Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v listopadu 2019

Euroskop, 10.12.2019

Podzimní hospodářská prognóza 2019 zveřejněna, Nová Komise nastoupí o měsíc později, Rozpočet na rok 2020 přijat, Podpora eura v EU je vyšší

  • Všechny ekonomiky v EU by v nadcházejících 2 letech měly růst  

  • Nová Komise byla schválena

  • Instituce se shodly na rozpočtu na rok 2020

  • EU hodnotila podporu eura v EU

 

Krátce…

 
Podzimní hospodářská prognóza 2019 zveřejněna

  • Všechny ekonomiky v EU by v nadcházejících 2 letech měly navzdory zhoršujícím se podmínkám dál růst.

  • Růst má být závislý na odvětvích orientovaných na domácí trhy.

  • Úrovně veřejného dluhu by měly již 5. rokem klesat, kdežto schodky pravděpodobně mírně vzrostou.

Komise 7. 11. 2019 zveřejnila podzimní hospodářskou prognózu. Ekonomika EU již 7 let po sobě roste a očekává se, že růst bude pokračovat i v letech 2020 a 2021. Trhy práce jsou dle hodnocení stále silné a nezaměstnanost dál klesá. Vnější podmínky jsou však nyní mnohem méně příznivé a panuje vysoká nejistota. To má vliv zejména na výrobní odvětví, které se zároveň potýká se strukturálními změnami. V důsledku toho zřejmě evropskou ekonomiku čeká dlouhé období pomalejšího růstu a tlumené inflace. Podle současných prognóz se HDP eurozóny v roce 2019 zvýší o 1,1 % a v letech 2020 a 2021 pak o 1,2 %. Ve srovnání s hospodářskou prognózou z července 2019 (více v příspěvku „Komise vydala letní hospodářskou prognózu“, Institucionální záležitosti v červenci 2019)je prognóza růstu na rok 2019 o 0,1 p. b. nižší (očekávala se na úrovni 1,2 %) a na rok 2020 o 0,2 p. b. (původně 1,4 %). V EU jako celku by mělo HDP v letech 2019, 2020 i 2021 vzrůst o 1,4 %. Prognóza na rok 2020 byla ve srovnání s létem rovněž upravena směrem dolů (z 1,6 %). Přetrvávající obchodní napětí mezi USA a Čínou a vysoká míra politické nejistoty, zejména v obchodní oblasti, brzdí investice, výrobu a mezinárodní obchod. Vzhledem k tomu, že růst celosvětového HDP bude zřejmě dál slabý, bude růst v EU záviset na výkonu odvětví, která jsou orientovaná spíše na domácí trhy. Pro tyto sektory pak bude důležitý trh práce podporující růst mezd, příznivé podmínky financování a v některých členských státech také podpůrná fiskální opatření. Hospodářská expanze by sice měla ve všech členských státech pokračovat, je však pravděpodobné, že domácí faktory samy o sobě nebudou k silnému růstu stačit. Zaměstnanost zůstává rekordně vysoká a nezaměstnanost v EU je nejnižší od začátku století. Ačkoli se vytváření nových pracovních míst pravděpodobně zpomalí, míra nezaměstnanosti v eurozóně by měla nadále klesat, a to z letošních 7,6 % na 7,4 % v roce 2020 a na 7,3 % v roce 2021. Míra nezaměstnanosti v celé EU by letos měla klesnout na 6,3 % a v letech 2020 a 2021 by měla činit 6,2 %. Inflace v eurozóně letos zpomalila vzhledem k poklesu cen energií a k tomu, že podniky se z velké části rozhodly absorbovat náklady na vyšší mzdy v rámci svých marží a nepřenášet je na zákazníky. Inflační tlaky by v průběhu příštích 2 let měly zůstat mírné. Inflace v eurozóně (harmonizovaný index spotřebitelských cen) se v roce 2019 a v roce 2020 odhaduje na 1,2 % a v roce 2021 by měla stoupnout na 1,3 %. V EU jako celku se inflace v roce 2019 a v roce 2020 předpovídá ve výši 1,5 %, v roce 2021 pak 1,7 %. Veřejné finance v EU by měly i nadále těžit z velmi nízkých úrokových sazeb u nesplaceného dluhu. Navzdory nižšímu růstu HDP by měl celkový poměr veřejného dluhu k HDP v eurozóně již 5. rokem dál klesat, a to letos na 86,4 %, v roce 2020 na 85,1 % a v roce 2021 pak na 84,1 %. Totéž platí i pro celou EU, kde poměr veřejného dluhu k HDP podle předpovědi letos klesne na 80,6 %, v roce 2020 na 79,4 % a v roce 2021 na 78,4 %. Salda veřejných financí se naopak podle očekávání mírně zhorší v důsledku nižšího růstu a poněkud volnější diskreční fiskální politiky v některých členských státech. Souhrnný schodek eurozóny, který v roce 2018 dosáhl historického minima 0,5 % HDP, se má za předpokladu nezměněné politiky letos zvýšit na 0,8 %, v roce 2020 na 0,9 % a v roce 2021 pak na 1,0 %. Celková orientace fiskální politiky eurozóny, tj. celková změna strukturálního salda rozpočtu jejích 19 členských států, by však měla zůstat víceméně neutrální. Nárůst souhrnného schodku se očekává rovněž v EU jako celku, a to z 0,7 % HDP v roce 2018 na 0,9 % v letošním roce, 1,1 % v roce 2020 a 1,2 % v roce 2021. Existuje řada rizik, která by mohla vést k tomu, že růst bude nižší, než uvádí prognóza. Mohlo by jej oslabit další zvýšení nejistoty nebo nárůst obchodního a geopolitického napětí, stejně jako výraznější zpomalení čínské ekonomiky v důsledku slabšího účinku doposud přijatých politických opatření. Mezi evropská rizika se řadí neřízený brexit a možnost, že oslabení výrobního sektoru výrazněji ovlivní odvětví orientovaná na domácí trhy. Na druhou stranu zmírnění napětí v oblasti obchodu, silnější růst v Číně a uvolnění geopolitického napětí by mohlo růst podpořit. V rámci eurozóny by růstu napomohlo, kdyby se členské státy, které mají fiskální prostor, rozhodly pro expanzivnější fiskální politiku. Celkově však lze konstatovat, že výrazně převažují rizika, že výhled bude horší. Příští prognózou bude aktualizace výhledu HDP a inflace, kterou Komise vydá v rámci průběžné zimní hospodářské prognózy 2020.

 

Nová Komise nastoupí o měsíc později

  • Výsledky hlasování o nové Komisi: 461:157:89.

  • Zvolení komisaři se ujmou svých funkcí 1. 12. 2019 na období 5 let.

  • Ursula von der Leyenová bude první ženou v čele Komise a nově bude historicky nejvyšší podíl žen v kolegiu od vzniku instituce.

 EP 27. 11. 2019 vyjádřil souhlas se jmenováním Komise, jejíž program poslancům představila předsedkyně Ursula von der Leyenová. EP vyslovil důvěru novému kolegiu komisařů pod vedením Ursuly von der Leyen poměrem hlasů 461:157:89. Poslanci se s kandidáty na komisaře seznámili v průběhu veřejných slyšení před příslušnými parlamentními výbory. Veřejná slyšení kandidátů na komisaře proběhla před příslušnými parlamentními výbory EP od 30. 9. do 8. 11. 2019. Dne 14. 11. 2019 si poslanci vyslechli 3 nové kandidáty na komisaře, kteří nahradili předcházející neúspěšné kandidáty. Každému slyšení předcházelo potvrzení výborem EP pro právní záležitosti o absenci konfliktu zájmů daného kandidáta na komisaře, bez kterého by nebylo možné pokračovat. Kandidát následně absolvoval tříhodinové živě vysílané slyšení před parlamentními výbory, do jehož působnosti spadá dané portfolio. Původně měla Komise nastoupit do úřadu v listopadu 2019, ale kvůli 3 neschváleným kandidátům se termín prodloužil. Po slyšení nových kandidátů konference předsedů EP 21. 11. 2019 oficiálně potvrdila, že proces prověřování kandidátů byl dokončen a že je EP připraven na konečné hlasování o nové Komisi jako celku. Po souhlasu EP Evropská rada 28. 11. 2019 písemně jmenovala novou Komisi na období od 1. 12. 2019 do 31. 10. 2024. Komise se ujala úřadu 1. 12. 2019. Ursula von der Leyen před hlasováním v rozpravě poslancům představila program svého kolegia na období 2019─2024. S poslanci také diskutovala o závazcích, ke kterým se v průběhu slyšení přihlásili kandidáti na komisaře. Zvolená předsedkyně nové Komise přislíbila vyčlenění finančních prostředků a vypracování legislativních návrhů, které by z EU měly udělat celosvětového lídra v oblasti ochrany životního prostředí, podpory růstu, inkluze, inovace, digitalizace a ochrany demokracie, evropských hodnot, občanských práv a právního státu. V projevu také potvrdila jednu z více změn v portfoliích kandidátů na komisaře, které po jejich veřejných slyšeních prosadili poslanci. V novém týmu evropských komisařů je 12 žen, což je nárůst oproti předchozí Junckerově Komisi, která při svém nástupu do funkce v roce 2014 měla 9 žen. Většina komisařů a komisařek má za sebou ministerskou zkušenost ve svých národních vládách. Celkem 9 politiků z kolegia Ursuly von der Leyen byli dříve poslanci EP. Nejmladším novým komisařem je devětadvacetiletý Litevec Virginijus Sinkevičius, zatímco nejstarší je vysoký představitel EU pro zahraniční politiku, dříve také předseda EP, Španěl Josep Borrell, kterému je 72 let. VB svého kandidáta na post komisaře nenavrhla a zástupce v nové Komisi mít nebude.

Nová Komise:

  • Věra Jourová (ČR) – místopředsedkyně, hodnoty a transparentnost
  • Maroš Šefčovič (Slovensko) – místopředseda, interinstitucionální vztahy a prognostika
  • Margaritis Schinas (Řecko) – místopředseda, ochrana evropského způsobu života
  • Dubravka Šuicová (Chorvatsko) – místopředsedkyně, demokracie a demografie
  • Johannes Hahn (Rakousko) – rozpočet a správa
  • Didier Reynders (Belgie) – spravedlnost, právní stát
  • Marija Gabrielová (Bulharsko) – inovace a mládež
  • Stella Kyriakidesová (Kypr) – zdraví
  • Kadri Simsonová (Estonsko) – energetika
  • Jutta Urpilainenová (Finsko) – mezinárodní partnerství
  • Thierry Breton (Francie) – vnitřní trh
  • Olivér Várhelyi (Maďarsko) – sousedství a rozšíření
  • Phil Hogan (Irsko) – obchod
  • Paolo Gentiloni (Itálie) – hospodářství
  • Virginijus Sinkevičius (Litva) – životní prostředí a oceány
  • Nicolas Schmit (Lucembursko) – pracovní místa
  • Helena Dalliová (Malta) – rovnost
  • Janusz Wojciechowski (Polsko) – zemědělství
  • Elisa Ferreiraová (Portugalsko) – soudržnost a reformy
  • Adina Valeanová (Rumunsko) – doprava
  • Janez Lenarčič (Slovinsko) – řešení krizí
  • Ylva Johanssonová (Švédsko) – vnitřní věci

Výsledky hlasování o navržených Komisí od roku 1995

  • 22. 10. 2014, kolegium pod vedením Jeana-Clauda Junckera: 423:209; celkový počet poslanců: 751
  • 09. 02. 2010, druhé kolegium pod vedením José Manuela Barrosa: 488:137:72; celkový počet poslanců: 736
  • 18. 11. 2004, první kolegium pod vedením José Manuela Barrosa: 478:84:98; celkový počet poslanců: 732
  • 15. 09. 1999, kolegium pod vedením Romana Prodiho: 510:51:28; celkový počet poslanců: 626
  • 18. 01. 1995, kolegium pod vedením Jacqua Santera: 417:104:59; celkový počet poslanců: 626

 

Rozpočet na rok 2020 přijat

  • Došlo k navýšení prostředků na opatření v oblasti klimatu o více než 500 mil. €.

  • Navýšeny byly prostředky na program Erasmus+ a na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí.

  • Jedná se o poslední roční rozpočet současného víceletého finančního rámce 2014─2020.

EP 27. 11. 2019 schválil rozpočet EU na rok 2020, který má poskytnout více financí na klimatická opatření, podporu výzkumu, infrastruktury a mladých lidí. Poslanci schválili konečnou verzi rozpočtu EU na rok 2020 poměrem hlasů 543:136:23. Předtím Rada 25. 11. 2019 schválila dohodu dosaženou s EP. EP a Rada měly od 18. 11., kdy došlo k dosažení dohody o rozpočtu EU na rok 2020, 14 dní na schválení vyjednaného textu (více v příspěvku „Komise předložila návrh rozpočtu na rok 2020“, Institucionální záležitosti v červnu 2019, v příspěvku „Důraz na růst, inovace, bezpečnost a migraci v rozpočtu na rok 2020“, Institucionální záležitosti v září 2019 a v příspěvku „Rada odmítá přijmout změny EP v rozpočtu na rok 2020“, Institucionální záležitosti v říjnu 2019). Rozpočet po plenárním zasedání podepsal předseda EP David Sassoli. Dojednaný rozpočet počítá s celkovými závazky na úrovni 168,7 mld. €, což představuje v porovnání s rokem 2019 nárůst o 1,5 %. Jde o sumu, ke které se EU zaváže na příští rok, nicméně realizace samotných investic může probíhat i v dalších letech, přičemž financování mnohých projektů a programů je víceleté. Rozpočet počítá s prostředky na platby ve výši 153.6 mld. €, což je v porovnání s rokem 2019 o 3,4 % více. Jde o platby, které budou realizovány pouze v roce 2020. Týkají se projektů a programů, které začaly dříve a jejich financování bude probíhat i příští rok, stejně jako u těch, které se spustí a budou financovány až příští rok. Poslanci v rámci jednání s vyjednavači Rady navýšili v porovnání s návrhem Komise prostředky na parlamentní priority o 850 mil. €. Více než 500 mil. € z této sumy půjde na opatření v oblasti klimatu. EU vynaloží v roce 2020 na podporu výzkumu o 302 mil. € více prostředků, než navrhovala Komise. Investice do síťové infrastruktury v rámci CEF budou v porovnání s návrhem Komise navýšeny o 133 mil. €. Program Erasmus+ si v porovnání s návrhem exekutivy má získat o 50 mil. € více prostředků a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) o 28,3 mil. €. Poslanci a ministři se však shodli, že v případě potřeby navýší prostředky pro YEI o dalších 50 mil. €.

Okruhy

Rozpočet EU na rok 2020 (v mil. €)

Závazky

Platby

1. Inteligentní růst podporující začlenění

83 931

72 354

– 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

25 285

22 308

– 1b. Hospodářská, sociální a územní soudržnost

58 646

50 046

2. Udržitelný růst: přírodní zdroje

59 907

57 905

3. Bezpečnost a občanství

3 729

3 685

4. Globální Evropa

10 262

8 929

5. Správa

10 272

10 275

Zvláštní nástroje

588

419

CELKEM

168 688

153 566

% HND EU28

0,99 %

0,90 %

 

Podpora eura v EU je vyšší

  • 3/4 občanů EU si myslí, že jednotná měna je pro EU dobrá.

  • 4/5 respondentů souhlasí s tím, že euro zjednodušilo přeshraniční podnikání.

  • 65 % dotázaných souhlasí se zrušením jedno- a dvoucentových euromincí.

Komise 29. 11. 2019 zveřejnila výsledky nejnovějšího průzkum Eurobarometr, podle kterého si více než 3/4 občanů EU myslí, že jednotná měna je pro EU dobrá. Tento podíl je nejvyšší od roku 2002, kdy se s průzkumy začalo. Průzkumu, který proběhl formou telefonického dotazování mezi 14. a 19. 10. 2019, se zúčastnilo přibližně 17,5 tis. respondentů v 19 zemích eurozóny. Podle výsledků průzkumu o otázkách eurozóny se 76 % respondentů domnívá, že jednotná měna je pro EU dobrá. Tento podíl je nejvyšší od zavedení euromincí a eurobankovek v roce 2002. Oproti rekordní úrovni z roku 2018 se ještě o 2 p. b. zvýšil. Kromě toho si 65 % občanů v eurozóně myslí, že euro je prospěšné i pro jejich zemi; také tento výsledek je nejvyšší v historii. Společnou měnu podporuje většina občanů ve všech 19 členských státech eurozóny. Euro oslavilo v roce 2019 20 let existence. 4/5 respondentů souhlasí s tím, že euro zjednodušilo přeshraniční podnikání, srovnávání cen a nakupování v zahraničí, a to i po internetu. Většina obyvatel eurozóny si také myslí, že euro usnadnilo a zlevnilo cestování. V roce 2019 euro slouží jako měna 340 mil. Evropanů v 19 členských státech. Kromě toho jsou s eurem určitým způsobem spojeny měny dalších přibližně 60 zemí na celém světě. Co se týče koordinace hospodářských politik, včetně těch rozpočtových, podle názoru 69 % občanů EU potřebuje eurozóna větší koordinaci, zatímco menší míru spolupráce by si přálo jen 7 % z nich. Občané také nadále výrazně podporují hospodářské reformy, které mají zlepšit výkonnost národních hospodářství (80 %). Výsledky za jednotlivé země ukazují, že tyto myšlenky mají podporu jasné většiny obyvatel ve všech zemích eurozóny. Dále 65 % dotázaných uvedlo, že souhlasí se zrušením jedno- a dvoucentových euromincí, přičemž by se ceny nákupů v obchodech a supermarketech povinně zaokrouhlovaly na nejbližších 5 centů. Tuto myšlenku podporuje absolutní většina v 16 z 19 zemí eurozóny. Občané odpovídali na řadu otázek, které se týkaly různých témat od názoru na euro a související praktické záležitosti až po hodnocení hospodářské situace, politik a reforem v jejich zemi a v eurozóně. Kromě toho se zjišťovaly jejich názory a očekávání ohledně příjmů domácností a inflace.

 

Podzimní hospodářská prognóza 2019 zveřejněna

  • Všechny ekonomiky v EU by v nadcházejících 2 letech měly navzdory zhoršujícím se podmínkám dál růst.

  • Růst má být závislý na odvětvích orientovaných na domácí trhy.

  • Úrovně veřejného dluhu by měly již 5. rokem klesat, kdežto schodky pravděpodobně mírně vzrostou.

Komise 7. 11. 2019 zveřejnila podzimní hospodářskou prognózu. Ekonomika EU již 7 let po sobě roste a očekává se, že růst bude pokračovat i v letech 2020 a 2021. Trhy práce jsou dle hodnocení stále silné a nezaměstnanost dál klesá. Vnější podmínky jsou však nyní mnohem méně příznivé a panuje vysoká nejistota. To má vliv zejména na výrobní odvětví, které se zároveň potýká se strukturálními změnami. V důsledku toho zřejmě evropskou ekonomiku čeká dlouhé období pomalejšího růstu a tlumené inflace. Podle současných prognóz se HDP eurozóny v roce 2019 zvýší o 1,1 % a v letech 2020 a 2021 pak o 1,2 %. Ve srovnání s hospodářskou prognózou z července 2019 (více v příspěvku „Komise vydala letní hospodářskou prognózu“, Institucionální záležitosti v červenci 2019)je prognóza růstu na rok 2019 o 0,1 p. b. nižší (očekávala se na úrovni 1,2 %) a na rok 2020 o 0,2 p. b. (původně 1,4 %). V EU jako celku by mělo HDP v letech 2019, 2020 i 2021 vzrůst o 1,4 %. Prognóza na rok 2020 byla ve srovnání s létem rovněž upravena směrem dolů (z 1,6 %). Přetrvávající obchodní napětí mezi USA a Čínou a vysoká míra politické nejistoty, zejména v obchodní oblasti, brzdí investice, výrobu a mezinárodní obchod. Vzhledem k tomu, že růst celosvětového HDP bude zřejmě dál slabý, bude růst v EU záviset na výkonu odvětví, která jsou orientovaná spíše na domácí trhy. Pro tyto sektory pak bude důležitý trh práce podporující růst mezd, příznivé podmínky financování a v některých členských státech také podpůrná fiskální opatření. Hospodářská expanze by sice měla ve všech členských státech pokračovat, je však pravděpodobné, že domácí faktory samy o sobě nebudou k silnému růstu stačit. Zaměstnanost zůstává rekordně vysoká a nezaměstnanost v EU je nejnižší od začátku století. Ačkoli se vytváření nových pracovních míst pravděpodobně zpomalí, míra nezaměstnanosti v eurozóně by měla nadále klesat, a to z letošních 7,6 % na 7,4 % v roce 2020 a na 7,3 % v roce 2021. Míra nezaměstnanosti v celé EU by letos měla klesnout na 6,3 % a v letech 2020 a 2021 by měla činit 6,2 %. Inflace v eurozóně letos zpomalila vzhledem k poklesu cen energií a k tomu, že podniky se z velké části rozhodly absorbovat náklady na vyšší mzdy v rámci svých marží a nepřenášet je na zákazníky. Inflační tlaky by v průběhu příštích 2 let měly zůstat mírné. Inflace v eurozóně (harmonizovaný index spotřebitelských cen) se v roce 2019 a v roce 2020 odhaduje na 1,2 % a v roce 2021 by měla stoupnout na 1,3 %. V EU jako celku se inflace v roce 2019 a v roce 2020 předpovídá ve výši 1,5 %, v roce 2021 pak 1,7 %. Veřejné finance v EU by měly i nadále těžit z velmi nízkých úrokových sazeb u nesplaceného dluhu. Navzdory nižšímu růstu HDP by měl celkový poměr veřejného dluhu k HDP v eurozóně již 5. rokem dál klesat, a to letos na 86,4 %, v roce 2020 na 85,1 % a v roce 2021 pak na 84,1 %. Totéž platí i pro celou EU, kde poměr veřejného dluhu k HDP podle předpovědi letos klesne na 80,6 %, v roce 2020 na 79,4 % a v roce 2021 na 78,4 %. Salda veřejných financí se naopak podle očekávání mírně zhorší v důsledku nižšího růstu a poněkud volnější diskreční fiskální politiky v některých členských státech. Souhrnný schodek eurozóny, který v roce 2018 dosáhl historického minima 0,5 % HDP, se má za předpokladu nezměněné politiky letos zvýšit na 0,8 %, v roce 2020 na 0,9 % a v roce 2021 pak na 1,0 %. Celková orientace fiskální politiky eurozóny, tj. celková změna strukturálního salda rozpočtu jejích 19 členských států, by však měla zůstat víceméně neutrální. Nárůst souhrnného schodku se očekává rovněž v EU jako celku, a to z 0,7 % HDP v roce 2018 na 0,9 % v letošním roce, 1,1 % v roce 2020 a 1,2 % v roce 2021. Existuje řada rizik, která by mohla vést k tomu, že růst bude nižší, než uvádí prognóza. Mohlo by jej oslabit další zvýšení nejistoty nebo nárůst obchodního a geopolitického napětí, stejně jako výraznější zpomalení čínské ekonomiky v důsledku slabšího účinku doposud přijatých politických opatření. Mezi evropská rizika se řadí neřízený brexit a možnost, že oslabení výrobního sektoru výrazněji ovlivní odvětví orientovaná na domácí trhy. Na druhou stranu zmírnění napětí v oblasti obchodu, silnější růst v Číně a uvolnění geopolitického napětí by mohlo růst podpořit. V rámci eurozóny by růstu napomohlo, kdyby se členské státy, které mají fiskální prostor, rozhodly pro expanzivnější fiskální politiku. Celkově však lze konstatovat, že výrazně převažují rizika, že výhled bude horší. Příští prognózou bude aktualizace výhledu HDP a inflace, kterou Komise vydá v rámci průběžné zimní hospodářské prognózy 2020.

 

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020

Spotřebitelé v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020