Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Životní prostředí v listopadu 2013

Euroskop, 06.12.2013

Méně plastových tašek, navrhuje Komise, Rada a EP se shodly na zmírnění kompromisu ohledně snížení emisí CO2 z osobních aut

 

Méně plastových tašek, navrhuje Komise

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech za účelem omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek (KOM(2013) 761)

Komise přijala 4. 11 2013 návrh směrnice, který členským státům ukládá, aby omezily používání lehkých plastových nákupních tašek. Cílem návrhu je redukovat nepříznivé dopady na životní prostředí, zejm. pokud jde o zahazování tašek mimo odpad, podpořit předcházení vzniku odpadu a účinnější využívání zdrojů a zároveň omezit negativní sociálně-ekonomické dopady.

Pozadí

Návrh navazuje na opatření přijatá členskými státy a na výzvu ministrů EU pro životní prostředí z března 2011, aby Komise vyhodnotila možnosti opatření ohledně spotřeby tašek na úrovni EU. Předcházela mu veřejná konzultace. V roce 2011 byla provedena studie zaměřená na schémata výroby a spotřeby plastových nákupních tašek, na dopady těchto schémat a na to, jaké dopady by měly na omezení spotřeby plastových nákupních tašek různé politiky. V roce 2012 pak byla vypracována dodatečná studie. Výsledkem je, že Komise vnímá vysokou míru spotřeby plastových nákupních tašek jako společný, přeshraniční problém a celounijní iniciativa je podle ní nutná k tomu, aby se tato záležitost řešila soustavněji a účinněji.

V roce 2010 se na evropském trhu pohybovalo přibližně 98,6 mld. plastových nákupních tašek (na každého občana EU připadlo 198 tašek za rok), přičemž téměř 90 % z nich tvořily lehké tašky. V témže roce se odhadem 8 mld. tašek ocitlo mimo odpad a nahromadilo se v životním prostředí. A to zejména v moři, kde se dostávají mj. z řek vnitrozemských států (nejedná se tedy jen o problém přímořských států). Je např. dokázáno, že žaludky až 94 % všech ptáků v Severním moři obsahovaly plast.

Klíčové a sporné body

Do stávající platné směrnice o obalech a obalových odpadech (č. 94/62), pod kterou plastové nákupní tašky spadají (nejsou tedy upraveny separátně), chce EK zapracovat povinnost, aby všechny členské státy omezily spotřebu lehkých plastových nákupních tašek o tloušťce do 50 mikronů (0,05 mm). Země si budou moci stanovit své vlastní vnitrostátní cíle a zvolit si opatření k jejich dosažení, které pro ně budou nejvhodnější s ohledem na osvědčené postupy uplatňované v daném státě. Tato opatření mohou zahrnovat využití ekonomických nástrojů, jako jsou poplatky, vnitrostátní cíle pro snížení spotřeby a omezení při uvádění na trh (samozřejmě v souladu s pravidly jednotného trhu).

Komise uznává, že v pozdější fázi by mohlo dojít k vytyčení celounijního cíle, pokud jde o snížení spotřeby. Návrh také dává možnost státům zavést přísnější vnitrostátní opatření (v souladu s články 34 a 36 Smlouvy o fungování EU), musí však být nezbytné k dosažení cíle ochrany životního prostředí a nediskriminační.

Návrh je doprovozen případovou studií, která vyhodnocuje hlavní environmentální, sociální a ekonomické dopady různých politických možností, jak snížit spotřebu plastových nákupních tašek ve všech členských státech.

V některých členských státech již došlo k omezení využívání plastových tašek ve formě poplatků, osvětových kampaní, dokonce se objevil i pokus o úplný zákaz. Poplatky za igelitové tašky zavedlo Irsko nebo Dánsko a lze zde vysledovat pozitivní výsledky. Míra spotřeby plastových nákupních tašek se napříč EU výrazně liší vlivem různých spotřebitelských návyků, různé obeznámenosti s problematikou životního prostředí a různě účinných politických opatření přijímaných ze strany členských států.

Obchodníci plán Komise odmítají, jde podle nich o neodůvodnitelný zásah do podnikání. Případné zdanění či zavedení poplatků by prý museli promítnout do ceny tašek. Upozorňují také na to, že v případě zákazu igelitových pytlíků by v praxi nebylo možné zachovat stávající úroveň hygieny prodeje čerstvých potravin. Podle českého Svazu obchodu je na výrobu papírových tašek (substitutu igelitových) třeba více energie než na ty plastové, což zatíží životní prostředí.

Předpokládaný další vývoj

Návrh na změnu stávající legislativní úpravy je vzhledem k jeho zvláštní povaze a souvislostem předkládán jako samostatná iniciativa. Obecný přezkum odpadové politiky EU Komise představí na jaře 2014.

Odkazy

 

Rada a EP se shodly na zmírnění kompromisu ohledně snížení emisí CO2 z osobních aut

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 443/2009 za účelem vymezení způsobů, jak dosáhnout cíle snížení emisí CO2 z nových osobních automobilů do roku 2020 (KOM(2012)393)

Instituce uzavřely 26. 11. 2013 novou neformální dohodu o parametrech, které snižují původně dohodnuté nároky na snížení emisí CO2 z osobních aut do roku 2020. Došlo tak k revizi dohody uzavřené v červnu 2013.

Pozadí

Komise návrh (spolu s návrhem na další snížení CO2 z lehkých užitkových vozidel) předložila v červenci 2012 (více v příspěvku „Komise chce další snížení emisí CO2 z osobních aut a dodávek“, Životní prostředí v červenci 2012). V současnosti platí 2 relevantní normy: nařízení č. 443/2009 (jež se týká snižování emisí CO2 z osobních automobilů) a nařízení č. 510/2011 (týkající se lehkých užitkových vozidel, tzv. dodávek). Pro osobní automobily dnes platí závazný cíl průměrných emisí z nových automobilů (vyráběných jedním výrobcem) 130 g/CO2/km. Dosaženo by jej mělo být v roce 2015 (v roce 2011 průměrné emise z nových automobilů činily 135,7 g/CO2/km).

Výbor ENVI návrh projednal v dubnu 2013. Příslušnou zprávu Thomase Ulmera přijal poměrem 47:17:1 a současně zpravodaje pověřil dojednáním kompromisu s Radou již v prvním čtení (více v příspěvku „ENVI podporuje další snížení emisí CO2 z osobních aut“, Životní prostředí v dubnu 2013). Zástupci Rady a EP v červnu 2013 dosáhli kompromisu stran návrhu Komise, jenž by měl do roku 2020 zajistit další výrazné snížení emisí CO2 z nových osobních automobilů (více v příspěvku „Další snížení emisí CO2 z osobních aut do roku 2020: Rada a EP dosáhly kompromisu“, Životní prostředí v červnu 2013).

Klíčové a sporné body

Nová dohoda stanovuje, že 95 % vyráběných aut musí splňovat normu 95 g/CO2/km (místo původních 100 %) do roku 2020. Zbývajících 5 % získá další rok pro splnění tohoto kritéria. Výrobci tzv. čistých aut s emisemi do 50 g/CO2/km, tedy např. elektromobily, rovněž získají delší časový úsek pro čerpání tzv. superkreditů.

Systém superkreditů, jež by neměly být přenosné mezi jednotlivými lety, aby si jimi výrobci nemohli zlepšovat „skóre“ podle vlastního uvážení, by měl de facto skončit o tři roky později (už by se neměly činit rozdíly mezi „čistými“ a běžnými auty). Rovněž došlo ke zvýšení hranice pro zisk těchto bonusů (z 5 g/CO2/km na 7,5 g/CO2/km na jednoho výrobce).

Původní dohoda selhala kvůli zpoždění schvalovacího procesu v Radě. Členské státy si tak vymohly ústupky ze strany EP.

Environmentalistické organizace (např. Greenpeace a T&E), ale i někteří poslanci EP po uzavření původního kompromisu prohlásili, že dohodnuté cíle jsou stále velmi „měkké“ a poplatné zájmům německého au­tomobilového průmyslu. Greenpeace např. dlouho­době tvrdí, že průměrné emise z nových osobních automobilů by mohly v roce 2025 činit pouhých 60 g/CO2/km. Nová dohoda tak ještě více konvenuje s německými zájmy.

Předpokládaný další vývoj

Dosaženým kompromisem se nyní bude zabývat Coreper.

Odkazy

Další články v rubrice

Životní prostředí v dubnu 2020

Euroskop, 09.05.2020

Životní prostředí v lednu 2020

Euroskop, 10.02.2020