Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jaká bude EU bez Británie?

Petr Pospíšil, Euroskop, 17. 2. 2017
Brexit

Druhá část mezinárodní konference o vystoupení Velké Británie z EU, kterou v Praze uspořádala Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy ve spolupráci s českou pobočkou nadace Friedrich Ebert Stiftung, se věnovala dopadům brexitu na Unii.

Italská výzkumná pracovnice Eleonora Poli připomněla, že kromě brexitu Unie čelí souběžně třem dalším krizím, které musí řešit paralelně: ekonomická krize, migrační krize a „krize legitimity“. Zatímco v oblasti ekonomické je Unie rozdělena na Sever a Jih, v migračních otázkách pomyslný předěl protíná EU na ose Západ – Východ. Aby toho nebylo málo, společenství se též potýká s problémy spojenými s protekcionistickými obchodními opatřeními, nárůstem nacionalismu a změnou zahraniční politiky USA, která do budoucna bude méně vypočitatelná a patrně spojená s menší materiální i jinou podporou ze strany Spojených států.


Odchod Británie povede k posílení role Francie a Německa


Josef Janning z berlínského European Council on Foreign Relations se zabýval důsledky brexitu na dynamiku tvorby koalic při hlasování v Radě EU. Odchod Velké Británie znamená, že bude obtížnější sestavit „blokační menšinu“ schopnou zablokovat návrh, na němž se shodnou Francie s Německem, jejichž moc v rámci EU bude po vystoupení ostrovního státu posílena. 

Výzkumný pracovník Univerzity Karlovy Michel Perottino k tomu uvedl, že ačkoli tři z pěti nejvážnějších prezidentských kandidátů ve Francii jsou bývalými poslanci Evropského parlamentu, brexit v současné době není v Zemi galského kohouta příliš diskutovaným tématem. Možný „frexit“, tedy návrh na vystoupení Francie z EU, rezonuje pouze v řadách Národní fronty Marine Le Penové. Ani její podpora však není odvislá od tohoto tématu.
 

Povede rozchod s Británií k poklesu konkurenceschopnosti? 


Předposlední panel se zaměřil na dopady brexitu na konkrétní oblasti politiky. Luboš Lacina v příspěvku věnovaném ekonomickým aspektům brexitu připustil, že britská ekonomika se strukturálně od ekonomik evropských kontinentálních zemí zásadně liší, čili z tohoto pohledu snaha „získat zpět kontrolu“ má smysl. Na druhou stranu Británie omezením spolupráce s jedním z hlavních obchodních partnerů riskuje výraznou ztrátu konkurenceschopnosti. Její situace je komplikována i slabými předpoklady ekonomického růstu a probíhající krizí finančního a bankovního sektoru.

Nicolai von Ondarza z berlínského Stiftung Wissenschaft und Politik vyvrátil několik domnělých tvrzení o efektech brexitu. Nepředpokládá, že odchodem Velké Británie Unie ztrácí významného partnera v bezpečnostní oblasti. Spojené království jednak vyjádřilo ochotu v této oblasti i nadále spolupracovat, jednak se ani doposud do unijních vojenských operací malého rozsahu nezapojilo.

Dále vyvrátil i předpoklad, že po vystoupení Británie bude moci Unie provádět ambicióznější projekty v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Problémem nikdy nebylo „blokování“ těchto snah Londýnem, nýbrž nedostatečný konsensus a odhodlání ze strany ostatních států. Von Ondarza varoval i před úvahou, že v důsledku „tvrdého brexitu“ je třeba posílit ekonomické vazby mezi EU a USA. Již nyní jsou Británie i EU na Spojených státech ekonomicky a politicky dosti závislé a trojí závislost by nebyla žádoucí.

Schválí smlouvu o brexitu členské státy i Soudní dvůr?


Ivo Šlosarčík z University Karlovy se zaměřil na právní otázky spojené s brexitem. Smlouvy mezi EU a Velkou Británií budou mít charakter smíšených smluv, které podléhají souhlasu a ratifikaci ostatních členských zemí. Vyvstává otázka, co nastane v případě, když některý členský stát smlouvu, která bude výsledkem nadcházejících vyjednávání, odmítne ratifikovat. Vstoupit do hry může rovněž Soudní dvůr Evropské unie (SDEU), který je podle Smluv povinen posoudit soulad smluv uzavíraných Unií.

Christian Kaunert z bruselské Vrije Universiteit analyzoval dopady v bezpečnostní oblasti. Velká Británie sehrávala při tvorbě bezpečnostních politik EU tradičně velký význam a její vystoupení z EU způsobí problémy zejména v oblasti aplikovatelnosti evropského zatýkacího rozkazu ve Velké Británii. Zůstává otázkou, jestli po odchodu Británie dojde k ukončení aplikovatelnosti „eurozatykače“ a ostrovní stát se vrátí k úmluvě o extradici uzavřené členskými státy Rady Evropy. V tom případě by ji ovšem musela opětovně ratifikovat.

Poslední panel byl obsazen bývalými či stávajícími evropskými politiky. Zúčastnili se jej Andrew Duff, Helena Langšádlová, Libor Rouček a Michaela Šojdrová. Podle Andrew Duffa nebyla závažnost brexitu plně doceněna. Považuje jej za konec myšlenky „stále bližší Unie“. Unii čeká náročný proces odstraňování „britského prvku“ z primárního práva. Tam to však nejspíš neskončí a rozsáhlejší změny můžeme očekávat zejména v oblasti migračního a azylového práva.

Výzvy, ale i důvody k optimismu


Langšádlová uvedla, že Unie je ekonomicky nejsilnějším celkem v globalizovaném světě a pouze kvůli vnitřní nejednotnosti nesehrává daleko důležitější roli. Národní státy mají klást větší důraz na občanské vzdělávání a mediální gramotnost a Evropská unie na dodržování principu subsidiarity.

Rouček považuje za paradoxní, že česká veřejnost byla o evropských záležitostech mnohem více informována před svým vstupem do EU než po něm. Šojdrová konferenci zakončila v mírně optimistickém duchu. Navzdory všem současným problémům a výzvám nelze ignorovat viditelné úspěchy integračního procesu, jako například program Erasmus, který od svého vzniku před třiceti lety zprostředkoval výměny tří set milionů mladých Evropanů.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Názory expertů: Jaká bude Evropa v roce 2025?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 14. 11. 2017

Přiblíží se české platy západní Evropě?

Libor Škácha, Euroskop, 7. 11. 2017