Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energie v listopadu 2017

Euroskop, 08.12.2017

Komise navrhuje novelizovat směrnici o vnitřním trhu s plynem, Dohoda o reformě EU ETS dosažena

  • Komise se snaží legislativou zabránit stavbě Nord Streamu II

  • Byla dosažena shoda na reformě systému EU ETS

 

 

Komise navrhuje novelizovat směrnici o vnitřním trhu s plynem

  • Pravidla vnitřního trhu by se měla vztahovat i na plynovody spojující EU s třetími zeměmi.

  • Komise by tak dostala mandát dohlížet na jednání i nových projektech plynovodů.

  • V pozadí návrhu je spor o výstavbu plynovodu Nord Stream II.

  •  Podpora návrhu tak bude zřejmě odrážet postoje jednotlivých aktérů k této ožehavé otázce.

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2009/73/EC concerning common rules for the internal market in natural gas (COM(2017)660)

  • Komise 8. 11. 2017 zveřejnila návrh na reformu směrnice o vnitřním trhu s plynem.

Pozadí

Liberalizace energetických trhů je 1 z klíčových principů energetické unie. V případě dodávek zemního plynu pak prosazování tržního přístupu slouží rovněž ke zvyšování energetické bezpečnosti, jelikož až 42 % importovaného zemního plynu (v roce 2016) do EU pochází z Ruska, některé státy ve východní Evropě jsou na ruských dodávkách dokonce plně závislé. Evropa má přitom z nedávné historie zkušenosti s případy, kdy se ruská strana pokoušela tyto dodávky využít jako politický nástroj (Ukrajinská krize v roce 2009). Trvání na dodržování pravidel vnitřního trhu se ukazuje jako silný nástroj, jak ukazuje například vyšetřování ruské společnosti Gazprom pro podezření ze zneužití dominantní pozice na trhu (více v příspěvku „Gazprom navrhuje Komisi, jak zajistit férové dodávky plynu pro střední a východní Evropu“, Energie v březnu 2017).

Pravidla liberalizovaného evropského trhu se zemním plynem stanovuje směrnice č. 73/2009 o vnitřním trhu se zemním plynem, její ustanovení se však vztahují pouze na území členských států EU, jejich výsostných vod a výlučných ekonomických zón. Přesná definice toho, jak se pravidla vztahují na plynovody vedoucí na území EU z třetího země, však v legislativě chybí.

Klíčové a sporné body

V současné směrnici jsou plynovody, které „překračují nebo přesahují hranice mezi členskými státy výhradně za účelem propojení vnitrostátních přepravních soustav daných členských států“ definovány jako propojovací vedení (interkonektor), a na tyto interkonektory se vztahují pravidla vnitřního trhu. Cílem návrhu Komise je postavit plynové vedení mezi členským státem a třetí zemí na úroveň tohoto interkonektoru, aby se na něj pravidla vnitřního trhu vztahovala také. To by se mělo vztahovat i na již existující propojení, členské státy budou nicméně moci udělit výjimku z některých pravidel (přístup třetích stran, vlastnické oddělení infrastruktury a dodavatelů) za předpokladu, že to vážně neohrozí fungování trhu a bezpečnost dodávek v EU.

Takový návrh ovšem vytváří poněkud spornou situaci, ve které by se teoreticky měly na plynovody ze třetích zemí vztahovat 2 právní systémy – na jedné straně evropská pravidla, na straně druhé pravidla státu, odkud plynovod vede. Tato situace by se musela mezinárodním vyjednáváním, na jehož jedné straně by stála Komise a na druhé dotčený stát.

V pozadí celého legislativního návrhu stojí především spor ohledně budování nového plynovodu Nord Stream II z Ruska, proti němuž se Komise aktivně staví. Nová pravidla, tak jak je Komise navrhuje, by znamenala značnou překážku pro uskutečnění tohoto projektu, jelikož by k plynovodu na evropském území musely mít přístup i další členské státy, jako je Polsko či pobaltské státy, čímž by byl odstraněn původní důvod pro vznik tohoto projektu. Kvůli prosazování tržních pravidel byl již před několika lety opuštěn jiný ruský projekt, plynovod South Stream.

Výstavbu Nord Streamu II podporují v Evropě kromě Německa také státy jako Francie, Rakousko či Velká Británie, které do projektu investovaly, proti se staví naopak především státy ve východní Evropě, kterým by se nová dopravní cesta vyhýbala. Důležitým odpůrcem NS II je rovněž Dánsko, přes jehož vody v současnosti vede plánovaná trasa plynovodu.

Kromě sporu o Nord Stream II je však nutné připomenout, že nová pravidla by obecně přisoudila rozhodovací roli Komisi při každém dalším vyjednávání o stavbě plynovodu mez EU a třetí zemí, jedná se tedy o významný přesun pravomocí na evropskou úroveň.

Předpokládaný další vývoj

Kromě samotného jednání o přijetí či odmítnutí nových pravidel je rovněž důležité načasování rozhodnutí. Pokud se Nord Stream II stihne vybudovat před přijetím novely (plynovod by podle plánů měl zahájit provoz do roku 2019), bude Německo moci přijmout výjimky, osvobozující jej od nových pravidel.

Odkazy

 

Dohoda o reformě EU ETS dosažena

  • Snižování dostupného objemu povolenek v systému bude po roce 2021 pokračovat vyšším tempem.

  • Zvýší se rovněž objem povolenek přesunutý do stálé rezervy.

  • Prostředky z ETS nebude možné využít na financování uhelné energetiky, výjimku dostaly pouze Rumunsko a Bulharsko (ovšem už ne Polsko)

  • Cena povolenek by se měla postupně dostat nad hranici 15 € za kus, což je ovšem stále nedostačující pro efektivní fungování tohoto nástroje.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií (KOM(2015)337)

  • Evropské instituce se 9. 11. 2017 shodly v interinstitucionálním jednání na kompromisní podobě reformy evropského systému obchodování s emisními povolenkami.

Pozadí

Reforma je výsledkem dvouletého vyjednávání, samotný trialog probíhal února 2017, kdy přijali své vyjednávací pozice jak EP, tak Rada (více v příspěvku „Reforma EU ETS byla projednána v EP a Radě“, Energie v únoru 2017). Dohoda je také částečně výsledkem tlaku na posílení vůdčí role EU v oblasti ochrany klimatu na souběžně probíhající klimatické konferenci v Bonnu, a zpráv o tom, že zavedení vlastního systému obchodování s emisními povolenkami zvažuje i Čína.

Návrh reformy systému obchodování s emisními povolenkami představila Komise 15. 7. 2015 v rámci balíku k energetické unii (více v příspěvku „Komise navrhuje konkrétní opatření pro vybudování energetické unie“, Energie v červenci 2015). Podle Komise měla upravit systém EU ETS směrem k výraznější podpoře inovací v oblasti nízkouhlíkové ekonomice a nově i pro energeticky náročná odvětví a na modernizaci energetických systémů v chudších členských státech EU formou větší alokace z prostředků systému EU ETS. Návrh navazoval na opatření na vznik stálé emisní rezervy z května 2015 (více v příspěvku „Stálá rezerva emisních povolenek bude již od 2019“, Životní prostředí v květnu 2015).

Klíčové a sporné body

  • Hlavním bodem kompromisní dohody je stanovení tempa roční redukce dostupných povolenek o 2,2 % mezi lety 2021–2030 (oproti dosavadní hodnotě 1,74 %). Více povolenek by mělo rovněž být staženo do stálé rezervy emisních povolenek, jejíž objem by se měl mezi lety 2019-2023 zdvojnásobit. Platnost části povolenek ve stálé rezervě by navíc mohla po roce 2023 vypršet, pokud množství povolenek v rezervě překročí objem povolenek zobchodovaných v systému v předchozím roce.

U energeticky náročných odvětví má být poskytnuta záruka mezinárodní konkurenceschopnosti. Na odvětví, kterým hrozí přesun výroby mimo EU, má být také soustředěn princip bezplatných emisních povolenek. Od roku 2021 má pokračovat obdobný mechanismus rozdělování povolenek jako dosud, díky kterému by mělo být rozděleno 6,3 mld. povolenek.

Komise také navrhla vytvoření podpůrných mechanismů v podobě Fondu inovací a Modernizačního fondu. První z nich má podporovat demonstraci inovativních technologií a průlomové inovace v průmyslu, druhý pak investice do modernizace energetiky pro státy, jejichž HDP na osobu se pohybuje pod 60 % unijního průměru (ČR tedy na prostředky z tohoto fondu nedosáhne).

Právě fungování fondů se stalo jedním z hlavních konfliktních bodů vyjednávání, jelikož EP a některé členské státy prosazovaly, aby nebylo možné čerpat prostředky z těchto fondů na projekty spojené uhelnými elektrárnami. Výsledkem jednání je zákaz užití prostředků na projekty spojené s pevnými fosilními palivy, s výjimkou zemí, jejichž HPD se v roce 2013 nacházelo 30 % pod úrovní unijního průměru. Tyto země mohou navíc využít prostředky pouze na financování projektů kombinované výroby elektřiny a tepla, a nebude se jednat o finanční prostředky, nýbrž o volné emisní povolenky. Stanovení limitu HDP ve výsledku znamená, že na tuto formu podpory dosáhnou pouze 2 státy – Rumunsko a Bulharsko, naopak Polsko, jehož energetika je na uhelných zdrojích silně závislá, na ně nedosáhne. To s největší pravděpodobností vyvolá na polské straně odpor, vyjednavači však zjevně počítali s tím, že i tak zajistí pro návrh dostatečnou podporu v Radě.

Už jen po oznámení dohody se cena emisních povolenek na trhu vyšplhala až k hranici 8 €, tedy na nejvyšší hodnotu od konce roku 2015. Reforma by měla podle odhadů způsobit nárůst jejich ceny nad hranici 10 € v příštím roce a před kolem roku 2020 by se mohla pohybovat v rozmezí 15-20 €. Vzhledem k tomu, že cena povolenek od zahájení obchodování v roce 2012 nepřekročila hranici 8 €, jedná se o signifikantní posun, ovšem původní odhady při navrhování systému ETS počítaly s minimální cenou povolenek okolo 30 €.

Kompromisní dohoda proto logicky vyvolává kritiku ze strany enviromentálních organizací, které například označily výsledek dohody za „další ztracenou dekádu“ pro Evropu a poukazují na to, že nízká cena povolenek bude znamenat pokračování současného stavu, kdy systém EU ETS nemá téměř žádný praktický dopad. Iniciativu tak zřejmě převezmou jednotlivé členské státy, jako například Francie (nebo odcházející Velká Británie), které plánují zavedení dodatečné uhlíkové daně, která by cenu za vypouštění emisí zvedla na adekvátní úroveň, zajišťující narovnání postavení konvenčních zdrojů na energetickém trhu.

Předpokládaný další vývoj

Kompromisní podobu návrhu musí nyní formálně odsouhlasit EP i Rada.

Odkazy

Další články v rubrice

Energie v červnu 2018

Euroskop, 10.07.2018

Energie v květnu 2018

Euroskop, 10.06.2018

Energie v dubnu 2018

Euroskop, 09.05.2018

Energie v březnu 2018

Euroskop, 10.04.2018

Energie v únoru 2018

Euroskop, 09.03.2018