Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Životní prostředí v prosinci 2019

Euroskop, 10.01.2020

Zelená dohoda pro Evropu byla představena, Poslanci požadují právně závazné cíle v oblasti biodiverzity, Konference COP25 skončila neúspěchem, Rada přijala závěry na ochranu lesů, Rada a EP se dohodli na revizi směrnice o pitné vodě

  • Komise předložila návrh Zelené dohody pro Evropu, která stanovuje dlouhodobé cíle

  • Poslanci žádají, aby 30% území EU bylo do roku 2030 tvořeno přírodními oblastmi

  • Na zasedání COP25 nebylo dosaženo shody týkající se pravidel mezinárodního mechanismu pro obchodování s emisními kredity

  • Členské státy pozitivně přivítaly sdělení Komise o posílení opatření EU v oblasti ochrany lesů

  • Pitná voda bude v EU nejlepší na světě, slibuje si Komise od revize směrnice

 

Zelená dohoda pro Evropu byla představena

  • EU podle Komise dosahuje již dobrých výsledků, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů při současném zachování hospodářského růstu.

  • Emise v roce 2018 byly o 23 % nižší než v roce 1990, zatímco HDP EU ve stejném období vzrostlo o 61 %.

  • Cílem Komise je, aby EU byla do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. 

  • Zelená dohoda pro Evropu se vztahuje na všechna odvětví hospodářství, zejména na dopravu, energetiku, zemědělství, budovy a průmyslová odvětví, jako je ocelářský průmysl, výroba cementu, informační a komunikační technologie nebo textilní a chemický průmysl.

  • V Zelené dohodě Komise vysvětluje iniciativy, které během několika příštích let postupně předloží.

  • Opatření, která jsou součástí prvotního plánu klíčových politik, zahrnují výrazné snížení emisí, investice do špičkového výzkumu a inovací a ochranu přírodního prostředí evropského kontinentu. 

  • Dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu bude vyžadovat značné dodatečné investice. Komise odhadla, že dosažení stávajících cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 bude vyžadovat 260 mld. € dodatečných ročních investic.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions - The European Green Deal (COM(2019)640)

  • Komise 11. 12. 2019 představila Zelenou dohodu pro Evropu, která má vytyčit plán opatření vedoucích ke klimatické neutralitě. Cílem je podpora účinnějšího využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství a zastavení změny klimatu, zabránění ztrátě biologické rozmanitosti a snížení znečištění.

Pozadí

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro EU a celý svět existenciální hrozbu. Z důvodu snahy o řešení klimatické změny EU předložila strategii růstu, která by měla EU přeměnit na „moderní hospodářství, které účinně využívá zdroje a je konkurenceschopné, v němž do roku 2050 nebudou žádné čisté emise skleníkových plynů, v němž hospodářský růst bude oddělen od využívání zdrojů a v němž nebude nikdo opomenut“.

EU dosahuje podle Komise již dobrých výsledků, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů při současném zachování hospodářského růstu. Emise v roce 2018 byly o 23 % nižší než v roce 1990, zatímco HDP EU ve stejném období vzrostl o 61 %. Je však podle ní třeba učinit ještě více. EU se snaží zaujímat vzhledem ke svým rozsáhlým zkušenostem vedoucí postavení při vytváření zelené a inkluzivní ekonomiky.

Klíčové a sporné body

Sdělení Zelená dohoda pro Evropu stanovuje postup pro nadcházející období. Budoucí činnost Komise by se měla touto strategií řídit. Návrhy mají být založeny na důkazech a mají být podpořeny širokou konzultací. Zelená dohoda pro Evropu se vztahuje na všechna odvětví hospodářství, zejména na dopravu, energetiku, zemědělství, budovy a průmyslová odvětví, jako je ocelářský průmysl, výroba cementu, informační a komunikační technologie nebo textilní a chemický průmysl.

Oblasti politiky

 S cílem začlenit do právních předpisů politickou ambici stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě má Komise předložit do 100 dnů první evropský právní rámec pro klima. Komise má rovněž předložit strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, novou strategii pro průmysl a akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategii udržitelné výroby potravin „od zemědělce ke spotřebiteli“ a návrhy na Evropu bez znečištění.

V Zelené dohodě Komise vysvětluje iniciativy, které hodlá postupně předložit. Některé z nich plánuje na začátku roku 2020: (1) návrh vytvořit mechanismus pro spravedlivou transformaci, který bude jakožto součást příštího víceletého finančního rámce zahrnovat Fond pro spravedlivou transformaci; (2) návrh Komise dát právní sílu cíli klimatické neutrality (v podobě „právního rámce pro klima“), na jehož základě bude muset EU do roku 2050 dosáhnout neutrality z hlediska klimatu; (3) sdělení obsahující názory Komise na to, co by EU měla udělat pro ochranu a podporu své biologické rozmanitosti na domácí i mezinárodní úrovni, a (4) akční plán na podporu větší míry oběhového hospodářství, který se bude zabývat udržitelnějšími produkty a doplňovat novou strategii průmyslové politiky.

V návaznosti na sdělení o Zelené dohodě mají být rovněž zahájeny analýzy, které by měly podpořit navazující iniciativy ve většině hospodářských odvětví. Iniciativy budou předkládány postupně a mnoho z nich bude třeba vyvíjet a prezentovat společně z důvodu jejich vzájemného silného provázání. Konkrétně se jedná o: (1) návrhy na úpravu cílů Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 směrem nahoru před konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která se bude konat v listopadu 2020; (2) návrhy na případnou úpravu systému obchodování s emisemi pro odvětví energetiky a průmyslová zařízení EU, možného rozšíření systému EU-ETS na silniční a lodní dopravu a emise budov, jakož i úpravy cílů členských států v odvětvích, na něž se systém obchodování s emisemi nevztahuje; (3) strategie pro čistou a inteligentní mobilitu, v jejímž rámci bude také oznámena řada opatření zaměřených na snížení emisí skleníkových plynů z pozemní, vodní a letecké dopravy. Budou sem patřit opatření týkající se čistších paliv, infrastruktury pro dobíjení baterií, zdanění, zpoplatnění silnic a podpory železniční nákladní dopravy. Zveřejnění strategie je plánováno na 2. pololetí 2020; (4) na 2. polovinu 2020 se plánuje strategie pro boj proti chemickým látkám. Spolu s dalšími iniciativami týkajícími se znečištění ovzduší a vody má přispět k plnění ambiciózního cíle nulového znečištění, který je uveden v politických směrech předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové; (5) strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ s cílem zlepšit udržitelnost systému produkce a distribuce potravin. Na začátek roku 2020 se plánuje rozsáhlá konzultace iniciovaná sdělením Komise, po níž budou po celou dobu mandátu následovat konkrétní opatření; a (6) strategie a opatření k mobilizaci udržitelných veřejných a soukromých investic do ekologizace hospodářství.

  • Splnění cílů Zelené dohody pro Evropu bude vyžadovat rozsáhlé investice. K dosažení stávajících cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 bude dle odhadů potřeba 260 mld. € dodatečných ročních investic, což představuje přibližně 1,5 % HDP v roce 2018. Tyto investice mají vyžadovat mobilizaci veřejného a soukromého sektoru. Komise má předložit počátkem roku 2020 investiční plán pro udržitelnou Evropu, který má pomoci uspokojit potřeby v oblasti investic. Nejméně 25 % dlouhodobého rozpočtu EU by mělo být věnováno na opatření v oblasti klimatu a další podporu má poskytnout Evropská investiční banka jakožto Evropská klimatická banka. Aby soukromý sektor mohl přispět k financování ekologické transformace, předloží Komise v roce 2020 strategii zeleného financování.

Komise má na začátku 2020 představit mechanismus pro spravedlivou transformaci s cílem zajistit v průběhu příštího VFR investice ve výši 100 mld. € pro regiony, které jsou z hospodářského a sociálního hlediska transformací v důsledku změny klimatu nejvíce dotčeny. Měla by využívat a kombinovat různé zdroje financování: rozpočet EU, národní rozpočty prostřednictvím spolufinancování, EIB a pobídky pro soukromé fondy. Mechanismus má obsahovat zvláštní fond pro spravedlivou transformaci, který by měl být prováděn v rámci politiky soudržnosti. Měl by být doplněn individualizovanou technickou pomocí. Cílem mechanismu je podpořit regiony, které jsou přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku nejvíce dotčeny. Jedná se o regiony silně závislé na fosilních palivech nebo procesech s vysokými emisemi uhlíku. Mechanismus má sloužit k ochraně občanů a rekvalifikaci pracovníků a má pomoci rozvíjet klimaticky neutrální ekonomické činnosti.

Zástupci jednotlivých poslaneckých skupin v EP 11. 12. 2019 diskutovali v rámci zasedání také o možnostech, jak zajistit financování a hospodářsky a sociálně vyváženou implementaci budoucích právních předpisů EU v oblasti klimatu. Esther de Langeová (EPP) potvrdila, že její poslanecký klub se hlásí k "morálnímu závazku" ochrany planety. Pokud země z jiných částí světa nebudou hrát podle těchto pravidel, EU by měla zvážit, zda jim přístup na svůj trh ponechá otevřený, dodala. Podle Iratxe Garcíové (S&D) byl představen nový model růstu, který by měl být založen na 3 pilířích: zelený pilíř by se měl zaměřit na dosažení cílů v oblasti klimatu, červený pilíř by měl zajistit silnou sociální dimenzi Zelené dohody a finanční pilíř by měl prostřednictvím dlouhodobého rozpočtu EU zajistit dostatečné zdroje k dosažení jeho cílů. Dacian Cioloș (RE) se zasadil o ambicióznější cíle snížení emisí skleníkových plynů v EU, které by se měly prosadit při schvalování nových unijních právních předpisů v oblasti klimatu. Podpořil také udržitelnější digitalizaci a technologie. EU by se měla zavázat ke snížení emisí skleníkových plynů o 65 % do roku 2030 a zajistit udržitelnost zdrojů, biodiverzitu a snížení znečištění, prohlásil Philippe Lamberts (Zelení / EFA). Takzvaný fond pro spravedlivou transformaci by měl být zaměřen na nejzranitelnější osoby, uvedl a zdůraznil, že zemědělská a finanční politika vyžadují ráznou reformu. Ryszard Legutko (ECR) prohlásil, že Komise by měla spolupracovat s členskými státy, které se právě chystají na debatu o cílech EU v oblasti snižování emisí v Evropské radě. Podle něj by neměly být vlády odsunuty na okraj při něčem tak zásadním. Manon Aubryová (GUE / NGL) navrhla jménem svého poslaneckého klubu alternativní "novou zelenou dohodu", jejíž součástí by byly daně z uhlíku, plastů a kerosenu, jakož i závazná opatření zaměřená na snížení emisí o 70 %.

Členové Evropského výboru regionů 12. 12. 2019 uspořádali pracovní schůzku o Zelené dohodě. Členové připomněli, že města a regiony jsou již ambicióznější než vlády jednotlivých států, a zopakovali svůj závazek vyvinout veškeré úsilí k zajištění místně neutrálního přechodu na klima.

Globální výzvy spojené se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí vyžadují dle Komise globální reakci. EU má nadále prosazovat své environmentální cíle a normy v úmluvách OSN o biologické rozmanitosti a klimatu a posilovat svou zelenou diplomacii. Prostřednictvím skupiny G7, skupiny G20, mezinárodních úmluv a dvoustranných vztahů má přesvědčovat ostatní, aby zvýšili své úsilí. EU by měla rovněž využívat obchodní politiku k zajištění udržitelnosti a bude budovat partnerství se svými sousedy na Balkáně a v Africe, aby jim pomohla s jejich transformací.

Předpokládaný další vývoj

V březnu 2020 Komise by měla zahájit „klimatický pakt“ s cílem poskytnout občanům možnost vyjádřit svůj názor a zapojit se do navrhování nových opatření, sdílení informací a iniciování činností na místní úrovni a zviditelnění řešení, která mohou ostatní následovat.

Komise vyzývá EP a Evropskou radu, aby podpořily ambici Komise pro budoucí hospodářství a životní prostředí a pomohly jí s její realizací. Komise postupně předloží opatření oznámená v Zelené dohodě pro Evropu. Orientační harmonogram, kdy Komise předloží iniciativy, je uveden v plánu připojeném ke sdělení. Podrobnější informace mají být obsaženy v 1. pracovním programu Komise v roce 2020. Další opatření má Komise navrhovat v průběhu svého mandátu a tato opatření mají být rovněž součástí budoucích programů.

EP by měl na předloženou Evropskou ekologickou úmluvu zareagovat prostřednictvím nelegislativního usnesení, o němž by poslanci měli hlasovat v lednu 2020.

Odkazy

 

Krátce…

 

Poslanci požadují právně závazné cíle v oblasti biodiverzity

  • Poslanci požadují, aby byly cíle biologické rozmanitosti zohledněny ve všech politikách EU.

  • Poslanci v usnesení rovněž zdůrazňují potřebu udržitelnějších zemědělských a lesnických postupů.

  • Biodiverzita má být dle ENVI dostatečně financována v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU 2021–2027 (VFR).

Výbor ENVI 3. 12. 2019 schválil poměrem 60:0:9 usnesení týkající se Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15). Poslanci žádají Komisi a členské státy, aby se zavázaly k „okamžitému, podstatnému a dodatečnému“ úsilí ve formě právně závazných cílů ochrany a obnovy biologické rozmanitosti, aby splnily cíle EU a zastavily současnou trajektorii ztráty biologické rozmanitosti. Poslanci dále požadují, aby byly cíle biologické rozmanitosti zohledněny ve všech politikách EU, a žádají, aby byla biologická rozmanitost dostatečně financována v rámci příštího víceletého finančního rámce EU 2021–2027. Poslanci v usnesení rovněž zdůraznili potřebu udržitelnějších zemědělských a lesnických postupů. Úloha měst při ochraně biologické rozmanitosti by měla být důkladněji posouzena. ENVI se domnívá, že nadcházející konference COP15 o biologické rozmanitosti by měla být ekvivalentem Pařížské dohody o změně klimatu. V této souvislosti požadují právně závazné cíle na celosvětové úrovni i na úrovni EU s cílem zvýšit ambice a zajistit, aby opatření na celosvětovou biologickou rozmanitost po roce 2020 byla účinná. Konkrétně požadují, aby 30 % území EU bylo do roku 2030 tvořeno přírodními oblastmi a aby bylo obnoveno 30 % poškozených ekosystémů. Úmluva OSN o biologické rozmanitosti vstoupila v platnost v prosinci 1993 a 15. schůze Konference smluvních stran CBD (COP15) se bude konat v čínském Kunmingu v říjnu 2020. Cílem COP15 má být aktualizovat strategický plán úmluvy a přijmout globální rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020.

 

Konference COP25 skončila neúspěchem

  • Hlavním úkolem setkání zástupců států bylo dohodnout především konkrétní pravidla mezinárodního mechanismu pro obchodování s emisními kredity, kterému se věnuje čl. 6 Pařížské dohody.

  • EU a 79 afrických, karibských a tichomořských zemí 13. 12. 2019 vyzvaly ke zvýšení ambicí a dlouhodobých vizí při provádění Pařížské dohody.

Dne 15. 12. 2019 skončila v Madridu konference stran Rámcové úmluvy o změně klimatu (COP25), která sloužila také jako setkání stran Pařížské dohody. Na konferenci OSN o změně klimatu v Madridu se sešly vlády, místní úřady a občanská společnost, aby vyjádřily podporu Pařížské dohodě a cílům v oblasti klimatu. Konference se měla původně konat v Brazílii v listopadu 2019, ale ta z pořádání z ekonomických důvodů odstoupila. Poté se měla konference konat v Santiagu de Chile, ale sociální nepokoje na podzim 2019 vedly k odstoupení od hostování konference. Na základě dohody OSN bylo rozhodnuto, že se konference v původním termínu uskuteční v Madridu. Jedním z cílů setkání bylo stanovit plán pro příští konferenci COP26, která se uskuteční v Glasgow v roce 2020, a kde se očekává, že všechny strany Pařížské dohody budou komunikovat a aktualizovat své národní cíle v oblasti klimatu. Závěry jednání COP25 jsou přes jasnou agendu velmi neurčité. Hlavním úkolem setkání zástupců států bylo dohodnout především konkrétní pravidla mezinárodního mechanismu pro obchodování s emisními kredity, kterému se věnuje čl. 6 Pařížské dohody. Ten uvádí pravidla pro mechanismus jen velmi rámcově, a je právě na jednáních COP, aby byla projednána a přijata detailnější pravidla. Čl. 6 přitom zůstává posledním větším tématem, na kterém se na tomto COPu, ani na předchozích jednáních, delegace nedokázaly shodnout. Zasedání COP25 nepřineslo dle finského předsednictví vše, pro co si EU sem přišla. Přes veškerou energii a odhodlání vyjednavačů nedosáhli dohody o čl. 6. Ani po 16 dnech vyjednávání se členové Pařížské dohody nedokázali dohodnout na pravidlech pro mezinárodní obchodování s emisemi uhlíku. EU se na konferenci snažila obhajovat mechanismus obchodování s uhlíkem a odmítala jakékoli ústupky, které by mohly negativně dopadnout na systém EU obchodování s emisemi (EU-ETS). EU a 79 afrických, karibských a tichomořských zemí (AKP) vyzvaly ke zvýšení ambicí a dlouhodobých vizí při provádění Pařížské dohody. Zástupci EU a skupiny států AKT společně tvoří více než 1/2 signatářů Pařížské dohody o změně klimatu. Konference se zúčastnila také delegace EP, která přednesla své stanovisko. EP v listopadu 2019 schválil usnesení o konferenci COP25 , v němž poslanci žádají EU, aby se zavázala dosáhnout co nejdříve (a nejpozději do roku 2050) klimatické neutrality a aby tento cíl předložila Úmluvě OSN o změně klimatu. Poslanci rovněž vyzvali země EU, aby alespoň zdvojnásobily své příspěvky do mezinárodního ekologického klimatického fondu. S touto inciativou souvisí i akt EP, který v listopadu2019 přijal usnesení o stavu klimatické a environmentální nouze v Evropě i ve světě. Poslanci rovněž požadovali, aby všechny příslušné legislativní a rozpočtové návrhy EU byly plně v souladu s cílem omezit globální oteplování pod 1,5 °C. V říjnu 2019 si EU stanovila priority pro COP25: dokončení prováděcích pokynů pro mechanismus dobrovolné spolupráce podle čl. 6 Pařížské dohody; dokončení druhého přezkumu Varšavského mezinárodního mechanismu pro otázky ztrát a škod; dokončení přezkumu Limského pracovního programu týkajícího se genderu a dosažení pokroku v technické práci na ujednáních podle rámce posílené transparentnosti. Následně v listopadu 2019 Rada s ohledem na nadcházející zasedání COP25 přijala závěry o financování opatření v oblasti klimatu. EU a její členské státy jsou i nadále největšími poskytovateli veřejných finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu. V roce 2018 jejich celkové příspěvky činily 21,7 mld. €, což znamená nárůst oproti roku 2017, kdy tato částka činila 20,4 mld. €.

 

Rada přijala závěry na ochranu lesů

  • Stávající politiky a opatření na celosvětové úrovni týkající se ochrany, obnovy a udržitelného obhospodařování lesů nepostačují k tomu, aby bylo odlesňování zastaveno.

  • Rada zdůraznila význam uvolnění odpovídajících finančních prostředků ze všech relevantních zdrojů s cílem zintenzivnit opatření na ochranu a obnovu světových lesů.

Rada 16. 12. 2019 přijala závěry, které mají za cíl poskytnout politické pokyny pro ochranu a obnovu světových lesů. Rada v rámci závěrů také pozitivně přijala sdělení Komise o posílení opatření EU v této oblasti (více v příspěvku „Komise zintenzivňuje opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, Životní prostředí v červenci 2019). Lesy mají vzhledem ke své schopnosti pohlcovat skleníkové plyny klíčovou roli v rámci opatření v oblasti klimatu. Současně mají největší podíl na biologické rozmanitosti Země. Růst populace a rostoucí poptávka po potravinách vedou k přeměně lesů na zemědělskou půdu a k většímu důrazu na produktivitu zemědělství. Proto jsou členské státy znepokojeny tím, že stávající politiky a opatření na celosvětové úrovni týkající se ochrany, obnovy a udržitelného obhospodařování lesů nepostačují k tomu, aby bylo odlesňování zastaveno. Shodují se na tom, že je zapotřebí posílit opatření EU, a vybízejí Komisi, aby jako součást Zelené dohody pro Evropu a ve spolupráci s členskými státy, průmyslem, organizacemi a institucemi, občanskou společností a partnerskými zeměmi seřadila opatření stanovená ve sdělení podle priorit a začala je provádět. V zájmu snížení dopadu spotřeby v EU na půdu Rada požaduje, aby Komise posoudila nová regulační a neregulační opatření na straně poptávky a předložila za tímto účelem příslušné návrhy. Mezi tato opatření může patřit zvýšení informovanosti spotřebitelů, závazky průmyslu a spolupráce s producentskými zeměmi. Členské státy jsou dle závěrů odhodlány posílit mezinárodní spolupráci a spolu s partnerskými zeměmi podporovat opatření proti odlesňování a znehodnocování lesů, zejména v důsledku zemědělské produkce. Pokud jde o spolupráci s producentskými zeměmi, doporučují přístup založený na partnerství. Rada doporučuje, aby byla do všech nových a relevantních komplexních obchodních dohod EU navržena specifická ustanovení o udržitelném obhospodařování lesů a o udržitelných zemědělských komoditách, které nezpůsobují odlesňování. Cíl, na nějž je vhodné se dle Rady zaměřit, je přesměrování financování k udržitelným postupům využívání půdy. Rada zdůraznila význam uvolnění odpovídajících finančních prostředků ze všech relevantních zdrojů s cílem zintenzivnit opatření na ochranu a obnovu světových lesů. V souvislosti s podporou výzkumu a inovací Rada uvítala cíl zřídit středisko EU pro sledování a vyzývala Komisi ke spolupráci s globálními systémy údajů o lesích, které již existují. Komisi rovněž vyzvala, aby posoudila proveditelnost zřízení mechanismu včasného varování s cílem poskytovat spotřebitelům, orgánům veřejné správy a společnostem informace o potravinových komoditách z oblastí ohrožených odlesňováním.

 

Rada a EP se dohodli na revizi směrnice o pitné vodě

  • EOI Right2Water slaví úspěch, revize směrnice o pitné vodě se blíží do finále.

  • Legislativa reaguje na nové výzvy a poskytne více informací občanům, státy by díky ní měly zase s vodou lépe hospodařit.

Rada a EP 18. 12. 2019 dosáhly předběžné dohody o návrhu na změnu směrnice o pitné vodě. Návrh byl předložen Komisí v únoru 2018 (více v příspěvku “Komise reviduje legislativu zajišťující pitnou vodu v celé EU“, Životní prostředí v únoru 2018). Návrh musí být nyní formálně schválen oběma institucemi. Revize směrnice je zajímavá především v tom ohledu, že přímo navazuje na úspěšnou EOI s názvem Right2Water, jejím obecným cílem je zvýšit kvalitu pitné vody a poskytnout lepší informace občanům. Revidovaná legislativa by měla také ošetřit nové hrozby v podobně mikroplastů, endokrinních disruptorů a dalších chemických látek, které se v pitné vodě mohou vyskytovat. Legislativa vstoupí v platnost 20 dní po jejím zveřejnění v Úředním věstníku EU. 

Další články v rubrice

Životní prostředí v dubnu 2020

Euroskop, 09.05.2020

Životní prostředí v lednu 2020

Euroskop, 10.02.2020