Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2018

Euroskop, 10.07.2018

EU usiluje o boj proti hybridním hrozbám, Komise podporuje posílení vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení, Konec praní špinavých peněz, potvrdila Rada, Rada schválila mandát pro jednání o změně vízového kodexu, Rada se dohodla na mandátu k jednání o Schengenském hraničním kodexu, Rada se dohodla na nových pravidlech pro vzájemné uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci, Nová pravidla pro Eurojust schválena Radou, Kontroly peněžní hotovosti vstupující do i opouštějící EU budou přísnější, EU usiluje o větší bezpečí, Evropská rada diskutovala o otázkách migrace

  • Komise reaguje na hybridní a chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby

  • EU se snaží bojovat s diskriminací

  • Praní špinavých peněz by mělo být obtížnější

  • Víza pro legálně příchozí by měla být snadněji přístupná

  • Změny v Schengenském hraničním kodexu schválila Rada

  • Vzájemné uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci

  • Revize Eurojustu schválena

  • EU chce zvýšit bezpečnost

  • Hotovost z/do EU by měla být více kontrolována

  • Hlavy členských států a vlád řešily otázky migraci  

 

EU usiluje o boj proti hybridním hrozbám

  • Období voleb je dle Komise obzvláště strategickým a citlivým cílem pro hybridní hrozby.

  • Mělo by dojít k vypracování seznamu chemických látek, které představují zvláštní bezpečnostní hrozbu

  • Komise spolu s členskými státy má do konce roku 2018 zintenzivnit úsilí v oblasti chemických hrozeb.

  • Komise představila také akční plán EU pro zlepšení bezpečnosti cestujících v železniční dopravě a zaměstnanců železnic.

Joint communication to the European Parliament, the European Council and the Council - Increasing resilience and bolstering capabilities to address hybrid threats (JOIN(2018)16)

  • Komise společně s vysokou představitelkou 13. 6. 2018 navrhla kroky týkající se reakcí na hybridní a chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby (CBRN). Současně byla vydána také zpráva o provádění společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám. Komise rovněž hodnotila pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti zásadních bezpečnostních otázek, včetně akčního plánu pro oblast CBRN.

Pozadí

Bezpečnost je politickou prioritou již od začátku funkčního období Junckerovy Komise a je tematizována jak v politických směrech, které současný předseda předložil v červenci 2014, tak v jeho dosud posledním projevu o stavu Unie ze září 2017 (více v příspěvku „Předseda komise zhodnotil EU v roce 2017“, Institucionální záležitosti v září 2017).

EU se soustředí na boj s hybridními hrozbami. Hybridní činnosti vyvíjené státy i nestátními skupinami představují hrozbu pro EU a její členské státy. Hybridní kampaně mohou být vícerozměrné, kombinují nátlaková a destruktivní opatření a používají tradiční i netradiční prostředky a taktiky. Jsou koncipovány tak, aby bylo obtížné je odhalit nebo přičíst nějaké osobě nebo skupině. EU reaguje také na útok z března 2018 nervově paralytickou látkou ve VB.

Klíčové a sporné body

Období voleb je obzvláště strategickým a citlivým cílem pro hybridní hrozby. Budovat odolnost vůči těmto hrozbám a posilovat související schopnosti je sice převážně odpovědností členských států, ale Komise a vysoká představitelka určily oblasti, kde by měly být učiněny další kroky:

  1. Informovanost o situaci: Středisko pro hybridní hrozby, které bylo zřízeno při Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ), má být rozšířeno o specializované analytické složky pro chemické, biologické, radiologické a jaderné záležitosti, kontrarozvědku a kybernetickou složku.
  2. Strategická komunikace: V návaznosti na předchozí zkušenosti má vysoká představitelka a Komise dále rozvíjet kapacity EU pro strategickou komunikaci tím, že zajistí systematické vzájemné interakce a soudržnost mezi stávajícími strukturami. Ty mají být rozšířeny na další orgány a instituce EU a členské státy a budou zahrnovat již dříve ohlášenou zabezpečenou platformu online zabývající se dezinformacemi.
  3. Budování odolnosti a odrazování v odvětví kybernetické bezpečnosti: Během uplynulého roku navrhla EU prostředky pro budování kapacit a boj proti kybernetickým hrozbám, jako je návrh rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti, mandát pro silnější a modernizovanou Agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost, návrh spolupráce mezi členskými státy a agenturami EU v případě útoku a soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky. EP a Rada by měly urychlit projednávání.
  4. Budování odolnosti vůči nepřátelské zpravodajské činnosti: Zásadní význam má koordinace mezi členskými státy a jinými mezinárodními organizacemi, zejména s NATO. ESVČ a Komise mají zavést opatření s cílem zachovat a rozvíjet interaktivní schopnosti EU, aby byla schopna bojovat s nepřátelskou zpravodajskou činností namířenou proti jejím institucím. Středisko pro hybridní hrozby má mít k dispozici zpravodajské informace, aby bylo schopné poskytovat podrobné analýzy a brífinky.

Vysoká představitelka a Komise předložili také zprávu o provádění 22 opatření identifikovaných ve společném rámci pro boj proti hybridním hrozbám, mezi něž patří mimo jiné zlepšení výměny informací, posílení ochrany kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost a budování odolnosti proti radikalizaci a extremismu v našich společnostech. Členské státy prostřednictvím tohoto rámce obdržely podporu a reakce EU na hybridní hrozby byla testována během několika cvičení organizovaných společně s NATO.

Komise spolu s členskými státy má do konce roku 2018 zintenzivnit úsilí v oblasti chemických hrozeb, a to mimo jiné těmito prostředky:

  • vypracování seznamu chemických látek, které představují zvláštní bezpečnostní hrozbu,
  • navázání dialogu s dodavatelským řetězcem, aby bylo možné řešit hrozby vyplývající z chemických látek, které mohou být použity jako prekurzory,
  • lepší odhalování chemických hrozeb prostřednictvím přezkumu scénářů hrozeb a analýzou stávajících metod detekce,
  • zvyšování povědomí mezi zásahovými složkami, zejména pracovníky v oblasti vymáhání práva a civilní ochrany,
  • vytvoření soupisů zásob základních lékařských protiopatření, laboratoří, kapacit pro péči a dalších kapacit a pravidelné mapování jejich dostupnosti v rámci EU.

Pokrok při práci na prioritních bezpečnostních otázkách

Zpráva o pokroku na cestě k bezpečnostní unii poskytuje aktuální informace o odstraňování teroristického obsahu na internetu a o dalším postupu v oblasti předcházení radikalizaci v návaznosti na závěrečnou zprávu expertní skupiny na vysoké úrovni pro radikalizaci. Zpráva rovněž informuje o pokroku v dalších prioritních oblastech, včetně interoperability, výměny informací, kybernetické bezpečnosti a financování terorismu.

Komise představila také akční plán EU pro zlepšení bezpečnosti cestujících v železniční dopravě a zaměstnanců železnic. Tento akční plán si klade za cíl předcházet případným útokům na železnice a reagovat na ně, a to prostřednictvím nového rámce pro spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, mimo jiné pomocí nové platformy EU pro bezpečnost cestujících v železniční dopravě.

Komise předložila také zprávu o dopadu případných omezení plateb v hotovosti, z níž vyplývá, že taková omezení by výrazně nezabránila financování terorismu. Zatím Komise nezvažuje žádnou legislativní iniciativu v této věci.

Předpokládaný a další vývoj

Komise má pokračovat v práci na všech bezpečnostních prioritních otázkách.

Odkazy

 

Komise podporuje posílení vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení

  • Členské státy mají povinnost mít přinejmenším 1 organizaci zřízenou v dané zemi s cílem analyzovat a monitorovat diskriminaci.

  • Členské státy by měly zajistit nezávislost orgánů pro rovné zacházení prostřednictvím jejich správní struktury.

  • Členské státy by měly umožnit orgánům pro rovné zacházení vyřizovat individuální či kolektivní stížnosti, poskytovat právní pomoc a zastupovat oběti nebo organizace u soudu. 

  • Orgány pro rovné zacházení mají být nezávislé organizace, které mají pomáhat obětem diskriminace.

 

Commission recommendation of 22. 6. 2018 on standards for equality bodies (C(2018)3850)

  • Komise 22. 6. 2018 vydala doporučení pro členské státy týkající se opatření, která mají zajistit, aby orgány pro rovné zacházení účinně chránily občany a bojovaly proti diskriminaci.

Pozadí

Listina základních práv i Smlouva o EU mají zaručit, že nikdo nesmí být diskriminován z důvodu pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

V roce 2015 Komise zřídila skupinu na vysoké úrovni pro nediskriminaci, rovnost a rozmanitost. Skupina na vysoké úrovni složená ze zástupců všech zemí EU má za úkol zajišťovat spolupráci a koordinaci mezi zeměmi EU a snažit se zlepšit rozvoj a provádění politik a programů, které bojují proti diskriminaci a podporují rovnost. Měla by být také platformou pro sdílení zkušeností a osvědčených postupů.

Soubor směrnic (směrnice o rovnosti) ukládá členským státům povinnost mít přinejmenším 1 organizaci – orgán pro rovné zacházení – zřízenou v dané zemi s cílem analyzovat a monitorovat diskriminaci, jakož i podporovat a chránit rovné zacházení s každou osobou, která tam žije.

Po usnesení EP z roku 2015 vyzývajícím k normám pro orgány pro rovné zacházení následovalo  v roce 2016 sdělení s názvem Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování, v němž se Komise zavázala pomáhat členským státům zajistit, aby jednotlivci a skupiny čelící diskriminaci byli chráněni EU a znali svá práva.

Orgány pro rovné zacházení mají být nezávislé organizace, které mají pomáhat obětem diskriminace, monitorovat záležitosti týkající se diskriminace a podávat o nich zprávy. Členské státy by měly zajistit, aby tyto orgány byly nezávislé a aby měly nezbytné prostředky a mohly se zabývat všemi důvody diskriminace, jako jsou pohlaví, rasa, etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientace.

Klíčové a sporné body

Komise doporučuje tato opatření:

  • Větší nezávislost: Členské státy by měly zajistit nezávislost orgánů pro rovné zacházení prostřednictvím jejich správní struktury, přidělování rozpočtových prostředků, postupů pro jmenování a propouštění zaměstnanců a předcházení střetům zájmů. Orgánům pro rovné zacházení by měly umožnit shromažďovat důkazy a informace.
  • Právní pomoc: Členské státy by měly umožnit orgánům pro rovné zacházení vyřizovat individuální či kolektivní stížnosti, poskytovat právní pomoc a zastupovat oběti nebo organizace u soudu. 
  • Přiměřené zdroje a personál: Členské státy by měly zajistit, aby orgány pro rovné zacházení měly nezbytné lidské, technické a finanční zdroje a infrastrukturu.
  • Účinná koordinace a spolupráce: Členské státy by měly vytvořit nezbytné podmínky pro náležitou komunikaci mezi orgány pro rovné zacházení v členských státech v celé EU a v mezinárodním měřítku. 

Předpokládaný další vývoj

Členské státy se vyzývají, aby své kroky navazující na toto doporučení zahrnuly do svých povinných zpráv o směrnicích o rovnosti.

Odkazy

 

Krátce...

 

Konec praní špinavých peněz, potvrdila Rada

  • Cílem je stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí souvisejících s praním peněz.

  • Za činnosti související s praním peněz má být možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby 4 let.

Rada 7. 6. 2018 potvrdila dohodu, které bylo dosaženo mezi předsednictvím a EP ohledně nových pravidel pro využívání trestního práva pro boj proti praní peněz. Nová směrnice se zaměřuje na narušení a zabránění přístupu pachatelů trestné činnosti k finančním zdrojům, včetně zdrojů používaných pro teroristické činnosti. Návrh byl předložen Komisí v prosinci roku 2016 spolu s návrhem nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci. Oba návrhy jsou součástí plánu EU pro zesílení boje proti financování terorismu a finančním trestným činům. EP schválil dohodnuté znění v dubnu 2018 (více v příspěvku „Rada souhlasí se změnou směrnice proti praní špinavých peněz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2016). Tato směrnice rovněž doplňuje, pokud jde o aspekty trestního práva, směrnici o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, která byla formálně přijata v květnu 2018. Hlavními cíli nových pravidel jsou: 1)Stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí souvisejících s praním peněz; 2) odstranit překážky bránící přeshraniční justiční a policejní spolupráci, a to stanovením společných ustanovení s cílem zlepšit vyšetřování trestných činů souvisejících s praním peněz; 3) uvést právní předpisy EU do souladu s mezinárodními závazky, zejména s těmi, které vyplývají z Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu (Varšavská úmluva) a z doporučení příslušného Finančního akčního výboru (FATF). Konečný kompromis mezi orgány EU stanovuje že: za činnosti související s praním peněz bude možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby 4 let; soudci mohou spolu s odnětím svobody uložit dodatečné sankce a dodatečná opatření (např. dočasné nebo trvalé vyloučení z přístupu k veřejným financím, pokuty atd.); v případech spojených se zločinným spolčením nebo v případě trestných činů spáchaných při výkonu určitých profesních činností se uplatní přitěžující okolnosti. Členské státy mohou rovněž definovat takové přitěžující okolnosti na základě hodnoty majetku nebo objemu praných peněz nebo povahy trestného činu (např. korupce, sexuální vykořisťování, pašování drog atd.); právnické osoby budou rovněž odpovídat za určité činnosti spojené s praním peněz a mohou čelit řadě sankcí (např. vyloučení z veřejné podpory, umístění pod soudní dohled, zrušení rozhodnutím soudu atd.). Znění má být formálně přijato Radou a EP. Členské státy poté budou mít až 24 měsíců na provedení nových ustanovení do svého vnitrostátního práva.

 

Rada schválila mandát pro jednání o změně vízového kodexu

  • Nové nařízení má umožnit podávat žádosti o vízum až 6 měsíců a nejpozději 15 dní před cestou.

  • Měla by existovat možnost vyplnit a podepsat formulář žádosti elektronicky.

Rada 19. 6. 2018 potvrdila mandát pro jednání o návrhu na změnu vízového kodexu. Na základě tohoto mandátu bude možné zahájit jednání s EP. Vízový kodex vstoupil v platnost v roce 2010 a stanovuje pravidla pro vyřizování žádostí o víza a vydávání krátkodobých víz do EU, tj. víz pro pobyty nepřesahující 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. Komise v březnu 2018 předložila návrh na reformu společné vízové politiky EU, která by se měla přizpůsobit měnící se bezpečnostní situaci, problémům spojeným s migrací a novým možnostem technologického vývoje (Více v příspěvku „Nová vízová politika EU představena Komisí“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2018). Návrh nařízení má modernizovat vízovou politiku EU a zajistit zvýšenou bezpečnost. Návrh má za cíl zajistit lepší podmínky pro legálně cestující osoby, a to zajištěním rychlejších a jasnějších postupů pro legálně cestující osoby. Konkrétně by mělo nové nařízení umožnit podávat žádosti o vízum až 6 měsíců a nejpozději 15 dní před cestou; poskytnout možnost vyplnit a podepsat formulář žádosti elektronicky; jasněji stanovit, který členský stát je příslušný pro posouzení žádosti, pokud zamýšlená návštěva zahrnuje několik členských států a zavést harmonizovaný přístup k vydávání víz pro více vstupů pravidelným cestujícím, kteří mají pozitivní vízovou minulost, na postupně se zvyšující dobu v délce od 1 roku do 5 let. Vízový poplatek by měl být zvýšen na 80 €. Návrh nařízení také zavádí mechanismus, na jehož základě bude každé 3roky posouzena potřeba revize výše vízových poplatků. Cílem návrhu nařízení je také přispět ke zlepšení spolupráce s třetími zeměmi v oblasti zpětného přebírání osob. Má být zaveden nový mechanismus pro využívání vízové politiky jako motivačního faktoru pro zpětné přebírání osob, který má být uplatněn v případě, že třetí země s členskými státy nespolupracuje ve věci zpětného přebírání nelegálních migrantů.

 

Rada se dohodla na mandátu k jednání o Schengenském hraničním kodexu

  • Znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích by mělo být krajní možností.

  • Případné kontroly nesmí přesáhnout 1 rok.

Velvyslanci při EU 19. 6. 2018 potvrdili jménem Rady mandát k jednání o návrhu, kterým by měl opětovně změnit Schengenský hraniční kodex, pokud jde o dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích. Na základě tohoto mandátu může Rada zahájit jednání s EP. V září 2017 Komise předložila sdělení o ochraně a posílení Schengenu, k němuž byl připojen návrh na změnu Schengenského hraničního kodexu a doporučení o provádění ustanovení stávajícího Schengenského hraničního kodexu, která se týkají kontrol na vnitřních hranicích. Cílem návrhu je poskytnout členským státům větší flexibilitu, která by měla pomoci zaručit vyšší bezpečnost, a zároveň zajistit, že znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích se použije až v krajním případě. V zájmu řešení závažných hrozeb pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost by navržená změna umožňovala, aby se z téhož důvodu znovu zavedly kontroly na vnitřních hranicích na celkovou dobu nepřesahující jeden rok. Návrh by obsahoval rovněž řadu záruk, které by měly být splněny v zájmu zajištění přiměřenosti a nezbytnosti těchto opatření, včetně posouzení rizik a konzultačních mechanismů. Jsou-li kontroly na vnitřních hranic prováděny po dobu přesahující 6 měsíců, Komise by měla vydat stanovisko.

 

Rada se dohodla na nových pravidlech pro vzájemné uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci

  • V současné době se odhaduje, že 98,9 % možných zisků z trestné činnosti není konfiskováno a zůstává k dispozici zločincům.

  • Směrnice má usnadňovat orgánům zabavit a převzít majetek na vnitrostátní úrovni.

Rada se 20. 6. 2018 dohodla na nových pravidlech pro vzájemné uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci. Komise návrh o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci předložila prosinci 2016 (více v příspěvku „Komise plní akční plán pro boj proti financování terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2016). Nové nařízení by mělo doplnit směrnici z roku 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti. Tato směrnice má usnadňovat orgánům zabavit a převzít majetek na vnitrostátní úrovni. Nové nařízení by mělo zlepšit přeshraniční vymáhání příkazů k zajištění a konfiskaci. Nové nařízení má také nahradit rámcová rozhodnutí o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a o vzájemném uznávání příkazů ke konfiskaci z let 2003 a 2006, která obsahovala mezery, jichž využívali pachatelé trestných činů. Konfiskace majetku získaného na základě trestné činnosti je nástrojem v boji proti trestné činnosti a terorismu. V současné době se odhaduje, že 98,9 % možných zisků z trestné činnosti není konfiskováno a zůstává k dispozici zločincům. Cílem nového nařízení je zajistit účinné zajištění a konfiskaci majetku z trestné činnosti v celé EU. Přispěje se tak ke zvýšení bezpečnosti EU prostřednictvím boje proti financování trestné činnosti, včetně terorismu. Mezi hlavní prvky nových pravidel, na nichž se oba orgány dohodly, patří (1) jediné nařízení upravující příkazy k zajištění a konfiskaci, které je přímo použitelné v EU; (2) Obecná zásada vzájemného uznávání, což znamená, že všechna soudní rozhodnutí v trestních věcech přijatá v jedné zemi EU budou v jiném členském státě obvykle přímo uznána a vykonána. Nařízení stanoví pouze omezený počet důvodů pro neuznání a nevykonání. Orgány se dohodly na zařazení základních práv jako důvodu pro neuznání, avšak za velmi přísných podmínek; (3) Široká škála druhů konfiskace v trestních věcech, jako je konfiskace na majetkovém základě a konfiskace nezaložená na odsuzujícím rozsudku, včetně některých systémů předběžné konfiskace; (4) Normalizace osvědčení a postupů, jež umožní rychlé a účinné zajištění a konfiskace; (5) Lhůta 45 dnů pro uznání příkazu ke konfiskaci a v naléhavých případech lhůta 48 hodin pro uznání a 48 hodin pro výkon příkazů k zajištění. Tyto lhůty mohou být prodlouženy za přísných podmínek uvedených v nařízení; (6) Ustanovení k zajištění toho, že práva obětí na náhradu škody a vrácení majetku jsou v přeshraničních případech respektována. Po potvrzení politické dohody EP by měla nová pravidla začít platit 24 měsíců po vstupu nařízení v platnost.

 

Nová pravidla pro Eurojust schválena Radou

  • Nařízením se zavádí nový model řízení, jehož cílem je zlepšit operativní účinnost agentury.

  • Revidované nařízení o Eurojustu počítá se zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce.

Coreper 20. 6. 2018 potvrdil dohodu o změně nařízení o Eurojustu, které bylo dosaženo 19. 6. 2018 mezi bulharským předsednictvím Rady a EP. Nařízením se zavádí nový model řízení, jehož cílem je zlepšit operativní účinnost agentury. Revidované nařízení o Eurojustu počítá rovněž se zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a novými pravidly ochrany údajů pro orgány (více v příspěvku „GDPR se aplikuje i v institucích EU“, Institucionální záležitosti v květnu 2018). Mezi hlavní schválené změny patří: odlišení operativních a řídících funkcí kolegia národních členů; nový režim pravidel pro ochranu údajů, přizpůsobený novému právnímu rámci pro ochranu údajů orgány EU; zřízení výkonné rady, která bude kolegiu pomáhat s jeho řídicími funkcemi a umožní efektivnější rozhodování o neoperativních a strategických záležitostech; nová ustanovení upravující roční a víceleté programování; zastoupení Komise v kolegiu a výkonné radě; funkce správního ředitele a zvýšení transparentnosti a demokratického dohledu prostřednictvím mechanismu společného hodnocení činnosti Eurojustu EP a vnitrostátními parlamenty. Návrh bude formálně přijat Radou a EP. Nové nařízení vstoupí v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

 

EU usiluje o větší bezpečí

  • V těchto závěrech byly stanoveny tři strategické priority: reakce na vnější konflikty a krize, budování kapacit partnerů a ochrana EU a jejích občanů.

  • Očekává se, že obecné podmínky pro účast třetích zemí na projektech PESCO budou stanoveny v rozhodnutí Rady.

Ministři zahraničních věcí a ministři obrany 25. 6. 2018 diskutovali zaprvé o provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany a zadruhé o spolupráci EU a NATO. Rada přijala závěry zdůrazňující pokrok v posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany a stanovující pokyny k dalším krokům. V listopadu 2016 přijala Rada závěry o provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany. V těchto závěrech byly stanoveny tři strategické priority: reakce na vnější konflikty a krize, budování kapacit partnerů a ochrana EU a jejích občanů (více v příspěvku „Komise představila akční plán vedoucí k posílení unijní obrany“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2016). Od té doby EU výrazně zvýšila své úsilí v oblasti bezpečnosti a obrany. Další pokyny byly poskytnuty na základě závěrů Rady z března 2017, května 2017 a listopadu 2017. Závěry Rady o posílení společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) byly přijaty v květnu 2018. Rada přijala společný soubor pravidel správy pro projekty v rámci PESCO. Další závazky pro státy účastnící se programu PESCO by měly být definovány doporučením Rady v červenci 2018. Očekává se aktualizovaný seznam projektů PESCO a jejich účastníků, včetně druhé vlny projektů. Očekává se, že obecné podmínky pro účast třetích zemí na projektech PESCO budou stanoveny v rozhodnutí Rady. Diskuze se týkala také Evropského obranného fondu, který je jednou z klíčových bezpečnostních a obranných iniciativ Komise, která byla znovu potvrzena v návrhu budoucího víceletého finančního rámce (2021-2027) s navrhovaným rozpočtem ve výši 13 mld. €. Závěry se týkají i dalších oblastí činnosti v oblasti bezpečnosti a obrany EU, včetně posílení civilní SBOP, vytvoření strategičtějšího přístupu pro partnerství EU v oblasti bezpečnosti a obrany se třetími zeměmi a zvýšení odolnosti a posílení schopností čelit hybridním hrozbám, včetně dalšího rozvoje strategického komunikačního přístupu EU společně s členskými státy.

 

Kontroly peněžní hotovosti vstupující do i opouštějící EU budou přísnější

  • Nové nařízení rozšiřuje definici peněžní hotovosti tak, aby zahrnovala nejen bankovky

  • Návrh rozšiřuje povinnost, podle níž musí každý občan vstupující do EU nebo ji opouštějící, který má u sebe peněžní hotovost v hodnotě 10 tis. € nebo více, tuto skutečnost ohlásit celním orgánům.

Coreper 27. 6. 2018 potvrdil dohodu mezi Radou a EP o návrhu nařízení, které má posílit kontroly peněžní hotovosti vstupující do EU nebo ji opouštějící. Cílem je zajistit snazší odhalování financování terorismu, praní peněz a další trestnou činnost. Nové nařízení má zlepšit stávající systém kontrol peněžní hotovosti, která do EU vstupuje nebo ji opouští. Nahrazuje se jím dosavadní nařízení o kontrolách peněžní hotovosti (nařízení č. 1889/2005), které se uplatňuje od roku 2007 (více v příspěvku „Přísnější kontroly hotovosti tekoucí z a do EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2017). Nové nařízení rozšiřuje definici peněžní hotovosti tak, aby zahrnovala nejen bankovky, ale také další nástroje nebo vysoce likvidní komodity, jako jsou šeky, cestovní šeky, předplacené karty nebo zlato, a pokrývá i peněžní hotovost, která je zasílána poštou, přepravována v rámci nákladní dopravy nebo kurýrní službou. Návrh doplňuje právní rámec EU pro předcházení praní peněz a financování terorismu stanovený ve směrnici č. 2015/849. Návrh rozšiřuje povinnost, podle níž musí každý občan vstupující do EU nebo ji opouštějící, který má u sebe peněžní hotovost v hodnotě 10 tis. € nebo více, tuto skutečnost ohlásit celním orgánům. Ohlášení by mělo být provedeno bez ohledu na to, zda cestující hotovost přepravuje u sebe, ve svém zavazadle nebo v dopravním prostředku. Na žádost orgánů bude muset hotovost předložit ke kontrole. Má-li být hotovost zasílána v poštovních zásilkách, v kurýrních zásilkách, v zavazadle bez doprovodu nebo jako náklad v kontejneru („hotovost bez doprovodu vlastníka“), měly by mít příslušné orgány pravomoc vyžadovat, aby odesílatel nebo případně příjemce učinil prohlášení za účelem oznámení. Prohlášení má být v písemné podobě nebo elektronicky s pomocí standardního formuláře. Příslušné orgány mají mít pravomoc provádět kontroly všech zásilek, nádob nebo dopravních prostředků, jež mohou obsahovat hotovost bez doprovodu vlastníka. Návrh nařízení nemá členským státům bránit v tom, aby stanovily další vnitrostátní kontroly pohybu peněžní hotovosti v rámci EU na základě vnitrostátního práva, za předpokladu, že tyto kontroly budou v souladu se základními svobodami EU. Rada a EP mají nařízení potvrdit na základě hlasování a následně bude nařízení vyhlášeno v Úředním věstníku EU.

 

Evropská rada diskutovala o otázkách migrace

  • V závěrech se počítá se zřízením kontrolovaných středisek.

  • Je nezbytné spolupracovat s partnery v oblasti západního Balkánu.

Evropská rada 28. 6. 2018 vydala po svém zasedání závěry týkající se otázek migrace. Ze závěrů vyplývá, že předpokladem fungující politiky EU je komplexní přístup k migraci spojující účinnější ochranu vnějších hranic EU, posílenou vnější činnost a vnitřní aspekty. Oproti říjnu 2015, kdy migrační krize vrcholila, klesl počet zjištěných případů nedovoleného překročení hranic do EU o 95 %, i když byl v nedávné době zaznamenán nárůst migračních toků na trasách přes východní a západní Středomoří. Evropská rada deklarovala, že je odhodlána v této politice pokračovat a posílit ji, aby se již nemohly opakovat nekontrolované migrační toky z roku 2015 a aby bylo důrazněji zamezováno nelegální migraci na všech stávajících i nově vznikajících trasách. Pokud jde o trasu přes centrální Středomoří, je třeba dále zintenzívnit úsilí směřující k zastavení činnosti převaděčů, kteří působí z území Libye či odjinud. EU by měla zvýšit podporu poskytovanou pro oblast Sahelu, libyjskou pobřežní stráž, pobřežní komunity a komunity v jižních oblastech, podporu zaměřenou na humánní podmínky přijímání a dobrovolné humanitární navracení a posílí spolupráci s dalšími zeměmi původu a tranzitu, jakož i dobrovolné přesídlování. Všechna plavidla působící ve Středozemním moři musejí dodržovat platné zákony a nesmějí bránit operacím libyjské pobřežní stráže. Co se týče trasy přes východní Středomoří, je třeba vyvinout další úsilí s cílem dosáhnout úplného provedení prohlášení EU a Turecka, zabránit novému překračování hranic z Turecka a zastavit migrační toky. Dohoda o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem, jakož i dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob by měly být prováděny v plném rozsahu. V zájmu výměny informací o migračních tocích, zamezení nelegální migraci, zvýšení kapacit v oblasti ochrany hranic a zlepšení postupů v oblasti navracení a zpětného přebírání osob je i nadále nezbytné spolupracovat s partnery v oblasti západního Balkánu a podporovat je. Dle závěrů by v souladu s mezinárodním právem mělo být o zachráněné osoby na území EU postaráno na základě sdíleného úsilí, a to jejich přemístěním v rámci kontrolovaných středisek zřízených v členských státech, výlučně na dobrovolném základě, kde by bylo možné odlišit nelegální migranty, kteří by měli být navráceni, od osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Všechna opatření v kontextu těchto kontrolovaných středisek, včetně relokace a přesídlování, mají být dobrovolné povahy a nemá jimi být dotčena reforma dublinského nařízení. Toto prohlášení považuje ČR, země V4 a další členské státy odmítající trvalé kvóty za úspěch. K řešení problému migrace je nutné partnerství s Afrikou, jehož cílem bude zásadní socioekonomická transformace afrického kontinentu na základě zásad a cílů vytyčených africkými zeměmi v jejich Agendě 2063. V souvislosti s jednáním o novém VFR Evropská rada zdůraznila potřebu flexibilních nástrojů, které by umožnily rychlé vyplácení prostředků s cílem bojovat proti nelegální migraci. Fondy v oblasti vnitřní bezpečnosti, integrované správy hranic, azylu a migrace by proto měly obsahovat specializované, složky pro řízení vnějšího rozměru migrace. Zástupci členských států se shodli na tom, že uvnitř EU existuje nebezpečí, že druhotný pohyb žadatelů o azyl mezi členskými státy ohrozí integritu společného evropského azylového systému a schengenského acquis. Členské státy by měly přijmout taková legislativní i administrativní opatření, která budou zaměřena na boj proti tomuto jevu.