Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Doprava v prosinci 2016

Euroskop, 08.01.2017

Rada odsouhlasila obecný přístup pro nová pravidla bezpečnosti v letectví, Vyšetřovací výbor EP přináší první závěry z vyšetřování aféry Dieselgate, Rada přijala postoj k pravidlům pro bezpečnost osobních lodí, Čtvrtý železniční balík definitivně schválen, EP schválil pozměňovací návrhy pravidel pro přístavní služby

  • Rada přijala postoj pro vyjednávání o pravidlech bezpečnosti v letectví a regulaci dronů

  • Vyšetřovací výbor EP pro aféru Dieselgate přišel s prvním návrhem závěrečné zprávy 

  • Rada se vyjádřila k pravidlům bezpečnosti osobních lodí

  • EP svým souhlasem ve druhém čtení ukončil legislativní proces přijímání čtvrtého železničního balíčku

  • EP schválil pozměňovací návrhy k pravidlům upravující poskytování přístavních služeb

 

Rada odsouhlasila obecný přístup pro nová pravidla bezpečnosti v letectví

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (KOM(2015)613)

  • Rada 1. 12. 2016 schválila obecný přístup pro interinstitucionální vyjednávání o nových pravidlech pro leteckou bezpečnost.

Pozadí

Navrhovaná revize nařízení je součástí plnění Letecké strategie pro Evropu, kterou Komise vydala 7. 12. 2015 (více v příspěvku „Komise představila letecký balík”, Doprava v prosinci 2015). Jedná se o komplexní strategický dokument pro letecké odvětví EU, který má zahrnovat všechny související oblasti, projektem Jednotného evropského nebe počínaje a ochranou práv pasažérů konče, a to jak ve stádiu nových iniciativ, tak implementace již existující legislativy EU. Podle Komise je jejím hlavním cílem připravit regulační rámec v oblasti bezpečnosti letectví na příštích 10–15 let, a to i za předpokladu zhruba 50% nárůstu objemu letecké dopravy a nástupu nových technologií, jakými jsou například bezpilotní letouny.

K návrhu Komise se již 10. 11. 2016 vyjádřili poslanci ve výboru TRAN (více v příspěvku „EP schválil pozici k chystané novele bezpečnostních norem pro letectví”, Doprava v listopadu 2016). Podle vyjádření zpravodaje výboru Marian-Jeana Marinesca jsou dnešní standardy letectví již dostatečně vysoké, nicméně nová pravidla si vyžaduje vzrůst využití dronů, nové hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti a s nimi související riziko teroristických útoků. Zpráva výboru proto zdůrazňuje zejména opatření v oblasti brzké identifikace a prevence nových hrozeb, přísnější regulaci dronů či rozšíření pravomocí Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA).

Klíčové a sporné body

  • Oproti pozici EP se postoj Rady zaměřuje na odlišné aspekty navrhovaného nařízení. Rada především zdůrazňuje, že bezpečnostní pravidla by měla být přiměřená riziku, které daný letecký prostředek způsobuje. Schvalovací postupy pro malá sportovní letadla by tak měly například být jednodušší a levnější než pro velká letadla určená pro civilní dopravu. Ministři dále podpořili přísnější regulaci dronů, která by se měla nově týkat všech takových zařízení (doposud byl regulován pouze provoz dronů o váze větší než 150 kg).

Regulace by měla ale rovněž být odstupňována podle závažnosti rizik spojených s provozem dronů a osvědčení pro provoz by mělo být vyžadováno jen u těch nebezpečných.

Postoj Rady se odlišuje od EP v otázce role Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) při zajišťování bezpečnosti v letectví. Zatímco EP hovoří o tom, že by EASA měla přijímat směrnice a doporučení pro předcházení rizikům, podle názoru Rady by měla EASA pouze poskytovat technickou asistenci, neboť otázky bezpečnosti patří do sféry pravomocí členských států. Rada dále nesouhlasí s navýšením příjmů agentury EASA z traťových navigačních poplatků. Vláda ČR spolu s Polskem a Slovinskem přijala vyjádření k projednávanému návrhu, ve kterém podporuje navýšení limitu pro lehká sportovní letadla vyňatá z působnosti nařízení na 600 kg.

Předpokládaný další vývoj

Obecný postoj rady je základem pro interinstitucionální vyjednávání s EP a Komisí o finální podobě nařízení.

Odkazy

 

Vyšetřovací výbor EP přináší první závěry z vyšetřování aféry Dieselgate

European Parliament draft recommendation to the Council and the Commission pursuant to the third subparagraph of Rule 198(10) of the Rules of Procedure following the inquiry into emission measurements in the automotive sector (2016/2908(RSP))

  • Vyšetřovací výbor EP pro měření emisí v automobilovém průmyslu 19. 12. 2016 zveřejnil návrh doporučení pro Komisi a Radu, jak přizpůsobit emisní testy reálným podmínkám použití.

Pozadí

Debaty o nové podobě pravidel pro měření reálných emisí se vedou od té doby, kdy bylo odhaleno, že automobilový výrobce Volkswagen nesplňoval emisní požadavky díky oklamání měřících přístrojů při laboratorních testech. Členské státy se nedlouho poté domluvily na zavedení přísnějších pravidel pro měření (více v příspěvku „Dopady dieselgate v EU: Přísnější testování emisí od roku 2017”, Doprava v říjnu 2015).

Komise 27. 1. 2016 představila návrh nařízení o schvalování motorových vozidel a dozoru nad trhem s nimi. Tento návrh by měl zredukovat finanční provázanost mezi výrobci aut a kontrolory, umožnit lepší mezinárodní dohled nad testováním (v současné době stačí pro automobily certifikace země, kde byly vyrobeny) či posílit pravomoci Komise při testování již uvedených výrobků.

Na aféru Dieselgate se kromě Komise rozhodl zareagovat i EP, který ustanovil zvláštní vyšetřovací výbor, jež zahájil svoji činnost 2. 3. 2016 (více v příspěvku „Poslanci chtějí po Komisi více informací ke kauze Dieselgate“, Doprava v září 2016). Během roku pak na zasedáních výboru vystoupili zástupci průmyslu, členských států i evropských institucí (Komise), aby poslancům objasnili průběh celé aféry před jejím vypuknutím i jejich následnou reakci.

Klíčové a sporné body

Společně s doporučeními pro Komisi a Radu vydal výbor i doplňující faktickou zprávu, shrnující shromážděné poznatky o průběhu aféry. Podle zpravodaje výboru Gerben-Jana Gerbrandyho je jasné, že tzv. odpojovací zařízení (defeat device) zodpovědné za rozdíly ve vypouštěných emisích při testování a v reálném provozu byly existující legislativou zakázány. Problém spočíval zejména v nečinnosti Komise a členských států, nedbalosti a špatné správě. Z návrhu zprávy rovněž vyplývá, že zodpovědní činovníci o problémech věděli již v předstihu, z různých důvodů, jako byly ekonomické problémy způsobené hospodářskou krizí, se ovšem rozhodli nezasahovat. Členským států je pak vyčítáno, že ani po propuknutí aféry neučinily dostatek kroků pro uplatnění zákazu odpojovacích zařízení a že viníci (jako například automobilka Volkswagen) nebyli potrestáni.

V tomto ohledu nicméně dochází k jistému posunu, neboť Komise 8. 12. 2016 zahájila v souvislosti s aférou Dieselgate řízení o porušení povinnosti ze 7 členskými státy. 3 z nich (ČR, Řecko a Litva) netransponovaly do národní legislativy tresty vyplývající z nařízení o schvalování motorových vozidel. Další 4 (Německo, Velká Británie, Lucembursko a Španělsko) se ocitly v hledáčku Komise proto, že neuplatnily tresty vyplývající z nezákonného jednání skupiny Volkswagen.

Předpokládaný další vývoj

Zpráva a doporučení musí být ještě schváleny na plenárním zasedání, i tak ale budou mít pouze nezávazný charakter. Měly by ale ovlivnit proces tvorby nových pravidel pro schvalování motorových vozidel, u kterého se očekává konflikt mezi EP a členskými státy v Radě hájícími zájmy domácího automobilového průmyslu.

Odkazy

 

Krátce...

 

Rada přijala postoj k pravidlům pro bezpečnost osobních lodí

Rada 1. 12. 2016 přijala obecný přístup ke 2 legislativním návrhům z oblasti bezpečnosti osobních lodí, návrh na změnu směrnice o pravidlech a normách bezpečnosti osobních lodí a návrh směrnice o inspekcích lodí typu ro-ro a vysokorychlostních plavidel. První návrh aktualizuje bezpečnostní pravidla tak, aby odpovídaly všem moderním požadavkům a zároveň by měl přinést větší pružnost při uplatňování regulace. Bezpečnostní pravidla pro malé lodě do délky 24 m by tak měly například zůstat v kompetenci států, které dokáží lépe zohlednit odlišné místní podmínky. Druhý návrh by pak měl stanovit pravidla bezpečnostních podmínek pro vysokorychlostní lodě a lodě typu ro-ro, tedy roll-on-roll-off. Jedná se o druh nákladních lodí určených pro přepravu kolových vozidel, které na ně najíždí a vyjíždí po vlastní stopě. Vláda ČR v této věci zaujala jasné stanovisko, a to sice, že by měla dostat výjimku z transpoziční povinnosti.

 

Čtvrtý železniční balík definitivně schválen

EP 14. 12. 2016 schválil ve druhém čtení kompromisní podobu čtvrtého železničního balíku dohodnutou po interinstitucionálních vyjednáváních v trialogu 20. 4. 2016 (více v příspěvku „Čtvrtý železniční balík je už téměř schválen”, Doprava v dubnu 2016). Klíčovým bodem balíku je postupné zavedení povinnosti otevřít soutěž o zakázky v železniční dopravě všem dopravcům z EU. Částečně zůstane otevřená i možnost uzavírání přímých kontraktů bez hospodářské soutěže, v takovém případě ale budou muset smlouvy obsahovat výkonnostní kritéria (frekvence spojů, míra zpoždění apod.). Kromě kontraktů uzavřených se státem budou moci železniční dopravci nabízet svoje služby na veškerých evropských tratích, pokud to přímo neohrozí státem zadané kontrakty. Tuto možnost budou mít firmy k dispozici od prosince roku 2020, povinnost soutěžit veřejné zakázky pak začne platit od konce roku 2023. Balík už schválila i Rada (více v příspěvku „Rada schválila čtvrtý železniční balík”, Doprava v říjnu 2016) a legislativa tedy může vstoupit v platnost.

 

EP schválil pozměňovací návrhy pravidel pro přístavní služby

EP 14. 12. 2016 odhlasoval pozměňovací návrhy k nařízení o zřízení rámce pro přístup na trh přístavních služeb a finanční transparentnost přístavů. Hlavním cílem návrhu je zvýšit transparentnost financování evropských přístavů, které spolu s vysokými poplatky za jejich využívání podle Komise stojí za nedostatečnými investicemi do infrastruktury pro námořní dopravu. Dalším cílem nařízení je zvýšit efektivitu přístavních služeb, a to pomocí stanovení minimálních požadavků na školení personálu (v oblasti bezpečnosti a zdraví) a stanovením základních požadavků pro konkrétní druhy přístavních služeb. EP se k přístavním službám vyjadřoval naposledy v březnu 2016 (více v příspěvku „EP schválil pozměňovací návrhy k pravidlům pro přístavní služby”, Doprava v březnu 2016). 23. 9. 2016 byla také zveřejněna zpráva Účetního dvora EU, která poukazovala na značnou neefektivitu evropských investic do námořní dopravy. Podle zprávy byla téměř 1/3 prostředků investována do kapacit, které se navzájem duplikují, a mnoho projektů bylo dokončeno s časovým zpožděním nebo zatím nebylo dokončeno vůbec (více v příspěvku „Investice do námořní dopravy jsou podle auditorů neefektivní”, Doprava v září 2016).

 

 

Další články v rubrice

Doprava v červnu 2018

Euroskop, 10.07.2018

Doprava v květnu 2018

Euroskop, 10.06.2018

Doprava v dubnu 2018

Euroskop, 09.05.2018

Doprava v březnu 2018

Euroskop, 10.04.2018

Doprava v listopadu 2017

Euroskop, 08.12.2017