích státních úředníků a 35 procent politiků; v koláči těch, kteří odpověděli, se poměr úředníci x politici vychýlil na 61,6 procent a 20,4 procenta – pozn. red.)
Energetika především
Nejvýznamnějšími tématy české zahraniční politiky budou podle respondentů energetika, vývoj EU a stav globální ekonomiky. V otázce energetické bezpečnosti a zajištění dodávek energie panuje mezi všemi téměř stoprocentní shoda. Energetickou politiku, spolu s jednotným trhem zařadila naprostá většina oslovených i mezi hlavní výzvy EU v příštích pěti letech. Mezi důležitou agendu pro Českou republiku zařadila velká část lidí také nekontrolovanou migraci.
Podle vedoucího zahraniční rubriky Hospodářských novin Martina Ehla tak výzkum potvrzuje logické vnímání Česka jako malé a otevřené ekonomiky bez vlastních zdrojů.
Pokles významu NATO
Při hodnocení významu mezinárodních organizací má jednoznačný primát Evropská unie a NATO. Většina oslovených očekává, že význam EU pro Českou republiku v příštích 10 letech ještě více vzroste, zatímco u NATO si 51,1 procent lidí myslí opak. Podle respondentů vzroste pro ČR rovněž význam Visegrádské „čtyřky“ a Světové obchodní organizace. Naopak dvě třetiny respondentů očekávají pokles významu OSN pro českou diplomacii.
Zajímavé je také hodnocení transatlantických vztahů. Až 57 procent oslovených považuje za spíše pravděpodobné, že dojde k rozvolnění partnerství mezi Evropou a Spojenými státy, protože se USA začnou stahovat z evropských záležitostí. V jednotlivých otázkách vzájemných vztahů ale může dojít i ke zlepšení. (k tomu více článek o výzkumu German Marshall Fund na Euroskopu ).
100 procent Německo
U bilaterálních vztahů patří ve výzkumu mezi nejčastěji jmenované partnery Německo, USA, Slovensko a Polsko. „Vztahy s těmito čtyřmi státy jsou také hodnocené jako nejlepší s průměrem známek mezi jedničkou a dvojkou na školní stupnici,“ uvádí výzkum. V případě Německa dokonce tento stát nechyběl ani u jednoho z respondentů. Ze sousedních států je výjimkou Rakousko, které jmenovalo za partnera pouze 26,7 procent lidí. V případě česko-rakouských vztahů ovšem téměř 60 procent oslovených očekává v příštích 5 letech zlepšení. Nejhůře hodnocenými partnery byly Rusko, Čína a Ukrajina.
„Užíváme si své dobré vztahy se sousedy a pozitivně vnímáme své okolí i výhody Evropské unie. Jsme ale skeptici globálně,“ komentoval celý výzkum Jiří Schneider. Kritizoval, že naši zahraniční politiku stále ovládá „restituční duch“ návratu do Evropy, což je v roce 2011 již neudržitelné. „Stagnujeme v ambicích,“ řekl Schneider. Podle něj má být česká zahraniční politika ve vztahu ke světu ambicióznější, uměřená našim kapacitám a realistická.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop
