Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2017

Euroskop, 10.01.2018

ČR, Maďarsko a Polsko před SD EU kvůli migraci, Komise plánuje udržitelnou migrační politiku, Rada schválila nástroj na podporu stability a míru ve třetích zemích, Rada zřídila stálou strukturovanou spolupráci (PESCO), Budování bezpečnostní unie pokračuje, Uvolnění vízového režimu a pokrok ve vízové vzájemnosti, Dohoda ohledně směrnice zaměřující se na boj proti praní peněz a financování terorismu

  • Maďarsko, Polsko a ČR před SD EU kvůli migračním kvótám

  • Migrační politika má stále řadu problémů

  • EU chce pomocí nového nástroje posilovat mít a stabilitu

  • Nová stálá strukturovaná spolupráce v oblasti obrany

  • EU usiluje o budování bezpečnostní unie

  • Komise informovala o vízové vzájemnosti a o uvolnění vízového režimu 

  • Instituce se shodly na znění směrnice, která by měla narušit financování terorismu.

 

ČR, Maďarsko a Polsko před SD EU kvůli migraci

  • Maďarsko, Polsko a ČR dlouhodobě neplní právo EU.

  • Vysvětlující zprávy Komise nepovažuje za uspokojivé.

  • Otázka migračních kvót je velmi citlivým problémem.

  • V červnu 2017 zahájila Komise s ČR, Maďarskem a Polskem řízení o nesplnění povinnosti.

  • Komise 7. 12. 2017 rozhodla, že předá SD EU věc ČR, Maďarska a Polska z důvodu nedodržení jejich právních povinností v souvislosti s relokacemi.

Pozadí

Dočasný režim nouzové relokace byl stanoven ve 2 rozhodnutích Rady v září 2015 (rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601), v nichž se členské státy zavázaly relokovat z Itálie a Řecka osoby, které potřebují mezinárodní ochranu (více v příspěvku „Komise chce řešit migrační vlny přemístěním žadatelů o azyl napříč EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2015).

Komise o provádění uvedených 2 rozhodnutí Rady pravidelně informuje prostřednictvím svých zpráv o relokaci a přesídlování, v nichž také vyzývá k přijetí potřebných opatření. Od listopadu 2017 je podávání zpráv o relokaci a přesídlování součástí konsolidované zprávy o pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci evropského programu pro migraci. Dotčené státy byly několikrát upozorňovány, že nedodržují. Maďarsko neučinilo od zahájení programu relokace vůbec žádné kroky, Polsko nerelokovalo ani jednu osobu a neučinilo žádný příslib od prosince 2015. ČR zastavila relokace v srpnu 2016 a více než rok neučinila žádný nový příslib (více v příspěvku „Komise zahajuje řízení o nesplnění povinnosti proti České republice, Maďarsku a Polsku“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2017).

Klíčové a sporné body

V červnu 2017 zahájila Komise s ČR, Maďarskem a Polskem řízení o nesplnění povinnosti. Odpovědi těchto členských států neshledala Komise jako uspokojivé a rozhodla se, že přistoupí k další fázi řízení o nesplnění povinnosti a zašle odůvodněná stanoviska, což učinila v červenci 2017 (více v příspěvku „Další fáze řízení o nesplnění povinnosti proti České republice, Maďarsku a Polsku“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2017).

SD EU v září 2017 potvrdil platnost relokačního mechanismu, ČR, Maďarsko a Polsko své právní povinnosti nadále porušovaly. Doručené odpovědi dotčených států byly shledány jako neuspokojivé a uvedené země nenaznačily, že se na provedení rozhodnutí o relokaci budou podílet. Komise proto rozhodla, že přistoupí k další fázi řízení o nesplnění povinnosti a předloží věc SD EU.

Otázka migračních kvót je velmi citlivým problémem a napříč celou EU se objevují názory, že kvótní systém není funkční. Povinností Komise je ovšem vymáhat dodržování platných norem, mezi něž migrační kvóty spadají.

Předpokládaný další vývoj

První jednání by se měla konat nejdříve v listopadu nebo v prosinci 2018.

Odkazy

 

Komise plánuje udržitelnou migrační politiku

  • Do poloviny roku 2018 by měla dle Komise fungovat udržitelná migrační politika.

  • EU by dle zprávy měla plně zprovoznit Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž.

  • EU by měla nabídnout alternativu k nebezpečným cestám a otevřít bezpečné a legální cesty osobám, které potřebují ochranu.

  • EU podporuje intenzivnější spolupráci s partnery ze třetích zemí a agenturami OSN.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council Commission contribution to the EU Leaders' thematic debate on a way forward on the external and the internal dimension of migration policy (COM(2017)820)

  • Komise 7. 12. 2017 předložila politický plán s cílem dosáhnout do června 2018 komplexní dohody o tom, jak provádět udržitelnou migrační politiku.

Pozadí

EU v uplynulých 3 letech vyvinula nový přístup k řízení migrace, aby podpořila členské státy, které jsou vystaveny největšímu tlaku, posílila ochranu vnějších hranic EU a zintenzivnila spolupráci s partnerskými zeměmi. Díky koordinované činnosti se dle Komise podařilo stabilizovat velmi nestabilní situaci (nelegální vstupy do EU se v roce 2017 snížily o 63 %), nicméně faktory, jako je změna klimatu, bezpečnostní situace a demografický vývoj, naznačují, že migrace bude výzvou i v dalších desetiletích. V květnu 2015 Komise navrhla evropský program pro migraci s cílem řešit výzvy, které přinesla krize v roce 2015, a řídit migraci (více v příspěvku „Nové partnerství EU se zeměmi původu migrace přináší výsledky“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2016).

Klíčové a sporné body

Komise předložila doporučení, podle kterého mají vedoucí představitelé pokračovat v započaté práci, a to v oblasti reformy společného evropského azylového systému, dalším posilováním partnerství se třetími zeměmi, vytvářením legálních cest do Evropy a zajištěním dostatečného financování do budoucna.

Dle plánu je důležité, aby Evropská rada odblokovala debatu o účinnějším a spravedlivějším přístupu pro dosažení rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností. Komise Radě doporučuje, aby na návrhy pohlížela jako na celek a usilovala o revizi dublinského nařízení v rámci rozsáhlejší dohody o všech navrhovaných reformách do června 2018 (více v příspěvku „Komise představila reformu azylového systému“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2016).

  • EU by dle zprávy měla plně zprovoznit Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž. Tím by mělo být budování účinného systému správy vnějších hranic dokončeno. Členské státy musí do března 2018 zajistit připravenost všech prostředků a lidských zdrojů, které agentura potřebuje pro svoje rezervy pro rychlé nasazení.

Vnější rozměr migrační politiky je třeba konsolidovat, a zajistit tak úplné provedení prohlášení EU a Turecka a intenzivnější spolupráci s partnery ze třetích zemí a agenturami OSN. EU by měla být připravena mobilizovat další zdroje pro nástroj EU pro uprchlíky v Turecku, posílit strategické partnerství s Africkou unií a jejími členskými státy, realizovat první vlnu projektů v rámci plánu vnějších investic EU a doplnit složku svěřenského fondu EU, která je určena severní Africe.

Kromě toho by měla EU nabídnout alternativu k nebezpečným cestám a otevřít bezpečné a legální cesty osobám, které skutečně potřebují ochranu. To od členských států vyžaduje, aby do května 2019 přesídlily dalších 50 tis. zranitelných uprchlíků. Do května 2018 by členské státy měly zajistit řádné fungování kapacit pro navracení v rámci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a do června 2018 o 50 % v porovnání s rokem 2017 zvýšit počet migrantů navrácených v rámci operací organizovaných ve spolupráci s agenturou.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude situaci nadále hodnotit a bude usilovat o fungující migrační politiku.

Odkazy

 

Rada schválila nástroj na podporu stability a míru ve třetích zemích

  • EU by měla nově moci efektivněji podporovat mír ve třetích zemích.

  • EU se připojila k mezinárodní Agendě udržitelného rozvoje OSN pro rok 2030 a k jejím 16 cílům udržitelného rozvoje.

  • Revidovaný nástroj zavádí možnost, aby EU financovala opatření k posílení budování kapacit vojenských subjektů v partnerských zemích.

  • Návrh neumožňuje použít pomoc EU k financování běžných vojenských výdajů, dodávek zbraní a střeliva nebo smrtícího vybavení či bojového výcviku.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) No 230/2014 of the European Parliament and of the Council of 11 March 2014 establishing an instrument contributing to stability and peace (COM(2016)447) 

  • Rada 7. 12. 2017 přijala návrh nařízení, které by mělo posilovat nástroj EU přispívající ke stabilitě a míru v partnerských zemích. Nařízení bylo následně podepsáno 12. 12. 2017 ve Štrasburku.

Pozadí

EU se připojila k mezinárodní Agendě udržitelného rozvoje OSN pro rok 2030 a k jejím 16 cílům udržitelného rozvoje (SDG) o míru a spravedlnosti. Dle cílů je potřeba posílení příslušných národních institucí prostřednictvím mezinárodní spolupráce, budování kapacit na všech úrovních zejména pak v rozvojových zemích. Důležitá je také podpora boje proti terorismu a zločinu. V některých případech totiž není možné trvalé řešení konfliktů.

V dubnu 2015 Komise a vysoký představitel přijali společné sdělení o budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje. V tomto sdělení byly zjištěny nedostatky v schopnosti EU poskytovat podporu při budování kapacit partnerů v oblasti bezpečnosti. Společné sdělení dospělo k závěru, že neexistuje žádný rozpočtový nástroj EU určený k poskytování komplexního financování budování bezpečnostních kapacit v partnerských zemích. Z těchto důvodů Komise navrhla nové nařízení, které by mělo zlepšit posilování míru. Nástroj přispívající ke stabilitě a míru byl zřízen v roce 2014 jako součást nové generace nástrojů EU pro financování vnější činnosti. Jedná se o jeden z nástrojů, který má pomáhat předcházet krizím v třetích zemích a reagovat na ně, a tím přispívat k zajišťování bezpečného a stabilního prostředí

Klíčové a sporné body

Komise navrhla opatření v rámci strategického rámce na podporu reformy bezpečnostního sektoru. Revidovaný nástroj zavádí možnost, aby EU financovala opatření k posílení budování kapacit vojenských subjektů v partnerských zemích na podporu bezpečnosti a rozvoje s cílem přispět k udržitelnému rozvoji, a zejména k vytvoření mírumilovných a inkluzivních společností.

Podle schválených pravidel by měla EU moci být nápomocna v oblasti bezpečnostního sektoru a ve výjimečných případech různým způsobem podporovat vojenské subjekty, mimo jiné prostřednictvím:

  • finanční podpory za účelem zlepšení schopnosti vojenských subjektů provádět úkoly související s rozvojem a lidskou bezpečností, jako je rekonstrukce a obnova civilní infrastruktury, odstraňování min a úkoly civilní ochrany;
  • dodávek vybavení a infrastruktury pro vojenské subjekty v oblasti informačních technologií, dopravy, komunikací, vodní infrastruktury a hygienických zařízení;
  • odborné přípravy, odborného vedení a poradenství.

Návrh neumožňuje použít pomoc EU k financování běžných vojenských výdajů, dodávek zbraní a střeliva nebo smrtícího vybavení či bojového výcviku. Na nová opatření by mělo na období 2018–2020 přiděleno 100 mil. €.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení bylo vyhlášeno 15. 12. 2017 a vstoupilo v platnost 16. 12. 2017.

Odkazy

 

Rada zřídila stálou strukturovanou spolupráci (PESCO)

  • Stále strukturované spolupráce v oblasti obrany by se mělo účastnit 25 členských států.

  • Zúčastněné státy mají spolupracovat v oblastech odborné přípravy, rozvoje schopností a operační připravenosti v oblasti obrany.

  • Zúčastněné členské státy se dohodly na prvním seznamu 17 projektů.

  • První projekty by měly být přijaty Radou začátkem roku 2018.

Council decision establishing Permanent Structured Cooperation (PESCO) and determining the list of Participating Member States

  • Rada 11. 12. 2017 přijala rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce (PESCO). Rozhodnutí přijala necelý měsíc poté, co obdržela od členských států společné oznámení, v němž vyjádřily svůj úmysl se této spolupráce účastnit.

Pozadí

Stálá strukturovaná spolupráce v oblasti bezpečnostní a obranné politiky byla zavedena Lisabonskou smlouvou. Několik členských států EU může úžeji spolupracovat v oblasti bezpečnosti a obrany. Tento stálý rámec pro obrannou spolupráci umožňuje členským státům, které tak chtějí a mohou učinit, aby společně rozvíjely obranné schopnosti, investovaly do společných projektů a posílily operační připravenost a příspěvek svých ozbrojených sil.

V červnu 2017 se vedoucí představitelé EU dohodli na zahájení stálé strukturované spolupráce za účelem posílení evropské bezpečnosti a obrany. V listopadu 2017 podepsali ministři z 23 členských států společné oznámení o stálé strukturované spolupráci (PESCO), které předali vysoké představitelce a Radě. Dne 7. 12. 2017 oznámily své rozhodnutí připojit se k PESCO také Irsko a Portugalsko.

Vedoucí představitelé EU na zasedání ve dnech 14.-15. 12. 2017 přivítali zahájení PESCO v oblasti obrany a zdůraznili význam rychlého provádění prvních společných projektů.

Klíčové a sporné body

Mezi 25 členských států, které se rozhodly účastnit stálé strukturované spolupráce v oblasti obrany, patří Belgie, Bulharsko, ČR, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.

Rozhodnutí Rady o zřízení PESCO stanuje seznam zúčastněných členských států, seznam ambiciózních a přísnějších společných závazků, jež by měly zúčastněné členské státy plnit, a řízení PESCO.

Zúčastněné členské státy se dohodly na prvním seznamu 17 projektů, které by měly v rámci PESCO provádět. Jedná se o projekty např. v oblastech odborné přípravy; rozvoje schopností a operační připravenosti v oblasti obrany.

Předpokládaný další vývoj

Rozhodnutí o zřízení PESCO předpokládá, že Rada jednomyslným rozhodnutím zástupců členských států účastnících se PESCO přijme další rozhodnutí a doporučení v řadě oblastí, mimo jiné s cílem stanovit seznam projektů, které mají být v rámci PESCO rozvíjeny (očekává se počátkem roku 2018); společný soubor pravidel řízení pro projekty, jenž by mohl být pro jednotlivé projekty přizpůsoben a obecné podmínky, za nichž by k účasti na jednotlivých projektech mohly být přizvány třetí státy. První projekty by měly být formálně přijaty Radou začátkem roku 2018.

Odkazy

 

Budování bezpečnostní unie pokračuje

  • Komise vydala v pořadí již 12. zprávu o stavu pokroku na cestě k bezpečnostní unii a vydala legislativní návrhy v oblasti interoperability informačních systémů.

  • Cílem je např. efektivnější odhalování vícenásobné identity a potírání podvodného zneužívání totožnosti.

  • Nové nastavení by mělo současně zajistit provádění rychlých a účinných kontrol.

  • Příslušné orgány by měly mít úplný přehled o kontrolované osobě.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on establishing a framework for interoperability between EU information systems (borders and visa) and amending Council Decision 2004/512/EC, Regulation (EC) No 767/2008, Council Decision 2008/633/JHA, Regulation (EU) 2016/399 and Regulation (EU) 2017/2226 (COM(2017)793)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on establishing a framework for interoperability between EU information systems (police and judicial cooperation, asylum and migration) (COM(2017)794)

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council - Twelfth progress report towards an effective and genuine Security Union (COM(2017)779)

  • Komise 12. 12. 2017 navrhla aktualizovat informační systémy EU zabývající se bezpečností, správou hranic a řízením migrace a vzájemně je propojit, aby odstranila stávající mezery a umožnila jejich inteligentnější a účinnější fungování. Mimo to Komise vydala již 12. zprávu o stavu pokroku na cestě k bezpečnostní unii, která se tentokráte zaměřuje na zhodnocení účinnosti dosavadních opatření.

Pozadí

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie ze září 2016 zdůraznil význam překonání současných nedostatků v oblasti správy dat a zlepšení interoperability stávajících informačních systémů. Ukazuje se, že je nezbytné informační systémy propojit. Může se totiž stát, že osoby podezřelé ze spáchání teroristických činů jsou v nich sice vedené, ale v nepropojených databázích figurují pod různými jmény.

dubnu 2016 předložila Komise sdělení o silnějších a inteligentnějších informačních systémech, a zahájila diskusi o tom, jak zkvalitnit informační systémy EU v zájmu zlepšení správy hranic a vnitřní bezpečnosti. Komise zřídila skupinu odborníků na vysoké úrovni, která předložila svou závěrečnou zprávu v květnu 2017. Komise navrhla na základě těchto doporučení nový přístup k dosažení interoperability informačních systémů EU zabývajících se bezpečností, správou hranic a řízením migrace do roku 2020 a oznámila svůj záměr co nejdříve předložit legislativní návrh týkající se interoperability. Následovala společná diskuse mezi EP, Radou a Komisí o dalším postupu v oblasti interoperability.

červnu 2017 Evropská rada znovu zdůraznila, že je třeba jednat, a vyzvala Komisi, aby co nejdříve připravila návrh legislativního aktu- Komise v rámci pracovního programu na rok 2018 oznámila, že návrh týkající se interoperability informačních systémů bude předložen do konce roku 2017.

Klíčové a sporné body

Dle hodnocení informační systémy EU spolu v současné době nekomunikují a informace jsou odděleně uloženy v nepropojených systémech. Navržená opatření mají zajistit, aby informace poskytované příslušníkům pohraniční stráže a policistům byly úplné, přesné a spolehlivé. Nové nástroje mají pomoci lépe odhalovat osoby, které představují hrozbu, nejen v okamžiku překročení hranic EU, ale také při cestování v rámci schengenského prostoru. Nové nástroje mají porovnávat informace v různých databázích.

Návrh zavádí nové prvky pro lepší využívání informací uložených v současných i budoucích systémech. Vnitrostátní orgány by měly moci:

  • co nejlépe využívat stávající údaje. Evropský portál pro vyhledávání zajistí jednotné kontaktní místo na počítačové obrazovce v okamžiku, kdy příslušníci pohraniční stráže nebo policisté ověřují doklady totožnosti. Umožní jim souběžně vyhledávat ve více informačních systémech EU namísto toho, aby se museli rozhodovat, kterou databázi v určité situaci konzultují. Budou tak odstraněny nedostatky v informacích a příslušníci neprodleně získají úplný přehled o kontrolované osobě.
  • odhalovat vícenásobné identity a potírat podvodné zneužívání totožnosti. Sdílená služba pro porovnávání biometrických prvků má používat biometrické údaje, jako jsou otisky prstů nebo zobrazení obličeje, k prohledávání stávajících databází, aby bylo možné zjistit informace vedené v různých informačních systémech EU. Společné úložiště údajů o totožnosti bude poskytovat základní biografické a biometrické údaje, jako jsou jméno a datum narození osob, které nejsou občany EU, pro spolehlivé zjištění jejich totožnosti. Na základě toho detektor vícenásobných identit okamžitě upozorní příslušníky pohraniční stráže a policisty na případy podvodného zneužití totožnosti nebo vícenásobných identit.
  • provádět rychlé a účinné kontroly. Při provádění kontrol v rámci země budou policisté moci vyhledávat v údajích o totožnosti státních příslušníků třetích zemí a potvrdit si, o koho se jedná, a to i za účelem odhalování vícenásobných identit.

Komise navrhuje, aby při prevenci, vyšetřování, odhalování nebo stíhání závažné trestné činnosti nebo terorismu používali úředníci donucovacích orgánů pro přístup k potřebným informacím v jiných než donucovacích systémech týkajících se státních příslušníků třetích zemí dvoufázový přístup.

12. zpráva o bezpečnostní unii shrnuje opatření, která byla přijata s cílem zabránit teroristům v přístupu k prostředkům, zvýšit kybernetickou odolnost, bojovat proti radikalizaci na internetu i mimo něj a rozvíjet rozměr vnější bezpečnosti.

Pozice ČR

ČR podporuje zlepšení operativní spolupráce se třetími zeměmi či posílení nástrojů pro boj proti terorismu. Oblast interoperability informačních systémů je proto pro ČR prioritní oblastí. Kvalitní nastavení propojení jednotlivých databází je základem k důslednější ochraně vnějších hranic EU, snižování nelegální migrace a k prevenci teroristických hrozeb.

Předpokládaný další vývoj

Legislativní návrhy v oblasti propojenosti informačních systémů budou nyní projednávány v Radě. Další zpráva o bezpečnostní unii by měla být vydána koncem ledna 2018

Odkazy

 

Uvolnění vízového režimu a pokrok ve vízové vzájemnosti

  • Kanada zrušila 1. 12. 2017 vízovou povinnost pro občany Rumunska a Bulharska.

  • Komise má vedoucí úlohu v procesu, jenž by měl vyústit v zařazení 5 členských států EU (Bulharska, Chorvatska, Kypru, Polska a Rumunska) do programu USA pro bezvízový styk.

  • Hodnocení ukazuje, že 8 zemí západního Balkánu a Východního vynaložilo úsilí při provádění reforem stanovených v rámci procesu uvolňování vízového režimu.

  • Komise nehodlá přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým by se dočasně pozastavilo zrušení vízové povinnosti pro občany USA.

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council State of play and possible ways forward as regards the situation of non-reciprocity with certain third countries in the area of visa policy and assessment of the effectiveness of the reciprocity mechanism provided for in Article 1(4) of Council Regulation (EC) No 539/2001 (COM(2017)813)

Report from the Commission to the European Parliament and the Council First Report under the Visa Suspension Mechanism) (COM(2017)815)

  • Komise 20. 12. 2017 informovala o pokroku, jehož bylo za posledních 7 měsíců dosaženo v otázce úplné vízové vzájemnosti s Kanadou a USA, a předkládá také své posouzení účinnosti mechanismu vzájemnosti. Zároveň předložila zprávu o průběžném provádění kritérií pro uvolnění vízového režimu zeměmi západního Balkánu (Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem) a zeměmi Východního partnerství (Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou). 

Pozadí

Komise musí dle práva sledovat plnění požadavků uvolnění vízového režimu státy mimo EU a nejméně 1x ročně podávat zprávu EP a Radě. Posouzení kritérií pro uvolnění vízového režimu se týká zemí, které úspěšně uzavřely dialogy o uvolnění vízového režimu podle příslušných akčních plánů a postupů, tj. zemí západního Balkánu a zemí Východního partnerství. V případě zemí západního Balkánu nahrazuje nová zpráva předchozí zprávy o monitorování v období po uvolnění vízového režimu a zahrnuje období od poslední takové zprávy z února 2015. V případě zemí Východního partnerství zpráva zahrnuje období od posledních zpráv o pokroku při uvolňování vízového režimu přijatých v prosinci 2013 pro Moldavsko a v prosinci 2015 pro Gruzii a Ukrajinu. Občané Černé Hory, Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie mohou cestovat do EU bez víz od prosince 2009. Občané Albánie a Bosny a Hercegoviny mají tuto možnost od konce roku 2010. Bezvízový styk vstoupil v platnost pro Moldavskou republiku v dubnu 2014, v březnu 2017 pro Gruzii a pro Ukrajinu v červnu 2017.

Základním principem vízové politiky EU je zaručit, aby třetí země, jež jsou na seznamu států osvobozených od vízové povinnosti, recipročně zrušily vízovou povinnost pro občany všech členských států EU. Za tímto účelem byl zaveden mechanismus vzájemnosti v oblasti vízového styku. V rámci tohoto mechanismu vzájemnosti, který vyžaduje, aby Komise zohlednila dopady pozastavení bezvízového režimu na vnější vztahy EU a jejích členských států, Komise již vydala 3 zprávy, jež hodnotí situaci (říjen 2014duben 2015 a listopad 2015), a také 5 sdělení (v dubnučervenci a prosinci 2016 a v květnu a prosinci 2017) (více v příspěvku „Znovuzavedení víz pro USA není na místě“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2017).

Klíčové a sporné body

  • Uvolnění vízového režimu

Předložená zpráva je 1. hodnocením v rámci nového monitorovacího mechanismu pro země, které ukončily dialogy o uvolnění vízového režimu s EU. Hodnocení ukazuje, že všech 8 zemí západního Balkánu a Východního partnerství dokázalo, že jsou rozhodnuty plnit nezbytné požadavky, a vynaložilo úsilí při provádění reforem stanovených v rámci procesu uvolňování vízového režimu. Zpráva se zaměřuje na oblasti, ve kterých je třeba vyvinout další úsilí, a to zejména na oblast nelegální migrace a zpětného přebírání osob, boje proti korupci a praní peněz a rovněž veřejného pořádku a bezpečnosti.

Úsilí vedlo k poklesu počtu žádostí o azyl podaných v členských státech EU občany těchto zemí, ale přesto stále přetrvávají problémy, zejména v případě Albánie, země s nejvyšším počtem neodůvodněných žádostí o azyl mezi zeměmi s bezvízovým stykem. Komise vyzvala všechny příslušné země k přijetí konkrétních kroků, od posílení hraničních kontrol po organizaci informačních kampaní o bezvízovém cestování. V oblasti navracení osob Komise vyzývá země západního Balkánu, aby i nadále prováděly dohody o zpětném přebírání osob a v případě potřeby uzavřely prováděcí protokoly s dalšími členskými státy.

Navzdory pokračujícímu úsilí v oblasti prevence a boje proti organizované trestné činnosti zločinecké skupiny z uvedených zemí s bezvízovým stykem jsou v EU stále aktivní v široké škále trestných činností, včetně obchodování s lidmi a padělání zboží, majetkové trestné činnosti, převaděčství a kyberkriminality. Pokud jde o prevenci a boj proti korupci a praní špinavých peněz, problémy má zejména Moldavsko. Také Ukrajina by měla přijmout opatření k zajištění realizace protikorupčních opatření zavedených předchozími reformami a umožnit, aby bylo dosaženo dalšího pokroku.

  • Vízová vzájemnost

Posledním úspěchem je dosažení úplné vízové vzájemnosti s Kanadou, která od 1. 12. 2017 zrušila vízovou povinnost pro občany Rumunska a Bulharska. Podobného úspěchu již bylo dosaženo v případě Austrálie, Bruneje a Japonska. Jedinou zemí mimo EU, jež je na unijním seznamu zemí s bezvízovým stykem, ale neumožňuje bezvízový styk občanům všech členských států EU, tak zůstávají USA. Komise má vedoucí úlohu v procesu, jenž by měl vyústit v zařazení 5 členských států EU (Bulharska, Chorvatska, Kypru, Polska a Rumunska) do programu USA pro bezvízový styk. Komise nehodlá přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým by se dočasně pozastavilo zrušení vízové povinnosti pro občany USA, protože takový krok by mohl být kontraproduktivní.

Předpokládaný další vývoj

Komise by měla podat další zprávu o průběžném plnění požadavků v rámci uvolňování vízového režimu EP a Radě v průběhu roku 2018.

Komise chce i nadále spolupracovat s EP a Radou a měla by také pokračovat v jednáních s USA a dotčenými členskými státy. Příležitostí k urychlení procesu by mělo být zasedání vyšších úředníků EU a USA v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které se uskuteční ve dnech 27.–28. 2. 2018, a schůzka ministrů spravedlnosti a vnitra EU a USA v květnu 2018. Komise by měla vydat další zprávu o vývoji nejpozději na podzim roku 2018.

Odkazy

 

Krátce...

 

Dohoda ohledně směrnice zaměřující se na boj proti praní peněz a financování terorismu

  • Návrh směrnice obsahuje opatření, která by orgánům měla pomoci lépe sledovat finanční toky a narušit financování zločineckých sítí.

Coreper 20. 12. 2017 potvrdil politickou dohodu o posílení pravidel EU pro předcházení praní peněz a financování terorismu. Návrh směrnice má 2 hlavní cíle: (1) předcházet využívání finančního systému k financování trestné činnosti; (2) posílit pravidla transparentnosti s cílem zabránit rozsáhlému zatajování finančních prostředků. Účelem návrhu směrnice je zamezit financování trestné činnosti, aniž by se bránilo normálnímu fungování finančních trhů a platebních systémů. Snahou dohodnutého znění je vyvážit potřebu větší bezpečnosti s potřebou chránit základní práva a hospodářské svobody. Hlavní změny zahrnují lepší přístup k registrům skutečných majitelů, s cílem zvýšit transparentnost v oblasti vlastnictví společností a svěřeneckých fondů. Registry mají být též propojeny s cílem usnadnit spolupráci mezi členskými státy. Členské státy by měly mít nadále právo přístup k informacím v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy rozšířit. Prahová hodnota pro zjištění totožnosti držitelů předplacených karet by klesla z 250 na 150 € a rozšířily by se požadavky na ověřování totožnosti klientů. Platformy pro výměnu virtuálních měn a poskytovatelé virtuálních peněženek by museli provádět hloubkové kontroly klientů. Finanční zpravodajské jednotky členských zemí by měly přístup k informacím v centralizovaných registrech bankovních a platebních účtů, což jim umožní zjistit totožnost držitelů účtů. EP a Rada budou nyní vyzvány, aby navrhovanou směrnici přijaly v prvním čtení (více v příspěvku „Rada souhlasí se změnou směrnice proti praní špinavých peněz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2016).

Další články v rubrice

Doprava v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019

Vnitřní trh v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019