Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v březnu 2020

Euroskop, 10.04.2020

Komise i Rada souhlasí s rozšířením EU o západní Balkán, EP se vyjádřil k VFR po roce 2020, Pokračování brexitu – Komise zveřejnila návrh právního textu, Komise chce aktivovat obecnou únikovou doložku fiskálního rámce

  • Komise představila změny v rámci Východního partnerství
  • Přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií by měla být zahájena

  • Poslanci se zabývali dlouhodobým rozpočtem po roce 2020 a žádají pohotovostní plán

  • Jednání o brexitu stále pokračují

  • Úniková doložka z fiskálního rámce by měla být na návrh Komise aktivována

 

Komise navrhuje nové politické cíle v rámci Východního partnerství po roce 2020

  • EU chce v partnerských zemích budovat silná hospodářství, generovat růst a vytvářet pracovní místa, a to na základě přilákání přímých zahraničních investic a posílení konektivity v klíčových odvětvích, jako je doprava, energetika a životní prostředí.

  • Návrh nastiňuje, jak bude EU spolupracovat s partnerskými zeměmi, pokud jde o řešení společných problémů a posilování jejich odolnosti s ohledem na současné výzvy.

  • Cílem je posílit a prohloubit politické a hospodářské vztahy mezi EU, jejími členskými státy a Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou. 

  • Dle Komise je třeba obnovit závazek, pokud jde o základní principy partnerství, a lépe měřit skutečné výsledky a dopady reforem a jejich vnímání mezi občany. 

Joint Communication to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions - Eastern Partnership policy beyond 2020 Reinforcing Resilience - an Eastern Partnership that delivers for all (JOIN(2020)7)

Pozadí

Východní partnerství bylo zahájeno v roce 2009 s cílem posílit a prohloubit politické a hospodářské vztahy mezi EU, jejími členskými státy a Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou. Partnerství se rozvíjí v souladu se zájmy, ambicemi a pokrokem každého z partnerů, a umožňuje diferenciovaným způsobem řešit globální výzvy a podporovat regionální integraci. Stávající politické cíle byly vymezeny na základě 20 cílů pro rok 2020 dohodnutých v roce 2017. Nové politické cíle vyplynuly ze strukturované konzultace o budoucnosti Východního partnerství, která proběhla v roce 2019.

Klíčové a sporné body

Cílem předloženého aktu je posílit obchod, prohloubit hospodářskou integraci a investovat do SME, konektivity, příležitostí, které přináší ekologická a digitální transformace, a také do lidí. Mělo by se vytvořit atraktivní podnikatelské prostředí. V zájmu podpory růstu se EU chce zaměřit na klíčová odvětví pro hospodářský rozvoj, jako je energetika, doprava a životní prostředí.

Dle Komise je třeba obnovit závazek, pokud jde o základní principy partnerství, a lépe měřit skutečné výsledky a dopady reforem a jejich vnímání mezi občany. Výzvy v oblasti životního prostředí a klimatu vyžadují ze strany EU a partnerských zemí naléhavá opatření. EU chce pomoci partnerským zemím při plnění jejich vnitrostátně stanovených příspěvků k Pařížské dohodě, modernizaci jejich hospodářství, snižování uhlíkové stopy a přechodu na klimatickou neutralitu. Současně uznává i výzvy v oblasti investic. EU chce rovněž podporovat energetickou účinnost budov, rozvoj obnovitelných zdrojů a modernizaci zdravotnictví. EU by měla dále pomáhat partnerským zemím ve zvyšování kybernetické odolnosti. Spolupráce v oblastech voleb, občanské společnosti a veřejné správy má být pro EU důležitou prioritou.

Předpokládaný další vývoj

Komise a EAAS očekávají, že členské státy a partnerské země schválí návrh s ohledem na summit Východního partnerství v červnu 2020, na kterém má být udělen mandát k vytvoření nového souboru konkrétních cílů navazujících na stávajících 20 cílů pro rok 2020.

Odkazy

 

Krátce…

 

Komise i Rada souhlasí s rozšířením EU o západní Balkán

  • Komise stojí za svým doporučením zahájit přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií.

  • Po přijetí revidované metodiky pro proces přistoupení v únoru 2020 předložila Komise aktualizované informace týkající se Albánie a Severní Makedonie.

  • Rada se shodla na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií.

Komise 2. 3. 2020 předložila aktuální informace o pokroku, jehož Albánie a Severní Makedonie dosáhly při řešení reforem souvisejících s právním státem, konkrétně v oblastech, které byly stanoveny Radou v červnu 2018. V dubnu 2018 Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií. Obě země dosáhly dalších konkrétních a udržitelných výsledků, a proto doporučení Komise zahájit se Severní Makedonií a Albánií přístupová jednání zůstává platné. Komise v únoru 2020 předložila návrh na podporu procesu přistoupení k EU, který má zvýšit jeho důvěryhodnost, dynamičnost a předvídatelnost a poskytnout mu silnější politické vedení (více v příspěvku „Komise předložila návrhy na úpravu procesu přistoupení k EU“, Institucionální záležitosti v únoru 2020). Země západního Balkánu představují pro Komisi prioritu, k níž v roce 2020 zaujímá přístup zaměřující se na 3 úrovně. Dne 5. 2. 2020 Komise představila návrh pro „důvěryhodnější, dynamičtější a předvídatelnější“ proces přistoupení k EU se silnějším politickým vedením. Komise v rámci příprav na summit EU a západního Balkánu, který se má konat v květnu 2020 v Záhřebu, chce předložit plán rozvoje hospodářství a investic pro daný region. V případě Albánie vyzdvihuje pokrok v otázkách týkajících se provádění reformy soudnictví a procesu prověřování soudců a státních zástupců, jakož i vývoj v oblasti boje proti korupci a organizované trestné činnosti, a to i pokud jde o pěstování konopí a obchod s tvrdými drogami. Rovněž poukazuje na další relevantní záležitosti, jako je dohoda o postupu při provádění volební reformy a snaha řešit problém nepodložených žádostí o azyl. V případě Severní Makedonie se aktuální informace týkají přijetí významných opatření k posílení nezávislosti soudnictví včetně nedávného přijetí revidovaného zákona o státním zastupitelství. Poukazují na zlepšení, pokud jde o boj proti korupci a organizované trestné činnosti, jakož i na pokrok při reformě zpravodajských služeb a veřejné zprávy. Komise by měla během několika měsíců předložit podrobnější posouzení obecné situace u všech partnerů procesu rozšíření v rámci svého každoročního balíčku týkajícího se rozšíření. Rada 25. 3. 2020 přijala závěry o rozšíření EU a procesu stabilizace a přidružení EU.

 

EP se vyjádřil k VFR po roce 2020

  • Poslanci vyjádřili zklamání nad neúspěchem nedávného summitu o rozpočtu EU.

  • Současná zdravotní krize dokazuje dle poslanců potřebu silného evropského rozpočtu.

  • Dle EP je „žádná dohoda lepší než špatná dohoda“.

EP se 10. 3. 2020 vyjádřil k tomu, že EU stále nemá dohodu na VFR pro roky 2021–2027. Poslanci se domnívají, že členské státy nejsou připraveny poskytnout EU potřebné finanční zdroje k řešení všech výzev, kterým EU aktuálně čelí. Poslanci se odkázali na summit v únoru 2020 (více v příspěvku „EU stále nemá dlouhodobý rozpočet na roky 2021-2027“, Institucionální záležitosti v únoru 2020), na kterém se členským státům nepodařilo dohodnout se na společném postoji k VFR. Poslanci zdůraznili, že „žádná dohoda je lepší než špatná dohoda”. Poslanci dále vyzvali Komisi, aby předložila pohotovostní plán s ohledem na zpoždění. Důvodem je ochrana příjemců jako jsou zemědělci, města, regiony, studenti, výzkumní pracovníci, podnikatelé a nevládní neziskové organizace v celé EU. Poslanci kritizovali i přepracovanou verzi VFR, kterou předložil předseda Evropské rady Charles Michel, a která by podle jejich slov učinila EU „irelevantní“. Návrh, který by přinesl škrty i v kapitolách věnovaných migraci a výzkumu, označili za „skandální“. Poslanci také zdůraznili, že neschválí něco, co EU na následujících 7 let nezajistí dobré finanční podmínky.

 

Pokračování brexitu – Komise zveřejnila návrh právního textu

  • Návrh zahrnuje veškeré oblasti vyjednávání, mezi něž patří obchod a hospodářská spolupráce, vymáhání práva a justiční spolupráce v trestních věcech, účast v programech EU.

  • Text vychází z dohody z října 2019.

Komise 18. 3. 2020 zveřejnila návrh právní dohody o budoucím partnerství EU a VB. V souladu s politickým prohlášením, na němž se aktéři dohodli v říjnu 2019, tento návrh převádí do právního znění směrnice pro jednání, které členské státy schválily v Radě v únoru 2020 (více v příspěvku „Brexit v říjnu 2019 nebude“, Institucionální záležitosti v říjnu 2019 a v příspěvku „Rada schválila zahájení jednání mezi EU a VB a přijala směrnice pro tato jednání“, Institucionální záležitosti v únoru 2020). Zveřejněnému textu, který má 440 stran, předcházely konzultace s EP a Radou. Text slouží jako podklad pro jednání s VB. Návrh právního textu, který Komise zveřejnila, zahrnuje veškeré oblasti vyjednávání, mezi něž patří obchod a hospodářská spolupráce, vymáhání práva a justiční spolupráce v trestních věcech, účast v programech EU a další tematické oblasti spolupráce. Zvláštní kapitola nastiňuje celkový rámec pro správu budoucího partnerství zahrnující všechny oblasti hospodářské a bezpečnostní spolupráce. VB naznačila, že předloží několik textů týkajících se některých prvků budoucího vztahu, které jsou nastíněny v politickém prohlášení. Vzhledem k vývoji v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 vyjednavači EU a VB v současnosti řeší alternativní způsoby, jak pokračovat v jednáních.

 

Komise chce aktivovat obecnou únikovou doložku fiskálního rámce

  • Dle Komise je k ochraně evropských občanů a podniků před následky koronavirové krize nutná větší flexibilita v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

  • Členské státy se budou moci odchýlit od rozpočtových požadavků stanovených evropským fiskálním rámcem.

Komise 20. 3. 2020 navrhla aktivovat obecnou únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu. Na jejím základě se budou moci členské státy odchýlit od rozpočtových požadavků stanovených evropským fiskálním rámcem, který za normálních okolností musí respektovat. Tento návrh představuje další krok ke splnění závazku Komise využít všechny nástroje hospodářské politiky, jež má k dispozici, aby podpořila členské státy v jejich úsilí o ochranu občanů a zmírnění závažných negativních socioekonomických důsledků pandemie. Členské státy již přijaly nebo právě přijímají rozpočtová opatření na zvýšení kapacity svých systémů zdravotní péče a poskytnutí pomoci občanům a odvětvím, na něž má tato krize největší dopad. Tato opatření spolu s útlumem hospodářské činnosti povedou k podstatně vyšším rozpočtovým deficitům. Komise je přesvědčena, že k ochraně evropských občanů a podniků před následky krize a podpoře hospodářství po jejím odeznění, je nutná větší flexibilita v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Proto se rozhodla navrhnout aktivaci jeho obecné únikové doložky. Strategie Komise pro zmírnění ekonomických dopadů pandemie koronaviru z 13. 3. 2020 zahrnuje využití plné flexibility fiskálních rámců a rámců státní podpory, uvolnění prostředků z rozpočtu EU s cílem umožnit skupině EIB poskytnout malým a středním podnikům krátkodobou likviditu a vyčlenění 37 mld. € na boj proti koronaviru v rámci investiční iniciativy pro reakci na koronavirus. Návrh navazuje na přijetí dočasného rámce státní podpory, který má členským státům umožnit zajistit dostatečnou likviditu pro všechny typy podniků a zachovat kontinuitu hospodářské činnosti během pandemie koronaviru i po ní. Komise vyzvala Radu, aby její návrh co nejrychleji schválila.