Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Informační společnost v březnu 2021

Euroskop, 10.04.2021

Komise představila cíle digitální transformace do roku 2030, Rada schválila program Digitální Evropa, Země EU se zavázaly k podpoře klíčových digitálních iniciativ, Rada podporuje opatření usnadňující okamžité platby, Rada přijala závěry týkající se strategie EU v oblasti kybernetické bezpečnosti

  • Komise chce zintenzivnit digitální transformaci

  • Pogram digitální Evropa byl schválen členskými státy

  • Rada podpořila digitální iniciativy

  • Okamžité platby mají být dostupnější

  • Členské státy se zabývaly kybernetickou bezpečností

 

Komise představila cíle digitální transformace do roku 2030

  • Sdělení se věnuje 4 základním oblastem, které jsou rozpracovány do konkrétních cílů, kterých by mělo být do roku 2030 dosaženo.

  • Více než 90 % evropských MSP by mělo dosáhnout alespoň základní úrovně digitální intenzity ve srovnání s 61 % v roce 2019.

  • Nejméně 80 % všech dospělých občanů by mělo ovládat základní digitální dovednosti.

  • Všechny domácnosti v EU by měly mít gigabitové připojení.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social committee and the Committee of the Regions empty 2030 Digital Compass: the European way for the Digital Decade (COM(2021)118) 

  • Komise 9. 3. 2021 představila sdělení obsahující vizi, cíle a způsoby úspěšného dosažení digitální transformace Evropy do roku 2030.

Pozadí

Digitální technologie mají zásadní význam pro zachování hospodářského a společenského života během krize způsobené koronavirem. Právě ony budou klíčovým diferenciačním faktorem pro úspěšný přechod k udržitelnému hospodářství a společnosti v období po pandemii. Evropský přístup k digitální transformaci je rovněž klíčovým faktorem pro celosvětový vliv EU.

V projevu o stavu Unie v roce 2020 vyzvala předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, aby EU důrazněji prokázala své vedoucí postavení v digitální oblasti, a to prostřednictvím společné vize pro rok 2030, která bude založena na jasných cílech a zásadách, jako jsou univerzální konektivita a dodržování práva na soukromí a svobodu projevu. Evropská rada ve svých závěrech z října 2020 vyzvala Komisi, aby předložila komplexní Digitální kompas, který určí ambice EU do roku 2030.

Úroveň financování EU dostupná v rámci Nástroje pro oživení a odolnost má umožnit bezprecedentní rozsah a intenzitu spolupráce mezi členskými státy, která je k dosažení úspěšné digitální transformace nezbytná. Pro každý národní plán v rámci tohoto nástroje byl stanoven cíl 20 % výdajů na digitální oblast, který doplňuje digitální složku v evropském rozpočtu na období 2021–2027.

Představené sdělení navazuje na výzvu předsedkyně Komise, aby se příští léta v Evropě stala „digitální dekádou“, reaguje na výzvu Evropské rady k vytvoření „Digitálního kompasu“ a vychází z digitální strategie Komise z února 2020. Sdělení navrhuje dohodnout se na souboru digitálních zásad, urychleně zahájit důležité projekty zahrnující více zemí a připravit legislativní návrh, který by stanovil pevný správní rámec. Také je třeba sledovat dosažený pokrok, a to pomocí Digitálního kompasu.

Klíčové a sporné body

Komise předložila sdělení „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“. V něm vytyčuje: (1) vizi na období do roku 2030 pro úspěšnou digitální transformaci založenou na lepším postavení občanů a vedoucí pozici na poli technologií, která posílí odolnost a prosperitu společnosti; (2) konkrétní cíle soustředěné do 4 zásadních oblastí, ze kterých vyplývají ambice EU na období do roku 2030, jimiž jsou: obyvatelstvo vybavené digitálními dovednostmi a odborníci vysoce kvalifikovaní v oblasti digitálních dovedností, bezpečné a výkonné digitální infrastruktury, digitální transformace podniků a digitalizace veřejných služeb; (3) rámec vymezující digitální zásady, které posilují postavení občanů v digitálním světě; a (4) základní prvky Digitálního kompasu, který má zajistit, aby EU těchto cílů dosáhla. Kompas by měl navrhnout strukturu řízení, rámec pro urychlení a snazší zahájení projektů zahrnujících více zemí zaměřených na řešení nedostatků v kritických kapacitách EU a mnohostranné fórum pro spolupráci s širší veřejností; a (5) opatření k šíření evropského pojetí digitální transformace na celosvětové úrovni.

Sdělení se věnuje 4 základním oblastem, které jsou rozpracovány do konkrétních cílů, kterých by mělo být do roku 2030 dosaženo:

(1) obyvatelstvo vybavené digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií:

  • nejméně 80 % všech dospělých občanů by mělo ovládat základní digitální dovednosti,
  • v porovnání s rokem 2019, kdy bylo v EU v oblasti IKT zaměstnáno 7,8 mil. osob, by mělo dojít k nárůstu na 20 mil. odborníků, přičemž počet žen zastoupených v této skupině odborníků se bude přibližovat počtu mužů.

(2) bezpečné a výkonné udržitelné digitální infrastruktury:

  • všechny domácnosti v EU by měly mít gigabitové připojení (v porovnání s 59 % domácností v roce 2020) a všechny zalidněné oblasti by měly být pokryty sítěmi 5G (oproti 14 % v roce 2021),
  • hodnota výroby špičkových a udržitelných polovodičů v EU, včetně procesorů, by měla představovat nejméně 20 % světové produkce, což je zdvojnásobení objemu (oproti 10 % v roce 2020),
  • v EU by mělo být zavedeno a distribuováno 10 tis. klimaticky neutrálních vysoce bezpečných okrajových uzlů (umožňujících zpracování dat na okraji sítě) tak, aby byl zaručen přístup k údajům s nízkou latencí,
  • EU by měla mít svůj 1. špičkový kvantový zrychlený počítač.

(3) digitální transformace podniků:

  • 3 ze 4 společností by měly využívat služby cloud computingu, data velkého objemu a umělou inteligenci,
  • více než 90 % evropských MSP by mělo dosáhnout alespoň základní úrovně digitální intenzity ve srovnání s 61 % v roce 2019,
  • v EU by mělo být přibližně 250 „jednorožců“, tedy začínajících podniků, jejichž hodnota činí více než 1 mld. €, což ve srovnání s rokem 2021 představuje 100% nárůst.

(4) digitalizace veřejných služeb:

  • veškeré klíčové veřejné služby by měly být dostupné on-line,
  • všichni občané by měly mít přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům,
  • 80 % občanů by mělo používat digitální identifikační číslo.

Předpokládaný další vývoj

Pokud bude sdělení přijato, bude následovat strukturovaná konzultace o dílčích cílech a kompasu a otevřená konzultace o digitálních zásadách. Komise by měla konzultace využít, aby do konce roku 2021 spolu s ostatními orgány dosáhla pokroku, pokud jde o prohlášení o digitálních zásadách, a navrhne program digitální politiky, kterým ve 3. čtvrtletí 2021 navrhne Digitální kompas. V neposlední řadě má Komise v úmyslu provádět každoroční průzkum Eurobarometr zaměřený konkrétně na sledování toho, jak jsou v očích Evropanů dodržovány jejich práva, hodnoty a ambice on-line.

Odkazy

  

Krátce…

 

Rada schválila program Digitální Evropa

  • Program Digitální Evropa je součástí intenzivního úsilí EU o co nejlepší využití digitalizace ve prospěch společností a ekonomik EU.

  • Program má pomoci vybudovat výkonné a bezpečné digitální služby pro občany a podniky.

Rada 16. 3. 2021 schválila nový program EU Digitální Evropa, který podpoří digitální transformaci tím, že poskytne finanční prostředky na zavádění špičkových technologií v klíčových oblastech, jako je umělá inteligence, superpočítače a kybernetická bezpečnost (více v příběhu „EP a Rada se neformálně dohodly na programu Digitální Evropa”, Informační společnost v prosinci 2020). S rozpočtem ve výši 7 588 mil. € má během období 2021–2027 probíhat se zpětnou platností od ledna 2021. Následovat má přijetí EP. Program Digitální Evropa bude poskytovat finanční prostředky pro projekty v těchto 5 oblastech, přičemž každá oblast má svůj orientační rozpočet: (1) vysoce výkonná výpočetní technika: 2 226 mil. €; (2) umělá inteligence: 2 061 mil. €; (3) kybernetická bezpečnost a důvěra: 1 649 mil. €; (4) pokročilé digitální dovednosti: 577 mil. €; a (5) zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita: 1 072 mil. €. Program Digitální Evropa se má doplňovat s řadou dalších programů na podporu digitální transformace, jako je například program Horizont Evropa, který se zaměřuje na výzkum a technologický rozvoj, či digitální aspekty Nástroje pro propojení Evropy. Kromě toho podle nového nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost musí vnitrostátní plány pro oživení a odolnost vyčlenit nejméně 20 % výdajů na digitální transformaci.

 

Země EU se zavázaly k podpoře klíčových digitálních iniciativ

  • Členské státy přijaly konkrétní závazky ve 3 klíčových oblastech: konektivita, začínající podniky a čisté digitální technologie.

  • K podpisům došlo v rámci Digitálního dne, který se konal počtvrté.

Členské státy 19. 3. 2021 podepsaly 3 prohlášení týkající se zavádění čistých digitálních technologií. Tyto konkrétní závazky mají pomoci urychlit ekologickou a digitální transformaci EU a přispět k vizi a cílům evropské digitální transformace. Konkrétně 27 zemí podepsalo prohlášení s názvem „Evropské datové brány jako klíčový prvek digitální dekády EU“, v němž se zavázaly posílit konektivitu mezi Evropou a jejími partnery v Africe, Asii, evropském sousedství a Latinské Americe. Důraz bude kladen na pozemní a podmořské kabely, satelity a síťová spojení pro intenzivnější a bezpečnou výměnu údajů. EU již má přísné normy ochrany údajů a vysoce kvalitní vnitřní konektivitu. Zlepšením svých globálních sítí konektivity se může stát globálním datovým centrem. Dále 25 evropských zemí podepsalo prohlášení s názvem „EU Startup Nations Standard“ (norma EU pro začínající podniky), jehož cílem je zajistit, aby všechny evropské začínající a rychle se rozvíjející podniky mohly využít osvědčené postupy úspěšných ekosystémů začínajících podniků. Za tímto účelem Komise společně s členskými státy a zúčastněnými stranami z průmyslu určila řadu osvědčených postupů, které přispívají k vytvoření prostředí příznivého pro růst. Patří mezi ně vyřizování žádostí o víza pro talenty ze třetích zemí, daňové zacházení s akciovými opcemi a navyšování a diverzifikace soukromého kapitálu. Cílem je, aby se tyto postupy staly obecným pravidlem, které má zásadní význam pro přechod EU na udržitelnou, digitální a odolnou ekonomiku. V neposlední řadě 26 evropských zemí podepsalo prohlášení s názvem Ekologická a digitální transformace EU s cílem urychlit využívání ekologických digitálních technologií ve prospěch životního prostředí. Členské státy budou spolupracovat na urychlení zavádění a vývoje pokročilých digitálních technologií, jako jsou technologie 5G a 6G, optická vlákna, vysoce výkonná výpočetní technika a internet věcí, které jsou zásadní pro dosažení klimatické neutrality a podporu ekologické a digitální transformace v prioritních odvětvích jako je energetika, doprava, výroba, zemědělství, potravinářství a stavebnictví. Mezi další oblasti činnosti patří podpora zeleného cloudu, umělé inteligence a technologií blockchain, jakož i udržitelného hardwaru a zelených veřejných zakázek, i podpora začínajících podniků a MSP působících v oblasti ekologických technologií. 

 

Rada podporuje opatření usnadňující okamžité platby

  • Členské státy EU chtějí spotřebitelům usnadnit placení v obchodech. 

  • EU chce zajistit, aby transakce uskutečňované v rámci elektronického obchodu byly v celé EU dostupné, pohodlné a bezpečné.

Rada 22. 3. 2021 přijala závěry, jež reagují na strategii EU pro malé platby, kterou v září 2020 představila Komise (více v příspěvku „Komise představila předpisy v oblasti digitálních financí”, Informační společnost v září 2020). V souvislosti s rychlými inovacemi a digitalizací hospodářství závěry vítají komplexní strategii, kterou Komise stanovila pro další rozvoj trhu malých plateb v EU. Rada plně podporuje celkové cíle této strategie, jako např. zajištění konkurenceschopného a inovativního trhu malých plateb v EU, zavádění okamžitých plateb a vytvoření podmínek pro vývoj celounijních platebních řešení s cílem snížit závislost EU na hlavních globálních aktérech v této oblasti. Rada zdůrazňuje řadu výzev, které by se při dalším rozvoji a regulaci tohoto trhu měly zohlednit, jako je např. finanční začlenění, zabezpečení a ochrana spotřebitele, ochrana údajů a aspekty související s bojem proti praní peněz. V závěrech jsou uvedeny podrobné priority Rady v rámci 4 pilířů pro strategická opatření, které nastínila Komise: (1) řešení otázek souvisejících s posilováním digitálních a okamžitých platebních řešení; (2) otázky inovací a konkurenceschopnosti; (3) zajištění přístupu k systémům malých plateb a dalším podpůrným infrastrukturám a jejich interoperability; a (4) zlepšení plateb se zeměmi mimo EU. Rada udělila Komisi politický mandát k prosazování iniciativ ve všech těchto oblastech a k případnému předložení legislativních návrhů po řádném posouzení dopadů. To zahrnuje komplexní přezkum směrnice č. 2366/2015 o platebních službách s cílem zohlednit vývoj na trhu a problémy, jež provázely její provádění.

 

Rada přijala závěry týkající se strategie EU v oblasti kybernetické bezpečnosti

  • Kybernetická bezpečnost je základem pro budování odolné, zelené a digitální Evropy.

  • Je třeba zajistit, aby donucovací a justiční orgány vykonávaly své pravomoci, a to online i offline.

Rada 22. 3. 2021 přijala závěry týkající se strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu. Tuto strategii představili v prosinci 2020 Komise a vysoký představitel pro zahraniční věci (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020, v příspěvku „V EU začal platit akt o kybernetické bezpečnosti“, Informační společnost v červnu 2019, v příspěvku „Rada a EP se dohodly na pravidlech pro bezpečnější online prostředí v EU”, Informační společnost v prosinci 2020 a v příspěvku „EU chce zlepšit kybernetickou bezpečnost”, Informační společnost v prosinec 2020). Je v ní nastíněn rámec pro činnost EU na ochranu občanů a podniků EU před kybernetickými hrozbami, podporu bezpečných informačních systémů a ochranu globálního, otevřeného, svobodného a bezpečného kyberprostoru. V závěrech se uvádí, že kybernetická bezpečnost je základem pro budování odolné, zelené a digitální Evropy a že hlavním cílem je dosažení strategické autonomie při současném zachování otevřené ekonomiky. To zahrnuje posílení schopnosti činit autonomní rozhodnutí týkající se kybernetické bezpečnosti v zájmu upevnění vedoucího postavení EU v digitální oblasti i jejích strategických kapacit. Rada ve svých závěrech poukázala na řadu opatření pro nadcházející období včetně: plánů na vytvoření celounijní sítě bezpečnostních operačních středisek s cílem sledovat a na základě signálů předvídat útoky na sítě; stanovení definice společné kybernetické jednotky, čímž by se zajistilo jasné zaměření unijního rámce pro řešení kybernetických bezpečnostních krizí; odhodlání využít soubor opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G a urychleně dokončit jeho zavedení a nadále usilovat o zajištění bezpečnosti sítí 5G a rozvoj budoucích generací sítí; nutnosti usilovat společně o rychlejší přijímání klíčových standardů zabezpečení internetu, neboť napomáhají zvýšit celkovou úroveň bezpečnosti a otevřenosti globálního internetu a zároveň zvyšují konkurenceschopnost průmyslu EU; nezbytné podpory rozvoje silného šifrování jako prostředku k ochraně základních práv a digitální bezpečnosti, přičemž současně je třeba zajistit, aby donucovací a justiční orgány vykonávaly své pravomoci, a to online i offline; zvýšení efektivnosti a účinnosti souboru nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována předcházení kybernetickým útokům se systémovými účinky, které by mohly mít dopad na dodavatelské řetězce, kritickou infrastrukturu a základní služby, demokratické instituce a procesy a narušit naši hospodářskou bezpečnost, ale i obraně před takovými útoky; návrhu na možné zřízení pracovní skupiny pro kybernetické zpravodajské informace s cílem posílit specializovanou kapacitu Zpravodajského a informačního centra EU (EU INTCEN) v této oblasti; významu posílení spolupráce s mezinárodními organizacemi a partnerskými zeměmi, aby se pokročilo ve společném chápání problematiky kybernetických hrozeb; návrhu na vypracování agendy EU pro budování vnějších kybernetických kapacit s cílem posílit kybernetickou odolnost a kybernetické kapacity na celosvětové úrovni. S cílem zajistit vypracování, provádění a sledování návrhů předložených v rámci strategie kybernetické bezpečnosti Rada vybízí Komisi a vysokého představitele, aby vypracovali podrobný prováděcí plán. Rada má sledovat pokrok, jehož se při provádění těchto závěrů prostřednictvím akčního plánu dosáhlo, přičemž tento plán bude pravidelně přezkoumáván a aktualizován.

Další články v rubrice