Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Doprava v dubnu 2016

Euroskop, 07.05.2016

Rada se s EP dohodla na nových pravidlech pro nesilniční pojízdné stroje, Čtvrtý železniční balík je už téměř schválen

  • Nová pravidla pro emise z motorů nesilničních pojízdných strojů

  • Rada dosáhla dohody s EP ohledně tržního pilíře čtvrtého železničního balíčku, EP odsouhlasil i jeho technický pilíř

 

Rada se s EP dohodla na nových pravidlech pro nesilniční pojízdné stroje

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o požadavcích vztahujících se na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních pojízdných strojích (COM(2014)581)

  • Nizozemské předsednictví 6. 4. 2016 oznámilo dosažení předběžné dohody na znění nařízení o požadavcích na schvalování typu nesilničních pojízdných strojů, zaměřeného na redukci emisí z jejich motorů.

Pozadí

Nesilniční pojízdné stroje využívají celou řadu různých spalovacích motorů, které se instalují do strojů nejrůznějšího typu, od domácích sekaček trávníků přes stavební stroje až po železniční stroje. Tyto stroje se však podílejí v EU až zhruba 15 % NA emisích oxidů dusíku (NOx) a 5 % na emisích pevných částic.

Tato oblast je od roku 1997 regulována směrnicí č. 68/97, která byla v pozdějších letech pětkrát upravena. Potřeba nové regulace vyvstává z nutnosti současného stavu poznání, kdy zejména vznětové motory produkují významné množství pevných částic, pro které je z pohledu Komise nutné vytvořit maximální limity.

Jelikož byla směrnice několikrát upravována, přistoupila Komise k volbě nařízení, coby vhodnějšího rámce pro regulaci, která spolu s přenesenými akty Komise zajistí přímou použitelnost a možnost adaptace normy novým technickým standardům. Jejím přijetím dojde ke zrušení stávajících směrnic včetně příloh (více v příspěvku „Komise představila návrh snížení emisí u nesilničních pojízdných strojů“, Doprava v září 2014).

Návrh nařízení je nyní projednáván v kontextu s aférou Dieselgate, tedy z odhalení, že automobilový výrobce Volkswagen nesplňoval emisní požadavky díky oklamání měřících přístrojů při laboratorních testech. V reakci na tuto aféru již došlo ke schválení druhého balíku pravidel pro zavedení zkoušek emisí v reálném provozu (více v příspěvku “EP nezastavil plán na dočasné uvolnění emisních limitů pro auta”, Doprava v únoru 2016).

Klíčové a sporné body

Tento návrh nařízení by se měl vztahovat na spalovací motory ve všech mobilních pracovních strojích (nebo také nesilniční pojízdné stroje, Non-road mobile machinery, NRMM). Návrh by se tedy měl v důsledku vztahovat na výrobce stavebních strojů, jako jsou buldozery a jeřáby, strojů zemědělských, tj. traktory či kombajny, dále mj. výrobce lokomotiv, vnitrozemských plavidel, ale i třeba běžných travních sekaček a řetězových pil. Předpisy by měly být nastaveny tak, aby byla administrativní zátěž pro malé podniky co nejmenší. Vzhledem k dlouhé životnosti nesilničních strojů rovněž navrhli opatření, která by měla majitele podnítit k nahrazení starých modelů stroji novými s efektivnějšími a šetrnějšími motory.

Výjimky z této legislativy budou platit pouze pro ozbrojené složky, testování prototypů a zařízení používaná v prostředí s výbušnou atmosférou (více v příspěvku “ENVI chce testování emisí v reálných podmínkách na silnicích i mimo ně”, Doprava v září 2015).

Předpokládaný další vývoj

Neformální dohodu musí ještě posvětit Rada i EP. Parlamentní Výbor ENVI už doporučil 26. 4. 2016 dohodnuté znění návrhu nařízení ke schválení na plenárním zasedání.

Odkazy

 

Čtvrtý železniční balík je už téměř schválen

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1370/2007, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici (KOM(2013)28)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury (KOM(2013)29)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council repealing Regulation (EEC) No 1192/69 of the Council on common rules for the normalisation of the accounts of railway undertakings (COM(2013)26)

  • Zástupci EP a Rady 20. 4. 2016 dosáhli neformální dohody na podobě návrhů tržního pilíře čtvrtého železničního balíčku. 

Pozadí

Komise čtvrtý železniční balík, sestávající z 6 legislativních návrhů a řady dalších dokumentů a mající napomoci liberalizovat vnitrostátní osobní železniční dopravu, předložila v lednu 2013 s cílem zakončit liberalizaci železniční dopravy v EU, jež byla Komisí započata před 15 lety (více v příspěvku „Komise uveřejnila čtvrtý železniční balík“, Doprava v lednu 2013).

Železniční sektor v EU dosahoval podle Komise (v době zveřejnění návrhu - tedy v roce 2013) ročního obratu 73 mld. €, což odpovídá 65 % obratu letecké dopravy, a zaměstnával na 800 tis. osob. Rovněž je ale velmi štědře dotován: např. v roce 2009 získal dotace ve výši 46 mld. €. Přesto podíl železnic na osobní dopravě v EU dosahuje od roku 2000 stále stejných hodnot – přibližně 6 %.

První železniční balík předložený v roce 1998 a schválený o 3 roky později se týkal liberalizace mezinárodní nákladní dopravy, druhý balík uveřejněný v roce 2002 a přijatý v roce 2004 vnitrostátní nákladní dopravy a konečně balík třetí (schválen byl v roce 2007 po 3 letech od předložení příslušných návrhů) byl věnován liberalizaci mezinárodní osobní dopravy. Předložením čtvrtého železničního balíku Komise podle vlastních slov „navrhuje dalekosáhlá opatření, kterými chce otevřít domácí trhy osobní dopravy v EU konkurenci, a podpořit tak inovace v evropské železniční dopravě. Zároveň mají být provedeny zásadní technické a strukturální reformy.“ Mezi zmíněné dalekosáhlé opatření patří především institucionální oddělení (unbundling) provozovatelů železniční infrastruktury a poskytovatelů služeb železniční dopravy.

Rada dosáhla 10. 6. 2013 politické dohody týkající se technické části tzv. čtvrtého železničního balíku, tedy rychlejší certifikace kolejových vozidel a role Evropské agentury pro železnice v daném procesu. Členské státy jsou toho názoru, že plná komunitarizace agendy, tj. posílení Evropské agentury pro železnice, by byla kontraproduktivní (více v příspěvku „Rada: Nové vlaky se na koleje dostanou rychleji, i když je budou autorizovat členské státy“, Doprava v červnu 2013).

Oslabení původních záměrů Komise na intenzivní liberalizaci vnitrostátní osobní železniční dopravy podpořil 17. 12. 2013 výbor TRAN (více v příspěvku „TRAN schválil čtvrtý železniční balíček“, Doprava v prosinci 2013).

Plénum EP schválilo čtvrtý železniční balík 26. 2. 2014. Na rozdíl od výboru TRAN ovšem klade benevolentnější požadavky na nezávislost provozovatelů infrastruktury na železničních dopravcích (více v příspěvku „EP oslabil požadavky na nezávislost provozovatelů infrastruktury ve čtvrtém železničním balíčku“, Doprava v únoru 2014).

Obecný přístup přijala Rada v březnu 2014 (více v příspěvku „Rada dosáhla shody o technické části čtvrtého železničního balíku“, Doprava v březnu 2014). Nejnovější změny reagovaly na některé pozměňovací návrhy EP z února 2014.

Rada 5. 6. 2014 schválila politickou dohodu v legislativním znění. Na základě politické dohody členských států by agentura neměla získat pravomoci v takovém rozsahu, jako navrhovala Komise. Následně byly zahájena třístranná jednání s EP a Komisí. Současně probíhaly jednání na úrovni Rady o „tržní“ části železničního balíku týkající se liberalizace osobní železniční dopravy a oddělení provozovatelů infrastruktury od železničních dopravců (více v příspěvku „Rada dosáhla politické dohody k technické části čtvrtého železničního balíku“, Doprava v červnu 2014).

Na finální podobě technické části balíčku byla dosažena shoda 17. 6. 2015 (více v příspěvku “Rada se dohodla s EP nad technickou částí čtvrtého železničního balíku”, Doprava v červnu 2015).

Klíčové a sporné body

Tržní pilíř balíčku se zaměřuje na podporu investic do železničního sektoru, zajištění férové hospodářské soutěže a efektivity služeb na evropské úrovni. Jeho součástí jsou návrh revize nařízení o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici, návrh na změnu směrnice o vytvoření jednotného evropského prostoru a návrh na zrušení nařízení o normalizaci účtů železničních podniků.

První návrh má za cíl zavést společná pravidla týkající se uzavírání smluv o veřejných službách v oblasti osobní železniční dopravy. Mezi navrhovaná opatření patří postup sloužící příslušným vnitrostátním orgánům k vymezení závazků veřejné služby a oblasti působnosti smluv o veřejných službách, horní hranice pro přímé uzavírání smluv na malé objemy a přímé uzavírání smluv s malými nebo středními podniky, povinná nabídková řízení pro smlouvy v oblasti železniční dopravy a požadavek, aby členské státy zajistily provozovatelům, kteří si přejí poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících, nediskriminační přístup k železničním kolejovým vozidlům.

Druhým návrhem by se měl otevřít vnitrostátní trh se železničními službami. Od prosince roku 2019 by měl být umožněn vstup na trh novým subjektům a poskytovatelům služeb, čímž by se měl zvýšit konkurenční tlak na jednotlivých vnitrostátních trzích. Tento návrh se také dotýká kontroverzního návrhu na vlastnické oddělení provozovatelů infrastruktury a poskytovatelů služeb. Původní návrh na úplné oddělení však Komise neprosadila, zůstala možnost zachován podniků s holdingovým uspořádáním (ve kterém jsou podniky spojené pouze vlastnickou strukturou). Podle návrhu nové směrnice by mohly tyto struktury zůstat propojené v případě, že budou existovat silné záruky nezávislosti. Návrh směrnice nicméně posiluje regulatorní pravomoci pro správu a řízení provozovatelů.

Třetím návrhem je zrušení nařízení z roku 1969, upravující rovnocenné postavení železničních dopravců vůči ostatním druhům dopravy z hlediska hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že toto nařízení pochází z doby před započetím liberalizace železniční dopravy a nepočítá tak s rozdělováním provozovatelů infrastruktury a poskytovatelů služeb, nebude již dále slučitelné s právem EU.

Vláda ČR návrhy na liberalizaci železniční dopravy dlouhodobě podporovala, dosaženou dohodu v Radě proto podpořila, i když prosazovala ambicióznější cíle, než byly nakonec dohodnuty.

Sdružení nezávislých dopravců EFRA nicméně upozorňuje na to, že výsledek jednání znamená promarněnou příležitost pro zavedení skutečně konkurenčního prostředí, a že výsledek silně nahrává zájmům velkých monopolů v železniční dopravě. Nedostatečně konkurenční prostředí podle sdružení pomáhá nejvíce jiným, méně ekologickým, druhům dopravy.

EP zároveň 28. 4. 2016 schválil návrhy technického pilíře železničního balíčku, zabývající se především novými pravomocemi Evropské železniční agentury, které by měla vydávat povolení pro vstup na trh a bezpečnostní certifikáty.

Předpokládaný další vývoj

Nové regulační pravomoci Evropské železniční agentury by měly vejít v platnost do tří let od vstupu legislativy v platnost. Dohoda o tržním pilíři musí být ještě formálně schválena Radou i EP.

Odkazy

Další články v rubrice

Doprava v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019

Doprava v dubnu 2019

Euroskop, 10.05.2019

Doprava v březnu 2019

Euroskop, 10.04.2019

Doprava v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019

Doprava v lednu 2019

Euroskop, 08.02.2019