Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Informační společnost v prosinci 2015

Euroskop, 09.01.2016

Rada a EP se dohodly na pravidlech pro bezpečnější online prostředí v EU, Komise navrhla nová společná pravidla pro digitální smlouvy

  • Instituce EU se shodly na přísnějších zásadách pro kybernetickou bezpečnost

  • Komise navrhla sjednocení pravidel pro uzavírání smluv při on-line obchodování

 

Rada a EP se dohodly na pravidlech pro bezpečnější online prostředí v EU

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (KOM(2013)48)

  • Lucemburské předsednictví Rady 7. 12. 2015 dosáhlo neformální dohody s EP na společných pravidlech pro posílení kybernetické bezpečnosti a informací v EU.

Pozadí

Strategie kybernetické bezpečnosti EU je strategií EU pro předcházení narušením a útokům zasahujícím evropské telekomunikační systémy a pro reakci na taková narušení a útoky. Návrh byl zveřejněn ve dvou částech 7. 2. 2013. První část tvoří sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, v němž je strategie kybernetické bezpečnosti EU vymezena. Druhou částí je pak návrh směrnice o bezpečnosti sítí a informací (více v příspěvku „Rada obnovuje jednání s EP o bezpečnosti sítí a informací“, Informační společnost v březnu 2015).

Dnešní informační systémy mohou být závažným způsobem zasaženy bezpečnostními incidenty, jako jsou technická selhání a viry. Řada podniků i orgánů veřejné správy v celé EU spoléhá při poskytování svých základních služeb na digitální sítě a infrastrukturu. Incidenty tudíž mohou mít obrovský dopad, neboť jimi mohou být narušeny služby a přerušen řádný provoz podniků. Bezpečnostní incidenty také oslabují důvěru spotřebitelů v elektronické platební systémy a v informační sítě.

V návrhu směrnice jsou stanoveny povinnosti, které musí v oblasti kybernetické bezpečnosti plnit provozovatelé základních služeb a poskytovatelé digitálních služeb. Tyto subjekty mají být povinny přijímat opatření pro řízení kybernetických rizik. Navrhovanou směrnicí by byla ve všech členských státech zavedena minimální úroveň zabezpečení digitálních technologií, sítí a služeb. Podle návrhu by rovněž měla být určitým podnikům a organizacím uložena povinnost oznamovat závažné kybernetické incidenty. Jednalo by se mimo jiné o internetové vyhledávače, poskytovatele služeb cloud computing, sociální sítě, orgány veřejné správy, platformy plateb online jako PayPal a přední internetové obchody jako je např. Amazon.

Klíčové a sporné body

  • Návrh směrnice uvádí klíčová odvětví, v nichž působí provozovatelé základních služeb: energetika, doprava, finance nebo zdravotnictví. Členské státy na základě jasných kritérií, která jsou v návrhu směrnice stanovena, mají určit v rámci těchto odvětví provozovatele poskytující základní služby. Na tyto provozovatele se budou vztahovat přísnější požadavky a dohled než na poskytovatele digitálních služeb. Tento přístup má odrážet stupeň rizika, který může jakékoli narušení jejich služeb představovat pro společnost a hospodářství.

Směrnice se má vztahovat na tyto digitální služby: platformy elektronického obchodování, internetové vyhledávače aslužby cloud computingu. Poskytovatelé digitálních služeb jsou obvykle činní v mnoha členských státech. Aby bylo zajištěno, že se s nimi bude v celé EU zacházet podobným způsobem, mají se pravidla vztahovat na všechny provozovatele těchto služeb s výjimkou malých společností.

Každá země EU bude povinna určit 1 nebo více vnitrostátních orgánů a stanovit strategii pro řešení kybernetických otázek. Státy rovněž mají posílit svou spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti. Má být vytvořena skupina pro spolupráci na úrovni EU, jejímž úkolem bude podporovat strategickou spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy. V zájmu podpory operační spolupráce má být vytvořena síť vnitrostátních skupin pro reakci na incidenty v oblasti počítačové bezpečnosti. Tato skupina i síť by měly přispět k budování důvěry mezi členskými státy.

Předpokládaný další vývoj

Na úrovni Rady dohodu 18. 12. 2015 potvrdily členské státy. Pro dokončení celého postupu je nutné, aby text formálně přijala Rada i Evropský parlament. Členské státy budou mít na přijetí potřebných vnitrostátních ustanovení lhůtu 21 měsíců od vstupu směrnice v platnost. Po uplynutí této lhůty budou mít dalších 6 měsíců na to, aby určily provozovatele základních služeb.

Odkazy

 

Komise navrhla nová společná pravidla pro digitální smlouvy

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on certain aspects concerning contracts for the supply of digital content (COM(2015)634)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on certain aspects concerning contracts for the online and other distance sales of goods (COM(2015)635)

  • Komise 9. 12. 2015 představila návrhy 2 směrnic, které mají za účel zvýšit ochranu spotřebitelů, kteří nakupují on-line v jiné zemi EU jak zboží, tak digitální obsah, a pomoci firmám rozšířit internetový prodej. Jedná se o další z kroků k naplnění strategie pro jednotný digitální trh.

Pozadí

Nová pravidla týkající se digitálních smluv jsou první legislativní návrhy předkládané v rámci strategie pro jednotný digitální trh. Celkem bude do konce roku 2016 představeno 16 iniciativ (více v příspěvku „Jak si Komise představuje jednotný digitální trh?“, Informační společnost v květnu 2015). Ve většině členských států není tato oblast nijak legislativně upravena. První ze schválených směrnic se týká poskytování digitálního obsahu (jako je např. streaming hudby) a druhá prodeje zboží po internetu (např. nákupu oblečení on-line). Navrhované akty by měly přispět k odstranění hlavních překážek pro přeshraniční elektronické obchodování v EU, tj. roztříštěnosti spotřebitelského smluvního práva, z toho plynoucích vysokých nákladů pro firmy (zejména MSP) a nedůvěry spotřebitelů k nakupování po internetu z jiné země. 

Elektronický obchod roste, ale firmy ani spotřebitelé stále nevyužívají jeho potenciálu v plném rozsahu. Pouze 12 % obchodníků v EU umožňuje internetový nákup zákazníkům z jiných zemí EU, zatímco ve své zemi jich tuto službu nabízí trojnásobek (37 %). Po internetu z jiné země EU nakupuje pouze 15 % zákazníků, ale ve vlastní zemi také zhruba trojnásobek (44%). 

V případě České republiky pouze 11 % obchodníků prodává zboží on-line do zahraničí oproti dvojnásobku na domácím trhu. I v oblasti přeshraničního nákupu zboží on-line ze strany spotřebitelů, jsou Češi pod průměrem EU (pouze 7 %).

Potenciál prodeje po internetu tedy není v EU stále naplněn. V roce 2014 dosáhl podíl elektronického obchodu na celkovém maloobchodním prodeji 7,2 %. Po odstranění překážek podle odhadů zahájí prodej zákazníkům v jiných členských státech více než 122 tis. firem v EU a celkový počet zákazníků nakupujících po internetu z jiných zemí EU může dosáhnout až 70 mil. Komise od návrhů očekává, že se otevřou nové trhy, zostří konkurence a podnítí hospodářský růst. Díky nižším maloobchodním cenám by spotřeba v celé EU mohla vzrůst o 18 mld.€ aHDP EU by se zvýšilo o 4 mld. €.

Klíčové a sporné body

Jedním z pilířů strategie pro jednotný digitální trh je zajistit spotřebitelům a společnostem lepší přístup ke zboží a službám nabízeným on-line v celé EU. Navrhované předpisy dají spotřebitelům více práv, aby mohli s plnou důvěrou nakupovat na internetu produkty a služby z jiných zemí EU. Společnostem by to mělo umožnit působit za hranicemi s menšími náklady, protože díky společným evropským pravidlům bude nahrazena nesourodá právní úprava jednotlivých zemí. Spotřebitelé mají být lépe chráněni a získat širší výběr produktů za konkurenceschopnější ceny: 

  • Obrácení důkazního břemene: podle navrhovaných pravidel by měl spotřebitel po celou dobu dvouleté záruky právo požadovat nápravu, aniž by vadu v okamžiku dodání musel doložit. Nyní pokud zákazník zjistí vadu výrobku, který zakoupil před více než půl rokem, a žádá po prodejci jeho opravu či výměnu, může být požádán, aby prokázal existenci této vady již v okamžiku dodání.
  • Jasná a konkrétní práva pro digitální obsah: zákazník, který si např. stáhne poškozenou hru, může být odškodněn pouze slevou na jiné hry, které si případně stáhne v budoucnosti. Podle navrhované směrnice mají získat spotřebitelé právo na vyřešení takového problému a v případě, že to není možné či oprava nebyla uspokojivá, také právo na slevu či odstoupení od smlouvy a na vrácení celé částky. 

Poskytování digitálního obsahu a internetový prodej po celé EU se zjednoduší díky jednotnému souboru smluvních pravidel: 

  • Právní jistota a prostředí příznivé pro podnikání: společnosti dnes musí vynaložit náklady navíc, chtějí-li vyhovět smluvnímu právu členských států, v nichž prodávají. Nová pravidla by měla odstranit tuto roztříštěnost a prodejci tak budou moci poskytovat digitální obsah a prodávat zboží a služby po internetu v celé EU na základě totožného souboru klíčových pravidel smluvního práva. 
  • Úspory nákladů pro společnosti: společnostem vznikají jednorázové náklady ve výši 9 tis. € na přizpůsobení se smluvnímu právu každého členského státu, kde chtějí začít prodávat. Díky novým pravidlům platným v celé EU by společnost mohla ušetřit až 243 tis. €. 

Předpokládaný další vývoj

Celkem bude v rámci strategie pro jednotný digitální trh postupně do konce roku 2016 představeno šestnáct iniciativ. Návrhy směrnic budou projednávat Rada s EP.

Odkazy