Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zemědělství a rybolov v květnu 2012

Euroskop, 08.06.2012
Rada jednala o „ozelenění SZP"
 

Rada jednala o „ozelenění SZP"

Press Release. 3165th Council meeting. Agriculture and Fisheries, Brussels, 14 and 15 May 2012 (9625/12)

Zasedání Rady, které se konalo 15. 5. 2012, bylo věnováno další z kontroverzních otázek navrhované reformy SZP, tzv. ozelenění SZP, tedy motivování zemědělců EU k intenzivnějšímu využívání ekologických postupů produkce prostřednictvím dalšího podmínění výplaty přímých plateb dodržováním těchto postupů.

Pozadí

Komise v říjnu 2011 představila balík konkrétních reformních návrhů změn v oblasti SZP po roce 2013. Další ozelenění SZP má být jedním z hlavních prvků navrhovaných změn. Ozelenění má spočívat v zavedení dalších podmínek, které by měli zemědělci v EU dodržovat, aby mohli uplatnit nárok na tzv. základní platbu.

K základním povinnostem patří požadavek na to, aby zemědělec, který obdělává více než 3 ha a tato jeho půda není po významnou část roku zcela využívána k produkci trávy, neleží zcela ladem nebo není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, pěstoval na své orné půdě tři různé plodiny.

Žádná z těchto tří plodin přitom nesmí pokrývat méně než 5 % orné půdy a hlavní plodina nesmí být pěstována na více než 70 % orné půdy. Další podmínkou je, aby zemědělec  nadále zachovával ve svém zemědělském podniku stávající trvalé travní porosty (ty, které ohlásí pro rok 2014 jako trvalé travní porosty). Poslední, zřejmě nejvíce kontroverzní podmínkou pro získání přímých plateb je potom požadavek, aby zemědělec v rámci svých zemědělských ploch zajistil vyčlenění minimálně 7 % ha, na které lze poskytnout základní podporu (s výjimkou ploch porostlých trvalými travními porosty), na plochu „využívanou v ekologickém zájmu". Tato plocha má zahrnovat pozemky ležící ladem, terasy, krajinné znaky, ochranné pásy či zalesněné oblasti.

Pokud zemědělec všechny tyto podmínky splňuje, má mít vedle základní platby ještě nárok na dodatečnou platbu na podporu produkčních metod chránících klima a životní prostředí (jako je právě diverzifikace plodin, udržování trvalých pastvin či vyčlenění části půdy pro ekologické účely). Stát musí podle návrhů na tuto dodatečnou podporu povinně vyčlenit 30 % z přidělené národní obálky. Automaticky na ni potom mají mít nárok zemědělci dodržující pravidla ekologického zemědělství či zemědělci hospodařící v oblasti Natura 2000 v souladu s příslušnou legislativou, která pravidla hospodaření v těchto oblastech upravuje (více v příspěvku „Komise zveřejnila kompletní balík návrhů reformy SZP pro období po roce 2013").

Klíčové body a stav projednávání

Jednání Rady se soustředilo především na nejvíce kontroverzní body spojené s návrhy na ozelenění SZP. Jedná se o podmínku diverzifikace pěstovaných plodin, udržování stálých pastvin (trvalých travních porostů) a požadavek vyhrazení 7 % zemědělské plochy pro „využívání v ekologickém zájmu". Důležité je, že od těchto požadavků mají být osvobozeni nejen ekologičtí zemědělci dodržující specifické produkční požadavky, ale také drobní farmáři, které návrh reformy v některých požadavcích zvýhodňuje.

Dále se diskutovalo o povinném vyčlenění 30 % z národní obálky pro financování dodatečných plateb na podporu produkčních metod chránících klima a životní prostředí.

Podle dánské ministryně zemědělství, která jednání předsedala, z debaty ministrů jasně vyplývalo „odhodlání dosáhnout ozelenění", debata podle ní díky květnovému jednání pokročila, i když  konstatovala, že diskuse o tomto tématu nekončí, což potvrzuje jeho kontroverzní charakter. Zástupci členských zemí vesměs žádali úpravy původního návrhu Komise, na podobě některých modifikací se však prozatím neshodli.

Ministři se vesměs nevyjadřovali proti samotné myšlence ozelenění jako spíše proti navrhovaným rigidním pravidlům, a žádali proto větší flexibilitu v jejich uplatňování s ohledem na specifické podmínky svých států, ale i jednotlivých regionů, aby náklady implementace byly rovnoměrné. Některé delegace proto navrhovaly, aby legislativa striktním způsobem nevyjmenovávala povinná opatření na ozelenění, ale spíše aby byl k dispozici seznam takových opatření, z nichž by si mohly členské státy zvolit ta, která jsou v jejich podmínkách nejlépe aplikovatelná.

Další námitkou, kterou v souvislosti s ozeleněním často zdůrazňují i zástupci ČR, je varování před přílišným nárůstem byrokratické zátěže spojeným s těmito dalšími novými požadavky. Některé členské státy proto odmítají navrhované inovace a navrhují stavět na již existujících základech (stávající normy cross-compliance a agroenvironmentální opatření v rámci EAFRD).

V zájmu flexibility ministři některých členských států navrhují např. to, aby byl rozšířen seznam oblastí, na které je možné vztáhnout „zelená" kritéria. Vedle zemědělské půdy obdělávané v systému ekologického zemědělství tak, jak jej definuje legislativa EU, by podle požadavků členských států mohla tato kritéria splnit i půda obdělávaná v souladu se systémy ekologické certifikace, které uplatňují jednotlivé členské státy na národní úrovni, případně půda, na kterou zemědělec získává dotace v rámci EAFRD za účelem ochrany životního prostředí (agro-environmentální opatření). Komise přislíbila, že se bude těmito připomínkami zabývat.

Dále ministři navrhovali zvednout minimální hranici pro nutné uplatňování diverzifikace plodin z nyní požadovaných 3 ha na alespoň 10 ha. Upozorňovali také na přílišnou přísnost požadavku, který se týká pěstování minimálně 3 druhů plodin, což podle zástupců některých zemí může být obtížné v klimatických oblastech, které dovolují pěstování pouze omezeného počtu odrůd (např. obilovin).

Poslední důležitý požadavek ze strany členských států je ten, aby se povinnost vyhradit minimálně 7 % zemědělské půdy na plochu využívanou v ekologickém zájmu musela vztahovat nikoli na jednotlivý zemědělský podnik, což je podle hodnocení zástupců členských států opět příliš striktní a omezující, ale spíše na celý region. V úvahu by při kalkulaci plochy, kterou bude nutné tímto způsobem nechat ladem, měl být brány již existující plochy zahrnuté do podpory agro-environmentálních opatření (např. integrované produkce).

Poslední důležitá položka, kterou zástupci členských států diskutovali, je výše pokut vyměřovaných v případě nedodržení pravidel ozelenění. Velká většina delegací se vyslovovala pro to, aby v takovém případě zemědělec sice ztratil nárok na dodatečnou platbu na podporu produkčních metod chránících klima a životní prostředí, odmítala však, aby srážky v takovém případě postihly i základní platbu.

Pozice ČR

Zástupci ČR podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství během jednání prosazovali realistický přístup k ozeleňování. ČR se proto přiklání k těm zemím, které podporují flexibilitu ve výběru opatření podle konkrétních podmínek dané země a také maximální snižování administrativních nákladů.

Ministr Petr Bendl také v souvislosti s ekologickými požadavky vyjádřil obavu o zachování potravinové bezpečnosti EU, a navrhl proto v tomto smyslu upravit původní návrh Komise. ČR tedy podporuje rozšíření výčtu nástrojů pro realizaci ozelenění a rozšíření možností „ozelenění z definice" (automatické deklarování příslušných ploch jako „zelených"), např. již zmíněným zohledněním hospodaření v režimu agro-environmentálních opatření.

Předpokládaný další vývoj

V červnu 2012 má orientační debata v Radě pokračovat nad návrhy týkajícími se rozvoje venkova. Následně by dánské předsednictví mělo vypracovat souhrnnou zprávu o progresu celých jednání o reformě SZP. Ta by měla být vodítkem pro nadcházející předsednictví Kypru, které řízení debat převezme.

Odkazy

 

Další články v rubrice