Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021

Euroskop, 09.07.2021

Komise navrhla změny v Schengenu, Covid pas zahájil zkušební provoz, Rada schválila svůj mandát k digitalizaci soudnictví, Rada se zabývala ochranou veřejných prostor, Rada schválila obecný přístup k Agentuře pro základní práva, Komise informovala o porušení právních předpisů, Komise zahájila novou iniciativu zaměřenou na řešení nedostatku talentů v EU, Rada aktualizovala doporučení týkající se omezení volného pohybu, Rada přijala finanční prostředky v oblasti vnitřních věcí, EU řešila vztahy s Ruskem, Rada informovala o dalším prodloužení sankcí týkajících se Krymu, Rada se zabývala situací v Libyi, Rada se věnovala situaci v Bělorusku, Rada se dohodla na mandátu k jednání o nových pravidlech Europol, Rada a EP se dohodly na nařízení o Agentuře EU pro azyl, EU finančně podpoří Evropský obranný fond

  • Pravidla pro Schengenský prostor se mají měnit 

  • Covid pas funguje v 7 státech o měsíc dřív

  • EU chce digitalizovat soudnictví

  • Rada chce podpořit projekty na ochranu veřejných prostor

  • Agentura pro základní práva má mít nová pravidla

  • EU vydala hodnocení porušení právních předpisů

  • EU podporuje legální mograci

  • Rada změnila pravidla pro volný pohyb

  • Rada schválila financování opatření v oblasti azylu a migrace

  • Vztahy mezi s Ruskem  jsou pro EU výzvou

  • Sankce týkající se Krymu byly prodlouženy

  • EU řešila stav v Libyi

  • EU uložila sankce vůči Bělorusku

  • Pravidla Europolu mají být upravena

  • Agentura EU pro azyl byla schválena orgány EU

  • Evropský obranný fond zahájil svoji činnost

 

Komise navrhla změny v Schengenu

  • Schengenský prostor umožňuje občanům a obyvatelům EU cestovat do jiné země EU, pracovat a žít tam, aniž by museli podstupovat kontroly na vnitřních hranicích. 

  • Strategie má za cíl zajistit účinnou a moderní správu vnějších hranic EU; interně posílit schengenský prostor; zlepšit správu věcí veřejných, aby se posílila důvěra mezi členskými státy a bylo možné lépe se připravit na krize.

  • Informační systémy pro správu hranic a řízení migrace i pro účely prosazování práva by se měly do roku 2023 stát interoperabilní a začít poskytovat pohraniční stráži nezbytné informace o osobách překračujících hranice EU.

  • Strategie stanoví důslednější vnitřní opatření v oblasti policejní spolupráce, bezpečnosti a migrace, která mají význam pro kompenzaci absence kontrol na vnitřních hranicích.

 
Communication from the Commission to the European Parliament and the Council "A strategy towards a fully functioning and resilient Schengen area" (COM(2021)277

Proposal for a Council regulation on the establishment and operation of an evaluation and monitoring mechanism to verify the application of the Schengen acquis and repealing Regulation (EU) No 1053/2013 (COM(2021)278)

  • Komise 2. 6. 2021 předložila novou strategii, která má zajistit, aby schengenský prostor byl pevnější a odolnější.

Pozadí

Schengenský prostor je největším prostorem volného pohybu na světě a jedním z hlavních úspěchů EU. Uprchlická krize v roce 2015 odhalila nedostatky ve správě vnějších hranic EU a v oblasti migrace, což vedlo k opětovnému zavedení kontrol na vnitřních hranicích v řadě členských států. Tyto kontroly byly rovněž znovu zavedeny v reakci na teroristické hrozby. V nedávné době znovu zavedlo kontroly na vnitřních hranicích několik členských států v důsledku koronavirové pandemie. Tím vznikl značný tlak na schengenský prostor a tyto kontroly v některých případech ohrozily řádné fungování vnitřního trhu a narušily dodavatelské řetězce v rámci EU i pohyb osob, zejména těch, které žijí a pracují v příhraničních regionech. Je zapotřebí určitých zlepšení, aby schengenský prostor byl schopen čelit stávajícím i budoucím výzvám a aby všichni lidé žijící v EU mohli i nadále využívat výhod volného cestování. Komise se sice snažila zmírnit dopad kontrol na vnitřních hranicích, posílit bezpečnost a zlepšit správu vnějších hranic EU, ale je zapotřebí vypracovat nový postup, který zajistí bezpečnost a možnost cestovat pro obyvatele EU.

Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích je domovem pro více než 420 mil. lidí ve 26 evropských státech. Schengenský prostor tvoří všechny země EU kromě Bulharska, Rumunska, Chorvatska, Kypru a Irska. Jeho součástí jsou také 4 země, které nejsou členy EU: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

Téměř 1,7 mil. lidí bydlí v jedné zemi schengenského prostoru a pracuje v jiné zemi a vnitřní hranice překračuje každý den přibližně 3,5 mil. lidí. Odhaduje se, že občané EU uskuteční v rámci schengenského prostoru 1,25 mld. cest ročně, což také značně prospívá odvětví cestovního ruchu. Schengenský prostor přináší zúčastněným státům značné hospodářské výhody. Od jeho založení se objem obchodování uvnitř EU postupně zvyšoval, a tím se zjednodušil růst evropských podniků.

Schengenská pravidla vyžadují aktualizaci, aby se přizpůsobila měnícím se výzvám. V zájmu vybudování odolnějšího schengenského prostoru předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v září 2020 oznámila, že Komise předloží novou strategii pro budoucnost schengenského prostoru.

Klíčové a sporné body

Strategie nastiňuje opatření pro udržení a kompenzaci absence hraničních kontrol v rámci schengenského prostoru a pro zvýšení jeho odolnosti vůči budoucím problémům. Strategie rovněž vyzývá k dokončení rozšíření schengenského prostoru, aby z něj mohly profitovat Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Kypr.

Konkrétně má strategie má za cíl: 

  • Zajistit efektivní správu vnějších hranic EU prostřednictvím probíhajícího utváření stálého útvaru Frontex, zajištěním interoperability informačních systémů pro správu hranic a řízení migrace do roku 2023 a díky připravovanému návrhu na digitalizaci žádostí o víza a cestovních dokladů. Komise rovněž vyzývá orgány EU, aby urychleně přijali nový pakt o migraci a azylu a jeho pravidla týkající se prověřování osob překračujících hranice bez povolení.

  • Posílit schengenský prostor uvnitř, protože úzká spolupráce mezi členskými státy při předcházení bezpečnostním hrozbám a boji proti nim má zásadní význam pro to, aby mohlo být zachováno a kompenzováno neprovádění kontrol na vnitřních hranicích. Nové iniciativy mají zahrnovat kodex policejní spolupráce EU, modernizaci „prümského“ rámce pro výměnu informací o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel a dále větší využívání předběžných informací o cestujících na letech v rámci schengenského prostoru. Nový pakt o migraci a azylu, jakmile bude přijat, rovněž stanoví společný přístup k řízení migrace, což představuje důležitý prvek pro řádné fungování schengenského prostoru.

  • Zlepšit připravenost a správu věcí veřejných: Komise navrhla také revizi schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu. Měla by rovněž svolávat pravidelná schengenská fóra na podporu politického dialogu o řešení společných problémů, a to na základě výročních zpráv o stavu Schengenu. V průběhu roku 2021 má Komise navrhnout revizi Schengenského hraničního kodexu s cílem posílit odolnost schengenského prostoru vůči vážným hrozbám zajištěním úzké koordinace a zavedením nezbytných záruk, aby znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích bylo i nadále pouze krajním opatřením. Komise by měla rovněž předložit pohotovostní plán, který umožní znovu aktivovat úspěšný systém zelených pruhů pro nepřerušenou nákladní dopravu v případě budoucích krizí. Komise by měla zahájit dialog s členskými státy s cílem zabývat se dlouhodobým znovuzavedením kontrol.

  • Rozšíření schengenského prostoru: Budoucnost schengenského prostoru se musí vyznačovat rozšířením o ty členské státy EU, které dosud jeho součást netvoří. Jedná se jak o legitimní očekávání, tak o právní povinnost těch zemí, které jsou hodnoceny jako připravené k přistoupení.

Informační systémy pro správu hranic a řízení migrace i pro účely prosazování práva by se měly do roku 2023 stát interoperabilní a začít poskytovat pohraniční stráži nezbytné informace o osobách překračujících hranice EU. Komise plánuje navrhnout, aby se postupy podávání žádostí o vízum a cestovní doklady zdigitalizovaly, což cestujícím a členským státům ušetří čas a peníze.

Připravovaná revize Schengenského hraničního kodexu by měla posílit odolnost schengenského prostoru vůči vážným hrozbám, včetně ohrožení veřejného zdraví, tím, že se zajistí úzká koordinace a zavedou se nezbytné záruky, aby znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích zůstalo krajním opatřením. Tímto způsobem by Komise a členské státy mohly získat přehled o okolnostech, které vedly k nutnosti znovu zavést hraniční kontroly. Cílem návrhu je řešit unijní koordinaci omezení cestování do EU, a to na základě zkušeností s reakcí na koronavirovou pandemii, aby se předešlo nekoordinované reakci členských států.

V zájmu prohloubení společné důvěry v provádění schengenských pravidel a zajištění rychlé detekce a nápravy veškerých nedostatků Komise navrhla revizi schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu. Změny zahrnují urychlení procesu hodnocení a zrychlený postup v případě závažných nedostatků, které by mohly ohrozit Schengen jako celek. Na schengenská hodnocení má být kladen větší politický důraz. Revidovaný mechanismus zahrnuje přísnější monitorování, jak jsou dodržována základní práva.

Návrh rovněž stanoví urychlená následná opatření: hodnotící zpráva a doporučení budou muset být přijaty do 2,5 měsíce od ukončení hodnocení, aby bylo možné začít jednat okamžitě. Nejpozději do 1 roku od hodnocení uskuteční Komise další návštěvu, aby provádění nápravných opatření ověřila.

Předpokládaný další vývoj 

Předložené návrhy budou diskutovány v orgánech EU. Komise by měla předložit další právní akty řešící konkrétní aspekty.

Odkazy

 

Krátce…

 

Covid pas zahájil zkušební provoz
 
  • Spuštění brány je důležitým krokem k tomu, aby členské státy mohly bránu začít používat a vydávat digitální certifikáty EU COVID.

  • Bulharsko, Česko, Dánsko, Německo, Řecko, Chorvatsko a Polsko se připojilo k bráně o měsíc dříve.

Komise 1. 6. 2021 informovala, že došlo ke spuštění technického systému pro Digitální certifikát EU COVID, který umožňuje bezpečné ověřování certifikátů způsobem respektujícím soukromí. Certifikát EU byl navržen Komisí v březnu 2021, a má být  bezplatný, bezpečný a dostupný každému (více v příspěvku „EU představila digitální zelený certifikát”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2021, v příspěvku „EP jednal o „covidovém pasu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2021 a v příspěvku „EP a Rada se dohodly na digitální certifikátu EU COVID”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2021). K dispozici bude v digitálním formátu nebo v tištěné podobě a bude dokladem o tom, že daná osoba byla proti onemocnění COVID-19 očkována, obdržela negativní výsledek testu nebo se z infekce zotavila. Brána EU byla zavedena za 2 měsíce a umožňuje ověření bezpečnostních prvků obsažených v QR kódech všech certifikátů. Občané a orgány se tak budou moci ujistit, že certifikáty jsou pravé. Během tohoto procesu se nevyměňují ani neuchovávají žádné osobní údaje. Spuštěním brány jsou dokončeny přípravné práce na úrovni EU. Od 10. 5. 2021 již bránu úspěšně otestovalo 22 zemí. I když se nařízení bude uplatňovat od 1. 7. 2021, všechny členské státy, které absolvovaly technické testy a jsou připraveny vydávat a ověřovat certifikáty, mohou nyní začít systém dobrovolně používat. 7 členských států – Bulharsko, Česko, Dánsko, Německo, Řecko, Chorvatsko a Polsko – se připojilo k bráně o měsíc dříve a začalo vydávat první certifikáty EU, zatímco některé země se rozhodly začít digitální certifikáty EU COVID vydávat až poté, co budou na celostátní úrovni zavedeny všechny funkce. Postupně se budou připojovat další země. 

 

Rada schválila svůj mandát k digitalizaci soudnictví

  • Pandemie COVID-19 upozornila na potřebu urychlit digitalizaci a interoperabilitu soudních systémů. 

  • EU chce poskytnout justičním orgánům udržitelný a bezpečný systém komunikace v přeshraničních řízeních.

Rada 7. 6. 2021 schválila obecný přístup k nařízení o systému e-CODEX. Návrh byl předložen v prosinci 2020 v rámci balíku iniciativ k modernizaci justičních systémů v EU (více v příspěvku „EU chce modernizovat justici”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020). Hlavním cílem tohoto systému je zlepšit účinnost přeshraniční komunikace mezi příslušnými justičními orgány a usnadnit občanům a podnikům přístup ke spravedlnosti. Digitalizace soudnictví si klade za cíl usnadnit přístup ke spravedlnosti, zlepšit celkovou účinnost a zajistit odolnost soudních systémů v době krize, jako je pandemie COVID-19. Systém e-CODEX (komunikace v oblasti e-justice prostřednictvím výměny informací on-line) je klíčovým technologickým faktorem pro modernizaci komunikace prostřednictvím digitalizace v souvislosti s přeshraničními soudními řízeními. Systém e-CODEX umožňuje interoperabilitu mezi informačními systémy využívanými justičními orgány. Umožňuje propojení různých vnitrostátních systémů e-justice za účelem provádění přeshraničních řízení v občanských a trestních věcech. Systém e-CODEX sestává z balíku softwarových složek, které umožňují propojení mezi vnitrostátními systémy. Umožňuje uživatelům (příslušným justičním orgánům, právníkům a občanům) rychle a bezpečně zasílat a přijímat dokumenty, právní formuláře, důkazy nebo jiné informace v elektronické podobě. Tímto způsobem e-CODEX umožňuje vytvoření interoperabilních a bezpečných decentralizovaných komunikačních sítí mezi vnitrostátními informačními systémy, které podporují přeshraniční občanská a trestní řízení. Systém e-CODEX již například podporuje digitální systém výměny elektronických důkazů a výměnu informací v souvislosti s evropskými vyšetřovacími příkazy a vzájemnou právní pomocí v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech. Tento systém se již řadu let vyvíjí prostřednictvím konsorcia členských států, které jsou odpovědné za jeho řízení do roku 2024. Cílem návrhu nařízení je zajistit udržitelný a dlouhodobý právní rámec pro tento systém tím, že se jeho řízení převede na agenturu eu-LISA. Schválené kompromisní znění zavádí ustanovení na ochranu nezávislosti soudnictví a podrobně popisuje strukturu správy a řízení, která má být prováděna v rámci agentury eu-LISA.

 

Rada se zabývala ochranou veřejných prostor

  • Teroristické útoky, k nimž došlo na různých místech EU, poukázaly na potřebu zlepšit ochranu veřejných prostor.

  • Rada chce podpořit projekty a iniciativy zaměřené na posílení ochrany veřejných prostor.

Rada 7. 6. 2021 schválila závěry o ochraně veřejných prostor. V těchto závěrech Rada vyzývá Komisi, aby prozkoumala další možnosti, jak podpořit projekty a iniciativy zaměřené na posílení ochrany veřejných prostor a odolnosti komunit. Také vyzvala členské státy, aby podporovaly vypracování a provádění konceptů, kdy je ve veřejných prostorách bezpečnost zohledňována již od fáze návrhu. Rada vyzvala Europol, aby i nadále zkoumal digitální technologie a protiopatření, které lze uplatňovat na ochranu proti teroristickým útokům. Tento výzkum by se mohl zaměřit na vývoj technik pro detekci výbušnin, ochranu před drony, závažnou počítačovou trestnou činnost a využívání umělé inteligence při zpracovávání velkých souborů údajů. Rada také doporučila, aby členské státy přezkoumaly své vnitrostátní právní rámce s cílem omezit neoprávněné nošení chladných zbraní ve veřejných prostorách a na velkých akcích a aby zvážily vypracování zvláštních ochranných opatření pro místa konání bohoslužeb. Vyzvala členské státy, aby analyzovaly bezpečnostní pokyny a nástroje pro provozovatele půjčoven vozidel s cílem předcházet riziku útoků ve veřejných prostorách s využitím vozidel a toto riziko zmírňovat. Rada členským státům doporučila, aby vypracovaly projekty týkající se ochrany veřejných prostor a míst s velkou koncentrací osob, spolupracovaly a aktivně se na nich podílely s cílem spolupracovat a sdílet poznatky. Dále jim doporučila, aby i nadále organizovaly praktická cvičení a společná školení s cílem zlepšit připravenost a reakci donucovacích orgánů a složek první pomoci. 

 

Rada schválila obecný přístup k Agentuře pro základní práva 

  • V červnu 2020 předložila Komise návrh na to, aby byl mandát agentury upraven dle Lisabonské smlouvy.

  • Do působnosti agentury nebude ani nadále spadat SZBP.

Rada 7. 6. 2021 schválila obecný přístup k návrhu nařízení, kterým se mění nařízení č. 168/2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva. V červnu 2020 předložila Komise návrh na to, aby byl mandát agentury upraven dle Lisabonské smlouvy a aby bylo nařízení uvedeno do souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám. Cílem tohoto znění je posílit mandát agentury a prostřednictvím účinnějších postupů zlepšit její fungování. Kompromisní znění zařazuje do působnosti agentury oblast policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech s cílem sladit mandát této agentury s Lisabonskou smlouvou. Do působnosti agentury nemá ani nadále spadat SZBP, což znamená, že stávající situace zůstane zachována. Stávající víceletý rámec, jenž vymezuje pracovní program agentury, má být nahrazen operativnějším ročním a víceletým programem. Navrhovaným zněním je nařízení Rady založené na čl. 352 SFEU, podle něhož je zapotřebí jednomyslné přijetí Radou. V souladu s tímto zvláštním legislativním postupem může Rada k přijetí přistoupit teprve poté, co se zněním vyjádří souhlas EP.

 

Komise informovala o porušení právních předpisů

  • EU má výhrady k tomu, že občané EU nemohou v ČR a Polsku vstoupit do domácí politické strany.

  • ČR hrozí další žaloby u SD EU.

Komise 9. 6. 2021 informovala ve svém pravidelném balíku rozhodnutí o porušení právních předpisů podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků. Komise vyzvala Belgii, Bulharsko, ČR, Německo, Irsko, Řecko, Španělsko, Francii, Chorvatsko, Itálii, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko, aby provedly různá ustanovení nařízení č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Zelená dohoda pro Evropuevropská strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 zdůrazňují, že pro EU je zásadní, aby zastavila úbytek biologické rozmanitosti ochranou přírodních stanovišť a obnovením poškozených ekosystémů do dobrého ekologického stavu. Invazní nepůvodní druhy jsou rostliny a živočichové zavlečení člověkem do oblastí mimo svůj přirozený areál, které se rychle šíří a agresivně vytlačují původní druhy, což má závažné environmentální a hospodářské důsledky. Žádný z 18 členských států nevypracoval, neprovedl a neoznámil Komisi akční plán (nebo soubor akčních plánů), který by řešil nejdůležitější způsoby, jakými jsou invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na EU nezáměrně zavlékány, a šíření těchto druhů. Bulharsko, Řecko a Rumunsko navíc nezavedly systém dohledu nad invazními nepůvodními druhy s významným dopadem na EU nebo jej nezačlenily do svého stávajícího systému. Řecko a Rumunsko nemají plně funkční struktury pro provádění úředních kontrol nezbytných k prevenci záměrného zavlékání druhů s významným dopadem do Unie. Portugalsko nepředložilo zprávu o provádění nařízení. Komise se proto rozhodla zaslat každé z těchto zemí výzvu. Tyto země mají 2 měsíce na to, aby na ni odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že vydá odůvodněné stanovisko. Komise vyzvala ČR, Polsko a Slovinsko, aby uvedly své vnitrostátní právní předpisy do souladu se směrnicí č. 18/2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (směrnice Seveso III). Směrnice se vztahuje na více než 12 tis. průmyslových zařízení v EU a stanoví pravidla pro předcházení závažným průmyslovým haváriím a minimalizaci jejich škodlivých dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Do oblasti její působnosti patří odvětví jako chemický a petrochemický průmysl a odvětví velkoobchodu s palivy a jejich skladování. V závislosti na množství přítomných nebezpečných látek se uplatňují různé bezpečnostní režimy, přičemž se na zařízení, která manipulují s velkými množstvími, vztahují přísnější právní požadavky. Cílem Zelené dohody pro Evropu je nulové znečištění v EU, což je prospěšné pro veřejné zdraví, životní prostředí a klimatickou neutralitu. V této dohodě se uvádí, že přijatá pravidla v oblasti životního prostředí musí být v zájmu dosažení očekávaných výsledků účinně uplatňována. V případě uplatňování směrnice v ČR zjistila Komise 54 případů nesouladu. ČR neprovedla správně některé definice („nový závod“, „nebezpečí“ a „dotčená veřejnost“), povinnost oznamovat určité informace příslušným orgánům ani ustanovení týkající se obsahu bezpečnostní zprávy či havarijních plánů. ČR rovněž nezavedla adekvátní právní předpisy ohledně projednání s veřejností a účasti veřejnosti na rozhodování, jak vyžaduje směrnice, a neprovedlo ustanovení týkající se kontrol, přístupu k informacím a přístupu k právní ochraně. Komise vyzvala ČR, aby uvedla své vnitrostátní právní předpisy do souladu se směrnicí o průmyslových emisích (směrnice č. 75/2010). Průmyslové činnosti mají významný dopad na životní prostředí, a směrnice proto stanoví pravidla mimo jiné pro prevenci nebo omezování emisí do ovzduší, vody a půdy a předcházení vzniku odpadů. Zelená dohoda pro Evropu stanovila pro EU cíl nulového znečištění se zaměřením na snížení znečištění ovzduší, které je jeden z klíčových faktorů ovlivňujících lidské zdraví. Úplné provedení norem kvality ovzduší zakotvených v právních předpisech EU je klíčem k účinné ochraně lidského zdraví a ochraně životního prostředí. ČR některá ustanovení směrnice neprovedla vůbec nebo je neprovedla správně. Do vnitrostátní legislativy např. nejsou zapracovány definice „dotčené veřejnosti“ nebo „zbytku“. Kromě toho nejsou správně zapracována některá pravidla pro provoz zařízení na spalování odpadu nebo zařízení na spoluspalování odpadu. Ustanovení o přístupu jednotlivců k informacím a k právní ochraně jsou nejednoznačná. Komise se proto rozhodla zaslat výzvu. ČR má nyní 2 měsíce na to, aby na ni odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že vydá odůvodněné stanovisko. Komise vyzvala Belgii, ČR, Estonsko, Finsko, Francii, Chorvatsko, Lotyšsko, Lucembursko, Maltu, Rakousko, Rumunsko, Řecko a Slovensko, aby své právní předpisy uvedly do souladu se změnami obsaženými ve směrnici č. 850/2018 o skládkách odpadů. Směrnice zavádí od roku 2030 omezení skládkování veškerého odpadu, který je vhodný k recyklaci nebo k energetickému využití. Dále má omezit do roku 2035 podíl komunálního odpadu ukládaného na skládkách na 10 % a zavádí pravidla pro výpočet dosažení cílů pro snižování tohoto odpadu. Zemím EU rovněž ukládá, aby zavedly účinný systém kontroly kvality a sledovatelnosti komunálního odpadu ukládaného na skládky. Zelená dohoda pro Evropu zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropa zůstala na dobré cestě ke splnění svých environmentálních cílů. Komise také vyzvala Belgii, ČR, Estonsko, Finsko, Francii, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Maltu, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko, aby své právní předpisy uvedly do souladu se změnami obsaženými ve směrnici 851/2018. Směrnice stanoví minimální provozní požadavky na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce a zpřísňuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů. Stanoví rovněž nové cíle pro recyklaci komunálního odpadu a specifikuje, že do roku 2025 bude muset být alespoň 55 % hmotnosti komunálního odpadu recyklováno. Tento cíl se zvýší na 60 % do roku 2030 a na 65 % do roku 2035. Zelená dohoda pro Evropu zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropa zůstala na dobré cestě ke splnění svých environmentálních cílů. V říjnu 2020 zaslala Komise výše uvedeným členským státům výzvu. Nyní se rozhodla zaslat jim odůvodněné stanovisko. Dotčené země mají 2 měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, mohou být dané věci předloženy SD. Komise se také rozhodla předložit věc ČR a Polska SD EU, protože v těchto členských státech nemohou občané EU vstoupit do domácí politické strany. Kvůli tomuto omezení nemohou občané z jiných členských států EU s bydlištěm v ČR nebo Polsku plně vykonávat své právo být volen v obecních volbách a ve volbách do EP za stejných podmínek jako státní příslušníci těchto států. ČR a Polsko jsou jedinými členskými státy, kde takový zákaz zůstává v platnosti. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Česku v roce 2012 a proti Polsku v roce 2013. V dubnu 2014 pak obě země obdržely odůvodněné stanovisko. ČR a Polsko odpověděly, že jejich právní předpisy jsou v souladu s právem EU. Naposledy v prosinci 2020 zaslala Komise ČR a Polsku politický dopis s žádostí, aby do 2 měsíců poskytly aktuální informace o případných legislativních změnách. Zatímco Polsko odpovědělo a zopakovalo své dřívější stanovisko, od ČR Komise neobdržela žádnou odpověď a nebyl oznámen žádný legislativní vývoj, který by tuto otázku řešil. Komise trvá na tom, že omezení bránící občanům EU, kteří nejsou státními příslušníky ČR, resp. Polska, vstoupit v těchto zemích do politické strany, jsou v rozporu s právem EU, neboť porušují čl. 20 a čl. 22 SFEU a zásadu zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti. 

 

Komise zahájila novou iniciativu zaměřenou na řešení nedostatku talentů v EU 

  • Mobilita a příležitosti legální migrace hrají klíčovou roli v přístupu EU k řízení migrace s partnerskými zeměmi.

  • Zajištění bezpečných a legálních cest je pro Komisi prioritou a společně s úsilím o řešení základních příčin nelegální migrace.

Komise 11. 6. 2021 zahájila partnerství v oblasti talentů, iniciativu v rámci nového paktu o migraci a azylu, která má pomoci řešit nedostatek dovedností v EU a posílit vzájemně prospěšné partnerství v oblasti migrace se třetími zeměmi (více „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Při sladění dovedností pracovníků ze zemí mimo EU s potřebami trhu práce v EU by se partnerství talentů měla stát klíčovou součástí vztahů EU s partnerskými zeměmi, pokud jde o společné řízení migrace. Mobilita a příležitosti legální migrace hrají významnou roli v přístupu EU k řízení migrace s partnerskými zeměmi. Partnerství v oblasti talentů má být otevřeno studentům, absolventům a kvalifikovaným pracovníkům. Partnerství v oblasti talentů má poskytnout příležitosti pro odborné vzdělávání a přípravu, podporu integrace vracejících se migrantů, zlepšení práce apod. Zajištění bezpečných a legálních cest je pro Komisi prioritou a společně s úsilím o řešení základních příčin nelegální migrace, jako je boj proti převaděčství. V posledních letech Komise zahájila a finančně podpořila pilotní projekty s cílem posílit kanály legální migrace ze zemí jako Egypt, Moldavsko, Maroko, Nigérie, Senegal a Tunisko. EU rovněž otevřela program Erasmus + a odborné vzdělávání státním příslušníkům třetích zemí a nabídla granty.

 

Rada aktualizovala doporučení týkající se omezení volného pohybu

  • Děti mladší 12 let by měly být od povinnosti testování osvobozeny.

  • Doporučením se rovněž zvyšují prahové hodnoty pro zařazení dané oblasti do jedné ze 4 určených barev.

  • Držitelé certifikátů o očkování vydaných v souladu s nařízením o digitálním certifikátu EU COVID by neměli mít povinnost podstupovat testování ani karanténu nebo domácí izolaci, pokud jsou plně očkováni vakcínou schválenou agenturou EMA a od úplného očkování uplynulo alespoň 14 dní. 

Rada 14. 6. 2021 přijala doporučení, kterým se mění doporučení o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 (více v příspěvku „Opatření omezující volný pohyb v EU mají být jasnější a předvídatelnější”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020, v příspěvku „Rada přijala doporučení ke koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb”,  Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020 a v příspěvku „Rada opět řešila opatření ovlivňujících volný pohyb”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2021). Tato aktualizace reaguje na vyvíjející se epidemiologickou situaci, probíhající očkovací kampaně a přijetí digitálního certifikátu EU COVID. Členské státy by měly důrazně odrazovat od veškerých cest, které nejsou nezbytně nutné, do a z oblastí označených jako „tmavě červené“. To by mělo platit i pro oblasti s vysokou prevalencí variant COVID-19 vzbuzujících obavy nebo zájem a pro oblasti s neznámou prevalencí z důvodu nedostatečné míry sekvenování. Lidé cestující z těchto oblastí by měli mít stále povinnost prokázat se certifikátem o negativním testu a podstoupit karanténu nebo domácí izolaci. Členské státy by měly i nadále po lidech přijíždějících z oblastí označených jako „oranžová“ nebo „červená“ požadovat certifikát o negativním testu. Lidé, kteří cestují z „červené“ oblasti, a takový certifikát nemají, by mohli mít povinnost podstoupit karanténu nebo domácí izolaci do doby, než získají negativní výsledek testu, a u lidí cestujících z „oranžové“ oblasti by mohlo být vyžadováno podstoupení testu. Děti mladší 12 let by měly být od povinnosti testování osvobozeny. Držitelé certifikátů o očkování vydaných v souladu s nařízením o digitálním certifikátu EU COVID by neměli mít povinnost podstupovat testování ani karanténu nebo domácí izolaci, pokud jsou plně očkováni vakcínou schválenou agenturou EMA a od úplného očkování uplynulo alespoň 14 dní. Členské státy by rovněž mohly tato omezení zrušit po 1. dávce dvoudávkové vakcíny. Testování ani karanténu/domácí izolaci by nemusely podstupovat ani zotavené osoby, které mají potvrzení, že od data pozitivního výsledku testu uplynulo méně než 180 dnů. Nezletilé osoby by neměly mít povinnost podstoupit karanténu nebo domácí izolaci, pokud se to nevyžaduje od osoby, která je doprovází, například proto, že byla očkována nebo se zotavila. Aktualizované doporučení obsahuje 2 další kritéria, která je při rozhodování o omezení volného pohybu potřeba zohlednit: aktuální situaci týkající se očkování a prevalenci variant onemocnění COVID-19, které vzbuzují obavy nebo zájem. Předloženým doporučením se rovněž zvýšily prahové hodnoty pro zařazení dané oblasti do jedné ze 4 určených barev: (1) zelená: pokud je 14denní kumulativní míra hlášení případů nižší než 50 a míra pozitivity testů je nižší než 4 %, nebo pokud je 14denní kumulativní míra hlášení případů nižší než 75 a míra pozitivity testů je nižší než 1 %; (2) oranžová: pokud je 14denní kumulativní míra hlášení případů nižší než 50 a míra pozitivity testů činí 4 % nebo více; pokud se 14denní kumulativní míra hlášení případů pohybuje mezi 50–75 a míra pozitivity testů činí 1 % nebo více; nebo pokud se 14denní kumulativní míra hlášení případů pohybuje mezi 75–200 a míra pozitivity testů je nižší než 1 %; (3) červená: pokud se 14denní kumulativní míra hlášení případů pohybuje mezi 75–200 a míra pozitivity testů činí 4 % nebo více; nebo pokud se 14denní míra hlášení případů pohybuje mezi 200–500; (4) tmavě červená: prahová hodnota pro tuto barvu zůstává na míře hlášení případů vyšší než 500. V případě, že se epidemiologická situace v regionu rychle zhorší, zejména v důsledku vysoké prevalence variant vzbuzujících obavy nebo zájem, mohly by členské státy použít záchrannou brzdu. Na tomto základě by členské státy měly rovněž vyžadovat, aby se i očkované a zotavené osoby podrobily testování nebo podstoupily karanténu či domácí izolaci. Rada by v úzké spolupráci s Komisí a za podpory Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí měla situaci koordinovaným způsobem přezkoumat. Uvedené doporučení Rady není právně závazným nástrojem. Za provádění doporučení jsou i nadále odpovědné orgány členských států.

 

Rada přijala finanční prostředky v oblasti vnitřních věcí

  • EU rozšiřuje rozsah svého financování opatření v oblasti azylu a migrace, integrované správy hranic a vnitřní bezpečnosti.

  • EU chce pomoci řešit rostoucí výzvy v daných oblastech politiky. 

Rada 14. 6. 2021 přijala 3 odvětvové návrhy na financování politik v oblasti vnitřních věcí v rámci VFR na období 2021–2027 (více v příspěvku „EU plánuje dlouhodobý rozpočet do roku 2027“, Institucionální záležitosti v květnu 2018 a v příspěvku „ Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020). Tato znění mají být nyní přijata EP. (1) Azylový, migrační a integrační fond má poskytnout EU nezbytné nástroje pro reakci na měnící se výzvy v oblasti migrace, a to jak v rámci EU, tak ve spolupráci se třetími zeměmi. Stanoví se v něm 4 konkrétní cíle: azylová politika, legální migrace a integrace, nelegální migrace a navracení a solidarita a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy. Minimální procentní podíly finančních prostředků jsou spojeny s některým z cílů, přičemž nejméně 15 % je přiděleno na jednotlivé cíle v oblasti azylu a legální migrace v programech členských států a 20 % je přiděleno na cíl solidarity v rámci tematického nástroje. 5 % tematického nástroje bude směřovat k místním a regionálním orgánům na pomoc při integraci státních příslušníků třetích zemí. V rámci cíle solidarity se díky tomuto fondu zvýší pobídky pro přemísťování žadatelů a osob požívajících mezinárodní ochrany mezi členskými státy. Budou rovněž pokračovat pobídky pro přijímání osob prostřednictvím znovuusídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů. Azylový, migrační a integrační fond zahrnuje rovněž opatření ve třetích zemích nebo ve vztahu k těmto zemím, přičemž se uznává úloha dalších fondů EU zaměřených na vnější činnost. (2) Dohodnuté znění Nástroje pro finanční podporu správy hranic a víz odráží nedávný vývoj, jako je rozšíření Evropské pohraniční a pobřežní stráže, modernizace společné vízové politiky a vývoj a interoperabilita rozsáhlých informačních systémů (včetně Evropského systému pro cestovní informace a povolení a Systému vstupu/výstupu). V rámci nového nástroje bude nejméně 10 % programů členských států přiděleno na vízovou politiku, přičemž maximální procentní podíl provozní podpory v programech se zvýšil na 33 % financování. Zvýšila se míra spolufinancování u prioritních opatření, jako jsou opatření ke zlepšení interoperability informačních systémů. Nová ustanovení podporují zjednodušení a zlepšují flexibilitu, nákladovou efektivnost a spolupráci a koordinaci mezi vnitrostátními orgány. Aktiva zakoupená s finančním přispěním z tohoto nástroje budou používána i v jiných oblastech včetně celních a námořních operací nebo k dosahování cílů dalších 2 fondů v oblasti vnitřních věcí. (3) Fond pro vnitřní bezpečnost vychází ze stávajícího fondu a přizpůsobuje jej novému vývoji, jako je potřeba zintenzivnit boj proti terorismu a radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě. V rámci fondu budou podporována opatření ke zlepšení výměny informací, posílení přeshraniční spolupráce, včetně společných operací v oblasti terorismu a organizované trestné činnosti, a posílení schopností předcházet trestné činnosti a bojovat proti ní. Financování nákupu vybavení bylo v programech členských států navýšeno na maximálně 35 %, přičemž financování provozní podpory se zvýšilo na maximálně 20 %. Pro financování budou ve výjimečných případech způsobilé i decentralizované agentury, pokud pomáhají při provádění opatření EU, jež spadají do jejich pravomoci a nejsou kryta příspěvkem z ročního rozpočtu EU do jejich rozpočtu.

 

EU řešila vztahy s Ruskem 

  • Za současných okolností se obnovené partnerství mezi Evropskou unií a Ruskem, které umožňuje užší spolupráci, jeví jako nereálné.

  • Vztahy mezi EU a Ruskem nadále představuje pro EU klíčovou strategickou výzvu.

Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 16. 6. 2021 předložili společné sdělení o vztazích EU s Ruskem. Pokud to politické podmínky umožňují, je potenciál spolupráce mezi EU a Ruskem značný. Ruská vláda však dle EU aktivně sleduje cíle, které jdou opačným směrem. Rusko často zpochybňuje a podkopává mezinárodní právo a klíčové zásady OBSE a Rady Evropy, ke kterým se zavázalo. Snaží se ovlivňovat, zasahovat a destabilizovat EU a její členské státy i další partnerské země. A Rusko používá rostoucí politickou represi k zachování současného politického a ekonomického řádu v zemi. Předložené společné sdělení hodnotí stav provádění 5 zásad, kterými se řídí vztahy EU s Ruskem, a to: (1) úplné provádění minských dohod; (2) posílené vztahy s východními partnery EU a dalšími sousedy; (3) posílení odolnosti EU; (4) selektivní spolupráce s Ruskem v otázkách zájmu EU a (5) mezilidské kontakty a podpora ruské občanské společnosti.

 

Rada informovala o dalším prodloužení sankcí týkajících se Krymu

  • Sankce byly poprvé zavedeny v červnu 2014.

  • Sankce byly opětovně prodlouženy o rok. 

Rada 21. 6. 2021 rozhodla, že platnost sankcí, které byly zavedeny v reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu Ruskou federací, bude znovu prodloužena a tentokrát o další rok, tedy do 23. 6. 2022. Mezi současná omezující opatření patří zákaz: dovozu zboží pocházejícího z Krymu nebo Sevastopolu do EU, investic do infrastruktury či finančních investic a služeb cestovního ruchu na Krymu nebo v Sevastopolu. Omezení EU se také vztahují na vývoz určitého zboží a technologií pro krymské společnosti nebo pro použití na Krymu v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky a v souvislosti s vyhledáváním, průzkumem a těžbou ropy, zemního plynu a nerostných surovin. EU neuznává protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu Ruskou federací a nadále toto porušování mezinárodního práva odsuzuje v souladu s prohlášením vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vydaným jménem EU v únoru 2021. Sankce byly poprvé zavedeny v červnu 2014 v reakci na pokusy o úmyslné narušení územní celistvosti a destabilizaci Ukrajiny. Další opatření EU zavedená v reakci na krizi na Ukrajině zahrnují hospodářské sankce vůči určitým odvětvím ruského hospodářství a individuální omezující opatření.

 

Rada se zabývala situací v Libyi

  • Rada stanovila kritéria pro uložení sankcí v souvislosti s mařením voleb.

  • Rada prodloužila mandát mise EUBAM Libya o další 2 roky.

Rada 21. 6. 2021 změnila stávající rozhodnutí o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi s cílem upřesnit kritéria používaná při rozhodování o sankcích na osoby nebo subjekty, jejichž činnost ohrožuje mír, stabilitu nebo bezpečnost Libye. V návaznosti na posouzení situace v Libyi Rada rozhodla, že je třeba upřesnit, že kritéria pro uložení omezujících opatření zahrnují rovněž osoby a subjekty, které znemožňují nebo podkopávají volby navržené v plánu libyjského fóra pro politický dialog. Tento postup je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN. EU nadále apeluje na mezinárodní společenství a všechny příslušné aktéry v Libyi, aby dodržovali všechny rezoluce Rady bezpečnosti OSN týkající se Libye, a v této souvislosti připomíná svůj nástroj sankcí vůči případným narušitelům politické transformace v zemi. Předtím Rada 18. 6. 2021 rozhodla o prodloužení mandátu mise EU pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi (EUBAM Libya) o další 2 roky, tedy do 30. 6. 2023. Úkolem mise je v rámci svého obnoveného mandátu napomáhat příslušným libyjským orgánům při vytváření státních bezpečnostních struktur v Libyi, především v oblasti správy hranic, prosazování práva a trestního soudnictví, s cílem přispět k úsilí o narušení sítí organizované trestné činnosti, které jsou zapojeny zejména do pašování migrantů, obchodování s lidmi a terorismu v Libyi a centrálním Středomoří. Mise rovněž koordinuje a provádí projekty s mezinárodními partnery v oblastech, do nichž je zapojena. Rada rovněž rozhodla o rozšíření mandátu mise s cílem podpořit úsilí OSN o dosažení míru v Libyi jako součást berlínského procesu, a to v rámci hlavních oblastí zapojení mise.

 

Rada se věnovala situaci v Bělorusku 

  • EU uložila sankce vůči běloruskému hospodářství.

  • Rada představila 4. sérii sankcí EU za pokračující represe a vynucené přistání letu společnosti Ryanair.

Rada 24. 6. 2021 zavedla nová omezující opatření vůči běloruskému režimu. Jedná se o reakci na eskalaci závažného porušování lidských práv v Bělorusku a násilné represe proti občanské společnosti, demokratické opozici a novinářům, jakož i na vynucené přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku v květnu 2021 a související zadržení novináře Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové. Mezi nové cílené hospodářské sankce patří zákaz přímo či nepřímo prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet do Běloruska zařízení, technologie či software, které jsou primárně určeny k použití při monitorování internetu nebo odposlechu telefonických komunikací, jakož i zboží či technologie dvojího užití pro vojenské účely nebo určené konkrétním osobám, subjektům či orgánům v Bělorusku. Je omezen obchod s ropnými produkty, chloridem draselným („potašem“) a zbožím používaným k výrobě či zpracování tabákových výrobků. Dále je omezen přístup na kapitálové trhy EU a zakazuje se poskytovat běloruské vládě a běloruským veřejným orgánům a institucím pojištění a zajištění. V neposlední řadě EIB ukončí veškeré výplaty finančních prostředků nebo platby na základě veškerých stávajících smluv týkajících se projektů ve veřejném sektoru a veškerých stávajících smluv o službách technické pomoci. Od členských států se také bude vyžadovat, aby přijaly opatření s cílem omezit u mezinárodních rozvojových bank, jichž jsou členy, činnost v Bělorusku. Omezující opatření vůči Bělorusku zavádí EU postupně od října 2020. Opatření byla přijata v reakci na podvodný charakter prezidentských voleb, které se v Bělorusku uskutečnily v srpnu 2020, a na zastrašování a násilná represivní opatření namířená proti účastníkům pokojných protestů, zástupcům opozice a novinářům. Omezující opatření, která zahrnují zmrazení majetku osob a subjektů a zákaz cestování pro jednotlivce, se v současné době vztahují celkem na 166 osob a 15 subjektů. Předtím Rada 21. 6. 2021 rozhodla uložit omezující opatření vůči 78 běloruským občanům a 8 subjektům. Důvodem k přijetí tohoto rozhodnutí byla eskalace závažného porušování lidských práv v Bělorusku a násilné represe vůči občanské společnosti, demokratické opozici a novinářům. V rámci nové série omezujících opatření bylo označeno i 7 jednotlivců a 1 subjekt v souvislosti s vynuceným protiprávním přistáním letu společnosti Ryanair v květnu 2021. Mezi osobami, na něž se sankce vztahují, je rovněž několik prominentních podnikatelů, kteří podporují Lukašenkův režim a mají z něj prospěch. Účelem těchto sankcí je vyvinout tlak na běloruské politické vedení s cílem zahájit skutečný a inkluzivní vnitrostátní dialog s širší společností a předejít dalším represím. EU je připravena podpořit pokojný přechod k demokracii prostřednictvím řady nástrojů včetně komplexního plánu hospodářské podpory pro demokratické Bělorusko. Jsme rovněž připraveni přijmout další opatření, včetně opatření vůči dalším hospodářským subjektům, pokud se situace v Bělorusku nezlepší.

Předtím se Rada 4. 6. 2021 rozhodla posílit omezující opatření zavedením zákazu přeletů vzdušného prostoru EU a přístupu na letiště EU pro běloruské dopravce všeho druhu. Členské státy EU mají muset všem letadlům provozovaným běloruskými leteckými dopravci, a to i marketingovými dopravci, zamítnout povolení přistát na jejich území, vzlétnout z něj nebo jej přeletět.

 

Rada se dohodla na mandátu k jednání o nových pravidlech Europol

  • Europol by měl úzce spolupracovat s Úřadem evropského veřejného žalobce a na jeho žádost by měl vyšetřování EPPO podporovat. 

  • Podle navrhovaných pravidel bude Europol moci zpracovávat velké a složité soubory údajů, aby mohl členské státy v jejich boji proti závažné trestné činnosti a terorismu podpořit.

Rada se 30. 6. 2021 dohodla na mandátu k jednání o návrhu nařízení, kterým se mění nařízení o Europolu, pokud jde o jeho spolupráci se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů na podporu vyšetřování trestných činů a jeho úlohu v oblasti výzkumu a inovací. Návrh předložila Komise v prosinci 2020 společně s návrhem, kterým se mění nařízení o Schengenském informačním systému (SIS), aby agentura mohla prostřednictvím SIS zpřístupnit údaje ze třetích zemí pracovníkům v přední linii (více v příspěvku „Komise předložila protiteroristickou agendu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020). V důsledku zvýšeného využívání on-line služeb pachateli trestné činnosti mají soukromé subjekty stále větší množství osobních údajů, které mohou být důležité pro vyšetřování trestné činnosti. Vzhledem k bezhraniční povaze internetu lze tyto služby často poskytovat z jakéhokoli místa na světě. Podle navrhovaných pravidel bude Europol má moci získávat osobní údaje přímo od soukromých subjektů, aby se zajistilo kontaktní místo na úrovni EU, kde bude možné v souladu se zákonem sdílet soubory údajů, jež spadají pod více jurisdikcí. Europol pak bude moci tyto soubory údajů analyzovat s cílem určit příslušné členské státy a předat tyto informace vnitrostátním orgánům. Europol by měl úzce spolupracovat s Úřadem evropského veřejného žalobce a na jeho žádost by měl vyšetřování EPPO podporovat. Europol by měl rovněž neprodleně informovat Úřad evropského veřejného žalobce o jakémkoli trestném jednání, které spadá do jeho pravomoci. Za účelem posílení operativní spolupráce mezi oběma orgány stanoví návrh nařízení rovněž pravidla pro přístup Úřadu evropského veřejného žalobce k údajům Europolu. Ve srovnání s původním návrhem Komise si členské státy přály rozšířit možnosti spolupráce Europolu s klíčovými třetími zeměmi. Zavedly možnost výměny osobních údajů se zeměmi, ve kterých byly právně závazným nástrojem stanoveny vhodné záruky nebo ve kterých takové záruky existují v souladu s vlastním posouzením Europolu.

 

Rada a EP se dohodly na nařízení o Agentuře EU pro azyl

  • Dohoda je součástí snahy o zavedení efektivního, spravedlivého a skutečně evropského azylového systému.

  • Agentura EU pro azyl má poskytovat členským státům, které to budou potřebovat, konkrétní a praktickou podporu při zpracovávání žádostí o azyl.

Rada a EP 29. 6. 2021 dosáhly předběžné dohody ohledně nařízení o Agentuře EU pro azyl. Cílem nařízení, kterým se zřizuje Agentura EU pro azyl, je zlepšit uplatňování azylové politiky v EU tím, že se ze stávajícího Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) stane plnohodnotná agentura. Tato agentura má být odpovědná za zlepšení fungování společného evropského azylového systému, přičemž má poskytovat intenzivnější operativní a technickou pomoc členským státům a přispívat ke sbližování postupů při posuzování žádostí o udělení mezinárodní ochrany. Nařízení o Agentuře EU pro azyl posiluje stávající mandát úřadu EASO a usnadňuje vysílání odborníků do členských států, které požádaly o operativní podporu. Díky tomuto novému právnímu předpisu má agentura více podporovat spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi. Tento návrh zohledňuje probíhající jednání o novém paktu o migraci a azylu a odkládá zavedení monitorovacího mechanismu na pozdější fázi. V květnu a červnu 2016 předložila Komise 7 legislativních návrhů, včetně návrhu o Agentuře EU pro azyl, s cílem zlepšit fungování společného evropského azylového systému. První částečný mandát pro jednání o návrhu o Agentuře EU pro azyl přijala Rada v prosinci 2016 a jednání s EP se uskutečnila v následujících měsících. V červnu 2017 bylo mezi předsednictvím Rady a EP dosaženo politické dohody. V září 2018 představila Komise pozměněný návrh nařízení o Agentuře EU pro azyl postavený na prozatímní dohodě z roku 2017. Práce na tomto návrhu byla zahájena jak v Radě, tak v EP. Nicméně jako součást návrhů v rámci paktu o migraci a azylu ze září 2020 Komise ponechala svůj návrh nařízení o Agentuře EU pro azyl z roku 2016 a jednání o tomto návrhu byla znovu zahájena (více v příspěvku „Komise představila reformu azylového systému”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2016, v příspěvku „Nové partnerství EU se zeměmi původu migrace přináší výsledky“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2016, v příspěvku „Komise plánuje další reformu v oblasti migrace a hranic”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018 a v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). 

 

EU finančně podpoří Evropský obranný fond

  • Evropský obranný fond zahajuje svoji činnost. 

  • V roce 2021 vynaloží fond až 1,2 mld. € na projekty zaměřené na špičkové obranné schopnosti, jako je nová generace leteckých bojovníků, tanků nebo lodí, ale i na kritické obranné technologie, například vojenský cloud, umělou inteligenci, polovodiče, vesmírná, kybernetická nebo lékařská protiopatření.

Komise 30. 6. 2021 přijala balík rozhodnutí na podporu konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu EU. Přijetí 1. ročního pracovního programu Evropského obranného fondu otevírá cestu k okamžitému zahájení 23 výzev k podávání návrhů v celkové výši 1,2 mld. € z finančních prostředků EU – tyto peníze jsou určeny na podporu kooperativních výzkumných a vývojových projektů v oblasti obrany. Kromě toho bylo v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (předchůdce Evropského obranného fondu) vybráno k financování 26 nových projektů s rozpočtem přesahujícím 158 mil. € a 2 projektům rozvoje schopností byla udělena přímá grantová podpora ve výši 137 mil. €. Původní rozpočet Evropského obranného fondu na rok 2021 ve výši 930 mil. € byl navýšen o dalších 290 mil. € z rozpočtu fondu na rok 2022. To by mělo umožnit zahájit projekty. V 1. roce má být z fondu přiděleno přibližně 700 mil. € na přípravu rozsáhlých a komplexních obranných platforem a systémů, jako jsou nové generace bojových systémů nebo pozemní vozový park, digitální a modulární lodě a protiraketová obrana. Přibližně 100 mil. € má být určeno na kritické technologie, které zvýší výkonnost a odolnost obranného vybavení, například na umělou inteligenci a cloud pro vojenské operace, polovodiče v oblasti infračervených a radiofrekvenčních komponentů. Evropský obranný fond rovněž zvýší součinnost s dalšími civilními politikami a programy EU, zejména v oblasti vesmíru (cca 50 mil. €), zdravotnické pomoci (cca 70 mil. €) a digitálních a kybernetických technologií (cca 100 mil. €). Cílem je podpořit vzájemné obohacování, umožnit vstup nových hráčů a snížit technologickou závislost. Fond bude průkopníkem inovací prostřednictvím více než 120 mil. € přidělených na přelomové technologie a konkrétní otevřené výzvy pro MSP. Měl by podpořit inovace, zejména v oblasti kvantových technologií, aditivní výroby a radaru s dosahem za horizont, a využije potenciálu slibných MSP a startupů.