Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Životní prostředí v červenci 2014

Euroskop, 06.08.2014

Komise zavádí vyšší cíle pro lepší recyklaci odpadů, EU připravuje obchodní dohodu z oblasti životního prostředí, Komise představila 30 % cíl energetických úspor

Komise zavádí vyšší cíle pro lepší recyklaci odpadů

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (KOM(2014)0397)

Komise 2. 7. 2014 přijala návrhy, jak Evropu nasměrovat na cestu k tzv. oběhovému hospodářství a zvýšit recyklaci v členských státech.

Pozadí

Legislativní návrhy se týkají především rámcové směrnice o odpadech, směrnice o skládkách odpadů a směrnice o obalech a obalových odpadech. Vedle revize cílů budou zjednodušeny právní předpisy pro odpady a bude posílena spolupráce mezi Komisí a členskými státy, aby bylo zajištěno lepší provádění těchto předpisů. Směřování k oběhovému hospodářství je jádrem programu účinného využívání zdrojů stanoveného v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Přezkum současného stavu vedl k navýšení cílů v oblasti odpadů, které obsahují stávající směrnice. Dosažení nových cílů v oblasti odpadů by vytvořilo až 580 tis. nových pracovních míst, a současně zvýšilo konkurenceschopnost Evropy a snížilo poptávku po nákladných a vzácných zdrojích. Návrhy rovněž znamenají snížení dopadů na životní prostředí a snížení emisí skleníkových plynů. Sdělení vysvětluje, jak se díky inovacím na trzích s recyklovanými materiály, novým obchodním modelům, ekodesignu a průmyslové symbióze může EU posunout směrem k ekonomice a společnosti produkující nulový objem odpadů.

Klíčové a sporné body

Novým standardem oběhového hospodářství má být opětovné využití, oprava a recyklace. Uchováváním materiálů v produktivním využití po delší dobu díky jejich opětovnému použití a díky vyšší efektivitě by se také zvýšila konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku.

Návrh stanovuje ambiciózní cíle a přesné klíčové nástroje k dosažení a jejich sledování. Podle těchto plánů mají Evropané do roku 2030 recyklovat 70 % komunálního odpadu a 80 % obalového odpadu; od roku 2025 má být ukládání recyklovatelného odpadu na skládky zakázáno. Zahrnut je rovněž cíl pro snížení množství odpadků v mořích, spolu s cíli pro omezení plýtvání potravinami, celkově zvýšit kvalitu života a zamezit ztrátě cenných surovin. Opatření jsou zaměřená také na snížení množství potravinového odpadu o 30 % do roku 2025 a vedou ke zlepšení sledovatelnosti nebezpečných odpadů. Návrh stanoví systém včasného varování, jež bude předvídat obtíže členských států při dosažení cílů a radit a pomáhat jim, atd.

Vyšší účinnost bude tažena inovativním designem a konstrukcí, trvanlivějšími výrobky s vyššími výkony a lepšími výrobními procesy, progresivními podnikatelskými modely a technickým pokrokem pro přeměnu odpadu ve zdroj. Sdělení rovněž navrhuje, aby se produktivita zdrojů měřila poměrem HDP vůči spotřebě surovin. Zlepšení produktivity o 30 % do roku 2030 by také mohlo být zahrnuto jako jeden z hlavních cílů v rámci nadcházejícího přezkumu strategie Evropa 2020.

Klíčem k úspěchu oběhového hospodářství je výzkum a inovace, a proto byl navržen společný přístup. Program Horizont 2020 má přinést know-how potřebné pro utváření ekologického a konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství účinně využívajícího zdroje v EU.

Tyto iniciativy byly přijaty současně se vzájemně se doplňujícími sděleními, které zahájí obnovený program účinného využívání zdrojů do budoucích let:

  • iniciativy pro ekologická zaměstnání,
  • zeleného akčního plánu pro malé a střední podniky (více v příspěvku "MSP mají využívat své zdroje efektivněji", Vnitřní trh v červenci 2014)
  • příležitostí k účinnému využívání zdrojů ve stavebnictví (více v příspěvku "Komise radí, jak účinně využívat zdroje ve stavebnictví", Vnitřní trh v červenci 2014)

Předpokládaný další vývoj

Legislativní návrhy budou nyní předloženy Radě a Evropskému parlamentu.

Odkazy

 

EU připravuje obchodní dohodu z oblasti životního prostředí

EU zahájila 9. 7. 2014 s dalšími 13 členy WTO jednání o liberalizaci obchodu s tzv. zeleným zbožím.

Pozadí

V EU došlo k výraznému vytváření pracovních míst v tzv. zeleném sektoru (navýšení z 3 na 4,2 mil. plných úvazků mezi léty 2002 a 2011) v celé EU. Zaměstnanost v tomto odvětví rostla i během recese (2007 až 2011), a to až o 20 %. Co se týče obchodu, EU je světovým lídrem a to jak z hlediska vývozu, tak i dovozu zboží v oblasti životního prostředí.

Společně s 13 dalšími členy WTO (Austrálie, Kanada, Čína, Kostarika, Taipei, Hong Kong, Japonsko, Korea, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko, Singapur a USA) se EU v lednu 2014 zavázala zahájit jednání o liberalizaci globálního obchodu v oblasti environmentálního zboží - tzv. "iniciativa zeleného zboží". Skupina dohromady tvoří přibližně 86 % světového obchodu se zeleným zboží.

Klíčové a sporné body

V připravované obchodní dohodě jde především o odstranění cel u ekologicky šetrných produktů, které pomáhají čistit vzduch a vodu, nakládání s odpady, jsou energeticky úsporné, chrání ovzduší a pomáhají vytvářet energii z obnovitelných zdrojů, jako jsou sluneční, větrné nebo vodní elektrárny. Ve druhé fázi by se jednání měly také zaměřit na netarifní překážky a služby životního prostředí.

Komisař pro průmysl a podnikání Karel de Gucht očekává od dohody pozitivní vliv na zelený růst, zelená pracovních místa, udržitelný rozvoj a změnu klimatu. Skupina členů WTO se bude pravidelně setkávat v Ženevě a diskutovat podstatu dohody, mimo jiné rozsah dotčených produktů a přístup k netarifním překážkám obchodu a služeb. Zdůrazňují potřebu včasného uzavření smlouvy s ohledem na naléhavost výzev v oblasti životního prostředí, včetně změny klimatu.

Odkazy

 

Komise představila 30 % cíl energetických úspor

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council - Energy Efficiency and its contribution to energy security and the 2030 Framework for climate and energy policy (COM (2014)520)

Komise 23. 7. 2014 představila nový cíl v oblasti energetických úspor do roku 2030.

Pozadí

Komise 22. 1. 2014 prezentovala formou sdělení rámec politiky ochrany klimatu a energetiky pro období 2020–2030. Mezi hlavní body návrhu patří cíl redukovat emise skleníkových plynů o 40 % pod úroveň roku 1990 a závazný celoevropský cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 27 %. Dokument navazuje na cíle současného rámce politiky v oblasti energetiky a klimatu: snížení emisí skleníkových plynů (20 %), podíl energie z obnovitelných zdrojů (20 %) a zlepšení energetické účinnosti (20 %; více v příspěvku „Komise zveřejnila návrh klimaticko-energetického balíku a cíle do roku 2030”, Životní prostředí v lednu 2014). 

Návrh Komise však neobsahoval nový závazek pro zvýšení energetické účinnosti, což bylo zejména EP vnímáno velmi negativně, jelikož energetickou účinnost vnímá jako hlavní nástroj pro dosažení zbylých závazků (více v příspěvku „EP je pro přísnější závazky v energetice do roku 2030”, Životní prostředí v únoru 2014).

Podle současných předpokladů by měli členské státy dosáhnout v roce 2020 18-19 % energetických úspor. Cílem nového návrhu je podpořit další vývoj technologií a jejich rozšiřování I po roce 2020.

Klíčové a sporné body

Dle odhadů Komise by zvýšení cíle energetických úspor na 30 % vyžadovalo investice ve výši 22 mld. € oproti dnešnímu scénáři. Na druhou stranu však Komise očekává snížení účtu za energie ve výši 53 mld. €, které rovněž napomůže snížení energetické závislosti na dovozech surovin z politicky nestabilních regionů. Nový, ambicióznější cíl, má rovněž souvislost i s nadcházející celosvětovou konferencí o ochraně klimatu, která se bude konat v roce 2015, kde EU bude hledat kompromis, který by byl globálně aplikovatelný.

Předpokládaný další vývoj

Klimaticko-energetický balík bude předmětem jednání Evropské rady v říjnu 2014. Součástí jednání by se měl stát i předkládaný návrh o energetické účinnosti, jenž by tak tvořil integrální součást plánů členských států v oblasti monitorování závazků. Komise se rovněž zavazuje provést hodnocení směrnice o energetické účinnosti budov a ekologickém designu.

Odkazy

Další články v rubrice

Životní prostředí v dubnu 2020

Euroskop, 09.05.2020