Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v listopadu 2016

Euroskop, 08.12.2016

Předsednictví Rady a EP dosáhly dohody o fondech peněžního trhu, EU by neměla obchodovat zboží, které by mohlo být použito pro nelidské zacházení, Komise poprvé předložila soubor evropských pravidel pro platební neschopnost podniků, Poslanci se zabývali zaměstnaneckým penzijním připojištěním

  • Předběžná dohoda Rady a EP o fungování trhu krátkodobého financování uzavřena
  • Rada přijala pozměňující nařízení o zboží, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání

  • Nový přístup k řešení platební neschopnosti podniků

  • EP opět projednával zaměstnanecké penzijní pojištění

 

Předsednictví Rady a EP dosáhly dohody o fondech peněžního trhu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o fondech peněžního trhu (KOM(2013)615)

  • Slovenské předsednictví Rady se zástupci EP 14. 11. 2016 dosáhli předběžné dohody o návrhu nařízení o fondech peněžního trhu, jehož cílem je zvýšit stabilitu těchto produktů.

Pozadí

Komise navrhla nová pravidla pro fondy peněžního trhu v září 2013 (více v příspěvku „Komise vyráží do boje se stínovým bankovnictvím“, Vnitřní trh v září 2013). Cílem návrhu nařízení je zajištění hladkého fungování tohoto krátkodobého trhu financování, který má zásadní roli ve financování ekonomiky. Finanční krize 2007-08 ukázala, že fondy peněžního trhu mohou být náchylné na otřesy a mohou dokonce rozšířit či prohloubit riziko v celém finančním systému. Investoři mohou zpětně vykoupit své investice, jakmile vnímají riziko, což může nutit fondy prodávat aktiva rychle, aby byly splněny žádosti o zpětný odkup. To může spustit „run“ investorů a krizi likvidity, případně další negativní dopady na ostatní části finančního systému.

Fondy peněžního trhu jsou pro finanční instituce, obchodní společnosti a vlády důležitým zdrojem krátkodobého financování. Asi 22 % krátkodobých dluhových cenných papírů emitovaných státy nebo podnikovou sférou drží v Evropě právě tyto fondy. Drží také 38 % krátkodobých dluhových nástrojů emitovaných bankovním odvětvím. Kvůli této propojenosti fondů peněžního trhu s bankovním trhem a podnikovými a vládními financemi je jejich fungování v centru pozornosti mezinárodní činnosti v oblasti stínového bankovnictví. K dispozici jsou v současné době 2 druhy fondů peněžního trhu:

  • ty, které nabízejí variabilní čistou hodnotu aktiv (VNAV), která závisí hlavně na výkyvech na trhu;
  • ty, které nabízejí konstantní hodnotu čistých aktiv (CNAV), kde je cílem nabídnout nákup a odkup za pevnou cenu.

Fondy peněžního trhu mají pod správou zhruba 1 bilion € a investují zejména přebytečnou hotovost v krátkých časových lhůtách. Představují významný nástroj pro investory, protože nabízejí možnost diverzifikovat přebytečnou držbu hotovosti při zachování vysoké úrovně likvidity.

Coreper  schválil vyjednávací pozici k návrhu Komise v červnu 2016 (více v příspěvku „Nová pravidla pro fondy peněžního trhu schválila Rada“, Vnitřní trh v červnu 2016).

Klíčové a sporné body

Návrh nařízení stanoví pravidla pro fondy peněžního trhu, zejména složení jejich portfolií a metodu oceňování jejich aktiv, aby se zajistila stabilita jejich struktury a bylo zaručeno, že budou investovat do náležitě diverzifikovaných aktiv s nejvyšší úvěrovou kvalitou.

Dohoda, jíž bylo dosaženo, zahrnuje zejména stěžejní otázky týkající se nařízení o fondech peněžního trhu, jako jsou například požadavky na likviditu a diverzifikaci, aktiva, do nichž mohou tyto fondy investovat, včetně úlohy veřejného dluhu, a transparentnost. Dohoda dále stanoví, že Komise předloží zprávu o fungování tohoto nařízení, včetně ustanovení o přezkumu.

  • Z hlediska likvidity by fondy peněžního trhu měly ve svém portfoliu držet alespoň 10 % aktiv splatných do 1 dne a nejméně 20 % aktiv splatných do 1 týdne. To by jim mělo umožnit vyplatit investory, kteří chtějí zpět své peněžní prostředky v takto krátké lhůtě. Aby se předešlo situaci, kdy má 1 emitent příliš významnou váhu v čisté hodnotě aktiv fondu peněžního trhu, je expozice na jednoho emitenta omezena horní hranicí 5 % portfolia fondu peněžního trhu. U standardních fondů peněžního trhu může na jednoho emitenta připadat 10 % portfolia.

Zavádí rovněž společné normy za účelem zvýšení likvidity fondů peněžního trhu, aby se zajistilo, že budou schopny čelit náhlému přívalu požadavků na odkoupení v případě obtížných tržních podmínek.

  • Důležitým novým prvkem návrhu nařízení je zavedení trvalé kategorie „nízká kolísavost hodnoty čistého majetku“ (LVNAV) fondů peněžního trhu. Tyto LVNAV fondy peněžního trhu by postupně měly nahradit většinu stávajících CNAV fondů peněžního trhu, které by měly být převedeny do LVNAV fondů peněžního trhu do 24 měsíců od vstupu nařízení v platnost. LNAV fondům peněžního trhu by bylo povoleno (v omezené míře a za přísných podmínek) nabízet konstantní hodnotu čistých aktiv. 

Předpokládaný další vývoj

Přestože na politické úrovni bylo dosaženo celkové dohody, je třeba finalizovat řadu odborných otázek souvisejících s návrhem nařízení. Následně bude dohoda předložena Coreperu za účelem jejího potvrzení jménem Rady. Poté budou EP a Rada vyzvány, aby nařízení přijaly v prvním čtení.

Odkazy

 

EU by neměla obchodovat zboží, které by mohlo být použito pro nelidské zacházení

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení rady (es) č. 1236/2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání (KOM(2014)1)

  • Rada 14. 11. 2016 přijala revizi a zpřísnění pravidel pro obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání.

Pozadí

Mučení a jiné formy krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání jsou protiprávní a mezinárodní právo bez výjimky zakazují mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání. V červnu 2005 přijala Rada EU nařízení č. 1236/2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání. Nařízení vstoupilo v platnost v červenci 2006.

Komise poté zahájila proces přezkumu kompletního nařízení a to zejména v návaznosti na usnesení EP z června 2010. Během jara 2012 Komise vyzvala odborníky, aby se zapojili do přezkumu právního aktu a na základě toho se skupina odborníků sešla s Komisí od července 2012 do července 2013 celkem 6krát. V lednu 2014 Komise předložila návrh na změnu legislativy a po jednání v rámci Rady a EP bylo dosaženo dohody v rámci trialogu. V říjnu 2016 poslanci rozhodli o schválení revize EP a do předloženého návrhu vložil navíc následující opatření:

  • Marketing a zákaz propagace – nezákonný by měl být prodej a nákup reklamních služeb pro zakázané zboží, které nemá žádné další praktické využití než popravy nebo mučení (např. elektrická křesla, automatické injekční systémy apod.); zákaz by se měl vztahovat i na výstavy a veletrhy v rámci EU.
  • Zákaz tranzitu přes EU – převoz zakázaného zboží přes území EU by měl být rovněž zakázán. 
  • Rychlé akce – postup, který umožňuje Komisi přidávat nové položky na seznam nebezpečných, by měl být efektivnější.
  • Přezkum - Komise by měla přezkoumat provádění tohoto nařízení do srpna 2020 a posoudit, zda je nutné zahrnout aktivity občanů EU v zahraničí.
  • Koordinační skupina proti mučení – za účasti členů EP by měla sledovat uplatňování pravidel (více v příspěvku „Poslanci nechtějí obchodovat s mučicími nástroji“, Vnitřní trh v říjnu 2016).

Klíčové a sporné body

Předložený návrh se týká revize pravidel EU pro obchod s třetími zeměmi se zbožím, které by mohlo být použito pro účely výkonu trestu smrti nebo pro účely mučení a jiného krutého, ponižujícího či nelidského zacházení nebo trestání, a upravuje také poskytování zprostředkovatelských služeb a poskytování technické pomoci v souvislosti s takovým zbožím. Primárním cílem je zabránit tomu, aby vývoz z EU přispíval k porušování lidských práv ve třetích zemích.

Nové nařízení by mělo umožnit vývoz do zemí, které jsou stranami mezinárodních úmluv o trestu smrti, přičemž tento vývoz podléhá obecnému povolení. Je nutné, aby v těchto zemích byl zrušen trest smrti za všechny trestné činy, a zboží nesmí být zpětně vyvezeno do jiných zemí.

Schválený návrh nařízení zavádí také zákaz zprostředkování zařízení, které podléhá zákazu dovozu a vývozu, s cílem zahrnout přepravu zboží, které se nenachází v EU. Nařízení stavuje také zákaz poskytování technické pomoci, pokud si je poskytovatel vědom, že dotčené zařízení může být použito k mučení nebo trestu smrti.

V rámci dohody s EP nové znění nařízení:

  • předpokládá zavedení režimu předchozího povolování zprostředkovatelských služeb a technické pomoci v případě zboží uvedeného v přílohách III a IIIA;
  • usiluje o zákaz tranzitu zboží, které je uvedeno v příloze II, a zboží, které je uvedeno v příloze III nebo IIIA, pokud má hospodářský subjekt k dispozici informace o jeho použití v zemi určení;
  • podporuje zákaz reklam a propagace zboží, které lze využít např. k trestu smrti na výstavách a veletrzích;
  • plánuje zřízení koordinační skupiny, která by měla odborníkům z členských států a Komisi sloužit jako platforma pro výměnu informací o administrativních postupech.

Odkazy

 

Komise poprvé předložila soubor evropských pravidel pro platební neschopnost podniků

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on preventive restructuring frameworks, second chance and measures to increase the efficiency of restructuring, insolvency and discharge procedures and amending Directive 2012/30/EU (COM(2016)723)

  • Komise 22. 11. 2016 předložila v rámci návrhu směrnice soubor pravidel, který by měl pomoci podnikům v případě platební neschopnosti.

Pozadí

V roce 2014 byl proveden přezkum provádění doporučení o restrukturalizaci a druhé šanci, který ukázal, že navzdory reformám v oblasti insolvence se pravidla v některých zemích výrazně liší a jsou neúčinná. V některých členských státech nelze podnik restrukturalizovat dříve, než se dostane do platební neschopnosti. Pokud jde o druhou šanci, přetrvávají výrazné rozdíly v oblasti trvání lhůty pro prominutí dluhu.

Vymahatelnost rozsudků týkajících se platební neschopnosti je od roku 2015 řešena nařízením č. 848/2015 o insolvenčním řízení, které se zaměřuje na řešení sporů o příslušnosti a přeshraniční insolvenčních řízení. Neupravuje ovšem hmotněprávní insolvenční předpisy jednotlivých členských států.

Zjištěné rozdíly mezi úpravami v jednotlivých členských státech podporují dle Komise právní nejistotu, zvyšují výdaje firem a zejména zabraňují účinné restrukturalizaci společností v Unii.

V této souvislosti v rámci akčního plánu unie kapitálových trhů Komise oznámila, že vydá novou legislativu týkající se platební neschopnosti podniků, včetně včasné restrukturalizace a druhé šance. Primárním cílem celé iniciativy Komise bylo odstranění překážek volného toku kapitálu (více v příspěvku „Komise položila základy unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2015). Podpora podnikatelů byla zahrnuta také do strategie jednotného trhu představené v říjnu 2015. Zpráva pěti předsedů, která byla představena v červnu 2015, zařadila insolvenční právo mezi nejvýznamnějšími problémy, které brání integraci kapitálových trhů v eurozóně i mimo ni (více v příspěvku „Zpráva 5 předsedů navrhuje jak posílit HMU“, Institucionální záležitosti v červnu 2015). 

Klíčové a sporné body

Na výše uvedené plány a iniciativy přímo navazuje představený návrh. Představený návrh směrnice počítá se 3 zásadními prvky:

  • Společné zásady pro využívání rámce pro včasnou restrukturalizaci, který podnikům pomůže pokračovat v činnosti a zachovat pracovní místa.
  • Pravidla, která podnikatelům nabídnou druhou šanci, protože by měli být nejpozději do 3 let zcela osvobozeni od svých dluhů.
  • Zvýšení efektivity insolvenčního řízení, restrukturalizace a postupů pro prominutí dluhu. To by mělo omezit nepřiměřenou délku a náklady, které tyto postupy obnášejí v řadě členských států a jež způsobují, že věřitelé a investoři nemají právní jistotu. Nejasné postupy vedou k nízké míře výtěžnosti nezaplacených dluhů.

Navrhovaná pravidla počítají s několika zásadami:

  • Mále a střední podniky ve finančních obtížích by měly mít k dispozici nástroje pro včasné varování, které dokáží odhalit zhoršující se situaci.
  • Zjednodušení zdlouhavých, složitých a nákladných soudních řízení
  • Komise navrhla, aby dlužník mohl využít krátkodobou „dobu hájení“ trvající maximálně 4 měsíce od přijetí donucovacího opatření, aby se usnadnilo vyjednávání a úspěšná restrukturalizace.
  • Nesouhlasící menšina věřitelů a akcionářů by neměla mít možnost zablokovat plán na restrukturalizaci.

Komise předpokládá, že by mohl vyřešit problémy podniků, jež se dostaly platební neschopnosti kvůli bankovním úvěrům. Dle předpokladů Komise by měl být návrh přínosný pro širokou škálu aktérů – pro investory, spotřebitele, zaměstnance, ale hlavně podniky a podnikatele.

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude nyní předán a následně projednán v institucích EU.

Odkazy

 

Poslanci se zabývali zaměstnaneckým penzijním připojištěním

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (KOM(2014)167)

  • EP 24. 11. 2016 schválil poměrem 512:70:40 usnesení týkající se návrhu směrnice EP a Rady o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi.

Pozadí

V celé EU existuje asi 125 tis. zaměstnanecké penzijních fondů, které drží aktiva v hodnotě 2,5 bil. € pro zhruba 75 mil. Evropanů, což představuje as 20 % pracovní síly. Vzhledem k rozmanitosti zaměstnaneckého penzijního pojištění v rámci jednotlivých členských států zejména v oblasti financování není reálné stanovení jednotného celounijního přístupu.

Komise v březnu 2014 přijala balík opatření, který má podpořit nové a odlišné způsoby uvolnění dlouhodobého financování a podpořit návrat Evropy k udržitelnému hospodářskému růstu. Součástí tohoto balíku je i návrh směrnice o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP).

Balík kromě návrhu směrnice o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění zahrnuje také sdělení o dlouhodobém financování hospodářství a sdělení o skupinovém financování (crowdfunding). Komise při vypracování vycházela nejen z veřejné diskuze, ale i z podnětů pocházejících z diskuzí na mezinárodních fórech – např. G20 a OECD. Coreper na konci června 2016 schválil jménem Rady neformální dohodu s EP o zaměstnaneckém penzijním pojištění (více v příspěvku „Účastníci systému penzijního připojištění by měli mít větší ochranu“, Vnitřní trh v červnu 2016).

Klíčové a sporné body

V rámci návrhu směrnice lze identifikovat 4 specifické cíle: (1) odstranit zbývající obezřetnostní překážky bránící přeshraničnímu působení IZPP, zejména pak požadavkem, aby pravidla upravující investice a sdělování informací účastníkům a příjemcům stanovil domovský členský stát, jakož i objasněním postupů pro výkon přeshraničních činností a jasným vymezením oblasti působnosti domovského a hostitelského členského státu; (2) zajistit řádnou správu a řízení i řízení rizik; (3) poskytovat jasné a relevantní informace účastníkům a příjemcům a (4) zajistit, aby orgány dohledu měly k účinnému dohledu nad IZPP potřebné nástroje.

Obecným cílem návrhu je usnadnit rozvoj spoření v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění. Spolehlivější a účinněji spravované důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění by měly přispět k větší udržitelnosti důchodů tím, že posílí podíl doplňkových důchodových spoření na důchodovém příjmu. Dlouhodobějším cílem by mělo být nasměrování dlouhodobých úspor do investic podporujících růst.

Nová pravidla by měla poskytnout dodatečnou ochranu účastníkům penzijního systému a to pomocí lepší informovanosti pomocí prohlášení Pension Benefit. Tento dokument by měl poskytovat důležité a relevantní informace o systému. Podle nového návrhu musí IZPP informovat své příjemce před provedením snížení dávek. EP vzhledem k tomu, že cílem IZPP je zajištění finanční bezpečnosti ve stáří, navrhuje, aby důchodové dávky byly vypláceny zpravidla formou doživotních plateb, vyplácených dočasně nebo jednorázově, nebo jakékoli jejich kombinace. Dále se poslanci shodli na tom, že pokud IZPP, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, spravují penzijní fondy, které nemají právní subjektivitu a sestávají z penzijních plánů jednotlivých účastníků, jejichž aktiva jsou od aktiv příslušných IZPP oddělena, měly by mít členské státy možnost považovat jednotlivé penzijní fondy za jediný penzijní plán ve smyslu návrhu této směrnice. Na podporu rovnosti podmínek mezi domácími a přeshraničními IZPP by měly členské státy zohledňovat požadavky na financování jak domácích, tak přeshraničních IZPP.

Poslanci navrhli také změny týkající se přeshraničních převodů a stanovili, že členské státy by měly umožnit IZPP zapsaným nebo povoleným na jejich území převést veškeré závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti. Státy by měly zároveň zajistit, aby náklady na převod nenesli zbývající účastníci a příjemci z převádějící IZPP ani stávající účastníci a příjemci z přijímající IZPP. Převod by ovšem měl podléhat předchozímu schválení, a to většinou dotčených účastníků a většinou dotčených příjemců nebo případně většinou jejich zástupců (případně přispívajícího podniku). Podmínkou pro převod by mělo být udělení povolení příslušným orgánem domovského členského státu přijímající IZPP poté, co byl získán předchozí souhlas příslušného orgánu domovského členského státu převádějící IZPP. 

SDEU rozhodl v roce 2010, že ČR nemusí zaměstnanecké penzijní pojištění plně zavádět, ale přesto musí být implementováno do právního řádu.

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude v průběhu prosince 2016 projednáván Radou.

Odkazy

Další články v rubrice

Daně v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019