Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v květnu 2020

Euroskop, 10.06.2020

Komise zahájila platformu Fit pro budoucnost, Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy, Jarní hospodářská prognóza 2020 předpovídá hlubokou a nerovnoměrnou recesi, EP udělil rozpočtové absolutorium Komisi a většině dalších institucí a orgánů EU, EP žádá balík obnovy v hodnotě 2 bil. €, Komise dala zelenou 2 občanským iniciativám, Komise vydala doporučení pro koordinovanou reakci na koronavirovou pandemii

  • Skupina odborníků má Komisi pomoci při zjednodušování stávajících právních předpisů 

  • Komise představila nový návrh dlouhodobého rozpočtu, který počítá s půjčkami

  • Komise předložila jarní balík v rámci evropského semestru

  • Poslanci projednali rozpočet a udělili rozpočtové absolutorium Komisi

  • Poslanci podporují balík obnovy v hodnotě 2 bil. €

  • 2 nové občanské iniciativy mohou zahájit sběr podpisů

  • Komise vydala doporučení pro členské státy zasažené koronavirem

 

Komise zahájila platformu Fit pro budoucnost 

  • V důsledku vypuknutí pandemie COVID-19 je zjednodušení pravidel a snížení administrativní zátěže obzvláště potřebné.

  • Platforma Fit pro budoucnost je skupina odborníků na vysoké úrovni, která má pomoci Komisi v jejím úsilí o zjednodušení právních předpisů EU a snížení souvisejících zbytečných nákladů.

  • Toto úsilí je součástí programu Regulační vhodnost a výkon (REFIT).

  • F4F prozkoumá, zda stávající pravidla mohou účinně dosáhnout svých cílů.

Commission Decision of 11. 5. 2020 establishing the Fit for Future Platform (C(2020)2977)

  • Komise 11. 5. 2020 zahájila činnost platformy Fit pro budoucnost (Fit for Future Platform, F4F) – skupiny odborníků na vysoké úrovni, která má pomoci Komisi při zjednodušování stávajících právních předpisů EU a při snižování administrativní zátěže pro občany a podniky. Vzhledem k potřebě řešit nové problémy, např. digitalizaci, má tato platforma pomoci zajistit, aby právní předpisy EU obstály i v budoucnu.

Pozadí

Komise se v rámci svého Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) zavázala zjednodušit právní předpisy EU a snížit náklady, které nejsou nezbytné. Je důležité zajistit, aby právní předpisy EU a jejich cíle byly i nadále relevantní s ohledem na nové trendy a výzvy, jako je např. digitalizace. Právní předpisy EU by měly být pro občany a podniky, zejména ty malé a střední, maximálním přínosem.

Platforma Fit pro budoucnost má vystřídat platformu REFIT a má vycházet z jejích zkušeností. Platforma REFIT podporovala v letech 2015–2019 proces zjednodušování právních předpisů EU a snižování zbytečné regulační zátěže. Platforma předkládala Komisi doporučení a vycházela při tom z návrhů občanů a zainteresovaných stran.

Klíčové a sporné body

Platforma Fit pro budoucnost sdružuje celostátní, regionální a místní zástupce členských států, Výbor regionů, Evropský hospodářský a sociální výbor a skupiny zúčastněných stran s praktickými zkušenostmi v různých oblastech politiky.

Komise rovněž zveřejnila výzvu k podávání přihlášek za účelem výběru odborníků do skupiny zúčastněných stran této platformy. Její členové vybraní na základě této výzvy by měli mít odborné znalosti z oblasti implementace práva EU a měli by být schopni zastupovat zájmy, které v dané oblasti sdílejí různé organizace zúčastněných stran. Budou zastupovat podniky, zejména malé a střední, sociální partnery a organizace občanské společnosti, které mají přímé zkušenosti s uplatňováním právních předpisů EU. Přihlášky lze podávat do 19. 6. 2020.

Předpokládaný další vývoj

Platforma Fit pro budoucnost vystřídá platformu REFIT a má vycházet z jejích zkušeností. Jakmile začne fungovat, bude moci k její činnosti zaměřené na zjednodušení a snížení zátěže přispívat širší veřejnost a zúčastněné strany. Občané a zúčastněné strany se navíc mohou podělit o své názory na stávající právní předpisy i na návrhy nových politik EU také prostřednictvím portálu Podělte se o svůj názor.

Odkazy

 

Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy

  • Společný rozpočet je ústředním bodem plánu na podporu oživení EU.

  • Oživení bude vyžadovat silné politické směřování.

  • Upravený pracovní program ukazuje, že kroky EU se zaměří na překonání krize, nastartování ekonomiky a směřování EU k odolnému, udržitelnému a spravedlivému oživení. 

  • Nástroj Next Generation EU s prostředky ve výši 750 mld. € a rovněž cílené posílení dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 mají poskytnout rozpočtu EU celkovou finanční kapacitu ve výši 1,85 bil. €.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému Hospodářskému a Sociálnímu výboru a Výboru regionů - Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživen (KOM(2020)442)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému Hospodářskému a Sociálnímu výboru a Výboru regionů - Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci (KOM(2020)456)

Pozadí

Pandemie koronaviru citelně zasáhla EU i celý svět. EU potřebuje hospodářské oživení a využila toho, že nezvládla přijmout VFR, který předložila v květnu 2018 (více v příspěvku „EU plánuje dlouhodobý rozpočet do roku 2027“, Institucionální záležitosti v květnu 2018 a v příspěvku „EU stále nemá dlouhodobý rozpočet na roky 2021-2027“, Institucionální záležitosti v únoru 2020).

Společné prohlášení členů Evropské rady přijaté březnu 2020 vyzvalo Komisi, aby vypracovala koordinovanou strategii pro ukončování mimořádných opatření, komplexní plán na podporu oživení a navrhla bezprecedentní investice, aby umožnila normální fungování společnosti a hospodářství a dosáhla udržitelného růstu, který by měl zahrnovat ekologickou a digitální transformaci. Na základě tohoto mandátu předložili předsedové Komise a Rady 15. 4. 2020 jako první krok společný evropský plán rušení opatření proti šíření COVID-19 (více v příspěvku „Nový evropský plán stanovuje postup ke společnému rušení opatření k zamezení šíření nákazy“, Veřejné zdraví v dubnu 2020). Balík, který byl předložen na základě přepracovaného návrhu VFR a aktualizovaného pracovního programu Komise na rok 2020, se zabývá druhou částí mandátu, konkrétně potřebou komplexního plánu na podporu oživení.

EU jako jeden celek zareagovala, aby zmírnila dopad krize způsobené koronavirem. V rozpočtu EU využívá dostupné finanční prostředky na podporu zdravotnictví, pracovníků a podniků a k mobilizaci finančních prostředků z trhu na pomoc při záchraně pracovních míst. Od propuknutí pandemie přijala EU a její členské státy bezprecedentní opatření na ochranu životů a zdrojů obživy. EU jednotlivé státy v jejich úsilí řešit krizi v oblasti zdraví a zmírnit tvrdý dopad na hospodářství podpořila. Na boj s virem EU využila flexibility rozpočtových pravidel a pravidel státní podpory a navrhla např. vytvoření SURE, nového nástroje, který má lidem pomoci udržet si práci.

Ačkoliv je virus ve všech členských státech stejný, dopad na jednotlivé státy a potenciál k jejich oživení se podle Komise liší. Země a regiony s ekonomikami závislými na klientských službách, vývozu nebo vysokém počtu malých podniků budou zasaženy mnohem silněji než ostatní. A i když každý členský stát poskytl svým pracovníkům a podnikům co největší podporu, všechny z nich ji nedokáží poskytnout ve stejné míře. Hrozí tak, že proces oživení nebude vyvážený a že se při něm vytvoří nerovné podmínky a prohloubí rozdíly. To ukazuje na potřebu evropské reakce a na její hodnotu.

Klíčové a sporné body

Rozpočet EU má doplňovat vnitrostátní úsilí a má zajistit socioekonomické oživení, ozdravení a revitalizaci jednotného trhu, zaručit rovné podmínky a podpořit naléhavé investice, zejména do ekologické a digitální transformace, která má dle Komise význam pro budoucí prosperitu a odolnost EU.

  • Přepracovaný návrh VFR, posílený nástrojem Next Generation EU, má být motorem oživení v EU. Nástroj Next Generation EU s prostředky ve výši 750 mld. € a rovněž cílené posílení dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 mají poskytnout rozpočtu EU celkovou finanční kapacitu ve výši 1,85 bilionu €.

 Nástroj SURE / podpora v krizi způsobené pandemií v rámci ESM / Záruční fond EIB pro pracovníky a podniky

540 mld. €

Next Generation EU

dočasné navýšení 750 mld. €

Víceletý finanční rámec

1 100 mld. €

V pozdější fázi finančního období 2021–2027 Komise navrhne rozšíření navržených vlastních zdrojů o nové. Tímto krokem se má unadnit splácení získaného tržního financování a přispět ke snížení tlaku na státní rozpočty. Nové zdroje mají být spjaty s prioritami EU (změna klimatu, oběhové hospodářství a spravedlivé zdanění). Tyto nové vlastní zdroje by mohly zahrnovat: rozšíření vlastních zdrojů založených na systému pro obchodování s emisními povolenkami na námořní a letecké odvětví – to by přineslo 10 mld. € ročně; mechanismus kompenzačních opatření mezi státy v souvislosti s uhlíkem – ten by přinesl 5–14 mld. € ročně; vlastní zdroj založený na podnikání firem, které mají obrovský prospěch z jednotného trhu EU – ten by v závislosti na nastavení mohl přinést přibližně 10 mld. € ročně; digitální daň placenou společnostmi s celosvětovým ročním obratem nad 750 mil. € – s přínosem až 1,3 mld. € ročně.

Komise navrhuje také pozměnit stávající VFR na období 2014–2020 tak, aby již v roce 2020 byly k dispozici dodatečné finanční prostředky ve výši 11,5 mld. €.

  • Nástroj Next Generation EU má získat prostředky dočasným zvýšením stropu vlastních zdrojů EU na 2 % HND EU, což Komisi má pomoci k zapůjčení prostředků ve výši 750 mld. € na finančních trzích. Tyto dodatečné finanční prostředky mají být poskytovány prostřednictvím programů EU a spláceny po dlouhou dobu v rámci budoucích rozpočtů EU.

Prostředky na financování navržených opatření k oživení ekonomiky na období 2021–2024 chce Komise získat tak, že si jménem EU plánuje vypůjčit na finančních trzích až 750 mld. €. K tomu by Komise měla využít tzv. manévrovací prostor – což je rozdíl mezi stropem vlastních zdrojů v dlouhodobém rozpočtu (tedy maximální výší prostředků, které si EU může od členských států vyžádat ke krytí svých finančních závazků) a stropem skutečných výdajů (tedy stropem pro platby ve VFR). Komise proto navrhuje změnit rozhodnutí o vlastních zdrojích – tedy předpis, který stanoví podmínky financování rozpočtu EU, aby si mohla půjčovat na trzích a umožnila výjimečné a dočasné zvýšení stropu vlastních zdrojů o 0,6 p. b. Toto zvýšení se má uskutečnit nad rámec trvalého stropu vlastních zdrojů – 1,4 % HND EU, který je navržen z důvodu ekonomických nejistot a brexitu.

Uvedené navýšení o 0,6 p. b. má být časově omezené a má být použito pouze v souvislosti se zotavením z koronavirové pandemie. Bude ukončeno, jakmile budou všechny prostředky splaceny a přestanou existovat všechny závazky. Díky ručení z manévrovacího prostoru unijního rozpočtu má mít EU možnost vydávat dluhové nástroje za podmínek, které jsou ve srovnání s mnoha jednotlivými členskými státy výhodné. Získané prostředky mají být splaceny z budoucích rozpočtů EU po roce 2027 a nejpozději do roku 2058. Půjčky splatí členské státy, které si je vzaly.

Finanční prostředky z nástroje Next Generation EU mají být investovány do 3 pilířů:

  • Podpora členských států v oblasti investic a reforem:

Nová podpora oživení a odolnosti s prostředky ve výši 560 mld. € má nabídnout finanční podporu na investice a reformy, a to i pokud jde o ekologickou a digitální transformaci a posílení odolnosti ekonomik jednotlivých států, a propojí je s prioritami EU. Má být součástí evropského semestru a má být vybavena grantovým nástrojem v hodnotě až 310 mld. €. Měla by být schopna poskytnout úvěry v objemu až 250 mld. €. Podpora má být k dispozici všem členským státům, ale má se primárně soustředit na ty, které jsou nejvíce postiženy. Dále se plánuje navýšení prostředků stávajících programů politiky soudržnosti od současnosti do roku 2022 o 55 mld. € v rámci nové iniciativy REACT-EU, které mají být přiděleny na základě závažnosti socioekonomických dopadů krize, včetně míry nezaměstnanosti mladých lidí a relativní prosperity členských států. Návrh na posílení Fondu pro spravedlivou transformaci o 40 mld. € má pomoci členským státům rychleji přejít na klimaticky neutrální ekonomiku. Navýšení prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova o 15 mld. € má podpořit venkovské oblasti při provádění nezbytných strukturálních změn v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a dosáhnout ambiciózních cílů v souladu s novou strategií v oblasti biologické rozmanitosti a strategií od zemědělce ke spotřebiteli.

  • Nastartování ekonomiky EU prostřednictvím pobídek pro soukromé investice:

Nový nástroj pro podporu solventnosti má mobilizovat soukromé zdroje na naléhavou podporu evropských společností ze všech hospodářských odvětví. Měl by být být zprovozněn od roku 2020 a má mít rozpočet ve výši 31 mld. € s cílem uvolnit 300 mld. € na podporu solventnosti podniků ze všech hospodářských odvětví. Mělo by dojít je zvýšení kapacity investičního programu EU InvestEU na úroveň 15,3 mld. € za účelem mobilizace soukromých investic do projektů v celé EU. Díky příspěvku ve výši až 15 mld. € z nástroje Next Generation EU má nová pomoc pro strategické investice, která byla vytvořena v rámci fondu InvestEU, generovat investice až do výše 150 mld. € k posílení odolnosti strategických odvětví, zejména těch, která jsou spojena s ekologickou a digitální transformací, a klíčových hodnotových řetězců na vnitřním trhu.

  • Ponaučení z krize:

Měl by být zřízen nový program v oblasti zdravotnictví EU pro zdraví s rozpočtem 9,4 mld. € na posílení zdravotní bezpečnosti a přípravy na budoucí zdravotní krize. Mechanismus civilní ochrany Unie – rescEU má být rozšířen a posílen o 2 mld. € s cílem vybavit EU k tomu, aby se mohla připravit na budoucí krize a reagovat na ně. Program Horizont Evropa má být posílen o 94,4 mld. € s cílem financovat životně důležitý výzkum v oblasti zdraví, odolnosti a ekologické a digitální transformace. Cílem je podpora globálních partnerů EU prostřednictvím dalších 16,5 mld. € na vnější činnost, včetně humanitární pomoci. Další programy EU mají být navýšeny, aby byl budoucí VFR v plném souladu s potřebami oživení a strategickými prioritami. Posíleny mají být i další nástroje s cílem zlepšit flexibilitu rozpočtu EU a jeho schopnost reagovat.

Veškeré prostředky získané prostřednictvím nástroje Next Generation EU mají být přidělovány pomocí programů EU v rámci přepracovaného VFR.

Zelená dohoda pro Evropu jako strategie oživení EU: Rozsáhlá vlna renovací budov a infrastruktury a rozvinutější oběhové hospodářství může přinést pracovní příležitosti na místní úrovni. Podpořeno má být zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zejména větrné a solární energie, a nastartování čistého hospodářství založeného na využívání vodíku. Podpořena má být čistší doprava a logistika, včetně instalace 1 mil. dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, a rozvoj cestování po železnici a čisté mobility v našich městech a regionech. Komise plánuje posílení Fondu pro spravedlivou transformaci na podporu rekvalifikace a pomoc podnikům při vytváření nových ekonomických příležitostí.

Posílení jednotného trhu a jeho přizpůsobení digitálnímu věku: Komise plánuje investice do většího a lepšího propojení, zejména rychlého zavádění sítí 5G. Podpořena má být silnější průmyslová a technologická přítomnost ve strategických odvětvích, včetně umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, superpočítačů a cloudu. Podpořena by měla být také větší kybernetická odolnost.

Spravedlivé a inkluzivní oživení pro všechny: Krátkodobý evropský systém zajištění v nezaměstnanosti (SURE) má poskytnout 100 mld. € na podporu pracovníků a podniků. Agenda dovedností pro Evropu a akční plán digitálního vzdělávání má zajistit digitální dovednosti pro všechny občany EU. Spravedlivá minimální mzda a závazná opatření týkající se transparentnosti odměňování mají pomoci pracovníkům, zejména ženám. Komise plánuje zintenzivňovat boj proti daňovým únikům, což má pomoci členským státům generovat příjmy.

Takzvané rabaty – neboli úpravy příspěvků členských států do rozpočtu EU – byly původně zavedeny ve prospěch VB. V průběhu let vznikl složitý systém úprav a rabatů pro řadu dalších členských států. V květnu 2018 Komise navrhla, aby byly veškeré úpravy na straně příjmů odstraněny. V současné situaci a vzhledem k hospodářskému dopadu koronavirové pandemie by rušení rabatů vedlo dle Komise k neúměrnému zvýšení příspěvků některých členských států. Aby k tomu nedošlo, mohly by být stávající rabaty rušeny postupně, v průběhu mnohem delšího období, než s jakým Komise počítala ve svém návrhu z roku 2018.

Návrh Komise z května 2018 týkající se právního státu a spočívající v novém mechanismu na ochranu rozpočtu EU před finančními riziky spojenými s všeobecnými nedostatky v oblasti právního státu v členských státech plně platí. Cílem mechanismu je zajistit řádné finanční řízení rozpočtu EU a ochranu peněz daňových poplatníků. Navrhovaná pravidla by EU umožnila pozastavit, omezit nebo zakázat přístup k finančním prostředkům EU způsobem přiměřeným povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků v dodržování zásad právního státu (více v příspěvku „EU plánuje dlouhodobý rozpočet do roku 2027“, Institucionální záležitosti v květnu 2018).

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzvala Evropskou radu, EP a Radu, aby předložené návrhy urychleně posoudily, aby bylo možné nejpozději v červenci 2020 dosáhnout politické dohody na úrovni Evropské rady. Rychlé rozhodnutí o návrhu na změnu stávajícího rámce má umožnit, aby byly ihned k dispozici dodatečné finanční prostředky pro iniciativu REACT-EU, nástroj na podporu solventnosti a Evropský fond pro udržitelný rozvoj. Následně má Komise úzce spolupracovat s EP a Radou na dokončení dohody o budoucím VFR a doprovodných odvětvových programech. Pokud se to podaří do začátku podzimu 2020, mohl by nový VFR začít fungovat od ledna 2021. Změna rozhodnutí o vlastních zdrojích vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států a schválení v souladu s jejich ústavními požadavky. 

Odkazy

 

Krátce…

 

Jarní hospodářská prognóza 2020 předpovídá hlubokou a nerovnoměrnou recesi

  • Pandemie COVID-19 hluboce otřásla celosvětovou i evropskou ekonomikou a bude mít velmi závažné socioekonomické následky.

  • Komise zveřejňuje každoročně 2 souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní).

Komise 6. 5. 2020 zveřejnila jarní hospodářskou prognózu. Podle dat ekonomika eurozóny v roce 2020 zpomalí o rekordních 7,75 % a v roce 2021 pak poroste o 6,25 %. Hospodářství celé EU by se pak mělo v letošním roce propadnout o 7,5 % a v roce 2021 naopak přibližně o 6 % růst. Odhady letošního růstu pro EU a eurozónu byly ve srovnání s podzimní hospodářskou prognózou 2019 revidovány a sníženy o 9 p. b. Dopad na ekonomiku EU je symetrický v tom ohledu, že pandemie zasáhla všechny členské státy, nicméně jak rozsah zpomalení v roce 2020 (od - 4,25 % v Polsku do - 9,75 % v Řecku), tak míra oživení v roce 2021 se budou stát od státu značně lišit. Ekonomické oživení jednotlivých členských států nebude záviset pouze na vývoji pandemie v dané zemi, ale také na struktuře jejich hospodářství a schopnosti reagovat přijetím stabilizačních opatření. S ohledem na vzájemnou provázanost ekonomik zemí EU bude mít na dynamiku oživení v každém členském státě vliv také míra oživení v ostatních členských státech. Prognóza se podrobněji věnuje několika oblastem: (1) Zpomalení růstu – Pandemie COVID-19 závažně ovlivnila spotřebitelské výdaje, průmyslovou výrobu, investice, obchod, kapitálové toky a dodavatelské řetězce. Živnou půdou pro hospodářskou obnovu by mělo být očekáváné postupné zmírňování opatření, která omezují šíření nákazy. Neočekává se však, že by hospodářství EU smazalo všechny letošní ztráty již do konce roku 2021. Investice budou podle prognózy i nadále v útlumu a trh práce se ještě úplně nezotaví. Pro minimalizaci hospodářských škod a rychlé a stabilní oživení, které do ekonomiky přinesou udržitelný a inkluzivní růst, bude zásadní to, zda budou opatření členských států i EU přijatá v reakci na krizi i nadále efektivní. (2) Nezaměstnanost – Práce na zkrácený úvazek, mzdové dotace a podpora podniků mohou pomoci úbytek pracovních míst omezit, epidemie COVID-19 však bude mít na pracovní trh výrazně nepříznivý dopad. Míra nezaměstnanosti v eurozóně by měla v roce 2020 vzrůst na 9,5 %. V roce 2021 by se pak měla snížit na 8,5 %. Míra nezaměstnanosti v EU by se oproti roku 2019, kdy dosahovala 6,7 %, měla v roce 2020 zvýšit na 9 % a následně v roce 2021 klesnout přibližně na 8 %. V některých členských státech nezaměstnanost poroste rychleji než v jiných. Zranitelné jsou zejména státy s vysokým podílem pracovníků zaměstnaných na základě krátkodobých smluv a zaměstnanců závislých na cestovním ruchu. Také pro mladé lidi, kteří v této době teprve vstupují na trh práce, bude těžší najít si první zaměstnání. (3) Pokles inflace – Spotřebitelské ceny by se měly v průběhu roku 2020 kvůli propadu poptávky a prudkému poklesu cen ropy výrazně snížit, což by mělo více než spolehlivě vyvážit ojedinělý nárůst cen vyvolaný přerušením dodávek v důsledku pandemie. Předpokládaná inflace v eurozóně měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen by měla v roce 2020 činit 0,4 % a v roce 2021 pak 1,1 %. Inflace v celé EU by pak měla v roce 2020 dosáhnout výše 0,6 % a v následujícím roce 1,3 %. (4) Růst schodků a dluhů veřejných rozpočtů – Ve snaze omezit hospodářské škody způsobené pandemií zareagovaly členské státy přijetím fiskálních opatření. Automatické stabilizátory, jako jsou dávky sociálního zabezpečení doplněné o diskreční fiskální opatření, zřejmě povedou k nárůstu výdajů. V důsledku toho se dá očekávat, že celkový schodek veřejných financí v eurozóně a EU skokově vzroste z 0,6 % HDP v roce 2019 na přibližně 8,5 % v roce 2020, načež by měl v roce 2021 klesnout na přibližně 3,5 %. Po období setrvalého poklesu, které trvalo od roku 2014, by měl vzrůst také poměr dluhu k HDP. V eurozóně by se měl oproti roku 2019, kdy dosahoval 86 %, v roce 2020 zvýšit na 102,75 % a následně by pak měl v roce 2021 klesnout na 98,75 %. V celé EU by pak měl podle prognózy v roce 2020 narůst na přibližně 95 % (v roce 2019 dosahoval 79,4 %) a následně by pak měl v roce 2021 klesnout na 92 %. (5) Vysoká míra nejistoty – Spolehlivost jarní prognózy je ovlivněna neobvykle vysokou mírou nejistoty. Prognóza vychází ze souboru předpokladů týkajících se vývoje pandemie COVID-19 a souvisejících opatření proti šíření nákazy. Základní prognóza vychází z předpokladu, že od května 2020 dojde k postupnému rušení omezení volného pohybu osob. Pokud by měla pandemie závažnější průběh a trvala by déle, než se předpokládá v současné době, mohla by způsobit mnohem větší propad HDP, než s jakým počítá základní scénář této prognózy. Jestliže nebude včas k dispozici společná strategie oživení na úrovni EU, hrozí nebezpečí, že krize povede k závažnému narušení jednotného trhu a ke vzniku trvalých hospodářských, finančních a sociálních rozdílů mezi členskými státy eurozóny. Existuje rovněž riziko, že pandemie uvede do chodu radikálnější a trvalejší změnu postojů ke globálním hodnotovým řetězcům a mezinárodní spolupráci, což by mělo dopad na otevřenou a propojenou evropskou ekonomiku. Pandemie by po sobě mohla také zanechat trvalé následky v podobě bankrotů a dlouhodobého poškození trhu práce. Růst by mohlo ohrozit také nebezpečí zavedení cel mezi EU a VB po konci přechodného období, i když v EU v menším rozsahu než ve VB. Vzhledem k tomu, že budoucí vztahy mezi EU a VB nejsou dosud vyjasněné, vycházejí prognózy na rok 2021 z čistě technického předpokladu, že budou zachovány stávající obchodní vztahy.

 

EP udělil rozpočtové absolutorium Komisi a většině dalších institucí a orgánů EU

  • EP žádá větší spravedlnost a transparentnost při rozdělování dotací EU, posilnění právního státu a ochranu drobných a středních zemědělců proti záboru půdy a proti pochybení orgánů členských států.

  • EP požaduje stanovení maximální částky, kterou může obdržet jedna osoba jako konečný příjemce prostředků v oblasti zemědělství a soudržnosti.

EP 13. 5. 2020 udělil poměrem hlasů 499:136:56 absolutorium Komisi za rok 2018, které se týká 94 % celého rozpočtu EU za rok 2018. V samostatném usnesení, které plénum schválilo 14. 5. 2020 poměrem hlasů 514:95:84, poslanci vyzvali k větší ochraně výdajů EU před podvody, korupcí, střetem zájmů, úmyslným zneužíváním finančních prostředků a organizovaným zločinem. Poslanci také poukázali na důležitost spravedlivějšího a transparentnějšího rozdělování peněz EU. EP udělil absolutorium za rok 2018 většině institucí EU. Poslanci schválili 52 zpráv o udělení absolutoria a 52 doprovodných usnesení. Poslanci se usnesli, že EU potřebuje nové zákony, které znemožní oligarchickým strukturám čerpat fondy EU a obohatit tak několik jednotlivců. Poslanci vyzvali Komisi, aby ve snaze zabránit podvodům a nespravedlivému rozdělování dotací EU předložila návrh na stanovení maximální částky přímých plateb pro jednu fyzickou osobu. Toto opatření by mělo zabránit jednotlivcům získat dotace ve výši stovek mil. korun během jednoho období VFR. EP dále požádal o vytvoření informačního systému, který by v reálném čase přinášel informace o dotacích v rámci zemědělské politiky a politiky soudržnosti EU, stejně jako i o jejich konečných příjemcích. Poslanci zároveň žádají, aby měli po vytvoření informačního systému přístup k údajům o tom, kdo je mezi 50 největšími příjemci prostředků z těchto fondů v rámci EU. Poslanci v návaznosti na případy, které se vyskytly v Itálii a na Slovensku, vyzvali k zavedení konkrétního mechanismu vyřizování stížností na úrovni EU. Nový mechanismus by měl zemědělcům umožnit kontaktovat přímo Komisi, a to v případě, že se stanou obětí zabírání půdy, pochybení orgánů členských států, tlaku ze strany zločineckých struktur, případně pokud by byli vystaveni nucené anebo otrocké práci. EP vyzval Komisi, aby vypracovala společné pokyny k předcházení střetů zájmů vysoce postavených politiků, a Radu, aby v této oblasti přijala společné etické normy. Poslance znepokojuje zejména situace v ČR. Zákonodárci proto požádali Komisi, aby věnovala speciální pozornost vyplácení prostředků EU společnostem, které přímo anebo nepřímo vlastní předseda české vlády. Usnesení zdůrazňuje, že nově vytvořený Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) potřebuje minimálně 76 dalších pracovních míst a 8 mil. €, aby mohl být plně funkční a schopný zpracovat očekávaných 3 tis. případů ročně. Poslanci mimo jiné také požadují zrychlené přijetí návrhu nařízení, které by umožnilo omezit přístup k fondům EU těm členským státům EU, ve kterých dochází k porušování zásad právního státu. Návrh v současnosti blokuje Rada EU. Návrh nařízení o ochraně rozpočtu EU v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech je integrální součástí balíku právních předpisů navázaných na budoucí VFR na období 2021–2027.

 

EP žádá balík obnovy v hodnotě 2 bil.

  • Fond obnovy má být financován z prostředků přidaných k dlouhodobému rozpočtu EU.

  • Prostředky by měly být dle EP uvolňovány zejména prostřednictvím grantů.

  • Finance na obnovu musí být nad rámec zamýšleného rozpočtu. 

EP 14. 5. 2020 přijal poměrem hlasů 505:119:69 nelegislativní usnesení o novém VFR a plánu ekonomické obnovy EU. EP trvá na tom, aby nový fond pro obnovu a transformaci disponoval 2 bil. €. Fond by měl být podle poslanců financovaný pomocí dluhopisů na obnovu s dlouhou splatností, které budou garantované rozpočtem EU. Prostředky z fondu by měly být vypláceny formou půjček a převážně pak prostřednictvím grantů, přímých plateb na investice a vlastního kapitálu. Plán obnovy má být podle poslanců financovaný z prostředků, které budou do VFR přidány nad rámec běžných a původně zamýšlených výdajů, aby nebyly ohroženy stávající ani chystané programy EU. Poslanci v této souvislosti trvají na navýšení prostředků VFR a zdůrazňují své odhodlání zamítnout jakýkoliv návrh VFR, který nebude splňovat jejich požadavky. Finanční prostředky z fondu obnovy by měly putovat na programy zahrnuté do rozpočtu EU, aby byl zaručen dohled a účast EP. EP má být plně zapojen do utváření, přijímání a implementace fondu. Rozsáhlý balík opatření pro obnovu, jehož přijetí EP požadoval již v usnesení z dubna 2020, má být podle poslanců navržen tak, aby řešil hluboké a dlouhodobé dopady současné krize. Plán obnovy má podpořit MSP a má zvýšit pracovní příležitosti a posílit dovednosti, aby se zmírnil vliv krize na pracovníky, spotřebitele a rodiny. Poslanci také požadují upřednostňování investic souvisejících s cíli Zelené dohody pro Evropu a digitální agendy a trvají na vytvoření nového samostatného evropského programu v oblasti zdraví. Poslanci zopakovali svoji výzvu k zavedení souboru nových vlastních zdrojů (příjmů EU), díky kterým by nebylo nutné další navyšování přímých příspěvků členských států do rozpočtu EU a zároveň by se tak vyhovělo potřebám VFR a Fondu pro obnovu a transformaci. Vzhledem k tomu, že strop příjmů EU je vyjádřen v HND, který v důsledku recese kvůli současné krizi pravděpodobně klesne, poslanci v usnesení požadují okamžité a trvalé zvýšení stropu vlastních zdrojů.

 

Komise dala zelenou 2 občanským iniciativám

  • Cílem první evropské občanské iniciativy je zavedení nepodmíněných základních příjmů.

  • Cílem druhé je legalizovat sdílení souborů obsahujících díla a jiný materiál chráněný autorským právem a souvisejícími právy prostřednictvím digitálních sítí, pro osobní použití a neziskové účely. 

Komise 15. 5. 2020 zahájila 2 evropské občanské iniciativy s názvem Začátek bezpodmínečných základních příjmů (UBI) v celé EU a Svoboda sdílení. Komise se domnívá, že tyto 2 iniciativy jsou právně přípustné, protože splňují nezbytné základní podmínky. V této fázi Komise neanalyzovala podstatu iniciativ. Cílem první evropské občanské iniciativy je zavedení nepodmíněných základních příjmů v celé EU, které zajistí materiální existenci a příležitost každého člověka. Organizátoři specifikují, že bezpodmínečný základní příjem by měl být „univerzální, individuální, nepodmíněný a dostatečně vysoký“ a vyzývají Komisi, aby navrhla takové bezpodmínečné základní příjmy, které by snížily regionální rozdíly. Cílem druhé občanské iniciativy je legalizovat sdílení souborů obsahujících díla a jiný materiál chráněný autorským právem a souvisejícími právy prostřednictvím digitálních sítí pro osobní použití a neziskové účely. Organizátoři vyzývají Komisi, aby změnila směrnici o autorských právech na jednotném digitálním trhu č. 790/2019, směrnici o databázích č. 96/9 a směrnici o autorských právech č. 29/2001. Po registraci iniciativ mohou organizátoři zahájit během příštích 6 měsíců roční proces sběru podpisů. Pokud některá z iniciativ získá 1 mil. podpisů z nejméně 7 různých členských států. Komise rozhodne do 6 měsíců o tom, zda žádosti vyhoví, nebo ne. V obou případech musí vysvětlit své zdůvodnění.

 

Komise vydala doporučení pro koordinovanou reakci na koronavirovou pandemii

  • Nejvyššími prioritami ekonomické reakce na krizi má být podpora pracovníků, posílení sociální ochrany, boj proti nerovnostem a právo každého na rozvoj dovedností.

  • Koronavirová pandemie a nezbytná opatření proti jejímu šíření zasáhla evropské ekonomiky velmi tvrdě.

  • Prioritou je posílit systémy zdravotní péče, podporovat pracovníky a ochránit podniky v EU.

Komise 20. 5. 2020 předložila doporučení, v nichž každému členskému státu EU navrhla v souvislosti s koronavirovou pandemií opatření v oblasti hospodářské politiky. Doporučení se zaměřují na ty nejnaléhavější výzvy vyvolané pandemií a na oživení udržitelného růstu. Doporučení jsou formulována na základě 2 cílů: v krátkodobém horizontu zmírnit vážné negativní socioekonomické důsledky koronavirové pandemie a v krátkodobém až střednědobém horizontu dosáhnout udržitelného a sociálně inkluzivního růstu, který usnadní ekologickou a digitální transformaci. V roční strategii pro udržitelný růst z prosince 2019 Komise nastínila strategii růstu založenou na podpoře konkurenceschopné udržitelnosti, která povede k vytvoření ekonomiky ve prospěch lidí i planety. Doporučení se týkají 4 aspektů konkurenceschopné udržitelnosti – stability, spravedlnosti, ekologické udržitelnosti a konkurenceschopnosti. V doporučeních Komise zohledňuje také závazek začlenit do evropského semestru cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Doporučení se týkají oblastí, jako jsou investice do veřejného zdraví a odolnosti zdravotnictví, zachování zaměstnanosti prostřednictvím podpory příjmů dotčených pracovníků, investice do lidí a dovedností, podpora podnikatelského sektoru (zejména MSP) a opatření proti agresivnímu daňovému plánování a praní špinavých peněz. Fiskální doporučení pro jednotlivé země jsou kvalitativní a odchylují se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností. Zohledňují aktivaci obecné únikové doložky a doporučují členským státům přijmout veškerá nutná opatření k účinnému řešení dopadů pandemie, udržení ekonomiky v chodu a podpoře následného oživení. Pokud to ekonomické podmínky dovolí, měly by se fiskální politiky zaměřit na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění udržitelnosti dluhu a současně usilovat o zvýšení investic. Komise rovněž pro všechny členské státy přijala zprávy s výjimkou Rumunska, na které se již vztahuje nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu. Komise je povinna tyto zprávy vypracovat pro členské státy, které v roce 2020 z důvodů souvisejících s koronavirem buď samy počítají s překročením 3% limitu pro schodek, nebo u nichž Komise překročení předpovídá. Ve zprávách týkajících se Francie, Belgie, Kypru, Řecka, Itálie a Španělska také na základě údajů potvrzených Eurostatem hodnotí, jak tyto členské státy splnily v roce 2019 kritérium schodku. Zprávy zohledňují negativní dopad koronavirové pandemie na veřejné finance členských států. Vzhledem k mimořádné nejistotě související s významným makroekonomickým a fiskálním dopadem pandemie se Komise domnívá, že v tomto okamžiku by nemělo být přijato rozhodnutí o tom, zda by se na členské státy měl vztahovat postup při nadměrném schodku. Pro oživení ekonomiky, zmírnění škod na ekonomické a sociální struktuře a snížení rozdílů a vzniklé nerovnováhy má zásadní význam koordinovaná evropská ekonomická reakce. Evropský semestr koordinace politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti proto představuje klíčový prvek strategie oživení. Komise v této souvislosti vyzývá Radu, aby doporučení pro jednotlivé země schválila.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v květnu 2020

Euroskop, 10.06.2020

Doprava v květnu 2020

Euroskop, 10.06.2020