Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Informační společnost v květnu 2016

Euroskop, 09.06.2016

Internetové stránky mají být přístupnější i pro postižené, Komise navrhla nová pravidla elektronického obchodu, Komise představila nová pravidla EU pro audiovizuální služby, Nové nařízení má zajistit přeshraniční přenositelnost on-line služeb, Rada přijala pravidla pro bezpečnější online prostředí v EU

  • Zástupci institucí EU se dohodly na minimálních požadavcích na přístupnost webových stránek a aplikací pro postižené

  • Online nakupování napříč EU má být podle Komise jednodušší a levnější
  • Audiovizuální služby v EU by se měly dočkat nové regulace

  • Nová opatření pro zvýšení bezpečnosti síťových a informačních sítí byla přijata Radou

  • Spotřebitelé by měly mít dostupné placené online služby i za hranicemi, potvrdila Rada

  

Internetové stránky mají být přístupnější i pro postižené

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru (KOM(2012)721)

  • Rada 3. 5. 2016 dosáhla neformální dohody s EP o návrhu nové směrnice, jejímž cílem je lépe zpřístupnit internetové stránky a mobilní aplikace veřejného sektoru, zejména pak osobám se zdravotním postižením.

Pozadí

V prosinci 2012 předložila Komise návrh směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru. Podle čl.  9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením musí členské státy a EU přijmout vhodná opatření k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními mimo jiné k informačním a komunikačním technologiím, včetně internetu. Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 vychází z úmluvy OSN a obsahuje opatření v několika prioritních oblastech.

Nová směrnice by se měla vztahovat na internetové stránky a mobilní aplikace nejrůznějších subjektů veřejného sektoru od správních orgánů, soudů a policie až po státní nemocnice, univerzity a knihovny, mimo několika málo výjimek (např. vysílací společnosti, internetové živé vysílání). Internetové stránky a aplikace mají být díky ní přístupné všem občanům, zejména nevidomým, nedoslýchavým a neslyšícím osobám, jakož i slabozrakým osobám a osobám s funkčním postižením.

V EU trpí zdravotním postižením přibližně 80 mil. lidí a s postupným stárnutím obyvatel se očekává, že se tento počet do roku 2020 zvýší na 120 mil.

Společné kroky k zabezpečení přístupnosti internetu přispějí k tomu, aby se všichni podíleli na inkluzivní digitální společnosti a plně využívali výhod jednotného digitálního trhu.

Klíčové a sporné body

  • Členské státy budou muset zajistit, aby internetové stránky a mobilní aplikace veřejného sektoru splňovaly evropské normy týkající se přístupnosti. Pravidla by měly zahrnovat například pokyny pro poskytování popisu netextového obsahu pro osoby se zrakovým postižením nebo pro vytváření obsahu, který je možno lépe zobrazovat na celé řadě zařízení. Požadavky stanovené v návrhu směrnice nebo doplňující požadavky mohou členské státy rovněž uplatnit na internetové stránky a aplikace organizací jiného druhu.

S cílem nadměrně nezatížit orgány veřejného sektoru návrh směrnice nezahrnuje některé druhy obsahu, jako je obsah třetích stran (např. obsah vytvářený uživatelem na twitterovém účtu) a sbírky kulturního dědictví v knihovnách a muzeích. Stejně tak jsou z oblasti působnosti návrhu směrnice vyloučena živě vysílaná audiovizuální média; jsou-li však po živém odvysílání uchována online, musí být zpřístupněna.

Oblast působnosti návrhu směrnice byla také rozšířena na mobilní aplikace. Návrh směrnice se rovněž vztahuje na extranety a intranety, které budou zveřejněny po vstupu nových pravidel v platnost, a rovněž na starší verze, které budou v zásadnější míře přepracovány.

  • Návrh směrnice má umožnit, aby jednotlivci v případě že je obsah nepřístupný, na požádání konkrétní informace obdrželi. Tato funkce je součástí speciálně navrženého systému zpětné vazby, který má zahrnovat povinnost veřejného sektoru poskytovat informace o plnění těchto požadavků. Takové prohlášení o přístupnosti by měl rovněž obsahovat odkaz na mechanismus zpětné vazby, aby mohli všichni uživatelé k otázce dodržování těchto pravidel snadno zasílat své připomínky.

Členské státy budou mít povinnost pravidelně sledovat internetové stránky a mobilní aplikace veřejného sektoru a podávat o nich zprávy. Tyto zprávy se budou předkládat Komisi a budou se zveřejňovat. 

Předpokládaný další vývoj

Znění návrhu směrnice bude muset formálně schválit EP a Rada. Poté bude zveřejněna v Úředním věstníku a vstoupí oficiálně v platnost. Členské státy budou mít na provedení směrnice ve vnitrostátním právu 21 měsíců. 

Odkazy

 

Komise navrhla nová pravidla elektronického obchodu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, které řeší neoprávněné zeměpisné blokování a jiné formy diskriminace na základě místa bydliště či sídla nebo státní příslušnosti v rámci jednotného trhu (KOM(2016)289)

Návrh nařízení týkající se přeshraničních zásilkových služeb (KOM(2016)285)

Návrh na revizi nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (KOM(2016)283)

  • Komise 25. 5. 2016 předložila soubor opatření, která mají spotřebitelům a společnostem umožnit snazší a jistější nákup a prodej zboží a služeb on-line v celé EU.

Pozadí

Nová pravidla týkající se obchodování online jsou další vlnou legislativních návrhů předkládaných v rámci strategie pro jednotný digitální trh. Celkem bude do konce roku 2016 představeno 16 iniciativ (více v příspěvku „Jak si Komise představuje jednotný digitální trh?“, Informační společnost v květnu 2015). 

Balík o elektronickém obchodu doplňuje  již předložené dva legislativní návrhy týkající se poskytování digitálního obsahu a prodeje zboží on-line a jinými prostředky na dálku, které Komise navrhla v prosinci 2015 (více v příspěvku „Komise navrhla nová společná pravidla pro digitální smlouvy“, Informační společnost v prosinci 2015), a chystaný návrh na zjednodušení DPH, který je plánován na podzim roku 2016 (více v příspěvku „Komise navrhuje, jak v EU vytvořit jednotný prostor DPH“, Daně v dubnu 2016). Souběžně s přijetím balíku o elektronickém obchodu Komise předložila aktualizovaná audiovizuální pravidla EU a představila svůj přístup k platformám on-line.

Klíčové a sporné body

Spotřebitelé, kteří chtějí nakupovat zboží a služby v jiné zemi EU (on-line nebo osobně), by neměli být diskriminováni, pokud jde o přístup k cenám, prodej či platební podmínky, s výjimkou případů, kdy je to objektivně opodstatněno z důvodů, jako je DPH, nebo určité právní předpisy ve veřejném zájmu. Na internetu je spotřebitelům velmi často znemožněn přístup k nabídkám v jiných zemích, např. přesměrováním spotřebitele zpět na internetovou stránku pro určitou zemi nebo požadavkem platby debetní nebo kreditní kartou z určité země.

  • Nákup a prodej v celé EU omezují problémy související s doručováním balíků, zejména vysoké poplatky za přeshraniční zásilky. Návrh nařízení by měl zvýšit transparentnost cen a regulační dohled nad přeshraničními zásilkovými službami, aby spotřebitelé i maloobchodníci mohli využívat cenově dostupného doručování a možnosti snadného vrácení zboží, a to i do/ z okrajových regionů. Návrh nařízení má poskytnout vnitrostátním poštovním regulačním orgánům údaje, které jsou potřebné ke sledování přeshraničních trhů a ke kontrole dostupnosti a nákladové orientace cen. Základním principem má být požadavek na nediskriminační a transparentní přístup třetích stran k přeshraničním zásilkovým službám a infrastruktuře.

Komise by měla zveřejňovat veřejné ceny poskytovatelů všeobecných služeb za účelem zvýšení vzájemné konkurence a průhlednosti sazeb. Součástí návrhu není regulace cen, což v tomto okamžiku považuje za krajní řešení.

  • Navrhovaná revize nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele poskytne více pravomocí vnitrostátním orgánům, aby mohly lépe prosazovat práva spotřebitelů. Tyto orgány budou moci: kontrolovat, zda internetové stránky neuplatňují zeměpisné blokování nebo poprodejní podmínky, jež jsou v rozporu s pravidly EU (např. s právem odstoupit od smlouvy); nařídit okamžité odstranění internetové stránky obsahující podvody; požádat o informace registrátory domén a banky s cílem zjistit identitu příslušného hospodářského subjektu. V případech porušení práv spotřebitelů v celé EU bude Komise moci koordinovat společné akce s vnitrostátními donucovacími orgány, aby takovým praktikám zabránila. To zajistí rychlejší ochranu spotřebitelů a zároveň ušetří čas a prostředky podnikům a členským  státům.

Balík týkající se elektronického obchodu obsahuje: legislativní návrh k řešení případů neoprávněného zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na základě státní příslušnosti, bydliště nebo sídla; návrh týkající se přeshraničních zásilkových služeb s cílem zvýšit transparentnost cen a zlepšit regulační dohled a  návrh na podporu prosazování práv spotřebitelů a poradenství, mimo jiné k vyjasnění otázky, co představuje nekalou obchodní praktiku v digitálním světě.

Komise rovněž zveřejnila aktualizované pokyny týkající se nekalých obchodních praktik. Vyjasňuje uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách: např. každá platforma on-line, která se kvalifikuje jako „obchodník“, musí zajistit, aby byly její obchodní praktiky plně v souladu se spotřebitelským právem EU. Platformy musí jasně uvést, že se pravidla týkající se nekalých obchodních praktik nevztahují na soukromé osoby prodávající zboží a internetové vyhledávače budou muset jasně odlišit placené výsledky vyhledávání od těch neplacených.

Předpokládaný další vývoj

Legislativní návrhy budou projednány v legislativním procesu Radou a EP. Komise plánuje na rok 2019 přezkum dosaženého pokroku a posouzení nezbytnosti dalších opatření.

Odkazy

 

Komise představila nová pravidla EU pro audiovizuální služby

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2010/13/EU on the coordination of certain provisions laid down by law, regulation or administrative action in Member States concerning the provision of audiovisual media services in view of changing market realities (COM(2016)287)

  • Komise 25. 5. 2016 navrhla aktualizaci pravidel EU pro audiovizuální služby. Účelem návrhu je podpořit evropské filmy, více chránit děti před škodlivým obsahem a účinněji bojovat proti verbálním projevům nenávisti.

Pozadí

V rámci své strategie pro jednotný digitální trh  Komise představila aktualizovanou směrnici o audiovizuálních mediálních službách č. 13/2010. Opatření navazují na soubor iniciativ na digitalizaci evropského průmyslu (více v příspěvku „Komise zveřejnila, jak bude postupovat při digitalizaci evropského průmyslu“, Informační společnost v dubnu 2016), návrhy týkající se autorského práva a digitálních smluv (více v příspěvku „Komise navrhla nová společná pravidla pro digitální smlouvy“, Informační společnost v prosinci 2015) a také na návrh rozhodnutí o koordinaci spektra (více v příspěvku „Kvalitní rádiové frekvence by měly podpořit mobilní internetové služby“, Informační společnost v únoru 2016). Strategie pro jednotný digitální trh zahrnuje 16 iniciativ, které mají být představeny do konce tohoto roku. 

Tato směrnice stanovuje společná pravidla pro audiovizuální média. Komise chce dosáhnout větší vyváženosti s ohledem na pravidla, která se dnes vztahují na tradiční poskytovatele vysílání, ale i poskytovatele služeb videa na vyžádání (např. Netflix nebo MUBI) a platformy pro sdílení videonahrávek (např. YouTube nebo Dailymotion), zejména pokud jde o ochranu dětí. Revidovaná směrnice o audiovizuálních službách by také měla posílit evropskou kulturní rozmanitost, zajistit nezávislost regulačních orgánů pro audiovizuální služby a umožnit poskytovatelům vysílání větší volnost v otázce reklamy. Návrh také odráží nový přístup Komise k on-line platformám, jako jsou on-line tržiště, vyhledávače, platební systémy, sociální média, stránky pro sdílení videonahrávek a jiného obsahu a další platformy.

Klíčové a sporné body

  • Platformy, jež nabízejí velké množství videonahrávek zařazených do kategorií, by měly být povinny chránit nezletilé před škodlivým obsahem (jako je pornografie či násilí) a všechny občany před obsahem, jenž podněcuje k nenávisti. Navrhovaná opatření zahrnují nástroje, jejichž prostřednictvím by měli uživatelé nahlásit a označit škodlivý obsah, a také ověřování věku a systémy rodičovské kontroly.

Komise vyzve všechny platformy pro sdílení videonahrávek ke spolupráci prostřednictvím Aliance pro lepší ochranu nezletilých na internetu  s cílem vypracovat kodex chování pro subjekty působící v daném odvětví. Národní regulační orgány pro audiovizuální služby pak mají mít pravomoc vymáhat jejich dodržování, což může vést i k pokutám.

Role skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA), kterou tvoří všech 28 národních regulačních orgánů pro audiovizuální služby, má být vymezena v právu EU. Nezávislé orgány mají dohlížet na provozování audiovizuálních médií.  

  • Komise požaduje, aby poskytovatelé televizního vysílání i nadále věnovali alespoň polovinu vysílacího času evropské tvorbě a pro poskytovatele služeb na vyžádání chce zavést povinnost zajistit ve své nabídce alespoň 20% podíl evropské tvorby.  V současnosti investují evropské televizní společnosti do původní tvorby přibližně 20 % svých příjmů a poskytovatelé služeb na vyžádání méně než 1 %.

Návrh směrnice by měl také poskytovatelům vysílání nabídnout větší volnost, pokud jde o čas vysílání reklam. Celkový limit 20 % vysílacího času v rozmezí od 7:00 do 23:00má zůstat zachován, ale namísto současných 12 min./hod. se televizní společnosti budou moci o zařazení reklam během dne rozhodovat svobodněji. Poskytovatelé televizního vysílání i pořadů na vyžádání by měly mít rovněž větší volnost, pokud jde o reklamní umísťování produktů do pořadů a sponzorství, i nadále však budou povinni o nich diváky informovat. 

Na úrovni EU by mělo vzniknout prostředí, jež přitáhne a udrží inovátory on-line platforem a pomůže jim v rozvoji.

Srovnatelné digitální služby by se měly řídit stejnými nebo obdobnými pravidly a Komise by měla tam, kde je to možné, omezit působnost a rozsah stávajících předpisů. Stávající režim odpovědnosti zprostředkovatelů stanovený ve směrnici o elektronickém obchodu by měl být zachován. Specifické problémy mají být řešeny prostřednictvím cílených nástrojů, jako jsou pravidla pro audiovizuální služby nebo pravidla v oblasti autorského práva, nebo prostřednictvím dobrovolných závazků odvětví. Přeshraniční spolupráce při prosazování předpisů má zajistit plnění povinností ze strany platforem, například v oblasti práv spotřebitelů povinnost jasně označit sponzorované výsledky vyhledávání. Komise bude rovněž podporovat provozovatele platforem v dobrovolném úsilí o potírání praktik, jako jsou podvodná nebo klamavá on-line hodnocení.

Komise provede zjišťování údajů o problémech, jež při veřejné konzultaci nadnesly podniky a poskytovatelé, kteří přímo jednají s platformami (např. obavy ohledně nespravedlivých obchodních podmínek, zejména pro přístup k důležitým databázím, ohledně přístupu na trh a ohledně obecného nedostatku transparentnosti). Na tomto základě Komise do jara příštího roku rozhodne, zda jsou v této oblasti zapotřebí další opatření EU. Komise rovněž intenzivně spolupracuje s největšími on-line platformami na kodexu pro boj proti verbálním projevům nenávisti na internetu a v nadcházejících týdnech představí výsledky této spolupráce.

Předpokládaný další vývoj

Předložením návrhu byl zahájen legislativní proces, do kterého se zapojí Rada i EP.

Odkazy

 

Krátce…

 

Rada přijala pravidla pro bezpečnější online prostředí v EU

Rada 17. 5. 2016 formálně přijala nová pravidla pro zvýšení bezpečnosti síťových a informačních systémů v EU. Strategie kybernetické bezpečnosti EU je strategií EU pro předcházení narušením a útokům zasahujícím evropské telekomunikační systémy a pro reakci na taková narušení a útoky. Informační systémy a digitální sítě, na které spoléhá řada podniků i orgánů veřejné správy při poskytování svých základních služeb, čelí několika rizikům. Bezpečnostní incidenty také oslabují důvěru spotřebitelů v elektronické platební systémy a informační sítě. Nová směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS) má vést k posílení spolupráce mezi členskými státy v otázce kybernetické bezpečnosti. Stanovuje povinnosti v oblasti bezpečnosti pro provozovatele základních služeb (v kritických odvětvích jako energetika, doprava, zdravotnictví a finance) a pro poskytovatele digitálních služeb (online tržiště, internetové vyhledávače a služby cloud computingu). Každá země EU bude také povinna určit jeden nebo více vnitrostátních orgánů a stanovit strategii řešení kybernetických hrozeb. Postoj Rady v prvním čtení potvrdil dohodu s EP, jíž bylo dosaženo v prosinci 2015 (více v příspěvku „Rada a EP se dohodli na pravidlech pro bezpečnější online prostředí v EU“, Informační společnost v prosinci 2015). Směrnice musí být ještě schválena EP ve druhém čtení. Očekává se, že vstoupí v platnost v srpnu 2016.

 

Nové nařízení má zajistit přeshraniční přenositelnost on-line služeb 

Rada se 26. 5. 2016 dohodla na obecném přístupu k návrhu nařízení, jehož cílem je zajistit přeshraniční přenositelnost on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu. Poptávka spotřebitelů po přístupu k obsahu a k inovativním on-line službám rychle roste, a to nejen pokud jde o přístup v domovské zemi, ale i při dočasném pobytu v zahraničí. Novým nařízením mají být odstraněny překážky, které přístupu k takovýmto on-line službám poskytujícím obsah a jejich využívání v rámci jednotného trhu brání. On-line obsah (hudba, filmy, hry, přenosy ad.), který občané legálně získali nebo který legálně odebírají v členském státě svého bydliště, by tak nadále využívali, i když budou dočasně přítomni v jiném členském státě. Překážky přeshraniční přenositelnosti on-line služeb vyplývají zejména ze skutečnosti, že licence k právům na přenos obsahu chráněného autorským právem nebo právy s ním souvisejícími (audiovizuální díla i licence k právům na přenosy významných sportovních událostí) jsou často udělovány na územním základě. Dle návrhu by se právní úprava vztahovala pouze na on-line služby poskytující obsah, které jsou poskytovány za úplatu. Poskytovatelé volně dostupných služeb (např. veřejnoprávního vysílání) by z návrhu nařízení mohli mít prospěch za podmínky, že budou ověřovat stát bydliště svých odběratelů. Jakmile EP stanoví svůj vyjednávací postoj, může s Radou zahájit jednání v rámci řádného legislativního postupu.

 

 

 

 

Další články v rubrice

Energie v září 2017

Euroskop, 10.10.2017

Doprava v září 2017

Euroskop, 10.10.2017